Vláda na středečním zasedání schválila novelu o náhradách nákladů exekutorů na zastavení takzvaných bezvýsledných exekucí. Kabinet se také dohodl na ustanovení dvou nových vládních zmocněnců – Jana Dusíka a Ladislava Mika. Okolnosti úsporného konsolidačního balíčku v oblasti národních dotací vláda dojednala, ale veřejnosti představí až ve čtvrtek, jak uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Vláda schválila novelu zákona o soudních exekutorech a ustanovila dva nové vládní zmocněnce
Vláda podle Hladíka překročila původně stanovený minimální cíl ušetřit při konsolidaci rozpočtu sedmdesát miliard korun. „K tomu, co definoval premiér (Petr Fiala, ODS) jako minimální cíl, jsme se nejen přiblížili, ale i ho překročili v oblasti úspor,“ řekl Hladík. „Já se domnívám, že zásadní parametry jsme na vládě dořešili,“ dodal s tím, že nepředpokládá, že by vedení koalice vedlo ještě zásadní jednání o tomto tématu.
Kabinet zrušil pozice pěti vládních zmocněnců, a to konkrétně zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví, pro evropský výzkum, pro jadernou energetiku, pro sport a pro strukturálně postižené regiony. A naopak ustanovil dva nové – zastupováním Česka při mezinárodních vyjednáváních v oblasti změny klimatu byl pověřen Dusík, pro mezinárodní vyjednávání v oblasti ochrany biodiverzity Miko. Oba zastupovali Česko na mezinárodních jednáních o životním prostředí během loňského předsednictví v Radě Evropské unie.
Vláda také schválila nominaci místopředsedy ODS a poradce premiéra Fialy Zdeňka Zajíčka do správní rady Správy železnic. Správa železnic provozuje železniční tratě ve vlastnictví státu a stará se o rozvoj a modernizaci železniční dopravní cesty.
Česko také podle Hladíka přistoupí k rozšířené dohodě o registru škod způsobených agresí Ruska proti Ukrajině. Registr má vzniknout při příležitosti summitu Rady Evropy.
Exekutoři by se mohli dočkat náhrady u bezvýsledných exekucí
Ministerstvo spravedlnosti chce, aby Poslanecká sněmovna přijala exekuční novelu v prvním čtení. Podle původní úpravy neměli exekutoři dostávat u marných exekucí žádné náhrady, což se chystali napadnout u Ústavního soudu. Resort vypočítal, že potřebuje navýšit svou rozpočtovou kapitolu o 1,2 miliardy korun – vycházel ale z paušálu 1050 korun plus DPH.
Návrh na paušál 1050 korun odsouhlasili podle ministerstva spravedlnosti předsedové poslaneckých klubů stran vládní koalice a zástupce klubu hnutí ANO. Přesto s ním nesouhlasilo ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou z vládní ODS. Úřad rozporoval výši paušálu a vadil mu dopad na státní rozpočet.
Zastavování takzvaných bezvýsledných exekucí je novinkou od 1. ledna, podle odhadů Exekutorské komory má už letos zbavit exekucí zhruba padesáti tisíc až osmdesáti tisíc lidí. Týká se exekucí, v nichž se za posledních šest let nepodařilo nic vymoci a které nezahrnují nemovitost. Exekutor vyzve věřitele ke sdělení, zda souhlasí se zastavením exekuce. Pokud věřitel nevyjádří nesouhlas a nesloží zálohu na další vedení exekuce, exekutor zabavení majetku zastaví. Složením zálohy lze šestiletou lhůtu prodloužit o další tři roky, a to maximálně dvakrát. Celková doba bezvýsledné exekuce nesmí překročit dvanáct let.
Komora odhaduje, že zastavení bagatelních exekucí by se mohlo týkat sedmi set tisíc až osmi set tisíc řízení. Prezident komory Jan Mlynarčík k tomu už dříve řekl, že exekutoři si sice uvědomují, v jaké situaci je státní rozpočet, ale jenom za poštovné by podle něj v těchto případech zaplatili sto milionů korun.
Náhrady výdělku po pracovním úrazu a nemoci z povolání se zvýší
Od června by se měly díky vzrůstajícímu průměrnému příjmu zvýšit náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání, ale také pro pozůstalé po zemřelých pracovnících. Stejně jako u zaměstnanců se upraví i náhrady po služebním úrazu či nemoci z povolání vojákům a policistům. Počítají s tím tři navrhovaná nařízení, která vláda také schválila.
Náhrady se valorizují pravidelně. Představují rozdíl mezi průměrným příjmem před úrazem či onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku i případný invalidní důchod. Tento rozdíl se pak dorovnává. Pro pozůstalé po člověku, který zemřel v práci či po nemoci z povolání, odpovídá náhrada části jeho průměrného výdělku před úmrtím. Pokud zemřelý pracovník živil jednu osobu, rovná se částka polovině příjmu. U víc vyživovaných je to osmdesát procent.
Náhrady se zvyšují stejně jako procentní část důchodů. Ta od června kvůli inflaci vzroste o 2,3 procenta, a k tomu o čtyři sta korun. Stejně se tedy podle navrhovaných nařízení má zvednout i příjem, z něhož se pak náhrady počítají. Naposledy se upravovaly v lednu při pravidelné valorizaci penzí. Tehdy se příjem pro výpočet zvýšil o 5,1 procenta.
Ohlašování kyanidů v odpadech se zpřísní
Vláda také v reakci na havárii, která roku 2020 poničila život v řece Bečvě, snížila práh pro ohlašování kyanidů v odpadech z pěti set na padesát kilogramů za rok.
Seznam látek, na které se vztahuje ohlašovací povinnost pro úniky do vody, se po schválení kabinetem rozšíří také o takzvané věčné chemikálie – perfluorované a polyfluorované látky (PFAS). Jedná se o látky, které se používají při výrobě textilu, v potravinářství v obalech, dále se vyskytují v hasicích přístrojích, při produkci pokovených předmětů, polovodičů, elektronického a fotografického vybavení, v mazivech, barvách a kosmetice.
Podle expertů mohou způsobovat rakovinu, onemocnění jater, poruchy imunitního systému nebo pokles plodnosti u mužů. Takzvané věčné chemikálie se v přírodě v podstatě nerozkládají nebo se rozkládají jen velmi pomalu.
Úniky a přenosy znečišťujících látek ohlašují firmy jednou za rok. Aktualizované nařízení počítá pro skupinu PFAS s plněním až za rok 2024, takže v seznamu by se měla data objevit poprvé po konci března 2025. Ohledně přenosů kyanidů v odpadech mimo provozovnu, které úřady už sledují, mají znečišťovatelé podávat informace podle nového limitu už za letošní rok, tedy s termínem plnění ohlašovací povinnosti do konce března 2024.
