Začalo švédské předsednictví v Radě Evropské unie. Prioritami bude Ukrajina a zelené energie

Nahrávám video
Tisková konference k začátku švédského předsednictví v Radě EU
Zdroj: ČT24

Začalo švédské předsednictví v Radě Evropské unie. Stockholm navštívila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a spolu se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem vystoupila před novináři. Mluvili o vojenské a finanční pomoci Ukrajině nebo o realizaci zelené politiky.

„Dnes už je to deset měsíců, co se ruský prezident Vladimir Putin snaží zničit náš evropský systém. Ale my se budeme bránit a budeme bránit Ukrajinu,“ řekl v úvodu tiskové konference švédský premiér Kristersson.

Bezpečnost podle něj zajistí pokračující vojenská, finanční a humanitární podpora Ukrajiny, obzvlášť vojenská pomoc bude hlavní prioritou Švédska v čele Rady Evropské unie.

„Ukrajinci jsou stejně odhodlaní, jako tomu bylo prvního dne. My je budeme podporovat tak dlouho, jak to bude zapotřebí. Jsem ráda, že jste Ukrajinu zmínil jako svou první prioritu,“ odpověděla von der Leyenová.

Předsedkyně Evropské komise doplnila, že EU brzy uvolní první část z úvěrového programu pomoci pro Kyjev o celkové výši osmnáct miliard eur. Komise se také bude snažit koordinovat různé podpůrné akce, aby zajistila obnovu Ukrajiny, kterou chce kombinovat s reformami a investicemi. Ty jí mají vydláždit cestu k plnoprávnému členství v EU.

Švédsko zajímají zelené zdroje energie

Dále Kristersson připomněl, že Švédsko a Evropská unie jsou pionýrem při výrobě čisté energie. „Máme před sebou šest měsíců švédského předsednictví, které bude usilovat o to, aby se Evropa stala silnější, bezpečnější a zelenější.“

Skandinávská země se bude snažit o odstranění závislosti na fosilních palivech z Ruska. Také bude usilovat o pokrok v „ozelenění Evropy“. 

„Není žádným tajemstvím, že jsme byli příliš závislí na ruské energii. Moskva toho zneužívala… Dokázali jsme čelit poklesům dodávek, protože jsme je nahradili od spolehlivých dodavatelů,“ řekla von der Leyenová.

Von der Leyenová mluvila o vyrovnání globálního hracího pole

Švédsko má v plánu rozšířit zónu volného obchodu o nové země. Kristersson mluvil o smlouvách s Novým Zélandem nebo zeměmi Mercosuru (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay). Evropa bude během švédského předsednictví nadále hájit myšlenku jednotného trhu, protože ekonomická výkonnost je podle něj klíčová pro prosperitu. Evropská ekonomika by podle švédského premiéra měla být odolnější vůči vnějším tlakům. 

„Máme prosperující průmysl, který se zaměřuje na produkci zelených zdrojů… I když jsme v tomto ohledu pionýři, tak narůstá konkurence v jiných regionech. Pokud se nám ovšem nepodaří vytvořit rovné hrací pole, může to mít neblahé následky na naší konkurenceschopnost. Proto je potřeba, abychom dosáhli rovného globálního hracího pole,“ uvedla von der Leyenová.

Podle ní jsou k dosažení této situace potřeba náležité zákony, o kterých se jedná i se Spojenými státy. Důležité je podle ní, aby se dařilo při výrobě zdrojů čisté energie eliminovat „nekalou konkurenci ze strany Číny“.

Von der Leyenová chce také posílit ekonomickou přitažlivost Evropy a posílit investice napříč kontinentem při zachování jednotného trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...