Evropský soud zrušil sankce proti matce šéfa wagnerovců

Unijní soud zrušil sankce, které evropský blok kvůli ruské invazi na Ukrajinu loni uvalil na matku šéfa žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina Violettu. Soud o tom informoval v tiskové zprávě. Matka si verdikt vydobyla sama, uvedl Prigožin.

Evropská sedmadvacítka začala bezprecedentně rozšiřovat ruské sankční seznamy loni, po masivním vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Vedle stovek státních, regionálních či armádních činitelů či oligarchů napojených na Kreml se na listinách ocitli i někteří jejich příbuzní. Unie jim zmrazila majetek a zakázala cesty na své území.

Prigožinová je podle Rady EU majitelkou několika firem ze skupiny Concord group založenou jejím synem. Proto se podle orgánu reprezentujícího unijní státy podílí na aktivitách souvisejících s omezováním územní celistvosti, suverenity a nezávislosti Ukrajiny. Právníci Prigožinové však rozhodnutí zpochybnili a obrátili se na unijní justici.

Podle středečního rozhodnutí Tribunálu soudního dvora, tedy druhé nejvyšší soudní instance EU, však Rada EU dostatečně nedoložila, že Prigožinová firmy skutečně vlastní.

Podle soudu bylo proto pojítko mezi Prigožinovou a jejím synem v době přijetí sankcí „založeno pouze na jejich rodinné vazbě, a proto není dostatečným důvodem pro její zařazení“ na sankční seznam.

Matka si zrušení sankcí vybojovala sama, uvedl Prigožin

Se svým nevybíravým jazykem a agresivním vystupovaním na veřejnosti se Prigožin stal jednou z nejviditelnějších tváří ruské války na Ukrajině. Verbuje tisíce vězňů, aby bojovali v jeho jednotkách, a zároveň se nebojí otevřeně pustit do konfliktu s ruským ministerstvem obrany kvůli dodávkám munice, napsala agentura Reuters.

Na dotaz médií ohledně verdiktu reagoval ruský miliardář s jistou ironií. „Bohužel jsem nyní na služební cestě na území Donbasu,“ vzkázal prostřednictvím svého tiskového oddělení jen několik hodin poté, co se nechal nafilmovat před tankem s výbuchy v pozadí.

Jak Prigožin uvedl, jeho matka se tento případ snažila vybojovat sama a on nemá v plánu nijak rozporovat sankce, které byly uvaleny na jeho osobu a na wagnerovce. „Nehodlám je nijak napadnout, domnívám se, že v tuto chvíli má jejich uvalení plné odůvodnění,“ dodal.

Další příbuzní na seznamu zůstávají

Evropská komise podle svého mluvčího rozhodnutí soudu analyzuje. Proti verdiktu je možné se odvolat k nejvyšší unijní soudní instanci – Soudnímu dvoru EU.

Bojovníci Prigožinovy Wagnerovy skupiny se v posledních měsících soustředí na dobývání východoukrajinského města Bachmut, byť za cenu výrazných lidských ztrát. Prigožin do svých služeb naverboval i značný počet trestanců z ruských věznic. Příslušníci jeho žoldnéřské skupiny, kteří bývají obviňováni z válečných zločinů, ale nepůsobí jen na Ukrajině, skupina je aktivní například také v některých afrických zemích.

Sám Prigožin je terčem unijních sankcí již od roku 2020, a to v souvislosti s působením žoldnéřské skupiny v dalších zemích včetně Libye či Sýrie. Jeho dřívější žalobu proti zařazení na seznam unijní soud zamítl. Na listině figuruje také několik předních členů skupiny, ale i Prigožinova žena a syn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lety z Blízkého východu ve středu vrátily do Česka přes pět set lidí

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje, ve kterém bylo zhruba 200 lidí. Krátce po 07:00 pak v Praze přistálo další letadlo Smartwings z ománského Maskatu, také na jeho palubě bylo zhruba 200 lidí. Následně přistály dva armádní repatriační lety. Letoun Casa kolem 07:30 dopravil 39 cestujících z Egypta, v 08:25 přistál airbus s 96 lidmi z Ománu. Premiér Andrej Babiš (ANO) také uvedl, že stát pronajal letadlo, které může vyzvednout 189 lidí v Jordánsku a čeká na slot.
05:16Aktualizovánopřed 8 mminutami

Izrael provedl další vlnu útoků na Írán, cílil na bezpečnostní složky

Izraelská armáda uvedla, že při nové vlně úderů na Írán zasáhla desítky cílů. Mezi nimi jsou velitelská centra vnitřních bezpečnostních složek a milic basídž a také zařízení na odpalování raket.
před 2 hhodinami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 11 hhodinami
Načítání...