Emise z dopravy či vytápění mají klesnout do roku 2030 o 40 procent, shodli se zástupci EU

Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise z pěti odvětví dosud nezahrnutých do systému emisních povolenek o 40 procent proti hodnotám z roku 2005. Shodli se na tom v úterý večer zástupci českého předsednictví Rady EU a Evropského parlamentu, kteří dojednali podobu nařízení stanovujícího závazky jednotlivých zemí na omezování emisí ze silniční dopravy, vytápění budov, zemědělství, malých průmyslových provozů a nakládání s odpady. Dohodu musí ještě formálně stvrdit členské státy i europoslanci.

Evropský blok se v současnosti snaží shodnout na bezprecedentním klimatickém balíčku známém jako Fit for 55, který má zajistit zpřísnění emisních cílů Unie k roku 2030. Českému předsednictví se koncem října podařilo dovést k finální shodě pravidla prakticky znemožňující prodej nových aut na klasická fosilní paliva od roku 2035. Druhá z více než desítky norem ze zmíněné sady stanovuje přísnější omezování zplodin z pěti sektorů, které v současnosti produkují přibližně 60 procent emisí skleníkových plynů v EU. Dosud Unie plánovala snížit emise z těchto odvětví o 29 procent.

„Jsem rád, že se nám podařilo dosáhnout rychlé shody na tomto návrhu právě v době COP 27. EU tím může ukázat světu, že vážně hodlá snižovat emise v souladu se svými závazky z Pařížské dohody o udržování globálního oteplování na bezpečné úrovni,“ prohlásil český ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL) s odkazem na probíhající světovou klimatickou konferenci.

Pravidla stanovují přísnější emisní cíle ze zmíněných odvětví pro jednotlivé členské země v závislosti na výkonu jejich ekonomik. Německo či skandinávské státy mají do konce desetiletí omezit emise o 50 procent v porovnání s rokem 2005, další západoevropské státy mají cíle mezi 40 a 50 procenty. Česko figuruje s 26 procenty mezi zeměmi východního křídla Unie s nejvyššími závazky, zatímco ten zcela nejnižší má Bulharsko s deseti procenty.

Státy a europarlament se dohodly, že v roce 2025 postupné cíle jednotlivých zemí znovu zhodnotí s ohledem na možné komplikace při jejich plnění. Závazky platné pro každý jednotlivý rok pak mohou být upraveny. Unijní země, které v konkrétním roce vyprodukují méně emisí, než bude činit jejich povolená hodnota, budou moci převést část těchto emisí do dalších let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
před 11 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast, sdělil náčelník správy tohoto regionu Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily dva lidi, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku ve Starobilsku v okupované Luhanské oblasti na východě Ukrajiny stoupl ze šesti na deset, raněných je 38, oznámily ruské úřady. Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
před 45 mminutami

Při explozi v čínském dole zemřelo devadesát lidí

Nejméně devadesát lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších sto osob skončilo v nemocnici, informoval server BBC News s odkazem na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu.
08:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
před 2 hhodinami

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 9 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 9 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 12 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 14 hhodinami
Načítání...