Záměr snížit emise dusíku může proměnit nizozemské zemědělství. Podle tamního ministerstva financí zasáhne redukce stád polovinu z padesáti tisíc farem. Chovatelé dobytka protestují a žádají, aby vláda v dusíkové politice zohlednila moderní postupy a zapojila další sektory. Nizozemsko je totiž druhým největším vývozcem zemědělských produktů na světě.
Situace se vyhrotila na začátku července, kdy se protestující zemědělci střetli s policií. Po jednom traktoru policisté dokonce vystřelili. Podle zpravodaje ČT v Bruselu Petra Obrovského se však situace uklidnila a masové protesty z počátku července utichly, rozhodně to ale neznamená, že zemědělci ustoupili ze svých požadavků.
Jeden z organizátorů demonstrací Jos Ubels podle Obrovského řekl, že znovu budou zemědělci protestovat až ve chvíli, kdy budou mít šanci tím něčeho dosáhnout a přitáhnout pozornost.
„Teď jsou v Nizozemsku vládní prázdniny, úřady mají letní přestávku a i mediální scéna funguje v jistém utlumeném režimu, což ostatně platí pro celý Benelux. Aktuálně tedy vyčkávají a k masovějším akcím se chtějí vrátit pravděpodobně koncem léta nebo v průběhu podzimu,“ předesílá korespondent ČT.
Intenzivní zemědělství
Nizozemsko produkuje vysoké emise sloučenin dusíku dlouhodobě. Jedná o velmi hustě zalidněnou zemi (Nizozemsko má téměř dvakrát menší rozlohu než Česko, ale má přes 17,5 milionu obyvatel) a průmysl, doprava i zemědělská výroba existují ve velmi těsné blízkosti. Odpad, který v těchto sektorech vzniká, se dostává do přírody, což je problém, který se vláda snaží řešit.
Podle nejnovějších cílů chce nizozemský kabinet snížit emise sloučenin dusíku do roku 2030 o polovinu. Vyčlenil na to skoro pětadvacet miliard eur a zátěž rozložil na několik sektorů, například se má omezit velmi intenzivní využívání syntetických hnojiv.
„Ovšem to, co přitáhlo největší pozornost i směrem ze zahraničí, je právě způsob, jakým se toho snaží dosáhnout v zemědělském sektoru. Podle vlády je chov dobytka v zemědělství v Nizozemsku příliš intenzivní a produkuje velké množství emisí. Je třeba tedy zredukovat stáda, případně některé farmy rovnou uzavřít, aby se podařilo emisních cílů dosáhnout,“ vysvětluje Obrovský.
„Co se týče těch zmíněných padesáti tisíců farem, podle studie tamního ministerstva financí by asi jedenáct tisíc farem mělo být uzavřených a dalších sedmnáct tisíc by mělo projít redukcí. Proti tomu se samozřejmě nizozemští zemědělci bouří, protože to považují za ohrožení budoucnosti svého podnikání,“ dodává zpravodaj.
Ohrožení tradice
Ubels zdůraznil, že mnoho farem funguje jako rodinné podniky. „On sám hospodaří na farmě, kterou založili před více než 30 lety jeho rodiče, kde vyrůstal. To znamená, že práce s dobytkem je součástí jeho identity,“ ilustruje Obrovský.
Emisní cíle se liší napříč Nizozemskem podle lokality. Vláda by chtěla, aby chovatelé snížili emise dusíku od dvanácti až po 95 procent tam, kde se stáda nachází v těsné blízkosti chráněných přírodních lokalit.
„V případě Ubelse by se jednalo o seškrtání o pětasedmdesát procent. Má asi tisíc krav a měl by se zbavit sedmi set z nich, což by pro něj de facto znamenalo bankrot, protože celé podnikání a všechny investice, které doteď učinil, jsou nastavené na určitý rozsah jeho podnikání,“ říká dále korespondent ČT.
Premiér začal se zemědělci mluvit
Ministerstvo životního prostředí dalo provinciím rok na přípravu plánů pro snížení emisí. Obrovský řekl, že v následujících měsících se určitě bude jednat a je dost možné, že nejnovější podoba dusíkové politiky ještě dozná změn. Nizozemský premiér Mark Rutte podle něj pochopil, že tudy cesta nepovede, a začal objíždět regiony a mluvit se zemědělci.
Farmáři navrhují, že by mohli změnit například způsob, jakým nakládají s odpadem, mohli by zachytit víc hnoje a močoviny a zajistit, aby se tyto látky, které okyselují půdu a způsobují další škody na životním prostředí, nedostaly do okolí. Navrhují také, že by mohli změnit složení krmiva tak, aby krávy nevypouštěly tolik látek, které obsahují dusík.
Podle místních expertů by se vláda měla také zaměřit na to, jakým způsobem celý sektor reformovat, zaměřit se nejen na farmy, ale i na další zpracovatele zemědělských produktů.
Zmocněnec pro životní prostředí českého předsednictví EU Ladislav Miko v Horizontu ČT24 zmínil, že přestože je těžké odhadovat konkrétní dopady vládního rozhodnutí na nizozemskou ekonomiku a zemědělství, už teď je jasné, že se dotknou podstatné části procent výrobků z dobytka.
„Je však potřeba zdůraznit, že vývoj, který v Nizozemsku nastal, je výsledkem problémů, které jsou staré třicet až padesát let. To, co teď farmáři navrhují, tedy že by docházelo k postupným krokům, na to byl požadavek už mnohem dříve. Evropská směrnice o nitrátech je účinná více než třicet let a Nizozemí ji permanentně a dlouhodobě porušovalo. Čili nejde o novou věc, novinkou je pouze fakt, že se s tím nizozemská vláda konečně rozhodla něco dělat, a tím pádem ty dopady akumulovaného problému jsou velice citelné,“ vysvětlil Miko ve vysílání.
