EU se shodla na rozpočtu pro příští rok, bude v něm 186,6 miliardy eur

Státy Evropské unie se shodly s Evropským parlamentem (EP) na rozpočtu Unie na rok 2023, v němž bude 186,6 miliardy eur (přes 4,5 bilionu korun). Oznámilo to české předsednictví Rady EU, které vedlo vyjednávání za členské země. Výsledná podoba rozpočtu je kompromisem mezi vyššími výdaji požadovanými europoslanci a úspornější představou unijních vlád. Obě strany zdůrazňují, že rozdělení peněz pomůže EU vyrovnat se s aktuálními krizemi a zároveň dále podporovat Ukrajinu. Dohodu musí ještě formálně potvrdit Rada EU a plénum europarlamentu.

Vyjednavači obou stran uzavřeli několikatýdenní jednání krátce před pondělní půlnocí, která byla posledním termínem pro shodu na aktuálním návrhu. Pokud by se neshodli, musela by Evropská komise předložit návrh nový.

„Dohoda, kterou jsme dosáhli, je vyvážená a vyčleňuje dostatek prostředků na klíčové priority EU,“ řekl po jednání náměstek českého ministra financí Jiří Georgiev.

Europoslanci požadovali téměř o miliardu vyšší rozpočet, než je výsledný kompromis, a usilovali o navýšení takzvaných centrálně řízených programů pro vědecký výzkum či studentské stáže. Státy naopak navrhovaly o více než tři miliardy eur nižší rozpočet. Podle Georgieva dohoda zajišťuje „realistický přístup“ a bere v potaz možné finanční komplikace, které mohou v příštím roce přijít.

„Umožní reagovat na energetickou krizi, pomoci Ukrajině, zmírnit sociální a ekonomické dopady pociťované občany,“ ocenila dohodu předsedkyně EP Roberta Metsolová.

Největší část rozpočtu tvoří zemědělské dotace, na něž připadne přes padesát miliard eur. Druhou zásadní kapitolou jsou fondy na podporu méně rozvinutých regionů, v nichž je více než 45 miliard eur. Na rozvojovou pomoc pro mimounijní partnery stejně jako na výzkumné programy půjde více než dvanáct miliard eur.

Rozpočet nezahrnuje peníze z pandemického fondu

Europoslanci zdůrazňují, že ve vyjednávání prosadili téměř tři sta milionů eur navýšení výdajů na pomoc zemím v sousedství EU, přes sto milionů eur potom v kapitolách humanitární pomoci a studentského programu Erasmus plus, do něhož se mají zapojit i mladí uprchlíci.

Podle českého předsednictví je na druhé straně důležité, že se podařilo celkové výdaje udržet o čtyři sta milionů eur pod stropem stanoveným v závazném sedmiletém rozpočtu pro období 2021 až 2027, což umožňuje zachovat rezervu pro neočekávané situace.

Rozpočet na příští rok je o 1,1 procenta vyšší než ten letošní. Členské země budou mít nadto k dispozici více než sto miliard eur z nouzového pandemického fondu obnovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Belgii se srazil vlak se školním autobusem, na místě jsou mrtví

V Buggenhoutu na severu Belgie se v úterý ráno srazil vlak se školním autobusem, na místě je několik mrtvých, píší agentury a belgická média. Tamní ministr vnitra Bernard Quintin bez dalších podrobností na síti X vyjádřil soustrast rodinám obětí a popřál mnoho sil zraněným. Podle médií se v autobuse kromě řidiče nacházelo sedm žáků a jedna doprovázející osoba.
11:26Aktualizovánopřed 4 mminutami

Demonstrace v Bolívii pokračují i přes příslib prezidenta snížit platy vládě

Bolivijský prezident Rodrigo Paz v pondělí oznámil, že si nechá snížit svůj plat o polovinu. O stejný podíl se sníží také platy ministrů, píše agentura EFE. Pazovo rozhodnutí souvisí s protivládními protesty, které se v posledních týdnech odehrávají v hlavním městě. Plat bolivijského prezidenta je pětadvacet tisíc boliviano měsíčně, což je zhruba 75 tisíc korun. Ani úsporný plán však neodradil tisíce lidí od pokračování demonstrací.
před 25 mminutami

Americká armáda oznámila útoky na jihu Íránu, označila je za sebeobranu

Americká armáda podle oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě CENTCOM zaútočila v jižním Íránu na cíle, mezi nimiž byly lodě pokoušející se klást miny a odpalovací rampy. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Velitelství v prohlášení označilo pondělní útoky za sebeobranu a doplnilo, že si při pokračujícím příměří zachovává zdrženlivost. Americký ministr zahraničí Marco Rubio po úderech řekl, že dohoda s Teheránem je stále možná. Íránské gardy následně uvedly, že sestřelily americký dron a že mají právo na odvetu.
01:57Aktualizovánopřed 53 mminutami

KLDR ze západního pobřeží odpálila několik raket, včetně balistické, uvedl Soul

Severní Korea ze západního pobřeží vystřelila do Žlutého moře několik raket, včetně alespoň jedné balistické rakety krátkého doletu. S odvoláním na jihokorejskou armádu to napsala agentura Reuters. Podle agentury AP se jedná zřejmě o nejnovější zbrojní test izolované země, která naposledy 19. dubna vypustila několik raket krátkého doletu, což tamní média označila za demonstraci hlavic kazetových bomb.
před 3 hhodinami

Turecko a Izrael soupeří o vliv v Africkém rohu

Africký roh se stává dějištěm rostoucího soupeření regionálních i globálních mocností, zejména Turecka a Izraele. Obě země zde posilují vliv v rámci širšího boje mimo jiné o kontrolu nad klíčovými námořními trasami. Podle expertů hrozí, že napětí může dále eskalovat a proměnit region v zástupné bojiště rivalů v Ankaře a Jeruzalémě.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali stupňující se útoky Ruska proti Ukrajině

Rusko v pondělí ohlásilo údery proti Kyjevu, které mají údajně cílit na vojensko-průmyslová zařízení, velitelská stanoviště a vládní budovy. Moskva svůj záměr zdůvodňuje pátečními ukrajinskými útoky na cíle v Ruskem okupované Luhanské oblasti. Kyjev se přitom cílem ruského bombardování stal už o víkendu – ve městě a bezprostředním okolí při něm zahynuli čtyři lidé, sto dalších utrpělo zranění. Podle poslance Radka Kotena (SPD) nelze vyloučit, že za stupňováním útoků ze strany Ruska stojí ve skutečnosti frustrace Kremlu z toho, že na frontě nepostupuje tak, jak by si představovalo. Uvedl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Podle poslance Ivana Bartoše (Piráti) situace na frontě hraje spíše ve prospěch Ukrajiny. Podotkl také, že ukrajinská armáda například v oblasti moderních technologií výrazně posiluje.
před 3 hhodinami

Japonsko končí s praxí odstřiženého rodiče. Zavádí možnost sdílené péče po rozvodu

Japonsko nově umožňuje rozvedeným rodičům dosáhnout společné péče o děti – jde o největší právní změnu v této oblasti za sto let, která vyvolala v zemi smíšené reakce. Kritici dosavadní praxe, tedy výhradní péče, argumentovali psychickou újmou i častými únosy dětí. Podle průzkumu z roku 2021 třetina dětí úplně ztratí kontakt s druhým rodičem, napsal list The Guardian. Odpůrci změn se obávají, že stát nedokáže ochránit oběti zneužívání.
před 4 hhodinami

Sítě z optických vláken dronů zahlcují východ Ukrajiny

Miliony kilometrů průhledných sítí pokrývají krajinu i obce na východě Ukrajiny. Jde o pozůstatky dronů, které fungují na kabelech s optickými vlákny. Oproti dálkově řízeným bezpilotním strojům jsou odolné proti rušení, a proto je v rusko-ukrajinské válce hojně využívají obě strany. Dopad zahlcení krajiny vlákny na životní prostředí není zcela jasný, stejně jako způsob jejich likvidace, která může ztížit budoucí odminování.
před 4 hhodinami
Načítání...