Členské země Evropské unie se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření. Dosažení politické dohody oznámilo české předsednictví v Radě EU. Hospodářská komora soudí, že přijatá opatření neřeší problémy českého průmyslu a nebudou mít okamžitý vliv na ceny energií. Slovenský premiér kritizoval dohodu ohledně přerozdělení zisků a pohrozil odvetou.
Jedna z částí krizového balíku schváleného na mimořádné energetické radě stanovuje limit 180 eur za megawatthodinu (MWh) pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Veškeré příjmy nad touto hranicí mohou státy využít pro vlastní opatření.
Plán povinných úspor elektřiny se týká vybraných hodin s nejvyšší spotřebou, přičemž cílem je dosáhnout v těchto úsecích alespoň pětiprocentního snížení. „Špičkové hodiny“ mají dohromady tvořit desetinu zimních měsíců, jejich výběr je stejně jako konkrétní úsporná opatření na rozhodnutí jednotlivých zemí Unie. Cílem je minimalizovat využívání paroplynových elektráren, které vstupují do hry v časech maximální poptávky a jejichž vysoké náklady tlačí cenu elektřiny na dříve nevídané hodnoty.
Třetím pilířem přijatého souboru je nejméně třiatřicetiprocentní zdanění mimořádných příjmů společností dodávajících fosilní paliva. Takzvaný solidární příspěvek se bude vypočítávat ze zisků z letošního a příštího roku, přičemž za takzvaně přebytečné jsou považovány zisky nad hranicí 120 procent průměru z posledních čtyř let.
Téměř 3,5 bilionu korun do rozpočtu
EU doufá, že tyto zásahy pomohou domácnostem a firmám překonat nastávající zimní měsíce, během nichž hrozí rozsáhlé problémy v důsledku omezení dodávek plynu z Ruska. Podle odhadů Evropské komise by mohlo odebírání příjmů za levnější elektřinu v kombinaci s příspěvky od sektoru fosilních paliv přinést do rozpočtů unijních zemí až 140 miliard eur (přes 3,4 bilionu korun). Limit 180 eur za MWh a povinné úspory mají vstoupit v platnost na začátku prosince.
„Máme shodu,“ uvedl dopoledne na Twitteru český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který pátečnímu jednání předsedá. „Tentokrát jsme schválili mechanismus, který umožní vrátit peníze vybírané kvůli vysokým cenám energií zpět domácnostem a firmám,“ dodal. Po nynější „politické dohodě“ jsou unijní krizová opatření v zásadě hotová, jejich definitivní schválení se čeká příští týden.
„Žádná revoluce se nekonala, je to podle dikce Evropské komise. Ceny energií to neovlivní, ale umožní se výběr daní a následně se dotačním způsobem budou prostředky přerozdělovat,“ uvedl bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Ke stanovenému limitu 180 eur za MWh na jednotlivé zdroje uvedl, že je nutné, aby si hranici členské země mohly snížit, jinak by Česko nemělo šanci na zdaněné prostředky dosáhnout.
„Podle očekávání se v tuto chvíli nepočítá se zastropováním cen plynu, což by okamžitě snížilo i cenu elektřiny. Velké země si dobře pohlídaly svoje zájmy. Německo a Francie prosazují společnou platformu pro nákup plynu, je patrné, že Evropská komise jedná podle not těchto států,“ uzavřel místopředseda sněmovny.
Schválená opatření byla podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého předem ohlášená a přijetí se očekávalo. Považuje je ovšem za velmi obecná, neřešící potíže českého průmyslu a velkých podniků. „Budeme trvat na tom, aby se tato unijní opatření nyní promítla co nejrychleji do konkrétních kroků české vlády, včetně potenciálních limitů na ceny energií pro velké firmy. Dnes oznámená unijní opatření nebudou mít okamžitý vliv na ceny, za které se u nás energie budou nakupovat. To musí udělat česká vláda,“ řekl.
„Zavedení cenového stropu na výrobny elektřiny a následné rozdělování výnosů nepovažujeme za ideální řešení, protože nebude mít okamžitý dopad na ceny na trhu – řeší pouze příjmovou stránku rozpočtů členských států,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Dodal, že opatření nezaručuje přidělení potřebné podpory firmám všech velikostí.
Evropská unie hledá cestu, jak zvrátit zdražování
Společný postup EU přichází poté, co řada zemí zavedla národní opatření ve snaze zmírnit dopady vysokých cen energií a odvrátit rozsáhlé sociální problémy či uzavírky ve výrobě. Velkoobchodní cena elektřiny se v unii v létě vyšplhala až na 1000 eur za MWh, načež tento měsíc klesla zhruba na polovinu. Unijní činitelé nárůst připisují především Rusku, které dramaticky snížilo dodávky plynu, což vedlo k prudkému zdražení suroviny.
Evropský blok aktuálně hledá cestu, jak tento vývoj zvrátit, zatím ovšem nenachází shodu na konkrétním způsobu. Mnohé členské země volají po zastropování ceny plynu importovaného na lodích i sítí plynovodů, Evropská komise ovšem dává najevo, že preferuje jiné cesty.
Omezení cen plynu požadované řadou evropských států je legitimní možností v boji proti vysokým cenám energií a Evropská komise hodlá pracovat na jeho proveditelné variantě. Po jednání s ministry energetiky zemí Evropské unie to prohlásila eurokomisařka Kadri Simsonová. Upozornila ale zároveň na rizika a finanční náklady spojené se stanovením maximální ceny veškerého plynu, kvůli nimž se k němu komise dlouhodobě staví skepticky.
Podle Simsonové by všeobecný strop vyžadoval radikální zásah do trhu a bylo by nutné jej doplnit řadou podmínek. Státy by se například musely zavázat k větším úsporám než dosud stanovených 15 procent, aby případné snížení cen plynu nepodpořilo jeho větší spotřebu. Ve hře je podle ní řada možností, například stanovit maximální ceny pouze u plynu využívaného k výrobě elektřiny. Simsonová prohlásila, že spíše než pevný strop by mohl být zaveden „cenový koridor“ umožňující pružněji reagovat na vývoj na trhu.
Silně nespokojené Slovensko
Slovenský premiér Eduard Heger kritizoval páteční dohodu, Bratislavě podle něj nepomůže; Slovensko hlasovalo proti předloženému návrhu. Heger pohrozil zastavením vývozu již prodané elektřiny ze Slovenska, pokud země nedostane finanční podporu. Tou by mohl být i souhlas s využitím evropských fondů na kompenzace vysokých cen energií. „Tato opatření nám nijak nepomáhají v zápase s energetickou krizí, proto jsme byli proti. Mělo to být řešení, které pomůže všem, na Slovensko se zapomnělo,“ řekl Heger.
Jedna z částí krizového balíku schváleného na mimořádném jednání unijních ministrů energetiky stanovuje limit 180 eur za megawatthodinu (MWh) pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Veškeré příjmy nad touto hranicí mohou státy využít pro vlastní opatření.
Bratislava podle Hegera ovšem prosazovala, aby vybraná daň z nepřiměřených zisků byla přerozdělena mezi členské země podle jejich spotřeby. Heger řekl, že v případě přerozdělení například v závislosti na počtu obyvatel by Slovensku z očekávaného výběru zmíněné daně v celé EU připadlo 1,5 miliardy eur (37 miliard korun), zatímco podle schváleného návrhu to bude jen 115 milionů eur (2,8 miliardy korun). Schválená unijní předloha podle Hegera počítá jen s možností dobrovolného přerozdělování vybrané daně mezi jednotlivé země na základě pozdější dohody a pouze s možností zdanění obchodníků s elektřinou.
Heger hrozí odvetou
Slovensko proto podle Hegera požaduje kompenzace, a to například souhlas EU s tím, aby mohlo peníze z evropských fondů použít na pomoc podnikům v souvislosti s vysokými cenami energií. V opačném případě pohrozil premiér odvetou.
„Jasně jsme pojmenovali i v Bruselu, že my nenecháme slovenské firmy a občany ve štychu. Máme plán B, elektřina, která se na Slovensku vyrobí, nepůjde do zemí, které ji mají koupenou, ale dáme ji našim občanům a našim firmám,“ řekl Heger. Dodal, že elektřinu, která bude na Slovensku vyrobena v příštím roce, v minulosti koupili také zahraniční obchodníci, a to za výrazně nižší než nyní tržní ceny.
Slovenský parlament tento týden schválil zákon, na jehož základě bude moci vláda například přikázat energetickým firmám, aby elektřinu za kabinetem stanovenou cenu dodávaly určeným skupinám odběratelů. Největší výrobce elektřiny v zemi, společnost Slovenské elektrárně, ovšem varovala, že takový krok by mohl vyústit v její krach. Podnik, ve kterém má podíl i Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského, totiž prodal do zahraničí zhruba polovinu z plánované produkce na příští rok. Pokud by firma měla dostát svým závazkům, musela by elektřinu kupovat na trhu, kde elektřina letos výrazně zdražila.
