Válka ničí ukrajinskou ekonomiku. Podle odhadů klesne o polovinu

Nahrávám video
Události: Ukrajinskou ekonomiku ohrožuje válka
Zdroj: ČT24

Výkon ukrajinského hospodářství se v letošním roce podle odhadů propadne skoro o polovinu. Vláda navíc tvrdí, že jí ve veřejném rozpočtu chybí sto miliard korun měsíčně. Dopady Ruskem rozpoutané války jsou vidět i v Charkovské oblasti na východě země, kde ukončilo činnost osmdesát procent firem a podnikatelů. Pokud bude konflikt pokračovat, bude pro Ukrajinu vedle vojenské pomoci zásadní i ekonomická podpora Západu.

Zničené obchody, podniky, továrny, zdemolovaná infrastruktura, zablokované přístavy i potíže s dovozem jsou důsledky války, kvůli kterým se ukrajinská ekonomika v letošním roce podle odhadů propadne téměř o polovinu.

Hospodářství Ukrajiny invaze sice zastihla v dobré kondici. Kyjev ale přiznává, že veřejné kase chybí v přepočtu více než sto miliard korun měsíčně. Provizorium, ve kterém musí úřady pracovat, dokazuje i to, že úředník má při rozhovoru místo obleku neprůstřelnou vestu a městem duní dělostřelecká palba.

„V průběhu února a března zavřelo osmdesát procent všech podniků a podnikatelů v Charkovské oblasti,“ vypočítává ředitel odboru ekonomiky administrativy této oblasti Petro Lašin.

Bombardování zničilo tržiště Barabašovo

Dokládá to třeba i osud tržiště Barabašovo v Charkově, které patřilo mezi největší trhy východní Evropy. Před ruskou invazí tam podnikalo patnáct tisíc lidí. V polovině března ho zasáhlo ruské ostřelování. Následný požár jeho velkou část zcela zničil. „Za každým jedním obchodem je obchodník, prodejce, skladník, řidič. Ti všichni teď nepřinesou domů výdělek,“ dodává mluvčí tržiště Serhyj Zajcev.

Konflikt s Kremlem místo zasáhl už podruhé. Po anexi Krymu před osmi lety přestali jezdit obyvatelé nedalekého Ruska a obchodníci přišli o třetinu zákazníků. Teď ztratili i ty zbývající. „Nejsou lidé. Město je polomrtvé, a není to jen problém města, ale celé země,“ stěžuje si majitel obchodu Pavlo.

Obchodníci v Barabašovu se snaží i ve válečných podmínkách aspoň částečně oživit podnikání. Vláda v Kyjevě ovšem přiznává, že improvizace má své limity a čím déle válka potrvá, tím důležitější bude nejen vojenská, ale také ekonomická pomoc ze zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěVláda schválila opětovné zavedení elektronické evidence tržeb

Elektronická evidence tržeb (EET) se zřejmě od ledna 2027 vrátí. Návrh na její znovuzavedení schválila vláda, řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh, který nyní projedná Parlament, by měl podle kabinetu přinést do veřejných rozpočtů 14,4 miliardy korun ročně. Součástí návrhu jsou i daňové změny, mimo jiné obnovení některých slev zrušených předchozí vládou a úprava daně z přidané hodnoty (DPH).
05:08Aktualizovánopřed 15 mminutami

VideoAnalýza výběru daně z lihu je hotová. Ministerstvo řeší, co dál

Úřady dokončily analýzu výběru spotřební daně z lihu. Má ukázat, jak dál s touto taxou. Její růst nastavil konsolidační balíček předchozí vlády – stát nakonec ale víc peněz nevybral. Ministerstvo financí teď chce zjistit, jestli je příčinou nižší spotřeba, nebo přesun části prodejů do šedé ekonomiky. Minulá vláda si přitom od kroku slibovala sumu přesahující deset miliard korun.
před 5 hhodinami

VideoV Německu roste zájem o elektroauta. Stojí za ním drahá paliva i státní dotace

Rostoucí ceny benzínu a nafty zvyšují v Německu poptávku po nových i ojetých elektroautech. Prodejci hlásí výraznější zájem od konce února, u ojetých vozů podle nich v některých případech vzrostl až o desítky procent. Kromě drahých paliv k trendu přispívá také širší nabídka levnějších modelů, státní dotace pro domácnosti s nižšími příjmy nebo zájem o domácí nabíjení v kombinaci se solárními panely. Spolková vláda ale zároveň usiluje o zmírnění unijních pravidel pro postupné vytlačování aut se spalovacími motory z evropského trhu.
před 6 hhodinami

Opozice bude blokovat změny rozpočtových pravidel. Vládě by umožnily vyšší schodky

Opoziční strany chtějí v týdnu ve sněmovně zablokovat schválení zákona, kterým vláda navrhuje výrazně uvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Kabinet chce mimo výdajové rámce vyčlenit například náklady na dopravní infrastrukturu, přehrady, nové jaderné bloky nebo část výdajů na obranu. Podle opozice si tím vláda připravuje prostor pro vysoké schodky a větší zadlužování státu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že současná pravidla jsou příliš přísná a neodpovídají plánovaným investicím.
před 16 hhodinami

Juchelka se nebrání růstu minimální mzdy, dle Středuly s tou současnou nelze vyžít

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Bez peněz se obrana zajistit nedá, upozornili Nečas s Rusnokem

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.
před 21 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o zaměstnávání absolventů

O plánech firem na omezování náboru absolventů z důvodu ekonomické nejistoty a snižování nákladů, ale také o zavádění umělé inteligence v Událostech, komentářích debatovali výkonný ředitel Grafton Recruitment a Gi Group Martin Malo a ambasador asociace HR Brainstorming a ředitel QuickJOBS Dalibor Herbrich. Svůj pohled na zaměstnávání mladých lidí připojila také viceprezidentka pro lidské zdroje z Vodafone Czech Republic Dana Fajmonová. O zájmu studentů o brigády posléze hovořil obchodní a provozní ředitel Index Nosluš Jindřich Hodek. Pořad se věnoval také tuzemskému textilnictví a nedostatku zaměstnanců v tomto odvětví. Danou problematiku rozebral ředitel školy Průmyslovka Liberec Jaroslav Semerád, své zkušenosti sdíleli spolumajitel společnosti CityZen Pavel Hrstka a René Němeček odpovědný ve stejné firmě za vývoj a technologii. Debatou provázeli Jakub Musil a Kristina Nováková.
před 22 hhodinami

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
2. 5. 2026
Načítání...