Rada Evropské unie strana 2 z 5

V Katovicích se za účasti českého premiéra Petra Fialy (ODS) a devíti ministrů jeho kabinetu uskutečnila osmá česko-polská mezivládní konzultace. Diskutovalo se mimo jiné o pomoci Ukrajině, spolupráci v energetice a dopravní infrastruktuře či aktuální agendě Evropské unie. Polský premiér Mateusz Morawiecki zároveň oznámil, že Wagnerova skupina je v Bělorusku ve stále větším počtu a že představuje ohrožení pro Polsko a východní křídlo NATO.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce, aby výsledky ukrajinské protiofenzivy byly zřejmé ještě před nadcházejícím summitem NATO ve Vilniusu. Řekl to v rozhovoru, který poskytl španělským novinářům při příležitosti příjezdu španělského premiéra Pedra Sáncheze. Zelenskyj zároveň před novináři obvinil některé západní partnery z nepochopitelných průtahů ohledně výcviku ukrajinských pilotů.

Země Evropské unie formálně přijaly jedenáctý balík sankcí proti Rusku, jehož cílem je především znemožnit Moskvě obcházení dříve zavedených omezení, informovala o tom Rada EU. Unijní země budou nově moci zakázat přístup do svých přístavů lodím, které tajně převážejí ruskou ropu. V krajním případě hodlá EU omezit vývoz vojensky využitelných technologií do zemí, které je budou poskytovat Rusku. Unie také zakáže vysílat na svém území dalším pěti ruským televizním stanicím.

Velvyslanci zemí Evropské unie se ve středu shodli na jedenáctém balíku sankcí proti Rusku, který má dále omezit jeho možnosti pokračovat v agresi vůči Ukrajině. Oznámilo to švédské předsednictví Rady EU. Nová sada, o které sedmadvacítka vyjednávala více než šest týdnů, obsahuje zejména opatření proti obcházení dosavadních postihů. Aby vstoupila v platnost, musí ji formálně schválit členské země.

Kurýři nebo řidiči pracující pro digitální firmy jako je Uber, Deliveroo či další by mohli v budoucnu získat podobná práva jako lidé v běžných zaměstnaneckých poměrech. Země Evropské unie se totiž shodly na společném přístupu k návrhu směrnice, která zmíněným osobám přinese za určitých podmínek status zaměstnance. Členské země nyní začnou o konečné podobě pravidel vyjednávat s europoslanci. Definitivně by směrnice mohla být schválena v příštím roce.

Evropský parlament ve čtvrtek vyzval členské země Evropské unie, aby neumožnily Maďarsku kvůli jeho problémům s právním státem a evropskými hodnotami příští rok předsedat Radě EU. V usnesení přijatém více než dvěma třetinami hlasů poslanci pohrozili, že EP přijme „odpovídající opatření“, pokud státy nebudou problematickou otázku maďarského předsednictví co nejdříve řešit. Rezoluce také požaduje, aby Evropská komise neuvolňovala Maďarsku zmrazené fondy, dokud Budapešť neukáže praktické fungování přijímaných reforem.

Členské státy Evropské unie odsouhlasily připojení k Istanbulské úmluvě, která zavádí zákonná pravidla pro ochranu žen před různými formami násilí. Česko patří k menšině zemí, které úmluvu dosud neratifikovaly. Podle českého ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka bude závazná pouze ve věcech spadajících do pravomoci EU.

Španělský premiér Pedro Sánchez po porážce své strany v nedělních místních a regionálních volbách vyhlásil parlamentní volby už na 23. července. Dosud se očekávalo, že se uskuteční koncem roku. Sánchez v pondělí oznámil, že odpoledne mimořádně zasedne vláda kvůli svolání voleb. Příslušný dokument vyjde v úterý v úředním věstníku a jím se oficiálně rozpustí obě komory parlamentu, napsal deník El País.

Vláda na středečním zasedání schválila novelu o náhradách nákladů exekutorů na zastavení takzvaných bezvýsledných exekucí. Kabinet se také dohodl na ustanovení dvou nových vládních zmocněnců – Jana Dusíka a Ladislava Mika. Okolnosti úsporného konsolidačního balíčku v oblasti národních dotací vláda dojednala, ale veřejnosti představí až ve čtvrtek, jak uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Vláda na středeční schůzi schválila zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti v Česku v loňském roce. Znění dokumentu zatím ministerstvo vnitra nezveřejnilo, podle vicepremiéra Vlastimila Válka (TOP 09) zpráva hovoří o vlivu Ruska na českou dezinformační scénu. Ministři se také zabývali návrhem poslanců opozičního ANO na zavedení obecného referenda. U kabinetu podle očekávání podporu nezískal.

Země Evropské unie definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034.

Agrární komory ze zemí visegrádské čtyřky se chystají vyzvat Evropskou komisi, aby zastavila bezcelní dovoz ukrajinského obilí. To proudilo na společný trh Evropské unie bez řádné kontroly, přestože se mělo koridory solidarity dostat především do Afriky. Působí tak problémy zemědělcům, kteří nyní nemohou prodat loňskou produkci. Pokud by Evropská komise včas nezareagovala, jsou zemědělci připraveni protestovat v Bruselu, řekl v úterý prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) později sdělil, že Česko a další země by mohly kvůli ukrajinskému obilí získat pomoc od Evropské komise.

Práce na dohodu by měla být pro takto zaměstnané předvídatelnější a nově by měli mít také za určitých podmínek nárok na dovolenou. Vyplývá to z návrhu úpravy zákoníku práce, kterou ve středu schválila vláda. Lidé, kteří pracují z domova, by mohli od zaměstnavatele dostávat paušál na náhradu nákladů. Rodiče s dětmi do devíti let by měli mít nárok na kratší úvazky či práci na dálku.

Evropská unie by měla v roce 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Shodli se na tom ve čtvrtek nad ránem zástupci členských států a Evropského parlamentu, jejichž dohoda zvýšila dosavadní závazek z 32 procent. Závazek se týká Unie jako celku, řada členských zemí včetně Česka má národní cíle výrazně níže. Směrnice o obnovitelných zdrojích je součástí balíku návrhů, které mají přispět k výraznému snížení emisí skleníkových plynů do konce desetiletí.

Evropský parlament (EP) schválil trojici právních předpisů klimatického balíku Fit for 55. Mimo jiné zpřísní nároky na členské státy ohledně snížení emisí v odvětvích, která dosud nejsou zahrnuta v systému emisních povolenek. Míra snížení bude úměrná výkonnosti ekonomik, v případě Česka je to 26 procent. Druhá norma se týká posílení schopnosti krajiny pohlcovat uhlíkové emise a třetí revize trhu s emisními povolenkami.

Unijní soud zrušil sankce, které evropský blok kvůli ruské invazi na Ukrajinu loni uvalil na matku šéfa žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina Violettu. Soud o tom informoval v tiskové zprávě. Matka si verdikt vydobyla sama, uvedl Prigožin.

Spor mezi Evropskou komisí a členskými státy Evropské unie o zákazu spalovacích motorů v nových osobních vozech po roce 2035 a o výjimce pro syntetická paliva je na cestě k vyřešení. Při výjezdním zasedání německé vlády na braniborském zámku Meseberg to prohlásil spolkový ministr dopravy Volker Wissing. Poznamenal, že součástí regulace musí být otevřenost novým technologiím, což vidí právě v syntetických palivech. O technologické otevřenosti hovořila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se jednání na Mesebergu zúčastnila v neděli.

Velvyslanci členských zemí při Evropské unii se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil na benzín či naftu. Oznámilo to švédské předsednictví v Radě EU, neupřesnilo ale, kdy by mohlo rozhodnutí padnout. Původně bylo plánováno na úterý, proti schválení nových emisních standardů pro automobily se však na poslední chvíli staví některé země včetně Německa.

Evropská unie (EU) plánuje vytvořit bojové uskupení, které bude schopné v krátkém čase reagovat na vojenské hrozby. Přetrvávají ale problémy, které brání Unii v užší bezpečnostní spolupráci. Ať už se jedná o ambice Francie, územní nároky Ankary nebo polskou zahraniční politiku, míní generál ve výslužbě Jiří Šedivý nebo analytik Matúš Halás.

Zahraniční odbor Pražského hradu povede pod novým prezidentem Petrem Pavlem klíčový český diplomat v Bruselu Jaroslav Zajíček. Post ředitele protokolu obsadí dosavadní český velvyslanec v Bělorusku Tomáš Pernický. Informovala o tom Markéta Řeháková, manažerka komunikace zvoleného prezidenta.

Na zvolení Petra Pavla českým prezidentem reagují evropští politici. Blahopřání mu zaslala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová i šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Oceňují jeho zkušenosti v obraně i mezinárodních vztazích. Zvolenému prezidentovi v pondělí gratuloval také ministr zahraničí Spojených států Antony Blinken.

K energiím je potřeba se naučit přistupovat jinak. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) to může znamenat začít se věnovat tématům jako energetická účinnost a úspory. Řekl to v Událostech, komentářích. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar upozornil, že Česko bude muset vybojovat bitvu za jadernou energetiku a její budoucnost na evropské úrovni.

Evropská unie dá dalších 500 milionů eur (v přepočtu téměř dvanáct miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině. O schválení sedmé platby z unijního mírového fondu v pondělí rozhodli v Bruselu ministři zahraničí členských zemí. Dalších 45 milionů eur z obranného fondu by mělo navíc přibýt na probíhající výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky.

Začalo švédské předsednictví v Radě Evropské unie. Stockholm navštívila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a spolu se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem vystoupila před novináři. Mluvili o vojenské a finanční pomoci Ukrajině nebo o realizaci zelené politiky.