Ukrajinská armáda zaznamenala menší územní zisky v Doněcké oblasti u Avdijivky, o kterou se už téměř dva měsíce vedou těžké boje, píše ve své pravidelné zprávě Institut pro studium války (ISW). Ukrajinští představitelé uvádějí, že Rusko zintenzivnilo údery na zničené město a že na něj nyní útočí ze dvou nových směrů. Web The Kyiv Independent s ohledem na poslední vývoj na frontě i nejistou západní vojenskou pomoc píše, že Rusko přebírá iniciativu a Ukrajina se dostává do obranné pozice. V noci na středu navíc podnikla Moskva další rozsáhlý dronový úder, který na Ukrajině poškodil domy, podniky i infrastrukturu.
ISW píše s odkazem na ukrajinského vojenského pozorovatele, že Ukrajinci v úterý podnikli protiútok severně od avdijivské koksovny, která se nachází na severozápadě města, čímž přinutili Rusy k ústupu ze dvou předsunutých pozic. Ruský vojenský blogger podle ISW tvrdí, že ukrajinské jednotky zahájily protiútok u vesnice Stepove a vyvíjely tlak na ruskou obranu z oblasti osady Novokalynove.
Geolokační záběry zveřejněné v pondělí také potvrdily, že ukrajinské jednotky postoupily na východ od železniční trati, která se nachází severně od koksovny, dodal ISW.
Institut dále uvádí, že podle geolokačních záběrů z posledních dnů ruští okupanti zřejmě postoupili podél železniční trati severně od koksovny a také jižně od valu odpadků, který se nachází poblíž koksovny a který Rusové zabrali v říjnu.
Okupanti zesilují útoky
Rusové v posledních dnech své útoky na Avdijivku zintenzivnili, uvádějí ukrajinští představitelé. „Včera a dnes jsme byli svědky výrazného nárůstu dělostřeleckého ostřelování... a velkého množství případů minometného ostřelování,“ citovala v úterý agentura Reuters předsedu vojenské správy města Vitalije Barabaše, podle kterého také „došlo k nárůstu útočných akcí“.
Barabaš také řekl, že Rusové nyní útočí na město ze dvou nových směrů. „Současná třetí vlna nepřátelských útoků se od předchozích dvou liší tím, že (Rusové) podmínečně otevřeli dva nové směry,“ uvedl podle webu The Moscow Times.
Podle Barabaše to dokazuje, že „nepřítel dostal rozkaz dobýt město za každou cenu“. Rusové se novými útoky údajně pokoušejí odvrátit pozornost ukrajinské obrany, aby mohli uzavřít mezeru západně od města a Avdijivku zcela obklíčit.
Rusko přebírá iniciativu a Ukrajina se brání
Nová intenzivní fáze bitvy o Avdijivku je podle webu The Kyiv Independent důkazem toho, že se iniciativa na bojišti přesouvá na stranu okupantů, kteří nyní údajně posiluji i útočné operace v jiných oblastech – u Kupjansku v Charkovské oblasti či u Marjinky a Bachmutu v Doněcké oblasti.
U Avdijivky Rusové postupují, i když velmi pomalu a za cenu těžkých ztrát, shrnuje web a dodává, že pokud tamní ruská ofenziva nezpomalí, bude stále více na místě přirovnání tamní situace k loňské brutální bitvě o Bachmut, kde se Ukrajinci dostali kvůli ruským pokusům o obklíčení do stále horší pozice uvnitř města.
S ohledem na nejistou budoucí západní vojenskou pomoc a neuspokojivé výsledky letní protiofenzivy „se Ukrajina pomalu smiřuje s tím, že bude v dohledné době v obranné pozici“, uzavřel web.
Jermak: Bez americké pomoci můžeme válku prohrát
Zprávy o posledním dění u Avdijivky totiž přicházejí na pozadí debaty o hrozícím zamrznutí situace na frontě. O tomto nebezpečí v poslední době hovořili otevřeně i někteří ukrajinští představitelé.
Začátkem listopadu například náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj v článku pro časopis The Economist uvedl, že válka se ocitla ve slepé uličce a hrozí, že ukrajinskou protiofenzivu vystřídají poziční boje, které mohou trvat roky a které jsou výhodné pro Rusko.
V ohrožení je nyní nový balík pro Ukrajinu, který slíbil americký prezident Joe Biden. Kyjev na pomoci z Washingtonu závisí, Spojené státy jsou jeho největším vojenským podporovatelem. Zákonodárci v Kongresu se ale o návrh, který mimo jiné počítá s 61 miliardami dolarů (asi 1,38 bilionu korun) pro vojenskou i ekonomickou podporu Ruskem napadené země, ostře přou a jeho schválení se zatím jeví jako nepravděpodobné.
Ukrajina by přitom bez americké pomoci mohla válku prohrát, varoval vedoucí prezidentské kanceláře Andrij Jermak, který je nyní společně s ministrem obrany Rustemem Umerovem a dalšími zástupci Kyjeva v USA, kde jednají o společné výrobě zbraní na Ukrajině.
„Pokud se pomoc, o které se v současné době diskutuje v Kongresu, zpozdí – a to ani nemluvím o tom, že by byla zamítnuta – vytvoří to značné riziko, že budeme ve stejné pozici, v jaké jsme nyní,“ varoval Jermak. „A samozřejmě to velmi pravděpodobně znemožní pokračovat v osvobozování (našeho) území a vytvoří vysoké riziko prohry války.“
Baar: Porážka Ukrajiny by byla porážkou Západu
Na nenahraditelnost západní pomoci Ukrajině upozornil také politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity. „Je to smutné, západní politici pořád nepochopili, že pomoc musí být masivnější, silnější a kvalitnější,“ podotkl ve vysílání ČT24. „Ale všechno je s velkým zpožděním, takže Ukrajinci byli před složitou volbou, jestli jít do protiofenzivy bez letecké podpory,“ dodal s narážkou na letní ukrajinskou protiofenzivu, která nevyšla podle plánu.
Rusové podle Baara očekávají, že západní podpora Ukrajiny bude slábnout. „Ale věřím, že západní politici se rozvzpomenou, co se stalo v letech 1938 a 1939, a že nenechají anexi cizího území bez pádné odpovědi. Rusko musí být vytlačeno, protože pokud zůstane na Ukrajině a zabere části jejího území, bude to obrovská porážka celého Západu a ta se potom promítne i v dalších geopolitických souvislostech i v ekonomice. Nemohou si dovolit prohrát, celý Západ musí skutečně intenzivně Ukrajině pomoci,“ uzavřel politický geograf.
Na to, že situaci na frontě může Západ zvrátit zvýšením vojenské pomoci Kyjevu, upozornil nedávno v rozhovoru s deníkem The Guardian i americký historik Timothy Snyder, který se dlouhodobě věnuje dějinám východní Evropy. Podle něj není správné používat pro popis postupu na bojišti šachovou terminologii a hovořit nyní o patu, protože západní země mohou jednoduše „přidat na šachovnici třeba pět královen“, a tím změnit poměr sil.
Největší ruský dronový útok od začátku měsíce
Kromě intenzivnějších ruských útoků na bojišti čelí Ukrajina s příchodem zimy také rozsáhlým dronovým úderům okupantů na města a obce. Moskva je provádí již několik týdnů téměř každou noc, ten poslední z noci na středu byl podle agentury Reuters zatím největší od začátku měsíce.
Útok se dotkl jižní, centrální a východní části Ukrajiny. Bezpilotní letouny poškodily domy a podniky i infrastrukturu, informovaly ukrajinské úřady. Nejsou hlášení žádní mrtví. Ukrajinské letectvo uvedlo, že Moskva na ukrajinské území vyslala celkem 48 bezpilotních letounů, přičemž protivzdušné obraně se podařilo sestřelit 41 z nich předtím, než dosáhly cíle.
Ukrajinské útoky na vojenské cíle na Krymu
Ukrajinské síly zase údajně provedly v noci na úterý úspěšné dronové útoky proti ruským vojenským cílům na okupovaném Krymu, shrnul ISW informace ukrajinských médií, která se odvolávají na zdroje ve zpravodajských službách SBU a HUR. Ukrajinci podle nich zasáhli ruský vojenský ropný terminál ve Feodosiji, radarový systém Nebo-M u Baherove (třináct kilometrů západně od Kerče) a přistávací plochu vrtulníku, radarový systém P-18 Terek a protiletadlový raketový systém Bajkal-1M v blíže nespecifikovaných oblastech Krymu.
Ruské zdroje včetně ministerstva obrany tvrdí, že okupanti sestřelili desítky ukrajinských dronů, aniž by uvedly, zda bezpilotní prostředky zasáhly zamýšlené cíle, dodal ISW.
Snahy ukrajinských sil poškodit ruské vojenské objekty a zásobovací trasy na Krymu a dalších okupovaných územích Ukrajiny budou pokračovat, řekl České televizi mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Andrij Jusov. Uvedl také, že hospitalizace Marianny Budanovové, manželky šéfa rozvědky Kyryla Budanova, po otravě skončila. V jejím těle našli lékaři rtuť a arzen. Kdo za otravou stojí, úřady vyšetřují.
