Státy EU definitivně schválily reformu trhu s emisními povolenkami

Země Evropské unie definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034.

EU rovněž zavede takzvané uhlíkové clo a vytvoří sociální klimatický fond, který má mimo jiné pomoci zmírnit dopady očekávaného zdražení tepla pro domácnosti. Nová podoba trhu s emisními povolenkami počítá také s postupným zahrnutím lodní dopravy do placeného systému. Evropský parlament již normy schválil minulý týden, mohou tedy vstoupit v platnost.

Sada klimatických norem označovaná jako Fit for 55 má přiblížit EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent oproti roku 1990. Všechny změny pravidel podpořila jasná většina členských zemí, pouze Polsko bylo podle webových stránek Rady EU u většiny schvalovaných norem proti nebo se zdrželo hlasování.

Polský zástupce na jednání prohlásil, že celý balík „zavádí nerealistické cíle a ambice a významně zasahuje do energetického mixu členských států“. Česko, které za svého předsednictví loni v prosinci dohodlo za členské státy podobu norem s europoslanci, souhlasilo se všemi úterními návrhy.

Počet vydaných povolenek se bude snižovat

Emisní trh, jehož prostřednictvím si znečišťovatelé kupují právo vypouštět do vzduchu určité množství zplodin, pokrývá v současnosti dvě pětiny veškerých emisí oxidu uhličitého vyprodukovaných v unijních zemích. Od jeho zavedení v roce 2005 se dosud povedlo snížit objem zplodin o 41 procent. Cílem v úterý schválené reformy je, aby to do konce desetiletí bylo 63 procent proti zmíněnému roku.

K tomu má pomoci mimo jiné postupné omezování celkového počtu prodaných povolenek, kterých bude v souladu s novými pravidly od příštího roku ubývat více než čtyři procenta za rok. Do roku 2034 má postupně končit vydávání bezplatných povolenek, z nichž v současnosti těží některá průmyslová odvětví. Letecká doprava o ně přijde již v roce 2026.

Aby nebyli evropští výrobci cementu, železa, oceli, hnojiv a dalších produktů znevýhodněni oproti mimoevropské konkurenci, začne EU postupně od roku 2026 zavádět takzvané uhlíkové clo. To budou muset platit v závislosti na ceně emisí dovozci těchto produktů ze zemí mimo Unii.

Dopravci hovoří o zdražování

Zavedení emisních povolenek na pohonné hmoty bude podle generálního tajemníka sdružení silničních dopravců Česmad Bohemia Vojtěcha Hromíře pro dopravce znamenat zdražení nafty o tři až šest korun na litr v závislosti na tom, jak se budou stanovovat ceny povolenek. To budou muset zaplatit objednatelé dopravy a nakonec spotřebitelé.

„Přispěje to k většímu přerozdělování velkých objemů peněz a my můžeme jen doufat, že s nimi bude naloženo rozumně. Chtěli bychom, aby se vybrané prostředky za povolenky vracely do sektoru silniční dopravy. Mohou z nich být například podporovány nákupy vozidel na alternativní pohony. Ale spíše se obávám, že se peníze ztratí v masivním dotačním bludišti Evropské unie, která se zatím tváří, že její ekonomika a obyvatelé unesou jakékoliv zvyšování nákladů,“ řekl Hromíř.

Obavy ze zdražení tepla či dopravy má podle EU částečně rozptýlit vznik sociálního fondu, v němž bude k dispozici 86,7 miliardy eur (přes dva biliony korun). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
Právě teď

Putin odvolal velvyslance v Česku Zmejevského, nahradí ho Ponomarjovová

Šéf Kremlu Vladimir Putin odvolal z postu ruského velvyslance v Česku Alexandra Zmejevského, který funkci zastával od roku 2016. Novou velvyslankyní v Praze jmenoval Annu Ponomarjovovou. Vyplývá to z prezidentských dekretů s úterním datem, které zveřejnil Kreml.
12:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřel Vince Zampella. Udával směr moderních videoherních stříleček

Při autonehodě v Kalifornii zemřel Vince Zampella, vývojář, který stál za řadou ikonických videoherních sérií, mimo jiné Call of Duty nebo nejnověji Battlefield. Zemřel ve věku 55 let při nehodě svého Ferrari na dálnici severně od Los Angeles. Úmrtí Zampelly potvrdila společnost Electronic Arts, vlastník herního studia Respawn Entertainment, které Zampella založil.
před 1 hhodinou

Tři západoukrajinské oblasti jsou po masivním ruském náletu téměř zcela bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice jsou hlášeny ze západních částí Ukrajiny, kde jsou tři oblasti téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Tři pokusy o start, tři selhání. Asijská kosmonautika prožila špatnou noc

Tři asijské kosmické velmoci – Japonsko, Čína a Jižní Korea – se pokusily během jednoho dne poslat do vesmíru své rakety. Všechny selhaly.
před 3 hhodinami

Trump představil bitevní lodě třídy Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na stavbu bitevních lodí „třídy Trump“. Podle něj budou větší, rychlejší a „stokrát výkonnější“ než jakékoli dříve postavené lodě a budou tvořit jádro toho, co nazval „Zlatou flotilou“, jejímž cílem je upevnit dominanci amerického námořnictva. Plavidla mají nést i jaderné zbraně.
před 3 hhodinami

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 7 hhodinami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 8 hhodinami
Načítání...