Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
„Kosťantynivka byla kompletně dobyta. Město je nyní zcela pod naší kontrolou,“ řekl podle agentury AFP novinářům mluvčí ruského vůdce Dmitrij Peskov. Převzetí kontroly nad městem, o jehož ovládnutí Moskva dlouho usilovala, oznámilo podle agentury Reuters i ruské ministerstvo obrany.
Putin se podle televizních záběrů objevil v uniformě před generálním štábem a poděkoval ruským vojákům s tím, že dobytí Kosťantynivky má „velký strategický význam“. „Osvobození“ Kosťantynivky je klíčovým krokem k „osvobození“ celého území Doněcké lidové republiky (DLR), poznamenal Putin podle agentury TASS na velitelství sil Severního vojenského okruhu. DLR je samozvaná republika vyhlášená Ruskem koordinovanými silami na východě Ukrajiny v roce 2014. Dobytí Kosťantynivky otevírá přímou cestu k dalšímu postupu směrem ke Kramatorsku a Slovjansku a dalším opevněným oblastem na Donbase, řekl také Putin.
Ukrajinská strana ale slova ruských představitelů o dobytí města odmítá. „Popíráme to. Jsou to další nepravdivá tvrzení,“ reagoval podle Reuters představitel ukrajinského generálního štábu. Server Ukrajinska pravda píše, že informace o dobytí Kosťantynivky popřel také mluvčí generálního štábu Andrij Kovalov.
Ukrajinský prezident označil ruská tvrzení o dobytí strategického města za „další ruskou lež, která má vyvolat mediální rozruch“. „Kdyby byla Kosťantynivka pod ruskou kontrolou, možná by Putin neměl problém se tam setkat a najít diplomatické řešení, jak tuto válku konečně ukončit,“ doplnil. Zelenskyj také informoval, že hovořil s německým kancléřem Friedrichem Merzem o situaci na frontě a další podpoře Ukrajiny.
Ruský velitel Anton Grunis uvedl, že ruská armáda v současné době provádí v Kosťantynivce „pátrací a záchranné operace s cílem eliminovat izolované vojáky ukrajinských ozbrojených sil, kteří se snaží ukrýt v budovách, sklepech a ruinách“. Podle Kovalova ale ukrajinské jednotky pokračují v obranné operaci ve městě i na přístupech k němu. Doplnil však, že Ukrajina zaznamenala případy, kdy do města pronikaly malé pěchotní skupiny ruských vojáků. V Kosťantynivce tak podle něj pokračují protisabotážní akce.
Rusko podle Kovalova provedlo v pátek v Kosťantynivce jedenáct útočných akcí, v nichž se mu nepodařilo dosáhnout úspěchu. „Místo toho se nepřítel, a to ne poprvé, uchyluje k šíření zjevných dezinformací a falešných zpráv prostřednictvím nejvyšších představitelů,“ doplnil mluvčí. „Ukrajinští obránci nadále drží pozice na stanovených liniích. Situace zůstává složitá, ale je pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil,“ řekl Kovalov.
Bitva o toto město, které mělo před válkou přibližně 78 tisíc obyvatel, probíhá od konce roku 2025, kdy do něj začali pronikat ruští vojáci. V současné době je Kosťantynivka v centru ruského válečného úsilí na frontě táhnoucí se přes tisíc kilometrů.
„Je to určitě operačně důležitý logistický uzel. Je to určité odraziště, odkud by Rusové hypoteticky, pokud by Kosťantynivku skutečně dobyli, mohli po hlavní dálnici, která vede z jihu na sever, pokračovat směrem k největším městům Donbasu, která má Ukrajina nadále pod kontrolou,“ sdělil k významu města Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, podle něhož ale ruská taktika spočívající v infiltraci malých jednotek těžko povede k operačně významnému průlomu. Informace z Kremlu navíc podle něho nelze vnímat jako věrohodné. „Takže já bych to prozatím tak dramaticky, jak je to podáváno, neviděl,“ dodal.
Ukrajina při útoku na Petrohrad a okolí zasáhla přístav a ropný terminál
Ukrajina se s pomocí Západu pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi. Součástí války jsou i vzdušné útoky obou stran. Bránící se země v poslední době zesílila své údery na cíle v hloubi Ruska. Ukrajinci přitom útočí mimo jiné na ruskou ropnou infrastrukturu ve snaze oslabit možnosti Moskvy financovat válku z prodeje ropy. Nálety na rafinérie způsobily v ruských regionech palivovou krizi.
Nové údery jsou hlášeny i v sobotu. Ruské úřady podle agentur Reuters a AFP uvedly, že Ukrajina při útoku na Petrohrad a okolní Leningradskou oblast zasáhla přístav a energetickou infrastrukturu. Podle petrohradského gubernátora Alexandra Beglova Ukrajina zasáhla ropný terminál. „Technické následky byly vyřešeny. Nejsou žádné oběti,“ napsal Beglov na sociálních sítích po ukrajinském útoku. Podle ruskojazyčného servisu BBC však na sociálních sítích kolují videa rozsáhlého požáru poblíž petrohradského terminálu.
Gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko sdělil, že ukrajinské drony útočily také na přístav Vysock, který leží asi 170 kilometrů severozápadně od Petrohradu u Finského zálivu. V tomto přístavu se nakládá ropa, obilí, uhlí a zkapalněný zemní plyn, píše Reuters.
„Ukrajinské síly zasáhly přístavní ropnou infrastrukturu, která generuje příjmy pro ruskou válku, ale také Kronštadt, důležitý vojenský cíl vzdálený více než 850 kilometrů od ukrajinských hranic,“ napsal ukrajinský prezident Zelenskyj.
Gubernátor Pskovské oblasti Michail Vedernikov uvedl, že během noci bylo sestřeleno více než třicet dronů. Hlásil menší škody a zranění, mimo jiné v továrně ve městě Velikije Luki.
Úřadující gubernátor Bělgorodské oblasti Alexandr Šuvajev tvrdí, že Ukrajina v noci na sobotu podnikla dosud nejrozsáhlejší útok na infrastrukturu tohoto příhraničního regionu. Technici podle něj pracují na obnovení dodávek elektrické energie a vody. Tamní úřady podle státní agentury TASS tvrdí, že na třináct lidí za poslední den utrpělo zranění. Dle Šuvajeva probíhá evakuace obyvatel několika pohraničních obcí a na klíčových silničních komunikacích jsou instalovány protidronové sítě. Informace nelze nezávisle ověřit.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že celkově v sobotu v noci a ráno protivzdušná obrana zničila 494 ukrajinských dronů, deset řízených střel Flamingo a devět střel systému HIMARS. Ministerstvo ve svých zprávách neinformuje o zásazích ani o celkovém počtu dronů a střel, které Ukrajina na Rusko či okupovaná území vyslala. Ministerstvo rovněž Ukrajině slíbilo odplatu.
Útoky hlásí i Ukrajina
O úderech na svém území informovala i Ukrajina. Státní energetická společnost Naftohaz podle Reuters uvedla, že ruské drony v sobotu zaútočily na zařízení na těžbu zemního plynu v Poltavské oblasti. „Po útoku v areálu vypukl požár. Provoz zařízení byl pozastaven,“ dodala společnost. „Nepřítel systematicky útočí na zařízení na těžbu plynu ve snaze snížit domácí produkci Ukrajiny a zkomplikovat přípravy na topnou sezonu,“ doplnila.
Ruský útok na ukrajinský uhelný důl v Dněpropetrovské oblasti si vyžádal jednu oběť, dalších pět lidí utrpělo zranění, informovala v sobotu podle agentury Reuters soukromá energetická společnost DTEK.
Podle DTEK způsobil páteční útok na její zařízení značné škody. „Provoz podniku byl prozatím pozastaven. Vyhodnocujeme rozsah škod a připravujeme se na nouzové opravy, jakmile to bude možné,“ informovala společnost.
Údery jsou podle agentury AP hlášeny i v Záporožské oblasti, kde podle tamních úřadů útoky na obytné budovy zranily osm lidí včetně dvou dětí.
Podle ukrajinského letectva zaútočilo Rusko v noci na sobotu dvěma střelami a 86 drony. Ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 69 dronů. Na šestnácti místech byly zaznamenány zásahy dvěma střelami a sedmnácti bezpilotními letouny a na dalších pěti místech dopad trosek dronů, informovalo letectvo.
