Imigrace strana 2 z 2

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa prodlouží až do konce letošního roku zákaz udělování povolení k trvalému pobytu, takzvaných zelených karet, vydávaných mimo území USA. K tomu navíc zmrazí vydávání řady krátkodobých pracovních víz, která využívají například technologické společnosti a nadnárodní korporace. Světovým tiskovým agenturám to řekl nejmenovaný vysoce postavený vládní činitel.

Americký nejvyšší soud se postavil snaze Donalda Trumpa ukončit právní ochranu pro více než půl milionu mladistvých imigrantů (takzvaných snílků) před deportací. Informovala o tom agentura AP.  „Nemáte pocit, že mě nejvyšší soud nemá rád?“ reagoval prezident na Twitteru.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová navrhuje nová imigrační pravidla, která by měla začít platit příští rok. Předloha, která je nyní v parlamentu, počítá se zavedením bodového systému, jenž bude zohledňovat znalosti angličtiny nebo to, zda má už uchazeč konkrétní nabídku práce a jaký bude jeho předpokládaný plat.

Americký prezident Donald Trump na Twitteru oznámil, že se kvůli pandemii koronaviru chystá podepsat exekutivní příkaz, jímž chce dočasně pozastavit imigraci do USA. Důvodem je podle něj snaha o zpomalení šíření koronaviru v USA a starost o zaměstnanost Američanů. Podle médií chce Trump pozastavit i vydávání zelených karet a pracovních víz. Agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného vládního činitele napsala, že prezident dekret podepíše možná ještě v úterý, případně ve středu.

Britská vláda představila nová imigrační pravidla. Po dokončení brexitu mají do země přilákat vysoce kvalifikované osoby z celého světa a zajistit odklon od „závislosti na levné pracovní síle z Evropy“. Plánovaný bodový systém by diskvalifikoval osoby, které se nedomluví v angličtině či nedisponují pracovní nabídkou v požadované podobě. Vztahovat by se měl bez rozdílu na všechny cizince, kteří by chtěli ve Velké Británii žít a pracovat.

Demokraté se rozhodují, kdo z nich se pokusí nahradit v Bílém domě Donalda Trumpa. Kampaní přitom hýbou pro Evropany ne zcela obvyklá témata. Nejdůležitější je nerovnost. Čtyři sta nejbohatších rodin v USA má totiž poprvé nižší daňovou sazbu než třeba učitelé nebo hasiči. Tématem číslo dvě je situace 28 milionů Američanů bez zdravotního pojištění. Zásadním problémem je taky astronomický dluh za školné, který má u federální vlády 45 milionů lidí.

Židé patří k národnostním skupinám, které jsou podle průzkumů více Čechům sympatické než nesympatické. Zároveň ale roste počet antisemitských incidentů, byť se většinou odehrávají „pouze“ na verbální rovině. Odborník na extremismus Miroslav Mareš ale v Událostech, komentářích upozornil, že hranice mezi verbální a skutečnou agresí může být velmi křehká. Dodal také, že v Evropě existuje několik druhů antisemitismu, které mají svá specifika.

Občané Evropské unie by měli po brexitu přijít o možnost přijet do země za prací bez předchozí nabídky zaměstnání. Podle agentury Reuters to vyplývá z návrhu vládní konzervativní strany, který prezentoval premiér Boris Johnson. Kritika přistěhovalectví byla jedním z důležitých argumentů zastánců odchodu z EU.

Prezidentem Donaldem Trumpem schválené zpřísnění podmínek pro vydávání zelených karet – tedy přistěhovaleckých víz – ve Spojených státech se odkládá. Trumpův návrh dočasně zablokoval federální soud ve státě Oregon. Proti požadavku, aby imigranti měsíc po příjezdu prokazovali zdravotní pojištění, podala žalobu skupina amerických občanů. Soudní rozhodnutí je obdobou předběžného opatření v Česku, nejde tedy o finální verdikt. Soud bude kauzu dále projednávat.

Americké imigrační úřady provedly rozsáhlý zátah v sedmi továrnách na zpracování potravin ve státě Mississippi. Podle agentury AP zadržely 680 lidí. Federální prokurátor Mike Hurst uvedl, že jde pravděpodobně o dosud největší takovou akci provedenou v rámci jednoho státu. Operace se soustředila na malá města poblíž metropole Jackson, kde pracují zejména latinskoameričtí imigranti. Mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard uvedl, že zadrženo bylo 107 Mexičanů.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně usnadnila zrychlenou deportaci, čímž obejde imigrační soudy. Podle nových pravidel, která začnou platit ještě v úterý, může být okamžitě vyhoštěn každý přistěhovalec bez dokladů, který v zemi pobývá méně než dva roky, oznámilo americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti.

Němečtí poslanci schválili balíček sedmi zákonů v oblasti imigrace. Na jedné straně zavádí přísnější pravidla pro deportace odmítnutých žadatelů o azyl, na druhé straně usnadňuje lidem ze zemí mimo EU zaměstnání v zemi. To se týká i neúspěšných azylantů, kteří si během rozhodování o žádosti našli práci.

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová řekla, že udělá vše pro to, aby útočník na mešity nedostal prostor šířit své rasistické názory. Zároveň zdůraznila, že jeho jméno nevysloví a slávu mu nedopřeje. Informovala o tom agentura AP. Muž, který je obviněn z vraždy 50 lidí ve dvou mešitách na Novém Zélandu, se rozhodl u soudu hájit sám.

Novozélandská vláda představí do deseti dnů přísnější zákon o držení zbraní. Reaguje tak na páteční vražedné útoky ve dvou mešitách, při nichž zemřelo několik desítek lidí. Osmadvacetiletý Australan Brenton Tarrant, který je obviněný z vraždy, se chce u soudu hájit sám. Podle majitele obchodu se zbraněmi, u něhož si Tarrant objednal střelivo, vlastnil Australan zbojní průkaz.

Federální soudce v Kalifornii trvale zablokoval část kontroverzního dektretu prezidenta Donalda Trumpa. Prezidentovo nařízení upírá federální dotace takzvaným azylovým městům, která jsou vstřícná k nelegálním přistěhovalcům a omezila spolupráci s imigračními úřady. Verdikt se týká kalifornských měst San Francisco a Santa Clara, které se na soud obrátily s tím, že Trumpovo nařízení je protiústavní.

Když dojde na téma imigrace, téměř vždy se jako argument proti uvádí zvýšená míra kriminality mezi nově příchozími. Studie z University of Buffalo se pokusila odpovědět na otázku, jaká je mezi nimi souvislost.