Europoslanci se vyslovili proti předsednictví Maďarska v Radě EU, vadí jim nedostatky v právním státu

Evropský parlament ve čtvrtek vyzval členské země Evropské unie, aby neumožnily Maďarsku kvůli jeho problémům s právním státem a evropskými hodnotami příští rok předsedat Radě EU. V usnesení přijatém více než dvěma třetinami hlasů poslanci pohrozili, že EP přijme „odpovídající opatření“, pokud státy nebudou problematickou otázku maďarského předsednictví co nejdříve řešit. Rezoluce také požaduje, aby Evropská komise neuvolňovala Maďarsku zmrazené fondy, dokud Budapešť neukáže praktické fungování přijímaných reforem.

Čtvrteční rezoluce je další v řadě kritických dokumentů europarlamentu směrem k vládě konzervativního maďarského premiéra Viktora Orbána. Poslanci ji dlouhodobě vyzývají, aby přestala omezovat pluralitu médií, akademické svobody, činnost nevládních organizací či práva sexuálních menšin.

Nelíbí se jim také fakt, že Maďarsko se často proti všem ostatním zemím staví odmítavě k vojenské podpoře Ukrajiny a Orbán udržuje blízké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Kvůli tomu se obávají průběhu maďarského předsednictví ve druhé polovině příštího roku.

Text čtvrtečního usnesení zpochybňuje, že „Maďarsko bude moci věrohodně plnit tento úkol v roce 2024 vzhledem k tomu, že nerespektuje právo a hodnoty EU ani zásadu loajální spolupráce“.

K povinnostem předsednické země patří určovat agendu ministerských jednání, spolurozhodovat o unijních prioritách a zastupovat Radu EU při jednáních s europoslanci. O pořadí předsednických zemí rozhodují jednomyslně členské země, parlament na něj nemá přímý vliv. Někteří vládní politici, zvláště ze západoevropských zemí, sice dávají najevo obavy z předání vůdčí role Budapešti, řada dalších států však nechce na dlouhodobě dohodnutém pořadí nic měnit.

Poslanci ve čtvrtek vyzvali vlády, aby „co nejdříve našly vhodné řešení“, jinak jsou připraveni učinit vlastní kroky. Někteří zákonodárci hovoří například o možnosti nejednat s maďarským předsednictvím o podobě zákonů v rámci takzvaných trialogů, které jsou dlouhá léta stěžejní součástí přijímání unijních norem.

Politici z maďarského vládního tábora označují snahu europoslanců za porušování unijních smluv a tvrdí, že země bude na předsednictví dobře připravena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Tisíce lidí jsou v důsledku útoků bez pitné vody. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku. Americký prezident Donald Trump nevylučuje další údery v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 29 mminutami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 45 mminutami

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 1 hhodinou

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 2 hhodinami

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 6 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 8 hhodinami
Načítání...