Je nepravděpodobné, že by Ukrajina letos vyhnala všechny ruské síly ze svého území. Řekl to šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley serveru Defense One, podle kterého tak chmurně okomentoval cíle a ambice politiků, diplomatů a vedoucích představitelů obrany od Washingtonu po Kyjev. Zároveň uvedl, že Rusko „dostává na frak“ a také britští zpravodajci píší, že ruská ofenziva na Donbase selhala.
Rusové „dostávají na frak“, Ukrajina ale letos zvítězí jen stěží, míní generál Milley
Rusko-ukrajinská válka (duben 2023)
„(Ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj mnohokrát veřejně prohlásil, že ukrajinským cílem je vykopnout každého Rusa z Ruskem okupované Ukrajiny. A to je významný vojenský úkol. Velmi, velmi obtížný vojenský úkol,“ řekl nejvýše postavený americký generál.
„Neříkám, že to nejde. Jen říkám, že je to velmi obtížný úkol. Ale je to jejich cíl. Určitě na to mají právo, je to jejich země. A oni zde mají morální převahu,“ dodal.
Rusko nicméně „selhalo“ strategicky, operačně a „nyní selhává i takticky“, uvedl Milley. Ruské síly podle něj „dostávají na frak“ od ukrajinských jednotek, což je částečně způsobeno špatným výcvikem a taktikou lidských vln.
Londýn: Ruská zimní ofenziva selhala
S podobným hodnocením přišlo i britské ministerstvo obrany. Ve své pravidelné zprávě, v níž se odvolává na informace tajných služeb, uvedlo, že náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov jako velitel ruských jednotek nasazených na Ukrajině dosáhl jen nepatrných úspěchů a jeho pokus o zimní ofenzivu selhal.
Gerasimov převzal 11. ledna velení nad „zvláštní vojenskou operací“, jak ruskou invazi na Ukrajinu nazývá Moskva. Funkci předtím zastával Sergej Surovikin, který se stal Gerasimovým zástupcem.
„Gerasimovovo působení se vyznačovalo snahou zahájit celkovou zimní ofenzivu s cílem rozšířit ruskou kontrolu nad celým donbaským regionem. Po osmdesáti dnech je stále zřejmější, že tento projekt selhal,“ uvedlo britské ministerstvo na Twitteru s odkazem na informace rozvědek.
„Na několika frontových osách v Donbasu dosáhly ruské síly jen nepatrných úspěchů za cenu desítek tisíc obětí a do značné míry promarnily svou dočasnou personální převahu získanou podzimní ,částečnou mobilizací‘,“ sdělil úřad.
„Po deseti letech ve funkci náčelníka ruského generálního štábu existuje pravděpodobnost, že Gerasimov posouvá hranice toho, jak dalece bude ruské politické vedení tolerovat neúspěch,“ dodalo britské ministerstvo.
Debata o střelách ATACMS
Podle Milleyho zatím není politická vůle, aby Spojené státy Ukrajině dodaly balistické střely ATACMS. USA jich mají „relativně málo“ a také se trochu přeceňuje, co dovedou, řekl Milley, podle kterého existují lepší systémy pro Ukrajinu a Spojené státy momentálně zkoumají tyto možnosti.
Bývalý velitel amerických sil v Evropě, penzionovaný generál Ben Hodges, ale podle Defense One uvedl, že se mu nezamlouvá odůvodnění, proč Spojené státy Ukrajině neposkytnou balistické střely ATACMS. „Vzhledem k talentu lidí, kteří se na tom podílejí, mě překvapuje, jak nesouvislé jsou tyto výmluvy,“ řekl Hodges.
Podle něj Ukrajinci potřebují být schopni zasáhnout velitelství ruské Černomořské flotily na Krymském poloostrově. „Z Oděsy do Sevastopolu je to přesně tři sta kilometrů. Takže byste mohli spustit ATACMS hned teď,“ řekl Hodges. Ukrajinci sice zasáhli zařízení na Krymu pomocí bezpilotních letounů, ale tyto údery byly spíše ojedinělé.
USA mají obavy z eskalace
Skutečný důvod, proč se Bidenova administrativa zdráhá vyslat na Ukrajinu ATACMS, vychází z přetrvávajících obav z eskalace konfliktu. Serveru Defense One to pod podmínkou anonymity řekl bývalý vysoce postavený americký diplomatický úředník, který se zabýval rusko-ukrajinskými otázkami.
„Problémem administrativy vždy bylo, že nechtějí, aby Ukrajinci používali cokoli, co jim poskytneme, proti ruským cílům a Rusku ze strachu z eskalace. Ukrajinci byli vždy velmi spolehliví a plnili veškeré podmínky, které jsme jim stanovili pro vybavení, které jim poskytujeme,“ uvedl. „Zabraňujeme ale eskalaci, nebo podporujeme ruskou eskalaci?“
Bývalý úředník označil ATACMS za důležitou součást případných jednání o příměří. „Mít systémy s delším dosahem, které by mohly ohrozit cenné ruské cíle, by bylo odstrašujícím prostředkem proti případné obnovené agresi, pokud by bylo v nadcházejících měsících uzavřeno nějaké oboustranně přijatelné příměří,“ řekl.