Ruská vojska na Ukrajině mají pod vedením nového velitele Valerije Gerasimova za úkol ovládnout do jara celý Donbas. Kyjev očekává, že generál bude častěji využívat výsadkové útočné skupiny. Podle expertů se Kreml jmenováním Gerasimova odklání od žoldáků z Wagnerovy skupiny a vrací se zpět ke klasickému způsobu vedení války. Gerasimov chce pro začátek ruské síly ukáznit; vojáci musejí nosit standardní uniformy a shodit vousy, což vyvolalo odmítavé a posměšné reakce.
Dosavadní náčelník ruského generálního štábu Gerasimov působí jako velitel ruských jednotek na Ukrajině od 11. ledna, kdy ve funkci nahradil Sergeje Surovikina. Ten nechvalně proslul dohledem nad brutálním bombardováním v severní Sýrii v roce 2016, po kterém se mu začalo přezdívat „generál Armagedon“.
Podle ruského ministerstva obrany je cílem změn zvýšit efektivitu řízení vojenských operací na Ukrajině. „Zvýšení úrovně vedení speciální operace souvisí s rozšířením škály úkolů vedených v průběhu její realizace a potřebou zavést užší spolupráci mezi různými složkami ozbrojených sil,“ píše se v prohlášení ruského resortu.
Ať je Donbas do jara náš, nařídil Kreml
Šéf Kremlu Vladimir Putin už rozkázal novému veliteli ruské války, aby se zmocnil do března celého Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti, tvrdí mluvčí hlavního ředitelství zpravodajské služby ukrajinského ministerstva obrany Andrij Jusov s tím, že Donbas je nyní zjevně pro Moskvu prioritou.
Britské ministerstvo obrany už dříve označilo Gerasimovovo jmenování za významný posun v přístupu Putina k řízení války a také za přiznání vážnosti potíží, které Rusko na Ukrajině řeší. Rovněž mluvčí Pentagonu Patrick S. Ryder si myslí, že tento krok naznačuje „systémové výzvy“, jimž Moskva čelí.
Ukrajina si všímá přeskupování ruských výsadkářů
Kyjev mimo jiné očekává, že Gerasimov bude v konfliktu aktivněji využívat výsadkové útočné jednotky. „Za tak krátkou dobu je stále těžké říci, jak moc se taktika změnila, ale rozhodně víme, že ke změnám dojde. Vidíme, jak se (ruské síly) nyní pohybují, kde se přeskupují jejich výsadkové jednotky. To je Gerasimovův rys,“ řekl serveru Ukrinform šéf ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj.
Parašutisté byli podle něj na začátku války pro Rusko druhořadí. „Vlastně byli ve strategické záloze, při útoku na Kyjev ale měli hlavní úlohu. Očekáváme, že i nyní dojde k aktivnějšímu využití výsadkových útočných jednotek,“ upřesnil Skibickyj.
Právě téma využití parašutistů bylo zřejmě důvodem neshod během nedávného jednání na ruském generálním štábu mezi Gerasimovem a velitelem výsadkových sil, generálplukovníkem Michailem Teplinským.
„Především kvůli tomu, že pod Gerasimovovým velením byla během prvních šesti měsíců velké války na Ukrajině zlikvidována téměř polovina ruských výsadkových útočných jednotek. A to jsou elitní jednotky: 76., 106. a 98. divize,“ zdůraznil Skibickyj. Čtrnáctého ledna pak Rusové oznámili, že Teplinskij byl zproštěn svých povinností.
Brigádní generál v záloze František Mičánek z Vysoké školy CEVRO Institut si myslí, že Gerasimov možná bude chtít výsadkáře využít jako lehkou pěchotu v kritických bodech fronty. „To ale není správný postup, na to parašutisté nejsou cvičeni, mohou utrpět znovu velké ztráty, proto tu můžeme vidět neshody mezi generály v ruské armádě,“ konstatoval Mičánek v rozhovoru pro ČT24.
Boje na východě zintenzivní, obává se Kyjev
Ukrajina se podle Skibického musí v příštích měsících připravit na větší boje jak v Luhanské, tak i Doněcké oblasti. „Stále sledujeme přesun 2. mechanizované divize 1. tankové armády z Běloruska. Nevylučujeme, že se mohou znovu pokusit vstoupit na naše území přes hranici,“ upozornil šéf ukrajinské vojenské rozvědky.
Po velkém vpádu na Ukrajinu loni 24. února obsadily ruské síly téměř celou Luhanskou oblast a velkou část Doněcké oblasti včetně přístavního města Mariupol. Ukrajinská armáda začátkem října osvobodila strategické město Lyman severně od Doněcké oblasti a spolu s bleskovým osvobozením severovýchodní Charkovské oblasti vytvořila podmínky pro postup Ukrajiny do Luhanské oblasti.
Ruským silám se naopak v posledních týdnech daří v oblasti Bachmutu na severu Doněcké oblasti, kde se podle Kyjeva dál bojuje o strategické město Soledar a podle posledních zpráv se ruským silám daří obkličovat Bachmut. Podle ukrajinského generálního štábu se dokonce již bojuje i uvnitř města.
„Bachmut nemá velký strategický význam, ale je to místo, které začíná mít symbolický význam, který jsme třeba v minulosti viděli u Mariupolu, to znamená, že Rusko to místo chce a chce ukázat, že je možné postupovat dál. Je to jediné místo, kde Rusové intenzivně tlačí a mají jakousi ofenzivní aktivitu,“ řekl ČT24 brigádní generál Mičánek.
Putinova nedůvěra ve wagnerovce
Právě dosavadní neschopnost Gerasimovova předchůdce Surovikina dobýt Bachmut stojí podle amerického Institutu pro studium války (ISW) za jeho výměnou. Surovikin je totiž napojen na žoldnéřskou Wagnerovu skupinu, jejíž obliba v Kremlu zřejmě klesá.
„V průběhu konfliktu se ukazovalo, že Wagnerova skupina je nejefektivnější při vedení bojových činností, to znamená, že byla dobře vyzbrojená, měla v úvodu asi deset tisíc lidí, ale tím, že naverbovala vězně, kriminálníky a dobrovolníky, tak se rozrostla odhadem až na 40 až 50 tisíc mužů. Ve srovnání s až neobratnou ruskou armádou, která se řídila centrálním nařízením, byla efektivnější. Prigožinovi se ale dosud nepodařilo splnit slib o obsazení Bachmutu,“ komentuje Mičánek.
Putin zřejmě wagnerovcům přestává důvěřovat a chce se vrátit do „vod, které zná“, myslí si Mičánek. Očekává tak do budoucna spíše využití klasické ruské armády v čele s masivním nasazením pozemních a dalších jednotek.
Také podle serveru Politico se ruské ministerstvo obrany snaží znovu získat kontrolu nad řízením války a omezit rostoucí vliv wagnerovců a jejich šéfa. „Hvězda Jevgenije Prigožina začala pohasínat, protože nedokázal splnit slib zmocnit se Bachmutu,“ píše ISW. Putin se o Prigožinovi a jeho lidech vůbec nezmínil, když 15. ledna mluvil o dobytí Soledaru, na bojích o město se tyto jednotky proslulé brutálními metodami přitom výrazně podílely.
Někteří analytici považují jmenování Gerasimova za krok, jenž má zpražit Prigožina, a zároveň postavit Gerasimova do případné role obětního beránka, pokud se válka bude nadále vyvíjet pro Rusko špatně, píše Reuters. „Putin se nakonec rozhodl vypořádat s vnitřními mocenskými trhlinami, které sužují armádu, povýšením Gerasimova,“ míní server Politico.
Žádné vousy ani mobily
Gerasimov v jednom ze svých prvních kroků nařídil vojákům, aby zlepšili svou „každodenní disciplínu“. To zahrnuje prosazování standardních uniforem a účesů. Vojáci také nemají cestovat v civilních autech a používat mobilní telefony.
Důraz klade nový velitel ale hlavně na to, aby vojáci chodili do boje oholení, což se týká i čečenských muslimských vojáků, kteří se proti novému opatření bouří, uvedlo britské ministerstvo obrany, jehož citoval The Times.
Nařízení se nelíbí ani proruským činitelům v okupovaných oblastech na východě Ukrajiny, kteří to považují za zbytečné rozptylování. „Představitelé Doněcké lidové republiky označují stanovení priorit za ‚frašku‘, která ‚zbrzdí proces ničení nepřítele‘,“ sdělilo britské ministerstvo.
Sám Prigožin v této souvislosti kritizoval ruské vojenské vedení, když prohlásil, že „válka je dobou aktivních a odvážných, a ne hladce oholených,“ citoval šéfa Wagnerovy skupiny Bussiness Insider.
Wagnerovci vyčítají Gerasimovovi ústup z Kyjeva
Západní bezpečnostní analytici i prováleční ruští ultranacionalisté v čele s Prigožinem a čečenským vůdcem Ramzanem Kadyrovem jsou přitom skeptičtí, že změny ve vedení včetně jmenování Gerasimova povedou k taktice, která by výrazně změnila poměr sil na Ukrajině a obnovila dynamiku ruské kampaně, píše server Politico.
„Pokud ruský prezident Vladimir Putin doufá, že rychlé přeskupení generálů může oživit jeho pokulhávající tažení na Ukrajině a potlačit hořké spory mezi jeho veliteli, bude pravděpodobně zklamán,“ míní server.
Putinovy změny radikálnější tábor v čele s Prigožinem nepotěšily, jelikož Surovikin podle nich vnesl do chaotické války více taktické soudržnosti. Naopak Gerasimova ultranacionalisté odmítají, protože mu vyčítají, že nedokázal dobýt Kyjev hned v prvních dnech války, vysvětluje Politico.
Ruský prezident však výzvy této skupiny nevyslyšel a místo toho se snaží posílit roli resortu obrany v čele s ministrem obrany Sergejem Šojguem a jeho blízké spolupracovníky. Způsob boje, který na Ukrajině upřednostňovala Wagnerova skupina, případně generál Surovikin podle Mičánka jednoduše nenaplnily očekávání.
„Za Surovikina se uskutečnilo několik masivních raketových a leteckých útoků, které mířily na ukrajinskou infrastrukturu, nicméně efektivita nebyla taková, jak se očekávalo díky vysoké úspěšnosti ukrajinské obrany. Ani na pozemní frontě není postup takový, aby se dalo hovořit o tom, že tento směr je správný. Z toho důvodu mohl nastat ústup do vod klasického managementu v čele s ministrem Šojguem a generálem Gerasimovem,“ okomentoval změny ve funkcích Mičánek.
Sedmašedesátiletý generál Gerasimov je náčelníkem generálního štábu od listopadu 2012, kdy se funkce ministra obrany ujal Sergej Šojgu. Předtím byl Gerasimov dva roky zástupcem náčelníka generálního štábu. Od 11. ledna 2023 vede ruské síly na Ukrajině.
Rodák z tatarské Kazaně a absolvent několika vojenských akademií slouží v armádě od roku 1976. Během své kariéry působil v Polsku, velel praporu na Dálném východě, sloužil v Pobaltí a za druhé rusko-čečenské války byl například velitelem 58. armády Severokavkazského vojenského okruhu.
Společně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ministrem obrany Šojguem podle západních vojenských expertů tvoří Gerasimov trojici, která rozhodovala o ruské invazi na Ukrajinu. Loni se v tisku objevily zprávy, že byl zraněn při návštěvě frontové linie v Donbasu. Moskva tuto informaci nepotvrdila.
Zdroj: ČTK
