Návrhářka z New Yorku odráží v módě svou imigrantskou zkušenost

Nahrávám video
Americká návrhářka se inspiruje imigrantskou zkušeností
Zdroj: ČT24

Americká módní návrhářka s asijskými kořeny Christine Alcalayová reaguje ve své nejnovější kolekci na aktuální krizi s ubytováváním uprchlíků v New Yorku. Ve své práci se tak snaží vyjít vstříc osobám různých barev pleti i různých náboženských vyznání. Čerpá i ze své vlastní imigrantské zkušenosti.

Alcalayová se narodila ve Vietnamu. Když jí byly dva roky, doplula do Ameriky na lodi se svou matkou. Ta se pak živila jako šička v různých továrnách. „Neměla peníze na hlídání. Všechny šičky v továrnách mají takový kovový koš, tak jsem seděla v tom koši, který má matka přikrývala kusem látky. A já ji tak mohla pozorovat, jak šije,“ popisuje návrhářka část svého dětství.

Dnes sama vytváří vlastní módní návrhy a prodává je ve svém brooklynském butiku. Na svou zkušenost asijské imigrantky z newyorského Queensu ale nezapomíná. Naopak módu používá jako prostředek, jak vyprávět svůj příběh. „Ne vždy je to krásný příběh,“ podotýká. „Je to příběh o spoustě problémů, spoustě slz, ale i štěstí. Je to příběh o různých lidech, kteří mi zkřížili cestu, abych se dostala až sem.“

Právě móda se pro ni stala východiskem. „Naše DNA ovlivňuje, jak budou vypadat naše rysy, barva vlasů či kůže. Byla devadesátá léta a nikdo jiný nevypadal jako já. Takže jsem se svoji představu o pouliční módě snažila převést do této kolekce,“ říká.

Imigrace vytvořila New York, říká návrhářka

Nazvala ji Reflections, tedy Odrazy. Šaty, které navrhla, odráží především identitu toho, kdo je nosí. „Je o inkluzi naší barvi pleti, náboženství a všeho dalšího, co je pro mě velmi důležité,“ vysvětluje Alcalayová. „Příliv nejen těžce pracujících, ale také talent a snaha, to vše se otisklo do tohoto města. Imigrace v zásadě vytvořila toto město,“ nepochybuje.

Samotné město New York přijalo od loňského jara 95 tisíc imigrantů. Tisíce jich ale stále čekají na azyl. „Sama jsem imigrantka, takže je to pro mě velmi osobní záležitost. Vím, že žijeme ve světě, který je velmi založený na penězích a kapitalismu. Ale je to náš svět a já mám opravdu pocit, že by měla existovat určitá svoboda stěhovat se z místa na místo, žít tam, kde chcete,“ říká Christine Alcalayová.

Současná situace jí evokuje její vlastní příběh, kdy s matkou čekaly na Filipínách, až je Spojené státy přijmou. Dnes, kdy už v Americe žije, si přeje, aby mohla svou módou ovlivnit pohled ostatních lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 1 hhodinou

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 21 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
včera v 13:07

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026
Načítání...