EU se shodla na rozpočtu pro příští rok, bude v něm 186,6 miliardy eur

Státy Evropské unie se shodly s Evropským parlamentem (EP) na rozpočtu Unie na rok 2023, v němž bude 186,6 miliardy eur (přes 4,5 bilionu korun). Oznámilo to české předsednictví Rady EU, které vedlo vyjednávání za členské země. Výsledná podoba rozpočtu je kompromisem mezi vyššími výdaji požadovanými europoslanci a úspornější představou unijních vlád. Obě strany zdůrazňují, že rozdělení peněz pomůže EU vyrovnat se s aktuálními krizemi a zároveň dále podporovat Ukrajinu. Dohodu musí ještě formálně potvrdit Rada EU a plénum europarlamentu.

Vyjednavači obou stran uzavřeli několikatýdenní jednání krátce před pondělní půlnocí, která byla posledním termínem pro shodu na aktuálním návrhu. Pokud by se neshodli, musela by Evropská komise předložit návrh nový.

„Dohoda, kterou jsme dosáhli, je vyvážená a vyčleňuje dostatek prostředků na klíčové priority EU,“ řekl po jednání náměstek českého ministra financí Jiří Georgiev.

Europoslanci požadovali téměř o miliardu vyšší rozpočet, než je výsledný kompromis, a usilovali o navýšení takzvaných centrálně řízených programů pro vědecký výzkum či studentské stáže. Státy naopak navrhovaly o více než tři miliardy eur nižší rozpočet. Podle Georgieva dohoda zajišťuje „realistický přístup“ a bere v potaz možné finanční komplikace, které mohou v příštím roce přijít.

„Umožní reagovat na energetickou krizi, pomoci Ukrajině, zmírnit sociální a ekonomické dopady pociťované občany,“ ocenila dohodu předsedkyně EP Roberta Metsolová.

Největší část rozpočtu tvoří zemědělské dotace, na něž připadne přes padesát miliard eur. Druhou zásadní kapitolou jsou fondy na podporu méně rozvinutých regionů, v nichž je více než 45 miliard eur. Na rozvojovou pomoc pro mimounijní partnery stejně jako na výzkumné programy půjde více než dvanáct miliard eur.

Rozpočet nezahrnuje peníze z pandemického fondu

Europoslanci zdůrazňují, že ve vyjednávání prosadili téměř tři sta milionů eur navýšení výdajů na pomoc zemím v sousedství EU, přes sto milionů eur potom v kapitolách humanitární pomoci a studentského programu Erasmus plus, do něhož se mají zapojit i mladí uprchlíci.

Podle českého předsednictví je na druhé straně důležité, že se podařilo celkové výdaje udržet o čtyři sta milionů eur pod stropem stanoveným v závazném sedmiletém rozpočtu pro období 2021 až 2027, což umožňuje zachovat rezervu pro neočekávané situace.

Rozpočet na příští rok je o 1,1 procenta vyšší než ten letošní. Členské země budou mít nadto k dispozici více než sto miliard eur z nouzového pandemického fondu obnovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 45 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 50 mminutami

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17Aktualizovánopřed 57 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty v Minneapolisu se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 5 hhodinami
Načítání...