Dobrá angličtina či plat nejméně 64 tisíc korun, navrhuje Londýn v nových imigračních pravidlech

10 minut
Zpravodaj ČT Vostal: Patelová řekla, že ukončí volný pohyb osob a otevře Spojené království světu
Zdroj: ČT24

Britská ministryně vnitra Priti Patelová navrhuje nová imigrační pravidla, která by měla začít platit příští rok. Předloha, která je nyní v parlamentu, počítá se zavedením bodového systému, jenž bude zohledňovat znalosti angličtiny nebo to, zda má už uchazeč konkrétní nabídku práce a jaký bude jeho předpokládaný plat.

Nový imigrační zákon podle Patelové zaručí, že britská ekonomika bude mít jen ty imigranty, které bude potřebovat. Příchozí bude hodnotit pomocí bodového systému.

„Pokud příští rok nějaký migrant z celého světa bude chtít přijít za prací do Británie, tak bude muset prokázat dobrou znalost angličtiny, předem nabídnutou práci od britského zaměstnavatele a také minimální plat v přepočtu 64 tisíc korun měsíčně, což je 25 600 liber ročně,“ upřesnil zpravodaj ČT ve Spojeném království Bohumil Vostal.

Pokud přistěhovalec tyto podmínky splní, bude mít podle Vostala velkou šanci získat pracovní vízum, za které se samozřejmě také platí.

„Pokud bude mít menší plat, tak se šance samozřejmě bude snižovat. Vše bude záležet na tom, jestli v tu chvíli bude zrovna patřit mezi kategorie, které britská ekonomika bude potřebovat,“ doplnil Vostal k návrhu, který prošel druhým čtením v parlamentu a nyní se jím budou zabývat výbory.

Kritika: Pokrytectví, urážka a v době pandemie nevhodný návrh

Opozice kvůli zákonu Patelovou kritizuje. „Prý je od ní pokrytecké, když každý čtvrtek s celým národem tleská lidem v první linii, hlavně zdravotníkům, pečovatelům a tak dále, a přitom mezi tyto lidi patří 180 tisíc unijních pracovníků v nemocnicích nebo v pečovatelských ústavech,“ vysvětluje kritiku Vostal.

List The Times podle něj zase kritizuje, že ministryně chce příští rok pro všechny zahraniční pracovníky, kteří přijdou do britského zdravotnictví, zavést přirážku za to, že budou mít k britskému zdravotnictví přístup, a to ve výši přes šest set liber na osobu.

„Podle Timesů je to něco jako urážka těchto lidí. Právě o pečovatele je přitom v Británii velká nouze, v tuto chvíli se v tomto sektoru nachází 110 tisíc volných míst,“ doplnil zpravodaj ČT.

Do ministryně Patelové se podle něj opřel i skotský ministr pro migraci Ben Macpherson, který ji v dopise napsal, že v době pandemie je takový zákon velmi špatný nápad a vyzval ji, aby zákon odložila.

Vláda: Zákon pomůže Britům získat práci

Vláda však tvrdí, že jen plní vůli lidu v referendu z roku 2016, v němž byla migrace hlavním tématem a v němž se 52 procent lidí vyslovilo pro vystoupení z Evropské unie.

„Tvrdí také, že tento zákon umožní, aby mnohem víc Britů mohlo projít vyškolením a získalo pozice, které doposud velmi snadno zaplňovali právě unijní občané,“ uzavřel Vostal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 48 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...