Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
Ředitel Michal Lukeš doufá, že se výstava zařadí mezi nejvýznamnější výstavní projekty v evropském kontextu. „Návštěvníkům nabízí možnost nejen spatřit vzácné památky středověku, ale také poznat příběh přemyslovské dynastie, přiblížit si její klíčové okamžiky a zároveň poznávat historii poutavou formou,“ řekl.
Autoři výstavy se snaží návštěvníkům podat příběh dynastie, mocenských střetů, válek i proměny duchovního světa. „Vděčíme jim za to, že ve dvanáctém století formovali svět, v jakém dnes žijeme, a to jsou města, síť měst. Hrady zanikly,“ připomněl garant výstavy Jiří Militký. Největší historickou výstavu posledních desetiletí v Česku a zároveň jeden z nejvýznamnějších projektů svého druhu v Evropě připravoval tým autorů tři roky.
K předmětům, které nebývají běžně k vidění, patří pohřební textilie svaté Ludmily, které dokumentují konflikt mezi zavražděnou manželkou prvního historicky doloženého Přemyslovce a její snachou Drahomírou.
Smrt krále Přemysla Otakara II., který zemřel na Moravském poli roku 1278., zase dokládají vystavené pohřební předměty. Jedinečným dokladem života královské elity je křestní a pohřební oděv nejstaršího syna Václava II., mimořádně vzácně dochovaný oděv novorozence z prostředí panovnického dvora.
Sarkofág, mince či válečná kořist
Z pozdějšího století je k vidění koruna ze Slezské Středy, která byla součástí pokladu objeveného ve Slezsku a byla patrně ženskou svatební korunu. Mohla patřit Elišce Přemyslovně, Elišce Rejčce nebo Blance z Valois.
Z vyšehradské baziliky se do historické budovy Národního muzea přestěhoval románský sarkofág takzvaného svatého Longina, který pravděpodobně ukrýval tělo jednoho z panovníků. „Mohly v něm být uloženy ostatky prvního českého krále Vratislava II.,“ upřesnil Lukeš.
Návštěvníci také uvidí šperky, liturgické předměty, zbraně, mince i mincovní poklady, knihy a další exponáty, které dokládají proměnu společnosti. Třeba legendu o kněžně Libuši a oráči Přemyslovi dokumentují středověké iluminace, románské malby ze znojemské rotundy či archeologické nálezy.
„Mince, které začaly být v přemyslovské době raženy kolem roku 970, známe z mnoha pokladů, které jsou také prezentovány,“ podotkl Militký. Na výstavě se nachází třeba také svícen, který vojsko za vlády Vladislava II. ukořistilo při dobývání Milána.
Výstava také ukazuje, jak se z politického boje, který vyústil ve vraždu svatého Václava, stal symbol české státnosti, dokládají to relikvie a liturgické předměty spojené s Václavovým kultem.
