Donbas strana 4 z 5

Rusko se v nadcházejících týdnech chystá zahájit novou ofenzivu. Shodují se na tom západní, ukrajinské i ruské zdroje. Kyjev se obává úderu na jižním a východním úseku fronty; nejpravděpodobnějším scénářem je útok z Luhanské oblasti směrem na Charkov. Spekuluje se, že by Moskva mohla zaútočit 24. února, tedy v den prvního výročí začátku velké ofenzivy. Očekává se masové nasazení až dvou set tisíc mobilizovaných Rusů. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga chce ruský prezident Vladimir Putin splnit svůj velikášský cíl a dobýt celou Ukrajinu.

Bezprostředně po událostech ukrajinského Majdanu obsadily v roce 2014 neoznačené speciální ruské jednotky poloostrov Krym. Tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč v té době uprchl do Ruska. Situace na východě Ukrajiny byla neméně bouřlivá. Hostem studia ČT24 byl zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.

Severní stranu zákopové linie mezi městy Marjinka a Vuhledar na východě Ukrajiny chrání postavení ukrajinských jednotek během silného ruského ostřelování. Právě tam se totiž rozhoduje o dalším osudu jižní části Donbasu. Přímo v zákopech s ukrajinskými vojáky natáčel štáb České televize a zahraniční zpravodaj Andreas Papadopulos.

Ruská vojska na Ukrajině mají pod vedením nového velitele Valerije Gerasimova za úkol ovládnout do jara celý Donbas. Kyjev očekává, že generál bude častěji využívat výsadkové útočné skupiny. Podle expertů se Kreml jmenováním Gerasimova odklání od žoldáků z Wagnerovy skupiny a vrací se zpět ke klasickému způsobu vedení války. Gerasimov chce pro začátek ruské síly ukáznit; vojáci musejí nosit standardní uniformy a shodit vousy, což vyvolalo odmítavé a posměšné reakce.

Aktuální situace na ukrajinské válečné frontě má blízko k zastavení či ustálení pohybu jednotek, říká zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín. V oblastech Donbasu a Záporoží stále dochází ke každodenním bojům a přestřelkám mezi armádami, včetně ztrát na životech, ruská strana nicméně navzdory svým prohlášením o bojových úspěších významně nepostupuje. V pondělí se objevila zpráva o mírném zisku Rusů u Bachmutu. Zatím se však nepotvrdilo ani úplné dobytí ukrajinského města Soledar ruskými vojsky.

Rusko se snaží v Srbsku naverbovat bojovníky do konfliktu na Ukrajině. Protestoval proti tomu srbský prezident Aleksandar Vučić, který tento týden také prohlásil, že Krym i Donbas vnímá jako část Ukrajiny. Tradiční evropský spojenec Moskvy však nepřijal žádné protiruské sankce a z federace levně nakupuje zemní plyn. Agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostního mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho navíc uvedla, že americké ministerstvo financí označí ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu za nadnárodní zločineckou organizaci a uvalí na ni další sankce.

V Bělorusku začalo společné letecké cvičení ruské a běloruské armády. Podle zahraničního zpravodaje ČT na Ukrajině Davida Borka existuje reálná obava, že jejich síly zaútočí na Ukrajinu ze severu, podobně jako k tomu došlo loni v únoru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že kvůli probíhajícím bitvám o Soledar a Bachmut svolal poradu ukrajinského vrchního velení. Obráncům obou východoukrajinských měst, kteří čelí ruským útokům, slíbil rychlé a nepřetržité zásobování municí a vším potřebným. Na poradě se také jednalo o posílení ukrajinské armády zbraněmi a technikou od partnerů.

Rusové až dosud porušili všechny své závazky nejen vůči Ukrajině, ale i vůči celé řadě dalších států, míní politický geograf Michael Romancov. Ruským mírovým návrhům by tak podle něj mohl věřit jen blázen, řekl v reakci na skutečnost, že Rusové navzdory deklarovanému příměří v pátek podle Kyjeva útočili na civilní cíle. O tom, že je pesimismus namístě, svědčí i dění na Donbase po obsazení ukrajinského Krymu v roce 2014. Publicista zaměřující se na historii mezinárodních vztahů Michael Romancov byl hostem pořadu Interview ČT24.

Dělostřelecká palba u východoukrajinského Bachmutu pokračuje z obou stran navzdory tomu, že od pátečního poledne moskevského času (10:00 SEČ) Rusko jednostranně vyhlásilo klid zbraní. Střílí se i na dalších místech. Ruská státní televize Rossija-1 předtím lživě tvrdila, že klid zbraní platí podle plánu podél celé frontové linie na Ukrajině.

Už deset měsíců uběhlo od doby, kdy ruská vojska vtrhla na Ukrajinu a začala bombardovat tamní města a vesnice. V první vlně ruských cílů bylo i hlavní město Kyjev. To se podařilo uchránit mimo jiné díky místním vojákům, kteří úspěšně odráželi ruské útoky před metropolí. Jedním z nich je i Vitalij, který Kyjev chránil z obce Mošun. Natáčel s ním štáb ČT.

Ruská agrese proti Ukrajině pokračuje jedenáctým měsícem. Desetitisíce vojáků tak musí strávit vánoční svátky daleko od svých blízkých na frontě. Ukrajinští civilisté mají Vánoce také složité, a to kvůli ruskému ostřelování energetické infrastruktury a výpadkům elektřiny, plynu i tepla.

Zajetím válečné nebezpečí nekončí. Ukrajinští zajatci po svém propuštění vypovídají o hrubém chování ruských věznitelů, mučení a nedostatku jídla. Jeden z obránců oceláren Azovstal v Mariupolu s vojenskou přezdívku Maska vypráví o bití a elektrošocích. Bolest ale zažívají i blízcí vězněných, kteří o nich nemají zprávy i několik měsíců. Tématu se na Ukrajině věnovala reportérka ČT Barbora Maxová.

Ukrajina má proti Rusku výhodu v mladším a decentralizovaném velení, které má větší důvěru podřízených. V Událostech, komentářích to řekl poradce ministryně obrany a podplukovník Ivo Zelinka. Připomněl ale také pomoc Západu, jehož průmyslové moci se podle něj současné Rusko nemůže rovnat.

Města jako Bachmut či Vuhledar na Donbase jsou zničená, říká mluvčí Doněcké vojenské správy Teťjana Ihnatčenková. Zůstává v nich pár tisíc lidí, kteří přežívají ve sklepích. Obce jsou pod palbou už měsíce.

Ukrajinci patrně zesilují útoky na frontové linii v Luhanské oblasti. S příchodem zimy a zamrznutím půdy se zlepšují podmínky pro ofenzivní operace v Donbasu, uvedl ve svém pravidelném hodnocení situace na ukrajinském bojišti americký Institut pro studium války (ISW).

Česká republika by mohla obnovit výrobu střel sovětské munice pro Ukrajinu. Informaci listu The New York Times potvrdila pro ČT ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Ministerstvo vyjednává s partnery v NATO o zajištění financování pro rozběhnutí výrobních linek. Důvodem je nedostatek munice a zbraní, které Ukrajina při intenzivních bojích s ruským agresorem rychle vyčerpává.

Západ se mylně domníval, že dělostřelecká a tanková válka v Evropě už se nebude opakovat, a zmenšil své zásoby zbraní. Podle představitelů NATO je však množství dělostřelectva ve válce na Ukrajině naprosto ohromující. Napsal to list The New York Times (NYT), podle něhož se nyní Spojené státy a Severoatlantická aliance snaží vyzbrojit Kyjev i doplnit vlastní arzenál.

V centru Hradce Králové někdo tento týden poškodil vraky aut dovezené z válkou zasažené Ukrajiny. Řekl to ředitel východočeské pobočky organizace Paměť národa Michal Bureš. Tři autovraky jsou součástí putovní výstavy Příběhy z Ukrajiny, která v Hradci začala 17. listopadu a potrvá do 6. prosince. Má poukázat na hrůzy konfliktu dotýkající se civilního obyvatelstva Ukrajiny. Výstava podle Bureše vzbudila vlnu emocí už při instalaci. Poškozením vraků se začala zabývat policie.

Reportérky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová navštívily české dobrovolníky, kteří se v oblasti Donbasu zapojili do obrany ukrajinského území před ruskou armádou. Jsou mezi nimi bývalí vojáci, ale například i lékař, který ještě donedávna působil v jedné východočeské nemocnici. Na rozdíl od jihoukrajinského Chersonu, který se v minulých týdnech dočkal osvobození od ruských okupantů, na Donbasu se fronta zasekla a nadále se zde vedou těžké boje.

Popírá, že ve válce mlčí múzy. Nemlčí, jen jsou smutnější, říká sedmadvacetiletý ukrajinský voják Pavlo Pryžegodskij. Povolávací rozkaz si vyzvedl v únoru, od května slouží u frontové linie. Ve volném čase nahrává o svých zážitcích písně. V protileteckém krytu si vytvořil malé studio, kde nachází klid. Slova jeho nejniternější skladby ho napadla nedávno, po cestě z bojových pozic zpět na základnu.

Blížící se zima a teploty pod nulou budou mít dopad i na válku na Ukrajině. Rusům se historicky v nízkých teplotách vojensky dařilo, tuto zimu ale budou hrát mrazy spíše proti nim. Ukrajina je díky západní pomoci pro boj v tuhých podmínkách lépe vybavená, Rusko navíc nutně potřebuje přestávku na přeskupení sil a obnovu. Podle vojenských expertů je ale Ukrajina nyní v první linii a bude tlačit, aby Rusům nedala čas se zotavit a připravit.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Nizozemsko spolu s Austrálií letos zahájilo právní kroky vůči Moskvě. Podle tamních vlád je ruský stát zodpovědný za sestřelení malajsijského civilního letadla MH17 nad východní Ukrajinou v roce 2014. Rodiny 298 obětí očekávají čtvrtek, kdy v Amsterdamu padne rozsudek nad čtyřmi obviněnými. Na sběru důkazů se výraznou mírou podíleli lidé z investigativního serveru Bellingcat.