Donbas strana 4 z 5

Ukrajinci patrně zesilují útoky na frontové linii v Luhanské oblasti. S příchodem zimy a zamrznutím půdy se zlepšují podmínky pro ofenzivní operace v Donbasu, uvedl ve svém pravidelném hodnocení situace na ukrajinském bojišti americký Institut pro studium války (ISW).

Česká republika by mohla obnovit výrobu střel sovětské munice pro Ukrajinu. Informaci listu The New York Times potvrdila pro ČT ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Ministerstvo vyjednává s partnery v NATO o zajištění financování pro rozběhnutí výrobních linek. Důvodem je nedostatek munice a zbraní, které Ukrajina při intenzivních bojích s ruským agresorem rychle vyčerpává.

Západ se mylně domníval, že dělostřelecká a tanková válka v Evropě už se nebude opakovat, a zmenšil své zásoby zbraní. Podle představitelů NATO je však množství dělostřelectva ve válce na Ukrajině naprosto ohromující. Napsal to list The New York Times (NYT), podle něhož se nyní Spojené státy a Severoatlantická aliance snaží vyzbrojit Kyjev i doplnit vlastní arzenál.

V centru Hradce Králové někdo tento týden poškodil vraky aut dovezené z válkou zasažené Ukrajiny. Řekl to ředitel východočeské pobočky organizace Paměť národa Michal Bureš. Tři autovraky jsou součástí putovní výstavy Příběhy z Ukrajiny, která v Hradci začala 17. listopadu a potrvá do 6. prosince. Má poukázat na hrůzy konfliktu dotýkající se civilního obyvatelstva Ukrajiny. Výstava podle Bureše vzbudila vlnu emocí už při instalaci. Poškozením vraků se začala zabývat policie.

Reportérky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová navštívily české dobrovolníky, kteří se v oblasti Donbasu zapojili do obrany ukrajinského území před ruskou armádou. Jsou mezi nimi bývalí vojáci, ale například i lékař, který ještě donedávna působil v jedné východočeské nemocnici. Na rozdíl od jihoukrajinského Chersonu, který se v minulých týdnech dočkal osvobození od ruských okupantů, na Donbasu se fronta zasekla a nadále se zde vedou těžké boje.

Popírá, že ve válce mlčí múzy. Nemlčí, jen jsou smutnější, říká sedmadvacetiletý ukrajinský voják Pavlo Pryžegodskij. Povolávací rozkaz si vyzvedl v únoru, od května slouží u frontové linie. Ve volném čase nahrává o svých zážitcích písně. V protileteckém krytu si vytvořil malé studio, kde nachází klid. Slova jeho nejniternější skladby ho napadla nedávno, po cestě z bojových pozic zpět na základnu.

Blížící se zima a teploty pod nulou budou mít dopad i na válku na Ukrajině. Rusům se historicky v nízkých teplotách vojensky dařilo, tuto zimu ale budou hrát mrazy spíše proti nim. Ukrajina je díky západní pomoci pro boj v tuhých podmínkách lépe vybavená, Rusko navíc nutně potřebuje přestávku na přeskupení sil a obnovu. Podle vojenských expertů je ale Ukrajina nyní v první linii a bude tlačit, aby Rusům nedala čas se zotavit a připravit.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Nizozemsko spolu s Austrálií letos zahájilo právní kroky vůči Moskvě. Podle tamních vlád je ruský stát zodpovědný za sestřelení malajsijského civilního letadla MH17 nad východní Ukrajinou v roce 2014. Rodiny 298 obětí očekávají čtvrtek, kdy v Amsterdamu padne rozsudek nad čtyřmi obviněnými. Na sběru důkazů se výraznou mírou podíleli lidé z investigativního serveru Bellingcat.

Vybombardovanou krajinou šedé zóny pronikají příslušníci rozvědky Národní gardy za nepřátelskou linii. Cílem jejich mise je zaměřit ruské pozice. Videa, která nahrála osobní kamera jedenadvacetiletého vojáka s přezdívkou Escobar, získal do své reportáže z Ukrajiny zpravodaj ČT Andreas Papadopulos. Mluvil s ním o výcviku, kterým procházejí, nebo také o roli ozbrojených sil při ubránění letiště Hostomel hned v první den ruské invaze na Ukrajinu.

Pro ukrajinské obránce představuje klíčovou zbraň těžké dělostřelectvo. Zejména samohybné houfnice dodané ze Západu, ale i ty sovětské výroby dokážou rychle a účinně udeřit a ihned se skrýt před hrozícím protiúderem. Taktiku, která účinně vyvažuje ruskou přesilu, ale komplikují podzimní deště, které přinášejí záplavu bahna. Na frontové linii natáčel štáb stanice Svobodná Evropa.

Ruské síly v posledních týdnech zdaleka nemluví jako jeden muž. Proti generálům řádné armády se ozývá stále hlasitější kritika ze strany Jevgenije Prigožina, který velí žoldnéřům z Wagnerovy skupiny. Proti armádě nasazené na Ukrajině se vymezuje i velitel čečenských bojovníků Ramzan Kadyrov. Kritika oficiálního velení jim zatím prochází, protože jsou oba schopni posílat další a další muže na místa nejtvrdších bojů.

Ukrajinský výsadkář Valerij Markus o sobě říká, že ve svém životě nic jiného než armádu a válku nezažil. Už v roce 2014 se zapojil do bojů v Donbasu. V rozhovoru pro ČT, popisuje, že ve válce se musí člověk snažit o zachování svého lidství. Ukrajinská armáda je podle něj statečná. Ruské bombardování její morálku neničí. O svých zkušenostech napsal autobiografickou knihu Stopy na cestě, která v těchto dnech vyšla i v češtině. Rozhovor vedla Julia Netidovová.

Od začátku ruské války zatím na Ukrajině nebyl, do země ale jezdí od devadesátých let. Nejdříve za otcem, který tam pracoval, později jako novinář. „Nikdy jsem neviděl tak bizarní postavy, jako jsou donbaští separatisté ověšení ikonami. Mentálně jsem se vrátil do Sovětského svazu,“ vzpomíná editor Televize Seznam Pavel Novotný. Rusko, ale i Írán podle něj bojují s modernitou a snaží se za každou cenu zachovat staré časy. Nejen o svých novinářských cestách vypráví v podcastu Background ČT24.

Na Ukrajině dostala Olena Mosijčuková jedno z nejvyšších vojenských ocenění – Hrdina Ukrajiny. Během bojů v Donbasu zachránila jako příslušnice pluku Azov více než sto lidí. Kvůli léčbě válečných zranění je teď v Česku a věnuje se canisterapii. A právě za to také převzala společně se svojí fenkou cenu Statečné psí srdce.

Ukrajina v posledních týdnech na bojišti zasadila okupantům hned několik ran, má územní zisky na severní i jižní frontě a ruské síly nutí k ústupům. Velení invazních vojsk se snaží nepříznivý obraz poupravit v Donbasu u města Bachmut. Postup je pomalý a Rusové při něm mají značné ztráty, sídlu se ale postupně přibližují.

Mise ukrajinských sil na Donbase pokračuje, a to i na osvobozených územích. Místní lidé mluví o tom, že ruští okupanti nakonec raději utekli. Odjezd úplně bez boje to ale není. V celém kraji leží tuny železa, které dokládají intenzitu střetů. Svědectví v Doněcké oblasti natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Tichý symbol ukrajinského vzdoru, vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj, si po dlouhé absenci z veřejného působení založil profil na platformě Twitter. Na něm zatím informoval o bilaterálních jednáních se zahraničními generály a o postupu ukrajinských vojsk na frontě. Zalužnyj se do značné míry vyhnul roli velitelské celebrity, kterou spíše přenechal prezidentu Volodymyru Zelenskému. Generála však mnozí považují za největšího hrdinu války – zvláště jeho vojáci, kteří mu pro jeho pevnou ruku a převratné taktiky dali přezdívku „železný generál“.

Ukrajinští vojáci vstoupili do strategicky důležitého města Lyman v Doněcké oblasti na východě země, potvrdila náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová. Prezident Volodymyr Zelenskyj předtím ve večerním projevu řekl, že se o město bojuje. Zástupce šéfa jeho kanceláře Kyrylo Tymošenko večer na sociálních sítích zveřejnil video, v němž ukrajinští vojáci uvádějí, že město už osvobodili. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že vojska „stáhlo na výhodnější pozice“. Z nedaleké Charkovské oblasti přišla zpráva o tom, že Rusko zasáhlo konvoj s civilisty a zabilo přes dvacet lidí.

V Moskvou okupovaných částech Ukrajiny se konají pseudoreferenda o připojení k Rusku. Západní země už při oznámení o jejich konání v úterý uvedly, že jejich výsledky neuznají, považují je za krok Moskvy k anexi dalšího ukrajinského území. Tato „referenda“ jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem. Ukrajinské úřady uvádějí, že okupanti nutí obyvatele k účasti.

Rusko propustilo 215 Ukrajinců, které zajalo po vleklé bitvě o přístavní město Mariupol, uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Mezi propuštěnými zajatci jsou podle něj i velitel a zástupce velitele pluku Azov, který vedl většinu bojů. Kyjev na oplátku propustil 55 ruských zajatců a Viktora Medvedčuka, vůdce zakázané proruské strany, který čelil obvinění z velezrady. O výměně informovali ukrajinští představitelé. Moskva potvrdila návrat 55 vojáků, o Medvedčukovi se nezmínila.

Ruský vůdce Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Oznámil to v předtočeném televizním projevu. Povolání do zbraně by se zatím mělo týkat tří set tisíc rezervistů. Jde o první ruskou mobilizaci od druhé světové války. Putin také podpořil konání „referend“ v okupovaných částech Ukrajiny. V reakci na jeho projev mizí jednosměrné letenky z Ruska, padají akcie a aktivisté se od středečního odpoledne shromažďují na spontánních protestech.

Město Balaklija v Charkovské oblasti je dalším místem, kde Rusové věznili a vyslýchali místní obyvatele, používali k tomu i elektrické šoky. Mezi zajatci byly i ženy. Děsivá svědectví o mučení natáčel v Charkovské oblasti ve městě Balaklija zpravodaj ČT Jan Šilhan. Ukrajinci osvobodili strategicky důležité město na začátku září.

Rusko bude podle slov Vladimira Putina pokračovat ve své ofenzivě nehledě na ukrajinský protiútok. Podle bezpečnostního analytika Michala Smetany z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Ukrajina při aktuální protiofenzivě dobře využila ruských slabin a není nereálné, aby dobyla zpět území, která Rusko od února okupuje. V takovém případě se ale také zvyšuje riziko jaderné hrozby ze strany Kremlu, zmínil politolog v pořadu Interview ČT24.