Rada Evropské unie strana 4 z 5

Státy Evropské unie se ve středu shodly na přijetí nové sady sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom české předsednictví Rady EU. Evropský blok zakáže dovoz ruského zlata a dále omezí vývoz produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšíří také postihy proti největší ruské bance Sberbank. Na sankční seznam také přibude na pět desítek ruských občanů a několik firem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však ve svém nočním videoprojevu označil tyto nové sankce za nedostačující.

Sedmý evropský balík protiruských sankcí musí být restriktivní a přijatý bezodkladně. I v návaznosti na čtvrteční ruský raketový úder na Vinnycju ve střední části Ukrajiny, při kterém zemřely více než dvě desítky lidí, to po jednání s českým ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Bekem (STAN) v Praze uvedla ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová. Bek s ní mimo jiné také hovořil o tom, jak podpořit evropské perspektivy země.

Ukrajina analyzuje škody a připravuje plán obnovy životního prostředí, který začne realizovat po válce. Bude ale trvat desítky let, než se ukrajinská příroda po ruské invazi vrátí do své původní podoby. Novinářům to před středečním zasedáním ministrů životního prostředí členských zemí EU v Praze řekl ukrajinský ministr Ruslan Strilec.

Česko zůstává jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu, poté co evropští ministři financí schválili vstup Chorvatska do eurozóny. Podle Ivana Pilipa a Petra Bartoně, kteří byli hosty úterních Událostí, komentářů, může přijetí eura Chorvatskem usnadnit také vstup Česka do eurozóny, přestože i my bychom mohli mít problém s plněním pěti potřebných kritérií.

Česko slavnostně představilo svou výzdobu Rady EU v Bruselu v rámci českého předsednictví. Po kontroverzní plastice Entropa z prvního předsednictví tentokrát Praha vsadila na květiny a témata jako ekologie nebo jednota.

V Praze se sešli ministři spravedlnosti a vnitra v rámci českého předsednictví v Radě EU. Na tomto setkání podepsaly moldavská ministryně vnitra Ana Ravencová a eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová rozhodnutí o tom, že v moldavském hlavním městě Kišiněvě vznikne platforma Evropské unie, která sdruží bezpečnostní experty zemí EU pro boj s mezinárodním organizovaným zločinem. Jejím cílem je posílit vnitřní bezpečnost Moldavska a ochranu jeho hranic.

V případě výpadku dodávek plynu si Česko a Německo navzájem pomohou. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a německý ministr pro hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck podepsali dohodu o energetické bezpečnosti. Vzájemné dohody by podle Habecka měly podepisovat i další státy Evropské unie. Za současné energetické krize je zásadní jednota unijních zemí, společný postup proti ruské agresi a solidarita, řekl Síkela.

Při příležitosti zahájení předsednictví České republiky v Radě Evropské unie se konal v pražském Rudolfinu slavnostní koncert PKF – Prague Philharmonia. Večera se účastnil prezident Miloš Zeman i premiér Petr Fiala (ODS). V rámci koncertu zazněla ve světové premiéře také autorská skladba klavíristy Tomáše Kača připravená speciálně pro české předsednictví.

Česko bude podporovat vstup Chorvatska do schengenského prostoru od ledna příštího roku, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání se svým chorvatským protějškem Andrejem Plenkovičem. Hovořili také o dodávkách surovin z Chorvatska. V případě ropy může být podle Fialy spolupráce rychlá, protože tuzemské firmy jsou schopny využívat ropovod Adria. V případě plynu ale stávající infrastruktura nestačí.

Kdy bude moci poválečná obnova Ukrajiny začít naplno, není jasné, ale mezinárodní společenství musí být připravené a začít s rekonstrukcí poničených měst může už nyní. S takovýmto vzkazem v pondělí vystoupil český premiér Petr Fiala (ODS) na úvod mezinárodní konference, jejímž cílem je připravit obrysy složitého a nákladného procesu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhuje platformu pro zprostředkování financí. Na rekonstrukci země bude potřeba okolo 750 miliard dolarů (17,8 bilionu korun), uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Úkolem českého předsednictví v Radě EU bude co nejvíce utlumit dopady nadcházejících hrozeb, například energetické či potravinové krize. Právě evropská spolupráce je pro řešení velkých výzev klíčová, věří místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). O výzvách, které českou vládu v čele Unie čekají, hovořili v Událostech, komentářích.

České předsednictví Evropské unie je obrovskou výzvou, sedmadvacítka čelí řadě problémů, shodují se současní i bývalí čeští politici. I když předsednická role je hlavně moderátorská, naskýtá příležitost se v Evropě výrazně ukázat a prosadit i některé vlastní zájmy.

Bývalý premiér Mirek Topolánek hodnotí české předsednictví EU stejně, jako když mu on sám předsedal před třinácti lety. Myslí si, že současnému předsedovi vlády uteče během jeho konání domácí politika, protože prožije půl roku v letadle a v Evropě. Expremiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla (ČSSD) je přesvědčený o tom, že česká vláda má před sebou nelehký úkol, který ale nakonec zvládne. Topolánek a Špidla byli hosty Událostí, komentářů.

Česká republika se podruhé v historii ujímá předsednictví Radě EU. Během půlroku se chce zaměřit na pět základních priorit, hlavní cíle se týkají Ukrajiny a její obnovy po skončení válečného konfliktu. Nejzásadnějším tématem ale podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) bude řešení problémů spojených s energetikou. Na Evropu dolehnou během příští topné sezóny, řekl v pořadu Interview ČT24.

Neformální summit Evropské unie se uskuteční v Praze v říjnu, oznámil premiér Petr Fiala (ODS) po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Schůzka se má podle Michela uskutečnit 6. a 7. října. Tématem má být širší spolupráce Evropské unie s nečlenskými státy.

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi ocenil Česko za pomoc ukrajinským běžencům. Jejich přijetí podle něj bylo příkladné pro mnoho dalších zemí. Grandi to řekl během své návštěvy Prahy, kde se setkal s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) a šéfem diplomacie Janem Lipavským (Piráti). Ten po jednání zdůraznil, že úřady od začátku ruské invaze vydaly přes 380 tisíc speciálních víz.

Hlavní českou prioritou v dopravě bude při předsednictví v Radě EU zlepšit propojenost koridorů v EU, a tím i úpravu rozsahu transevropské dopravní sítě (TEN-T). Stát tím chce do budoucna posílit možnosti pro čerpání evropských peněz na budování koridorů v tuzemsku. Informoval o tom ministr dopravy Martin Kupka (ODS). K dalším prioritám, které chce vláda v EU prosazovat, patří například pomoc při dopravním napojení Ukrajiny či rozšíření dobíjecích stanic pro elektromobily. Zmínil také rozvoj kosmických aktivit v EU.

Premiér Petr Fiala (ODS) oslovil ve středu v osm hodin večer národ s projevem. Mimo jiné řekl, že Rusko neútočí jen na Ukrajinu, ale i na západní země a demokratické zřízení. Jeho cílem je podle Fialy „učinit nás slabými a vydíratelnými“, k čemuž chce Moskva využít jak narušení trhu s potravinami, tak závislost Evropy na ruském plynu a ropě. Lidem vzkázal, že je vláda nenechá padnout.

Podpora posunu ve vyjednávání o klimaticko-energetickém balíčku Fit for 55, adaptace na změnu klimatu, ochrana biodiverzity, oběhové hospodářství či světelné znečištění budou hlavní témata ministerstva životního prostředí při nadcházejícím českém předsednictví EU. Zástupci resortu to řekli na pondělní tiskové konferenci. České předsednictví začne 1. července.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) označil jako priority svého resortu v rámci českého předsednictví v EU péči o onkologické pacienty a zajištění dostupnosti nejmodernějších léků ve všech zemích - i těch pro léčbu vzácných onemocnění. Jako jedno ze stěžejních témat označil také zdravotnickou pomoc Ukrajině. Hodlá se zaměřit také na očkování a to nejen proti covidu-19.

Česká republika by se měla podle bývalého premiéra Mirka Topolánka během předsednictví v Radě Evropské unie zaměřit na energetiku. Zejména energetická bezpečnost je podle něj, stejně jako během prvního předsednictví v roce 2009, stále absolutně dominantním tématem. Nynější předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky Topolánek byl hostem pořadu Interview ČT24.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi dorazili ve čtvrtek ráno do Kyjeva, kam se společně vydali zvláštním vlakem z Polska. Společně s rumunským prezidentem se tam setkali s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Evropští lídři podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Podle agentury Reuters Macron prohlásil, že čtveřice evropských představitelů podpořila myšlenku udělit Ukrajině „okamžitý“ status kandidáta.

Do Prahy ve čtvrtek dorazila předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová společně s Konferencí předsedů europarlamentu. Delegace jednala s premiérem Petrem Fialou (ODS), má v plánu i setkání se zástupci sněmovny a Senátu. Po schůzce s českým premiérem Metsolová mimo jiné řekla, že aktuální bezpečnostní situace bude nejspíš mít na české předsednictví v Radě EU velké dopady. Je podle ní třeba začít plánovat poválečnou obnovu Ukrajiny, europarlament podle ní podporuje, aby invazí trpící země dostala statut kandidátské země EU.

Válka na Ukrajině podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (za STAN) zjednodušila evropskou politiku. V oblasti obnovitelých zdrojů energie a Green Dealu ustoupila do pozadí ideologie a tyto otázky začaly být vnímány z hlediska bezpečnosti, řekl v Událostech, komentářích. Úkolem českého předsednictví v Radě EU podle něj nemá být zprostředkovávání rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. Z častých rozhovorů Macrona s Putinem „nebyl nadšen“.