Česko musí snížit emise ze silniční dopravy či zemědělství o 26 procent

Evropský parlament (EP) schválil trojici právních předpisů klimatického balíku Fit for 55. Mimo jiné zpřísní nároky na členské státy ohledně snížení emisí v odvětvích, která dosud nejsou zahrnuta v systému emisních povolenek. Míra snížení bude úměrná výkonnosti ekonomik, v případě Česka je to 26 procent. Druhá norma se týká posílení schopnosti krajiny pohlcovat uhlíkové emise a třetí revize trhu s emisními povolenkami.

Takzvané nařízení o sdílení úsilí při snižování emisí europoslanci přijali většinou 486 ku 132 hlasům. Na znění normy se europarlament dohodl s členskými státy zastoupenými v Radě EU s českým předsednictvím loni v listopadu. Než zákon vejde v platnost, musí jej schválit také Rada.

Česku opatření uloží povinnost snížit emise o 26 procent ze silniční dopravy, vytápění budov, zemědělství, malých průmyslových provozů a nakládání s odpady, a to do roku 2030 v porovnání s rokem 2005. Česko figuruje s 26 procenty mezi zeměmi východního křídla Unie s nejvyššími závazky, zatímco ten zcela nejnižší má Bulharsko s deseti procenty, a naopak nejvyšší Německo a skandinávské státy s 50 procenty.

Obrovský krok vpřed, chválí europoslankyně Polfjärdová

Zpravodajka pro právní předpis z lidovecké frakce (EPP) Jessica Polfjärdová po hlasování uvedla, že „legislativa představuje v plnění klimatických cílů EU obrovský krok vpřed“. „Vysíláme jasný signál, že program EU pro ochranu klimatu je konkurenceschopný a účinný a může sloužit za vzor zbytku světa,“ řekla europoslankyně.

Klimatický balík Fit for 55, jehož součástí nyní přijaté normy jsou, má za cíl snížit emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent do roku 2030 a do roku 2050 učinit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent na světě.

Pohlcovat CO2 musejí v Česku lesy

Druhé nyní schválené opatření stanovuje vyšší cíle pro takzvané propady uhlíku, tedy uhlíkové emise, které jsou schopné absorbovat lesy, půda i další krajinné prvky. Ambicióznějším cílem členských států i EP je, aby krajina byla schopna pohltit ekvivalent 310 milionů tun CO2 v roce 2030.

Každá země bude mít podle dohody vlastní závazný cíl. Pro Česko je podle ministerstva životního prostředí v tomto směru klíčová obnova lesů, které kvůli kůrovcové kalamitě začaly vypouštět CO2 místo toho, aby jej pohlcovaly jako dříve.

Poslanci nařízení o lesnictví a zacházení s půdou přijali většinou 479 ku 132 hlasům a stejně jako v případě nařízení o sdílení úsilí již normu schválily členské státy koncem minulého roku v době českého předsednictví v Radě EU.

Třetí schválenou normou je opatření o takzvané rezervě tržní stability, kam bude umístěno 24 procent všech emisních povolenek jako řešení případné nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na trhu s povolenkami v důsledku vnějších faktorů. Zástupci EP se na tom s členskými státy dohodli loni v prosinci, když jednali o zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí nejméně dvacet obětí

Nejméně dvacet lidí zahynulo při zemětřesení na západě Kolumbie, osmnáct obětí hlásí město Pereira a dva mrtvé Manizales, uvedly podle agentury Reuters starostové. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, informuje agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó, jehož guvernérka dříve informovala o zraněných i škodách. Podle Reuters nebylo vydáno varování před tsunami.
15:30Aktualizovánopřed 3 mminutami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
08:44Aktualizovánopřed 14 mminutami

Na dronu s výbušninou z letiště u Lipska našli policisté stopy DNA

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.
před 1 hhodinou

Útok na Egypt budí obavy o Suez, Rudé moře je v nesnázích

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.
před 1 hhodinou

Kazachstán zvažuje trasy přes Gruzii a Ázerbájdžán pro vývoz ropy do Evropy

Kazachstán zvažuje ropovody Baku–Tbilisi–Ceyhan a Baku–Supsa, stejně jako tranzit přes Ázerbájdžán přes Kaspické moře, jako alternativní trasy pro svůj vývoz ropy. Kazachstánské ministerstvo energetiky tyto plány potvrdilo v prohlášení pro zpravodajskou agenturu Interfax-Kazachstán.
před 2 hhodinami

Výrobci raket Patriot se obávají, že by je Ukrajina mohla vyrábět levněji

Americké zbrojní společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že pokud by Ukrajině byla udělena licence, mohla by vylepšit protiletadlové rakety Patriot a vyrábět je rychleji a za výrazně nižší náklady než USA. Tvrdí to s odkazem na své zdroje magazín The Atlantic. O udělení licence a dodávkách patriotů spolu jednali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezident USA Donald Trump během posledního setkání. Zelenskyj později uvedl, že současný počet dodávaných střel není dostatečný.
před 3 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 5 hhodinami

Kanadské úřady hlásí první oběť rozsáhlých lesních požárů

Při rozsáhlém požáru v kanadské provincii Britská Kolumbie zemřela osmdesátiletá žena, která se snažila utéct ze svého domu. Podle agentury AFP to oznámila kanadská královská jízdní policie. Požár vypukl v pátek poblíž jezera Okanagan na jihu provincie a rychle se rozšířil. Úřady kvůli němu nařídily evakuaci více než 20 tisíc lidí, v provincii byl vyhlášen stav nouze.
06:20Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.