Evropská unie musí vědcům zajistit dobré podmínky, aby zůstávali v Evropě a neodcházeli jinam. Využít a propojit by kvůli tomu měla financování z více programů a fondů. Při neformálním zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost ve výzkumu to řekla eurokomisařka pro inovace, výzkum, kulturu a vzdělávání Marija Gabrielová. Podle českého ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) je třeba usilovat i o to, aby naopak do Evropy směřovali vědci ze zámoří.
Evropská komise dlouhodobě poukazuje na to, že EU v celosvětovém souboji o získání talentů a mozků prohrává. Výzkumní a akademičtí pracovníci se stěhují do USA. Podle Gabrielové je proto potřeba propojit investice do vědy, aby se pro výzkumníky v Evropě zlepšily podmínky a vědci neodcházeli jinam.
Zmínila finanční program Horizont Evropa, do nějž by mohly směřovat nevyčerpané prostředky z Fondu soudržnosti. Konkrétně by to mělo být 56 miliard eur na inovace do roku 2027 a dalších 44 miliard z Plánu obnovy. Důležitá je podle ní také spolupráce se soukromým sektorem. Jako příklad toho, jak dobře může výzkum fungovat, zmínila excelentní laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy.
Podle Balaše by k tomu, aby vědci neměli důvod odcházet do zahraničí, mělo vést právě budování excelentních výzkumných center. „Podmínky, které budou tady vědecké i materiální, tak by měly být na takové úrovni, abychom spíše naopak dokázali přitáhnout vědce odjinud, možná i ze Spojených států. Není to jen otázka peněz, ale i zajímavosti projektů,“ řekl. Dodal, že zároveň je důležité, aby byly projekty udržitelné.
Nutné je podle Gabrielové pokračovat v podpoře inovativních řešení. Připomněla novou strategii pro inovace, kterou Evropská komise schválila začátkem července. Dokument označila za „silný signál“ pro start-upy, tedy začínající a rychle se rozvíjející firmy na technologické inovace. V EU je těchto podniků mnohem méně než v USA a v Číně.
Pomoc ukrajinským vědcům
Evropa chce také pomáhat ukrajinským vědcům a asistovat s obnovou tamních vědeckých institucí poté, co válka skončí. „Máme web, kde všichni ukrajinští vědci získají informace o jejich možnostech a Ukrajina bude také mít přístup k programu Horizont Evropa,“ řekla eurokomisařka Gabrielová.
„Je ale také zapotřebí dát pozor na odliv mozků. Tato opatření nemají za cíl postarat se o to, aby ukrajinské výzkumné síly zůstaly navždy u nás. Jde o to, aby teď měly takové podmínky, které jim umožní věnovat se vědě a výzkumu. Náš cíl spočívá v tom, aby se vědci mohli, až skončí válečný konflikt, zase vrátit domů,“ vysvětlila.
Podle Balaše bude také pokračovat přerušování spolupráce s ruskými vědeckými institucemi. Zmínil třeba konec české spolupráce na ruském Spojeném ústavu jaderného výzkumu u Moskvy. Ještě před rokem to přitom bylo místo s druhou nejvyšší koncentrací českých vědců v zahraničí, hned po švýcarském CERNu.
Naopak chce ministr školství hledat cesty, jak pomoci individuálním ruským a běloruským vědcům, kteří mají ve svých zemích problémy. „Neradi bychom diskriminovali kohokoliv, kdo je těmi režimy pronásledovaný. Jsme si ale vědomí i toho, že zde mohou být případná bezpečnostní rizika, takže každý případ by měl být posuzovaný individuálně,“ uvedl Balaš.
Pražská deklarace
Setkání ministři zahájili ve čtvrtek slavnostní večeří v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě. Ke spolupráci ve financování výzkumu by za českého předsednictví měla vzniknout takzvaná Pražská deklarace, její příprava začala v červnu. Kromě ní by Rada EU měla do konce roku schválit i závěry ze zvláštní zprávy Evropského účetního dvora, který hodnotil spolupráci ve výzkumu do roku 2020.
Posilování spolupráce ve financování výzkumu v Evropě je jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU. Vedle toho jmenoval Balaš v první polovině července v Evropském parlamentu integraci systému výzkumné infrastruktury EU a přijetí nové evropské inovační agendy. Důraz by se přitom podle něj měl klást na mezioborový přístup k řešení společenských a ekonomických problémů nebo na životní prostředí.
