Europoslanci se vyslovili proti předsednictví Maďarska v Radě EU, vadí jim nedostatky v právním státu

Evropský parlament ve čtvrtek vyzval členské země Evropské unie, aby neumožnily Maďarsku kvůli jeho problémům s právním státem a evropskými hodnotami příští rok předsedat Radě EU. V usnesení přijatém více než dvěma třetinami hlasů poslanci pohrozili, že EP přijme „odpovídající opatření“, pokud státy nebudou problematickou otázku maďarského předsednictví co nejdříve řešit. Rezoluce také požaduje, aby Evropská komise neuvolňovala Maďarsku zmrazené fondy, dokud Budapešť neukáže praktické fungování přijímaných reforem.

Čtvrteční rezoluce je další v řadě kritických dokumentů europarlamentu směrem k vládě konzervativního maďarského premiéra Viktora Orbána. Poslanci ji dlouhodobě vyzývají, aby přestala omezovat pluralitu médií, akademické svobody, činnost nevládních organizací či práva sexuálních menšin.

Nelíbí se jim také fakt, že Maďarsko se často proti všem ostatním zemím staví odmítavě k vojenské podpoře Ukrajiny a Orbán udržuje blízké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Kvůli tomu se obávají průběhu maďarského předsednictví ve druhé polovině příštího roku.

Text čtvrtečního usnesení zpochybňuje, že „Maďarsko bude moci věrohodně plnit tento úkol v roce 2024 vzhledem k tomu, že nerespektuje právo a hodnoty EU ani zásadu loajální spolupráce“.

K povinnostem předsednické země patří určovat agendu ministerských jednání, spolurozhodovat o unijních prioritách a zastupovat Radu EU při jednáních s europoslanci. O pořadí předsednických zemí rozhodují jednomyslně členské země, parlament na něj nemá přímý vliv. Někteří vládní politici, zvláště ze západoevropských zemí, sice dávají najevo obavy z předání vůdčí role Budapešti, řada dalších států však nechce na dlouhodobě dohodnutém pořadí nic měnit.

Poslanci ve čtvrtek vyzvali vlády, aby „co nejdříve našly vhodné řešení“, jinak jsou připraveni učinit vlastní kroky. Někteří zákonodárci hovoří například o možnosti nejednat s maďarským předsednictvím o podobě zákonů v rámci takzvaných trialogů, které jsou dlouhá léta stěžejní součástí přijímání unijních norem.

Politici z maďarského vládního tábora označují snahu europoslanců za porušování unijních smluv a tvrdí, že země bude na předsednictví dobře připravena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 37 mminutami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 5 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 6 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 7 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 11 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 12 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...