Rada Evropské unie strana 3 z 5

Velvyslanci členských zemí Evropské unie se dohodli na tom, že chtějí, aby došlo do roku 2024 ke zrušení vízové povinnosti pro občany Kosova. Dosáhli tak pokroku v roky trvajícím procesu. Nalezení společné pozice Rady EU pro jednání s Evropským parlamentem bylo také jedním z cílů českého předsednictví. Kosované by směli pobývat v Unii bez víz maximálně 90 dní.

Státy Evropské unie ve snaze zlepšit účinnost unijních sankcí proti ruskému režimu v pondělí zařadily jejich obcházení na seznam evropských zločinů. Oznámila to Rada EU, v níž zasedají ministři členských zemí. Krok může otevřít cestu k zabavování majetku ruských bank či oligarchů, k němuž vyzývají některé evropské země. Unie se však nejprve musí shodnout na podrobných pravidlech stanovujících konkrétní provinění a možné tresty.

Premiér Petr Fiala (ODS) požádá Mariana Jurečku (KDU-ČSL), aby funkci ministra životního prostředí vykonával až do konce roku. Pokud nenastanou žádné nepředvídatelné okolnosti, bude poté připraven navrhnout do funkce lidoveckého ministerského kandidáta Petra Hladíka. Premiér to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce. Uvedl také, že platí závazek, že celková daňová zátěž nesmí vzrůst a odmítl snižování hranice zastropování energií.

Státy Evropské unie se shodly s Evropským parlamentem (EP) na rozpočtu Unie na rok 2023, v němž bude 186,6 miliardy eur (přes 4,5 bilionu korun). Oznámilo to české předsednictví Rady EU, které vedlo vyjednávání za členské země. Výsledná podoba rozpočtu je kompromisem mezi vyššími výdaji požadovanými europoslanci a úspornější představou unijních vlád. Obě strany zdůrazňují, že rozdělení peněz pomůže EU vyrovnat se s aktuálními krizemi a zároveň dále podporovat Ukrajinu. Dohodu musí ještě formálně potvrdit Rada EU a plénum europarlamentu.

Členské země Evropské unie v pondělí schválily další sankce proti třem desítkám osob a subjektů v Íránu za jejich roli při smrti Mahsy Amíníové a následném potlačování občanských protestů. Sedmadvacítka se shodla i na výcviku patnácti tisíc ukrajinských vojáků, který má probíhat v Polsku a Německu.

Jako skvělý příklad solidarity s Ukrajinou označila Česko šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve videoprojevu na konferenci výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU (COSAC) v Praze. Poděkovala českému předsednictví v Radě EU, projevily se podle ní znalosti a zkušenosti země. Česko bloku předsedá do prosince. Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) při této příležitosti uvedla, že v sedmadvacítce nepanuje shoda na rozšíření Evropské unie.

Evropská komise ve středu představila plán pravidelné finanční pomoci Ukrajině, podle kterého by Evropská unie v příštím roce půjčila válkou zasažené zemi až 18 miliard eur (438 miliard korun) na podporu základních funkcí státu. Očekávaný balík unijní exekutiva spojila se závazky Kyjeva ohledně protikorupčních a jiných reforem. Osud dříve slíbených tří miliard zůstává nejasný. Členské země EU by mohly plán odsouhlasit na začátku prosince.

Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise z pěti odvětví dosud nezahrnutých do systému emisních povolenek o 40 procent proti hodnotám z roku 2005. Shodli se na tom v úterý večer zástupci českého předsednictví Rady EU a Evropského parlamentu, kteří dojednali podobu nařízení stanovujícího závazky jednotlivých zemí na omezování emisí ze silniční dopravy, vytápění budov, zemědělství, malých průmyslových provozů a nakládání s odpady. Dohodu musí ještě formálně stvrdit členské státy i europoslanci.

Evropská unie musí společně aktivněji čelit ruské propagandě v Africe. Na jednání zvláštních zmocněnců pro oblast Sahelu to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Také podle zvláštní představitelky Evropské unie pro Sahel Emanuely Del Reové vede Rusko na kontinentu dezinformační kampaň proti Evropě a Západu.

Ministerstvo životního prostředí chce zakročit proti světelnému znečištění, což si stanovilo za jednu z priorit pro české předsednictví v Radě EU. Za 25 let se zvýšilo světelné znečištění v Evropě o polovinu a zasahuje 99 procent obyvatel, upozornil náměstek ministerstva pro ochranu klimatu Jan Dusík. Podle ředitele Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu Ruskina Hartleyho se z energetického hlediska odhaduje, že se ročně kvůli světelnému znečištění zbytečně utratí energie za deset miliard eur (přibližně 250 miliard korun). Snižování spotřeby světla tak může vést i k úsporám v současné energetické krizi v důsledku ruské invaze na Ukrajině.

Do Evropské unie přichází takzvanou balkánskou cestou třikrát více migrantů než loni a desetkrát víc než v roce 2018, uvedla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová po pondělním jednání na konferenci o migraci v Praze. Chce proto intenzivněji jednat se zástupci balkánských zemí o přerozdělování přicházejících. Na dvoudenním setkání chtějí ministři probírat také společnou reakci na válku na Ukrajině. Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že ministři přijali deklaraci a akční plán Pražského procesu pro roky 2023 až 2027.

Státy Evropské unie v pondělí schválily vytvoření výcvikové mise pro přibližně 15 tisíc ukrajinských vojáků. Ministři zahraničí členských zemí odsouhlasili také uvolnění dalších pěti set milionů eur (12,3 miliardy korun) z unijního obranného fondu (EPF) na zbraně pro Kyjev. Oznámila to Rada EU. Celková částka, kterou evropský blok Ukrajinu z fondu EPF podpořil, tak dosáhne 3,1 miliardy eur. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella EU také pracuje na přípravě dalších sankcí proti Rusku, k jejichž zavedení v pondělí vyzval ukrajinský ministr Dmytro Kuleba.

V Lucemburku jednali unijní ministři vnitra o současné migrační situaci. Podle českého zástupce Víta Rakušana (STAN) je nutné spolupracovat s balkánskými státy, zejména Srbskem. Ministr zároveň oznámil, že se se slovenským protějškem Romanem Mikulcem shodli na úpravě smlouvy o vracení migrantů a na vytvoření nové dohody o policejní spolupráci. Rakušan před začátkem jednání zmínil, že evropským partnerům představí návrh k reformě azylové a migrační politiky, který „hledá rovnováhu mezi solidaritou a zodpovědností“.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se v pondělí v Praze setkal s novým šéfem slovenské diplomacie Rastislavem Káčerem. Jednali o vzájemných vztazích, situaci na Ukrajině, nelegální migraci či energetické bezpečnosti. Lipavský považuje za důležité pokračovat v opatřeních proti Rusku, o dalším balíku sankcí se podle něj aktuálně v EU debatuje. Co se týče nelegální migrace, ministři se shodli, že problém je nutné řešit na celoevropské úrovni.

Členské země Evropské unie se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření. Dosažení politické dohody oznámilo české předsednictví v Radě EU. Hospodářská komora soudí, že přijatá opatření neřeší problémy českého průmyslu a nebudou mít okamžitý vliv na ceny energií. Slovenský premiér kritizoval dohodu ohledně přerozdělení zisků a pohrozil odvetou.

Kvůli unijnímu summitu bude příští týden od úterý do soboty uzavřený celý areál Pražského hradu. Hrad o tom informoval na svém webu. V souvislosti se zasedáním se naopak nechystají stálé dopravní uzavírky, dopravu v klíčových oblastech však pozastaví průjezdy vysokého počtu delegací. Nejvytíženějšími lokalitami budou cesty do centra města z Letiště Václava Havla a oblast kolem Pražského hradu, uvedl úřad vlády. Neformální summit se při českém předsednictví v Radě EU koná na Hradě příští čtvrtek a pátek.

Jednota zemí Evropské unie s Ukrajinou je podle kyjevského starosty Vitalije Klička klíčem k zajištění míru v Evropě. Společně lze uspět proti všem současným krizím. Prohlásil to v Praze po jednání zástupců evropských měst a regionů na schůzi vedení Evropského výboru regionů pořádané ve spolupráci s českým předsednictvím v Radě EU. Doplnil, že válka na Ukrajině se osobně ekonomicky i politicky dotkne každého obyvatele Evropy, bylo by podle něj chybou myslet si opak.

Vláda příští pondělí představí opatření, která by měla odštítit občany, firmy i veřejné instituce od přílišného zdražování energií. Po středečním jednání o nich již mají ministři jasnou představu, řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Národní řešení ale zveřejní až poté, co bude jasné, na čem se shodnou evropští ministři pro energetiku, kteří se sejdou v pátek. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) avizoval, že chce z jednání evropské rady vyjmout otázku možného zastropování cen plynu z Ruska. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl v Poslanecké sněmovně, že dodávky plynu na zimu jsou zajištěné a nehrozí kolaps.

Evropské ceny energií začaly v úterý výrazně klesat, a to na základě náznaků, že Evropská unie usiluje o zmírnění energetické krize. Ta by s blížící se zimou mohla uvrhnout region do recese. Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, klesla dopoledne až o 26 procent a nizozemský plyn o 11 procent, uvedla agentura Bloomberg. V pondělí přitom cena německé elektřiny poprvé přesáhla tisíc eur (zhruba 24 600 korun) za megawatthodinu (MWh).

Vedoucí zastupitelských úřadů Česka v zahraničí se v pondělí sešli v Černínském paláci na pravidelné poradě. Tématem jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) byly zejména ekonomické a bezpečnostní otázky v souvislosti s dopady ruské invaze na Ukrajinu. Premiér velvyslance mimo jiné vyzval, aby hledali všechny i dosud přehlížené možnosti v energetice. Šéf české diplomacie v projevu poté apeloval na diplomaty, aby „vysvětlovali, proč nelze být vůči zlu v podobě války lhostejný.“

V lékárnách napříč celým Českem chybějí některé druhy léků. Výpadky jsou často opakované. Některé medikamenty lze nahradit, na jiné ale pacienti musejí čekat, což prodlužuje a komplikuje léčbu. Ministerstvo zdravotnictví připravuje změnu, díky které by výpadky léků měly být pouze výjimečné.

Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 23,5 miliardy korun více, než do něj odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice tvoří 7,7 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Bez této sumy je rozdíl mezi příjmy z EU a odvody do EU 15,8 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Loni za celý rok takzvaná čistá pozice Česka činila 88,8 miliardy korun.

Ruský plynárenský gigant Gazprom 27. července odstaví z provozu další turbínu plynovodu Nord Stream 1 kvůli údržbě, a sníží tak dodávky do EU. V úterý se mimořádně sejdou ministři energetiky sedmadvacítky. Projednat mají návrh Evropské komise na plošné omezení spotřeby plynu o patnáct procent oproti průměru z minulých pěti topných sezon. Některé státy se již vyslovily proti tomu. „Bude to zatím největší zkouška pro české předsednictví,“ řekl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.

Evropská unie musí vědcům zajistit dobré podmínky, aby zůstávali v Evropě a neodcházeli jinam. Využít a propojit by kvůli tomu měla financování z více programů a fondů. Při neformálním zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost ve výzkumu to řekla eurokomisařka pro inovace, výzkum, kulturu a vzdělávání Marija Gabrielová. Podle českého ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) je třeba usilovat i o to, aby naopak do Evropy směřovali vědci ze zámoří.