Česko musí snížit emise ze silniční dopravy či zemědělství o 26 procent

Evropský parlament (EP) schválil trojici právních předpisů klimatického balíku Fit for 55. Mimo jiné zpřísní nároky na členské státy ohledně snížení emisí v odvětvích, která dosud nejsou zahrnuta v systému emisních povolenek. Míra snížení bude úměrná výkonnosti ekonomik, v případě Česka je to 26 procent. Druhá norma se týká posílení schopnosti krajiny pohlcovat uhlíkové emise a třetí revize trhu s emisními povolenkami.

Takzvané nařízení o sdílení úsilí při snižování emisí europoslanci přijali většinou 486 ku 132 hlasům. Na znění normy se europarlament dohodl s členskými státy zastoupenými v Radě EU s českým předsednictvím loni v listopadu. Než zákon vejde v platnost, musí jej schválit také Rada.

Česku opatření uloží povinnost snížit emise o 26 procent ze silniční dopravy, vytápění budov, zemědělství, malých průmyslových provozů a nakládání s odpady, a to do roku 2030 v porovnání s rokem 2005. Česko figuruje s 26 procenty mezi zeměmi východního křídla Unie s nejvyššími závazky, zatímco ten zcela nejnižší má Bulharsko s deseti procenty, a naopak nejvyšší Německo a skandinávské státy s 50 procenty.

Obrovský krok vpřed, chválí europoslankyně Polfjärdová

Zpravodajka pro právní předpis z lidovecké frakce (EPP) Jessica Polfjärdová po hlasování uvedla, že „legislativa představuje v plnění klimatických cílů EU obrovský krok vpřed“. „Vysíláme jasný signál, že program EU pro ochranu klimatu je konkurenceschopný a účinný a může sloužit za vzor zbytku světa,“ řekla europoslankyně.

Klimatický balík Fit for 55, jehož součástí nyní přijaté normy jsou, má za cíl snížit emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent do roku 2030 a do roku 2050 učinit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent na světě.

Pohlcovat CO2 musejí v Česku lesy

Druhé nyní schválené opatření stanovuje vyšší cíle pro takzvané propady uhlíku, tedy uhlíkové emise, které jsou schopné absorbovat lesy, půda i další krajinné prvky. Ambicióznějším cílem členských států i EP je, aby krajina byla schopna pohltit ekvivalent 310 milionů tun CO2 v roce 2030.

Každá země bude mít podle dohody vlastní závazný cíl. Pro Česko je podle ministerstva životního prostředí v tomto směru klíčová obnova lesů, které kvůli kůrovcové kalamitě začaly vypouštět CO2 místo toho, aby jej pohlcovaly jako dříve.

Poslanci nařízení o lesnictví a zacházení s půdou přijali většinou 479 ku 132 hlasům a stejně jako v případě nařízení o sdílení úsilí již normu schválily členské státy koncem minulého roku v době českého předsednictví v Radě EU.

Třetí schválenou normou je opatření o takzvané rezervě tržní stability, kam bude umístěno 24 procent všech emisních povolenek jako řešení případné nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na trhu s povolenkami v důsledku vnějších faktorů. Zástupci EP se na tom s členskými státy dohodli loni v prosinci, když jednali o zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Začala platit základní desetiprocentní cla na dovoz do USA

Spojené státy začínají vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa. Vyšší tarify, které americká administrativa určila jako polovinu toho, jaká cla na USA údajně uplatňují konkrétní země, vstoupí v platnost 9. dubna.
06:00Aktualizovánopřed 3 mminutami

Rusové udeřili na elektrárnu v Chersonu. Porušili dohodu, řekl Zelenskyj

Rusko v pátek zaútočilo bezpilotním letounem na tepelnou elektrárnu v ukrajinském městě Cherson, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Obvinil proto Moskvu z porušení moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře, které bylo zprostředkováno Spojenými státy. Ruské síly útočily během pátku rovněž v Kryvém Rihu, kde zabily nejméně osmnáct lidí, z toho devět dětí, a v Charkově, kde zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Z disidentky agentkou Moskvy. Sudlianková v Česku řídila ruské dezinformace

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Dopad amerických cel probírali Topolánek a Kolář

O dopadu cel, která zavádí americký prezident Donald Trump vůči obchodním partnerům Spojených států, diskutovali v pořadu Události, komentáře bývalý předseda Rady Evropské unie a expremiér Mirek Topolánek a poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář. Probrali také strategii a taktiku Trumpa i evropské vyjednávání se Spojenými státy.
před 8 hhodinami

Akciové burzy druhým dnem zažily jízdu z kopce

Evropské akciové burzy prožily i v pátek prudký pokles. Investoři tak reagovali na dopad nových amerických cel, která prezident Donald Trump oznámil ve středu večer. Panevropský index Stoxx 600 uzavřel se ztrátou 5,1 procenta. Britský FTSE 100 i německý DAX odepsaly necelých pět procent, francouzský CAC pak přes čtyři procenta. Propad zažily trhy i ve čtvrtek. Ve výrazném minusu zakončily týden též americké akcie. Situaci vyostřila i páteční razantní odpověď Číny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cla jsou mimořádně radikální, odpověď bude adekvátní, řekl Šefčovič

Nová cla oznámená prezidentem USA Donaldem Trumpem jsou mimořádné radikální a pozice EU a Washingtonu zůstávají přes intenzivní kontakty velmi rozdílné. V rozhovoru se zpravodajem ČT Petrem Obrovským to uvedl eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Evropská unie podle něj chystá „bezprecedentní“ odpověď.
před 8 hhodinami

Turci usilují o klíčovou základnu v Sýrii, Izrael udeřil

Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Velitelé britské a francouzské armády jednali se Zelenským

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek v Kyjevě setkal s veliteli britské a francouzské armády, aby s nimi projednal plány na případné rozmístění kontingentu zahraničních vojáků na Ukrajině v rámci možné budoucí dohody o příměří.
před 8 hhodinami
Načítání...