Po půlroce skončilo české předsednictví v Radě Evropské unie, štafetu úderem novoroční půlnoci převzalo Švédsko. Novináři a analytici v Bruselu hodnotí výkon českých politiků, diplomatů a úředníků kladně: V době energetické krize a války na Ukrajině dokázali napříč unijními státy vyjednat shodu ve všech klíčových oblastech včetně sankcí, zastropování cen plynu nebo zdanění energetických firem.
„Celkově to byl fantastický výkon, zvláště proto, o jak těžkou dobu se jednalo,“ hodnotí české předsednictví vedoucí bruselské kanceláře Centra pro evropskou reformu Camino Mortera-Martinezová.
„Praha dodržela slib, že Ukrajina bude v agendě na prvním místě,“ dodává reportér serveru Euractiv Vlad Makszimov. Podle analytika Víta Novotného z Centra evropských studií Wilfrieda Martense udalo Česko tón, jak se má Unie postavit k dění na Ukrajině.
„To dominovalo všem stránkám politiky EU během těch šesti měsíců,“ dodává hlavní bruselská zpravodajka serveru Politico Suzanne Lynchová.
Podporu České republiky Ukrajině v neděli ocenil také prezident Volodymyr Zelenskyj, který se má už v únoru zúčastnit summitu s evropskými lídry.
Dříči
Česko dojednalo tři balíky sankcí proti Rusku a pod jeho vedením se Unie shodla na finanční pomoci Ukrajině. „Práce, kterou odvedli v zákulisí na sankcích a na tom, aby země dosáhly jednoty, byla velmi důležitým úspěchem,“ říká na adresu českých diplomatů Lynchová.
Češi při předsednictví ukázali, že jsou dříči, napsal britský deník The Financial Times, který v informování o EU patří k nejvlivnějším médiím. Jen ministři pro energetiku se sešli osmkrát. Dohodli šetření plynem i elektřinou, společné nákupy plynu, zastropování jeho ceny na burze nebo zdanění energetických firem.
„České předsednictví se muselo vyrovnat se složitými okolnostmi. Viděli jsme inflaci, otázky týkající se životního prostřední spojené dohromady s energetikou a politickými problémy jako vláda práva,“ vypočítává Makszimov.
Schengen a trucující Budapešť
Spor členských států s Maďarskem se vyhrotil až v závěru. Unie vůbec poprvé potrestala zneužívání evropských peněz. I když musela podíl zmrazených fondů snížit, aby Budapešť podpořila pomoc Ukrajině. „Obávám se, že tohle se udělalo v zásadě pod hrozbou veta. Tohle bude pokračovat, to není něco, co jsme vyřešili,“ upozorňuje Camino Mortera-Martinezová.
Čeští vyjednavači promluvili i do podoby zásadních norem na snížení emisí. Naopak se jim kvůli odporu Rakouska a Nizozemska nepodařilo posunout Rumunsko a Bulharsko do Schengenu.
Důležité je, aby hlas Česka byl slyšet i po předsednictví. Třeba díky tomu, že se čeští úředníci dostanou na vlivná místa v unijních institucích. Nebo že jejich zkušenosti využije doma státní správa. Po prvním předsednictví v roce 2009 se to úplně nepovedlo.
