Francie v pondělí vpodvečer uctila památku policejní úřednice, která přišla minulý týden o život během teroristického útoku v Rambouillet. Muž těsně před činem sledoval islamistická videa, podle médií ale neměl záznam v rejstříku trestů a ani nebyl v souvislosti s možným radikalismem sledován tajnými službami. Vláda už tento týden předloží návrh nového protiteroristického zákona. Podle opozice by měla zpřísnit podmínky, za kterých uděluje povolení k pobytu přistěhovalcům nacházejícím se v zemi nelegálně.
Útočníkem z Rambouillet byl 36letý Tunisan, který do Francie přišel nelegálně před dvanácti lety. „V roce 2019 dostal přechodné povolení k pobytu, protože měl práci,“ uvedl prokurátor Jean-Francois Ricard.
Pravicová opozice volá po radikálních krocích. Počátky veškerých potíží vidí v imigrační politice a požaduje její revizi. „Migrační vlna, které Francie čelí v posledních pětadvaceti až třiceti letech, nemá nic společného s geografickou situací ani potřebami ekonomiky,“ míní odborník na imigraci Patrick Stefanini, bývalý republikánský politik a nyní vysoký státní úředník.
Vláda chce už tento týden reagovat dalšími legislativními kroky. Součástí nového protiteroristického zákona je nejen lepší ochrana policejních stanic, ale také výrazné zpřísnění podmínek udělování trvalého pobytu lidem, kteří se dostali na francouzské území v rozporu se zákonem.
Předpokládá zároveň dvouleté sledování džihádistů, kteří opustí po odpykání trestu francouzské věznice. Příští rok bych jich mělo být víc než sto. Předloha dále obsahuje i sledování veškerých projevů radikalizace na sociálních sítích, které by mohly být předzvěstí příštích útoků.
Jejich příčiny mohou být různé. „Pokud nemají někteří jedinci pocit, že jsou součástí společnosti, mohou se na povrch dostat problémy osobního charakteru či identity,“ uvádí socioložka Celine Pinaová.
Množí se útoky na učitele, vojáky či policisty
Zpravodajské služby zabránily v předchozích letech více než třem desítkám teroristických útoků. Stále častěji směřují na symboly republiky, tedy na učitele, vojáky nebo policisty, a to nejen v problematických čtvrtích. Množí se i útoky na hlídky v samotných centrech měst.
Prezident Emmanuel Macron chce na tyto hrozby rychle reagovat. Rok před volbami považuje šestaosmdesát procent Francouzů otázku bezpečnosti za pro ně vůbec nejdůležitější téma.
