EU se shodla na rozpočtu pro příští rok, bude v něm 186,6 miliardy eur

Státy Evropské unie se shodly s Evropským parlamentem (EP) na rozpočtu Unie na rok 2023, v němž bude 186,6 miliardy eur (přes 4,5 bilionu korun). Oznámilo to české předsednictví Rady EU, které vedlo vyjednávání za členské země. Výsledná podoba rozpočtu je kompromisem mezi vyššími výdaji požadovanými europoslanci a úspornější představou unijních vlád. Obě strany zdůrazňují, že rozdělení peněz pomůže EU vyrovnat se s aktuálními krizemi a zároveň dále podporovat Ukrajinu. Dohodu musí ještě formálně potvrdit Rada EU a plénum europarlamentu.

Vyjednavači obou stran uzavřeli několikatýdenní jednání krátce před pondělní půlnocí, která byla posledním termínem pro shodu na aktuálním návrhu. Pokud by se neshodli, musela by Evropská komise předložit návrh nový.

„Dohoda, kterou jsme dosáhli, je vyvážená a vyčleňuje dostatek prostředků na klíčové priority EU,“ řekl po jednání náměstek českého ministra financí Jiří Georgiev.

Europoslanci požadovali téměř o miliardu vyšší rozpočet, než je výsledný kompromis, a usilovali o navýšení takzvaných centrálně řízených programů pro vědecký výzkum či studentské stáže. Státy naopak navrhovaly o více než tři miliardy eur nižší rozpočet. Podle Georgieva dohoda zajišťuje „realistický přístup“ a bere v potaz možné finanční komplikace, které mohou v příštím roce přijít.

„Umožní reagovat na energetickou krizi, pomoci Ukrajině, zmírnit sociální a ekonomické dopady pociťované občany,“ ocenila dohodu předsedkyně EP Roberta Metsolová.

Největší část rozpočtu tvoří zemědělské dotace, na něž připadne přes padesát miliard eur. Druhou zásadní kapitolou jsou fondy na podporu méně rozvinutých regionů, v nichž je více než 45 miliard eur. Na rozvojovou pomoc pro mimounijní partnery stejně jako na výzkumné programy půjde více než dvanáct miliard eur.

Rozpočet nezahrnuje peníze z pandemického fondu

Europoslanci zdůrazňují, že ve vyjednávání prosadili téměř tři sta milionů eur navýšení výdajů na pomoc zemím v sousedství EU, přes sto milionů eur potom v kapitolách humanitární pomoci a studentského programu Erasmus plus, do něhož se mají zapojit i mladí uprchlíci.

Podle českého předsednictví je na druhé straně důležité, že se podařilo celkové výdaje udržet o čtyři sta milionů eur pod stropem stanoveným v závazném sedmiletém rozpočtu pro období 2021 až 2027, což umožňuje zachovat rezervu pro neočekávané situace.

Rozpočet na příští rok je o 1,1 procenta vyšší než ten letošní. Členské země budou mít nadto k dispozici více než sto miliard eur z nouzového pandemického fondu obnovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 52 mminutami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 1 hhodinou

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 7 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 11 hhodinami
Načítání...