Emise z dopravy či vytápění mají klesnout do roku 2030 o 40 procent, shodli se zástupci EU

Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise z pěti odvětví dosud nezahrnutých do systému emisních povolenek o 40 procent proti hodnotám z roku 2005. Shodli se na tom v úterý večer zástupci českého předsednictví Rady EU a Evropského parlamentu, kteří dojednali podobu nařízení stanovujícího závazky jednotlivých zemí na omezování emisí ze silniční dopravy, vytápění budov, zemědělství, malých průmyslových provozů a nakládání s odpady. Dohodu musí ještě formálně stvrdit členské státy i europoslanci.

Evropský blok se v současnosti snaží shodnout na bezprecedentním klimatickém balíčku známém jako Fit for 55, který má zajistit zpřísnění emisních cílů Unie k roku 2030. Českému předsednictví se koncem října podařilo dovést k finální shodě pravidla prakticky znemožňující prodej nových aut na klasická fosilní paliva od roku 2035. Druhá z více než desítky norem ze zmíněné sady stanovuje přísnější omezování zplodin z pěti sektorů, které v současnosti produkují přibližně 60 procent emisí skleníkových plynů v EU. Dosud Unie plánovala snížit emise z těchto odvětví o 29 procent.

„Jsem rád, že se nám podařilo dosáhnout rychlé shody na tomto návrhu právě v době COP 27. EU tím může ukázat světu, že vážně hodlá snižovat emise v souladu se svými závazky z Pařížské dohody o udržování globálního oteplování na bezpečné úrovni,“ prohlásil český ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL) s odkazem na probíhající světovou klimatickou konferenci.

Pravidla stanovují přísnější emisní cíle ze zmíněných odvětví pro jednotlivé členské země v závislosti na výkonu jejich ekonomik. Německo či skandinávské státy mají do konce desetiletí omezit emise o 50 procent v porovnání s rokem 2005, další západoevropské státy mají cíle mezi 40 a 50 procenty. Česko figuruje s 26 procenty mezi zeměmi východního křídla Unie s nejvyššími závazky, zatímco ten zcela nejnižší má Bulharsko s deseti procenty.

Státy a europarlament se dohodly, že v roce 2025 postupné cíle jednotlivých zemí znovu zhodnotí s ohledem na možné komplikace při jejich plnění. Závazky platné pro každý jednotlivý rok pak mohou být upraveny. Unijní země, které v konkrétním roce vyprodukují méně emisí, než bude činit jejich povolená hodnota, budou moci převést část těchto emisí do dalších let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

KLDR dodala Rusku rakety i miliony kusů munice, vyplývá z analýzy

Moskva pokračuje ve své agresi na Ukrajině i díky vojenské pomoci ze strany Severní Koreje. Agentura Reuters po dvacet měsíců mapovala toto spojenectví. Podle její analýzy už KLDR dodala Rusku miliony kusů munice i rakety.
před 2 hhodinami

Sabotáž či omyl. Švédové nasazují na průzkum poškozených kabelů zvláštní loď

Úřady ve Švédsku prozatím nenašly důkazy, zda čínská nákladní loď Yi Peng 3 poškodila loni v Baltském moři dvojici datových kabelů úmyslně. Vyšetřování ale omezovaly čínské úřady, pod něž plavidlo spadá. Stockholm hodlá případ z listopadu zkoumat dál. Nově by mu mělo s průzkumem místa činu na mořském dně pomáhat speciální plavidlo, obvykle určené na zachraňování ponorek v nouzi.
před 2 hhodinami

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Ten v úterý uvedl, že Harvardova univerzita by se podle prezidenta Trumpa měla omluvit za „ohavný antisemitismus“.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Macron předal vyznamenání za obnovu katedrály Notre-Dame

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyznamenal přibližně stovku řemeslníků a státních úředníků, kteří se podíleli na obnově katedrály Notre-Dame po jejím ničivém požáru. Ocenění v podobě Řádu čestné legie a Národního řádu za zásluhy převzali symbolicky přesně šest let od vypuknutí ohně. Mezi vyznamenanými jsou architekti, kameníci či restaurátoři, kteří pomohli vrátit chrámu, znovu otevřenému loni v prosinci, jeho původní krásu.
před 4 hhodinami

Větší problém než cla jsou regulace v EU, tvrdí Hrnčíř z SPD

Americká cla Česko zasáhnou, hlavní problém jsou ale regulace zavedené v rámci EU, prohlásil v Interview ČT24 poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Ideálním scénářem by podle něj byly nulové tarify. Konkurovat Číně bude těžké, jelikož Evropě „technologicky utekla“ a nemá takové regulace, tudíž nabízí levnější zboží, uvedl také. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami

Ruský soud poslal do vězení čtyři novináře za spolupráci s Navalným

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce „s extremistickou organizací“. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.
před 5 hhodinami

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
před 5 hhodinami

Slovenský parlament řeší sporný zákon o nevládních organizacích

Slovenská sněmovna jedná ve druhém čtení o sporné předloze skupiny vládních poslanců týkající se změn ve fungování nevládních organizací. Podle kritiků se tvůrci legislativy inspirovali v Rusku, což vláda odmítá. Podle návrhu mají organizace nově dodávat pravidelné výkazy o svých kontaktech a hospodaření. Kontroverzní plán označovat některé za lobbisty by měl z předlohy zmizet.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...