Po půlroce skončilo české předsednictví v Radě Evropské unie, štafetu úderem novoroční půlnoci převzalo Švédsko. Novináři a analytici v Bruselu hodnotí výkon českých politiků, diplomatů a úředníků kladně: V době energetické krize a války na Ukrajině dokázali napříč unijními státy vyjednat shodu ve všech klíčových oblastech včetně sankcí, zastropování cen plynu nebo zdanění energetických firem.
Dobře odvedená práce za velmi složitých podmínek, hodnotí komentátoři z Bruselu Čechy
Události: České předsednictví pohledem analytiků z Bruselu (zdroj: ČT24)
„Celkově to byl fantastický výkon, zvláště proto, o jak těžkou dobu se jednalo,“ hodnotí české předsednictví vedoucí bruselské kanceláře Centra pro evropskou reformu Camino Mortera-Martinezová.
„Praha dodržela slib, že Ukrajina bude v agendě na prvním místě,“ dodává reportér serveru Euractiv Vlad Makszimov. Podle analytika Víta Novotného z Centra evropských studií Wilfrieda Martense udalo Česko tón, jak se má Unie postavit k dění na Ukrajině.
„To dominovalo všem stránkám politiky EU během těch šesti měsíců,“ dodává hlavní bruselská zpravodajka serveru Politico Suzanne Lynchová.
Podporu České republiky Ukrajině v neděli ocenil také prezident Volodymyr Zelenskyj, který se má už v únoru zúčastnit summitu s evropskými lídry.
Dříči
Česko dojednalo tři balíky sankcí proti Rusku a pod jeho vedením se Unie shodla na finanční pomoci Ukrajině. „Práce, kterou odvedli v zákulisí na sankcích a na tom, aby země dosáhly jednoty, byla velmi důležitým úspěchem,“ říká na adresu českých diplomatů Lynchová.
Češi při předsednictví ukázali, že jsou dříči, napsal britský deník The Financial Times, který v informování o EU patří k nejvlivnějším médiím. Jen ministři pro energetiku se sešli osmkrát. Dohodli šetření plynem i elektřinou, společné nákupy plynu, zastropování jeho ceny na burze nebo zdanění energetických firem.
„České předsednictví se muselo vyrovnat se složitými okolnostmi. Viděli jsme inflaci, otázky týkající se životního prostřední spojené dohromady s energetikou a politickými problémy jako vláda práva,“ vypočítává Makszimov.
Schengen a trucující Budapešť
Spor členských států s Maďarskem se vyhrotil až v závěru. Unie vůbec poprvé potrestala zneužívání evropských peněz. I když musela podíl zmrazených fondů snížit, aby Budapešť podpořila pomoc Ukrajině. „Obávám se, že tohle se udělalo v zásadě pod hrozbou veta. Tohle bude pokračovat, to není něco, co jsme vyřešili,“ upozorňuje Camino Mortera-Martinezová.
Čeští vyjednavači promluvili i do podoby zásadních norem na snížení emisí. Naopak se jim kvůli odporu Rakouska a Nizozemska nepodařilo posunout Rumunsko a Bulharsko do Schengenu.
Důležité je, aby hlas Česka byl slyšet i po předsednictví. Třeba díky tomu, že se čeští úředníci dostanou na vlivná místa v unijních institucích. Nebo že jejich zkušenosti využije doma státní správa. Po prvním předsednictví v roce 2009 se to úplně nepovedlo.