Evropská komise ve středu představila plán pravidelné finanční pomoci Ukrajině, podle kterého by Evropská unie v příštím roce půjčila válkou zasažené zemi až 18 miliard eur (438 miliard korun) na podporu základních funkcí státu. Očekávaný balík unijní exekutiva spojila se závazky Kyjeva ohledně protikorupčních a jiných reforem. Osud dříve slíbených tří miliard zůstává nejasný. Členské země EU by mohly plán odsouhlasit na začátku prosince.
„Evropa bude dál dělat vše, co může, aby podporovala Ukrajinu a její obyvatele,“ prohlásil eurokomisař Valdis Dombrovskis, který návrh prezentoval. Cílem je podle něj získat souhlas Rady EU a Evropského parlamentu do konce roku, aby bylo možné v lednu zaslat první část prostředků.
Nový mechanismus by Ukrajině přinesl 1,5 miliardy eur na každý měsíc příštího roku, úmyslem však není posílat měsíční dávky v této výši. Eurokomisař Johannes Hahn novinářům vysvětlil, že Komise plánuje v lednu vyplatit více než 1,5 miliardy a následně posílat kolem 4,5 miliardy před začátkem každého čtvrtletí.
Kyjev dává najevo, že každý měsíc potřebuje na pomoc s financováním chodu státu tři až čtyři miliardy eur, uvedla minulý měsíc předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Takzvanou makrofinanční pomoc EU zatím Ukrajině neposkytovala pravidelným způsobem. Po invazi ruských vojsk nejdříve poskytla půjčku ve výši 1,2 miliardy eur, následně se dohodla na devítimiliardovém balíku, třetina z něj ovšem před středečním oznámením zůstala jen v rovině slibu.
Komise nevyjasnila, zda byly zablokované tři miliardy převedeny do plánu pro příští rok, nebo zda je stále ve hře jejich samostatné uvolnění. Hahn v této souvislosti poznamenal, že EU ještě do konce roku pošle Kyjevu zbývající část již uvolněných šesti miliard a že ukrajinský stát by tak „měl být v pořádku“.
Maďarsko může plán zablokovat
Na nový plán podpory si chce Evropská komise podobně jako doposud půjčovat ve jménu celé EU na finančních trzích. Počítá při tom s „velmi vstřícnými podmínkami“ včetně desetiletého „období milosti“ a doby splatnosti až 35 let. Náklady spojené s úroky by pokrývala EU.
„Naše podpora bude spojená se sektorovými a institucionálními reformami, zejména těmi spojenými s bojem proti podvodům a korupci a posilováním právního státu,“ uvedl Dombrovskis.
Český ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po úterním jednání s unijními protějšky uvedl, že státy EU jsou připravené příští rok Ukrajině 18 miliard eur půjčit. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó nicméně na začátku týdne řekl, že Budapešť nepodpoří další pomoc Kyjevu skrze společné půjčky. Podle agentury Bloomberg přitom plán EK zahrnoval prvek, který vyžaduje jednomyslný souhlas členských zemí.
Úprava dluhových a rozpočtových pravidel EU
Evropská komise také plánuje upravit rozpočtová a dluhová pravidla Evropské unie, aby lépe odrážela fiskální situaci jednotlivých zemí, které se po sérii krizí potýkají s vysokými deficity a zadlužením. Unijní exekutiva proto ve středu navrhla nový způsob usměrňování veřejných financí, v němž chce u každé země vycházet z individuálního postupu. Základem mají být víceleté národní plány dluhové udržitelnosti a pozvolnější vynucování pravidel. Pokud změny získají podporu všech členských zemí, mohla by úprava začít platit od roku 2024.
Unijní fiskální pravidla známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu pozastavil v roce 2020 kvůli hospodářským dopadům covidové pandemie a nevrátil se k němu kvůli energetické krizi způsobené válkou na Ukrajině.
„Země EU nyní čelí dluhům a deficitům, které jsou podstatně vyšší a výrazně se od sebe liší. Nové výzvy jako zelená a digitální transformace a problémy s dodávkami energií budou v příštích letech vyžadovat masivní investice a reformy,“ zdůvodnil místopředseda EK Valdis Dombrovskis, proč unijní exekutiva navrhuje upravit dosavadní pravidla přijatá po finanční krizi z roku 2008.
Sever chce přísnější pravidla, jih volnější
Zatímco vlády Nizozemska či skandinávských zemí volají po návratu k přísnější fiskální disciplíně, zejména jihoevropské země usilují o co nejvolnější pravidla. Řecko, Itálie, Španělsko a Portugalsko mají dluh přesahující dvojnásobek zmíněného šedesátiprocentního stropu a nejsou schopny se k němu v nejbližších letech přiblížit, zatímco více než desítka zemí včetně České republiky se do povolené úrovně vejde.
Komise proto chce nově vycházet z plánů fiskální udržitelnosti na čtyři až sedm let, které mají předkládat vlády k hodnocení a připomínkám Bruselu. Plány mají zohledňovat individuální střednědobé fiskální cíle pro každý stát, které budou počítat s potřebnými reformami a investicemi. Dosavadní rozpočtové a dluhové mezní hodnoty mají podle činitelů EK v pravidlech zůstat, jejich vynucování však má být dlouhodobější a závislé na tom, jak konkrétní stát plní individuální cíle stanovené Komisí.
Unijní exekutiva chce konkrétní legislativní návrhy předložit po debatě s členskými státy do jara, aby mohly být schváleny během příštího roku.
