Návrhářka z New Yorku odráží v módě svou imigrantskou zkušenost

Nahrávám video
Americká návrhářka se inspiruje imigrantskou zkušeností
Zdroj: ČT24

Americká módní návrhářka s asijskými kořeny Christine Alcalayová reaguje ve své nejnovější kolekci na aktuální krizi s ubytováváním uprchlíků v New Yorku. Ve své práci se tak snaží vyjít vstříc osobám různých barev pleti i různých náboženských vyznání. Čerpá i ze své vlastní imigrantské zkušenosti.

Alcalayová se narodila ve Vietnamu. Když jí byly dva roky, doplula do Ameriky na lodi se svou matkou. Ta se pak živila jako šička v různých továrnách. „Neměla peníze na hlídání. Všechny šičky v továrnách mají takový kovový koš, tak jsem seděla v tom koši, který má matka přikrývala kusem látky. A já ji tak mohla pozorovat, jak šije,“ popisuje návrhářka část svého dětství.

Dnes sama vytváří vlastní módní návrhy a prodává je ve svém brooklynském butiku. Na svou zkušenost asijské imigrantky z newyorského Queensu ale nezapomíná. Naopak módu používá jako prostředek, jak vyprávět svůj příběh. „Ne vždy je to krásný příběh,“ podotýká. „Je to příběh o spoustě problémů, spoustě slz, ale i štěstí. Je to příběh o různých lidech, kteří mi zkřížili cestu, abych se dostala až sem.“

Právě móda se pro ni stala východiskem. „Naše DNA ovlivňuje, jak budou vypadat naše rysy, barva vlasů či kůže. Byla devadesátá léta a nikdo jiný nevypadal jako já. Takže jsem se svoji představu o pouliční módě snažila převést do této kolekce,“ říká.

Imigrace vytvořila New York, říká návrhářka

Nazvala ji Reflections, tedy Odrazy. Šaty, které navrhla, odráží především identitu toho, kdo je nosí. „Je o inkluzi naší barvi pleti, náboženství a všeho dalšího, co je pro mě velmi důležité,“ vysvětluje Alcalayová. „Příliv nejen těžce pracujících, ale také talent a snaha, to vše se otisklo do tohoto města. Imigrace v zásadě vytvořila toto město,“ nepochybuje.

Samotné město New York přijalo od loňského jara 95 tisíc imigrantů. Tisíce jich ale stále čekají na azyl. „Sama jsem imigrantka, takže je to pro mě velmi osobní záležitost. Vím, že žijeme ve světě, který je velmi založený na penězích a kapitalismu. Ale je to náš svět a já mám opravdu pocit, že by měla existovat určitá svoboda stěhovat se z místa na místo, žít tam, kde chcete,“ říká Christine Alcalayová.

Současná situace jí evokuje její vlastní příběh, kdy s matkou čekaly na Filipínách, až je Spojené státy přijmou. Dnes, kdy už v Americe žije, si přeje, aby mohla svou módou ovlivnit pohled ostatních lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 22 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026
Načítání...