Státy EU definitivně schválily reformu trhu s emisními povolenkami

Země Evropské unie definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034.

EU rovněž zavede takzvané uhlíkové clo a vytvoří sociální klimatický fond, který má mimo jiné pomoci zmírnit dopady očekávaného zdražení tepla pro domácnosti. Nová podoba trhu s emisními povolenkami počítá také s postupným zahrnutím lodní dopravy do placeného systému. Evropský parlament již normy schválil minulý týden, mohou tedy vstoupit v platnost.

Sada klimatických norem označovaná jako Fit for 55 má přiblížit EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent oproti roku 1990. Všechny změny pravidel podpořila jasná většina členských zemí, pouze Polsko bylo podle webových stránek Rady EU u většiny schvalovaných norem proti nebo se zdrželo hlasování.

Polský zástupce na jednání prohlásil, že celý balík „zavádí nerealistické cíle a ambice a významně zasahuje do energetického mixu členských států“. Česko, které za svého předsednictví loni v prosinci dohodlo za členské státy podobu norem s europoslanci, souhlasilo se všemi úterními návrhy.

Počet vydaných povolenek se bude snižovat

Emisní trh, jehož prostřednictvím si znečišťovatelé kupují právo vypouštět do vzduchu určité množství zplodin, pokrývá v současnosti dvě pětiny veškerých emisí oxidu uhličitého vyprodukovaných v unijních zemích. Od jeho zavedení v roce 2005 se dosud povedlo snížit objem zplodin o 41 procent. Cílem v úterý schválené reformy je, aby to do konce desetiletí bylo 63 procent proti zmíněnému roku.

K tomu má pomoci mimo jiné postupné omezování celkového počtu prodaných povolenek, kterých bude v souladu s novými pravidly od příštího roku ubývat více než čtyři procenta za rok. Do roku 2034 má postupně končit vydávání bezplatných povolenek, z nichž v současnosti těží některá průmyslová odvětví. Letecká doprava o ně přijde již v roce 2026.

Aby nebyli evropští výrobci cementu, železa, oceli, hnojiv a dalších produktů znevýhodněni oproti mimoevropské konkurenci, začne EU postupně od roku 2026 zavádět takzvané uhlíkové clo. To budou muset platit v závislosti na ceně emisí dovozci těchto produktů ze zemí mimo Unii.

Dopravci hovoří o zdražování

Zavedení emisních povolenek na pohonné hmoty bude podle generálního tajemníka sdružení silničních dopravců Česmad Bohemia Vojtěcha Hromíře pro dopravce znamenat zdražení nafty o tři až šest korun na litr v závislosti na tom, jak se budou stanovovat ceny povolenek. To budou muset zaplatit objednatelé dopravy a nakonec spotřebitelé.

„Přispěje to k většímu přerozdělování velkých objemů peněz a my můžeme jen doufat, že s nimi bude naloženo rozumně. Chtěli bychom, aby se vybrané prostředky za povolenky vracely do sektoru silniční dopravy. Mohou z nich být například podporovány nákupy vozidel na alternativní pohony. Ale spíše se obávám, že se peníze ztratí v masivním dotačním bludišti Evropské unie, která se zatím tváří, že její ekonomika a obyvatelé unesou jakékoliv zvyšování nákladů,“ řekl Hromíř.

Obavy ze zdražení tepla či dopravy má podle EU částečně rozptýlit vznik sociálního fondu, v němž bude k dispozici 86,7 miliardy eur (přes dva biliony korun). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy vydají pasy s vyobrazením Trumpa

Americké ministerstvo zahraničí k příležitosti 250. výročí vyhlášení nezávislosti chystá omezený počet cestovních pasů, v nichž bude vyobrazen současný prezident Donald Trump. Informuje o tom agentura AP, podle které se Trump stane prvním žijícím prezidentem zobrazeným v cestovních dokladech.
před 1 hhodinou

Karel III. v Kongresu vyzval k podpoře Ukrajiny

„Jednota a odhodlání, které se projevily po útocích z 11. září, jsou nyní nezbytné pro obranu Ukrajiny,“ řekl v úterý britský král Karel III. americkým zákonodárcům v Kongresu. Projev představuje hlavní program jeho čtyřdenní návštěvy USA. „Američané nikdy neměli lepší přátele, než jsou Britové,“ řekl americký prezident Donald Trump, když krále dříve během dne přivítal v Bílém domě. Návštěva probíhá v době rozporů mezi oběma zeměmi ohledně války v Íránu, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Americké ministerstvo obvinilo exšéfa FBI kvůli údajné hrozbě Trumpovi

Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo bývalého ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamese Comeyho kvůli fotografii mušlí na pláži, kterou vloni zveřejnil na svých sociálních sítích. Podle činitelů měla údajně naznačovat možné vyhrožování prezidentu Donaldu Trumpovi. Informují o tom americká média, podle nichž se Trump již podruhé snaží dosáhnout odsouzení Comeyho. První žalobu soud zamítl loni v listopadu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V rafinerii v ruském Tuapse po ukrajinském úderu opět vypukl požár

Ukrajina v noci na úterý provedla další dronový úder na rafinerii ve městě Tuapse v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska. Na místě vypukl rozsáhlý požár, prohlásil na síti Telegram místní gubernátor Veniamin Kondraťjev a dodal, že úřady evakuují obyvatele v okolí závodu. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, pravidelně podniká vzdušné údery na ruské vojenské a energetické objekty, aby tak snížila možnosti Moskvy financovat válku.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael krátce po evakuaci ostřeloval několik vesnic v Libanonu

Izraelská armáda vyzvala k evakuaci obyvatele sedmnácti jiholibanonských vesnic v okresech Bint Džbajl a Súr (také Týr či Týros), které nejsou součástí nárazníkové zóny, píše agentura AFP a libanonský deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Mluvčí armády židovského státu Avičaj Adraí vyzval obyvatele, aby se přesunuli do regionu Sajdá (také Sidón). Izrael po necelé půlhodině od vydání výzvy provedl útoky na jednu z evakuovaných obcí. Děje se tak navzdory oficiálně platnému příměří. Izrael navíc také zranil dva libanonské vojáky a zabil tři příslušníky místní civilní obrany.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Tsunami cestovního ruchu.“ Jak zachránit města zahlcená masovou turistikou

Amsterdam a Barcelona se snaží omezit masový cestovní ruch. Obyvatelé zahlcení přemírou turistů požadují od politiků razantnější kroky, zatímco radnice hledají udržitelná řešení, jak vrátit města místním. Proměna historických center v pouhé kulisy zaplavené turisty je přitom opakovanou stížností obyvatel v řadě evropských měst.
před 5 hhodinami

Video„Celý dům se zatřásl,“ popsala Češka žijící v Izraeli íránský útok

Kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu, která vypukla před dvěma měsíci, čelila raketám i jindy nálety neohrožovaná města ve středním Izraeli. Zažila to i rodina Češky Michaely, která v oblasti žije. Díky příměří tam sice sirény ztichly, neustaly ale útoky libanonské teroristické organizace Hizballáh na sever Izraele. Tamní obyvatelé, na které nadále cílí rakety a drony, kritizují vlastní vládu za to, že se jí dosud nepodařilo nebezpečí neutralizovat.
před 5 hhodinami
Načítání...