Česko musí snížit emise ze silniční dopravy či zemědělství o 26 procent

Evropský parlament (EP) schválil trojici právních předpisů klimatického balíku Fit for 55. Mimo jiné zpřísní nároky na členské státy ohledně snížení emisí v odvětvích, která dosud nejsou zahrnuta v systému emisních povolenek. Míra snížení bude úměrná výkonnosti ekonomik, v případě Česka je to 26 procent. Druhá norma se týká posílení schopnosti krajiny pohlcovat uhlíkové emise a třetí revize trhu s emisními povolenkami.

Takzvané nařízení o sdílení úsilí při snižování emisí europoslanci přijali většinou 486 ku 132 hlasům. Na znění normy se europarlament dohodl s členskými státy zastoupenými v Radě EU s českým předsednictvím loni v listopadu. Než zákon vejde v platnost, musí jej schválit také Rada.

Česku opatření uloží povinnost snížit emise o 26 procent ze silniční dopravy, vytápění budov, zemědělství, malých průmyslových provozů a nakládání s odpady, a to do roku 2030 v porovnání s rokem 2005. Česko figuruje s 26 procenty mezi zeměmi východního křídla Unie s nejvyššími závazky, zatímco ten zcela nejnižší má Bulharsko s deseti procenty, a naopak nejvyšší Německo a skandinávské státy s 50 procenty.

Obrovský krok vpřed, chválí europoslankyně Polfjärdová

Zpravodajka pro právní předpis z lidovecké frakce (EPP) Jessica Polfjärdová po hlasování uvedla, že „legislativa představuje v plnění klimatických cílů EU obrovský krok vpřed“. „Vysíláme jasný signál, že program EU pro ochranu klimatu je konkurenceschopný a účinný a může sloužit za vzor zbytku světa,“ řekla europoslankyně.

Klimatický balík Fit for 55, jehož součástí nyní přijaté normy jsou, má za cíl snížit emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent do roku 2030 a do roku 2050 učinit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent na světě.

Pohlcovat CO2 musejí v Česku lesy

Druhé nyní schválené opatření stanovuje vyšší cíle pro takzvané propady uhlíku, tedy uhlíkové emise, které jsou schopné absorbovat lesy, půda i další krajinné prvky. Ambicióznějším cílem členských států i EP je, aby krajina byla schopna pohltit ekvivalent 310 milionů tun CO2 v roce 2030.

Každá země bude mít podle dohody vlastní závazný cíl. Pro Česko je podle ministerstva životního prostředí v tomto směru klíčová obnova lesů, které kvůli kůrovcové kalamitě začaly vypouštět CO2 místo toho, aby jej pohlcovaly jako dříve.

Poslanci nařízení o lesnictví a zacházení s půdou přijali většinou 479 ku 132 hlasům a stejně jako v případě nařízení o sdílení úsilí již normu schválily členské státy koncem minulého roku v době českého předsednictví v Radě EU.

Třetí schválenou normou je opatření o takzvané rezervě tržní stability, kam bude umístěno 24 procent všech emisních povolenek jako řešení případné nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na trhu s povolenkami v důsledku vnějších faktorů. Zástupci EP se na tom s členskými státy dohodli loni v prosinci, když jednali o zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 57 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 2 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruské drony zabily několik lidí v Sumské oblasti, ve Lvově zasáhly sídlo tajné služby

Rusko při útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly i obytné domy v jihoukrajinské Oděse. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...