Státy EU definitivně schválily reformu trhu s emisními povolenkami

Země Evropské unie definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034.

EU rovněž zavede takzvané uhlíkové clo a vytvoří sociální klimatický fond, který má mimo jiné pomoci zmírnit dopady očekávaného zdražení tepla pro domácnosti. Nová podoba trhu s emisními povolenkami počítá také s postupným zahrnutím lodní dopravy do placeného systému. Evropský parlament již normy schválil minulý týden, mohou tedy vstoupit v platnost.

Sada klimatických norem označovaná jako Fit for 55 má přiblížit EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent oproti roku 1990. Všechny změny pravidel podpořila jasná většina členských zemí, pouze Polsko bylo podle webových stránek Rady EU u většiny schvalovaných norem proti nebo se zdrželo hlasování.

Polský zástupce na jednání prohlásil, že celý balík „zavádí nerealistické cíle a ambice a významně zasahuje do energetického mixu členských států“. Česko, které za svého předsednictví loni v prosinci dohodlo za členské státy podobu norem s europoslanci, souhlasilo se všemi úterními návrhy.

Počet vydaných povolenek se bude snižovat

Emisní trh, jehož prostřednictvím si znečišťovatelé kupují právo vypouštět do vzduchu určité množství zplodin, pokrývá v současnosti dvě pětiny veškerých emisí oxidu uhličitého vyprodukovaných v unijních zemích. Od jeho zavedení v roce 2005 se dosud povedlo snížit objem zplodin o 41 procent. Cílem v úterý schválené reformy je, aby to do konce desetiletí bylo 63 procent proti zmíněnému roku.

K tomu má pomoci mimo jiné postupné omezování celkového počtu prodaných povolenek, kterých bude v souladu s novými pravidly od příštího roku ubývat více než čtyři procenta za rok. Do roku 2034 má postupně končit vydávání bezplatných povolenek, z nichž v současnosti těží některá průmyslová odvětví. Letecká doprava o ně přijde již v roce 2026.

Aby nebyli evropští výrobci cementu, železa, oceli, hnojiv a dalších produktů znevýhodněni oproti mimoevropské konkurenci, začne EU postupně od roku 2026 zavádět takzvané uhlíkové clo. To budou muset platit v závislosti na ceně emisí dovozci těchto produktů ze zemí mimo Unii.

Dopravci hovoří o zdražování

Zavedení emisních povolenek na pohonné hmoty bude podle generálního tajemníka sdružení silničních dopravců Česmad Bohemia Vojtěcha Hromíře pro dopravce znamenat zdražení nafty o tři až šest korun na litr v závislosti na tom, jak se budou stanovovat ceny povolenek. To budou muset zaplatit objednatelé dopravy a nakonec spotřebitelé.

„Přispěje to k většímu přerozdělování velkých objemů peněz a my můžeme jen doufat, že s nimi bude naloženo rozumně. Chtěli bychom, aby se vybrané prostředky za povolenky vracely do sektoru silniční dopravy. Mohou z nich být například podporovány nákupy vozidel na alternativní pohony. Ale spíše se obávám, že se peníze ztratí v masivním dotačním bludišti Evropské unie, která se zatím tváří, že její ekonomika a obyvatelé unesou jakékoliv zvyšování nákladů,“ řekl Hromíř.

Obavy ze zdražení tepla či dopravy má podle EU částečně rozptýlit vznik sociálního fondu, v němž bude k dispozici 86,7 miliardy eur (přes dva biliony korun). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rutte jednal s Trumpem o vztazích v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte po jednání v Bílém domě prohlásil, že některé některé členské státy NATO byly podrobeny zkoušce a neuspěly. Reagoval tak na kritiku prezidenta USA Donalda Trumpa, který některým evropským zemím vytknul nezapojení do války USA a Izraele proti Íránu. Americká administrativa podle listu The Wall Street Journal (WSJ) zvažuje potrestání některých zemí NATO za nedostatečnou podporu války s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 29 mminutami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 10 hhodinami
Načítání...