Agrese strana 2 z 3

Evropská unie přijala úplné pozastavení dohody o zjednodušení vízového styku s Ruskem. Na svém Twitteru o tom informoval ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Na ruské občany se tak podle prohlášení Rady budou vztahovat obecná pravidla vízového kodexu, což jim fakticky ztíží vstup do EU. Nová pravidla mají platit od 12. září.

Ukrajinská armáda oznámila, že zahájila ofenzivu na jihu země. Podle ukrajinských médií, která se odvolávají na armádní zdroje, se útočícím vojskům podařilo v Chersonské oblasti na některých místech prolomit první linii ruské obrany. Dle CNN se podařilo dobýt čtyři okupované obce. Oblastní okupační správa nejdříve označila zprávy o zahájení ukrajinské akce za nepravdivé, večer však ruské ministerstvo obrany ukrajinskou protiofenzivu v Chersonské a Mykolajivské oblasti připustilo.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh přesáhla tři sta eur za megawatthodinu (MWh). Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve čtvrtek dopoledne vykazovala růst o více než šest procent skoro na 316 eur (7792 korun) za megawatthodinu. V předchozích dvou dnech byla přitom poměrně stabilní.

Napadení Ukrajiny pro Rusko znamenalo nezískat nic a ztratit prakticky všechno, řekl v úterním projevu na Pražském hradě českým velvyslancům prezident Miloš Zeman. Připomněl ekonomické, lidské, materiální i reputační ztráty. Věrohodné vysvětlení ruské agrese podle Zemana nabídl izraelský prezident Jicchak Herzog při červencové návštěvě Prahy. Uvedl podle něj, že ruský prezident Vladimir Putin zaútočil na Ukrajinu v důsledku kapitulace Severoatlantické aliance (NATO) v Afghánistánu. Zeman také kritizoval evropskou ekologickou politiku známou jako Green Deal a postavil se proti zpochybňování spolupráce v rámci Visegrádské skupiny.

Generál Aleš Opata stojí v čele české armády od roku 2018 jako náčelník generálního štábu, letos ve funkci končí. Působil v několika důležitých zahraničních misích a například za záchranu francouzských vojáků ze základny Karin v bývalé Jugoslávii si vysloužil francouzský válečný kříž. V Interview ČT24 Speciál vzpomínal nejen na nasazení v Afghánistánu a v bývalé Jugoslávii, ale okomentoval i současnou válku na Ukrajině.

Vojenská operace parašutistů, jejímž výsledkem byla smrt říšského protektora Reinharda Heydricha, ukončila mnichovskou dohodu, zdůraznil vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík v Událostech, komentářích. Čin ocenil rovněž ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a zdůraznil, že boj o základní principy se vede i v současnosti na Ukrajině.

Internetové sdružení CZ.NIC ve středu odblokuje osm dezinformačních webů, jejichž domény znepřístupnilo 25. února v souvislosti s válkou na Ukrajině. Weby již nepředstavují hrozbu, mimo jiné kvůli očekávanému poklesu návštěvnosti, oznámil mluvčí sdružení Vilém Sládek.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v červnu předloží vládě návrh takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv. Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy, řekl Lipavský na tiskové konferenci.

Odvolací soud potvrdil trest vězení ve výši 18 let a 9 měsíců ženě z Českých Budějovic, která ubodala svou matku a dvouletou dceru. Obžalovaná usilovala o nižší trest i mírnější typ věznice. Podle soudu to ale nebylo možné vzhledem k závažnosti spáchaného skutku. Rozsudek je pravomocný.

Ruský vládce Vladimir Putin překročil na Ukrajině meze tak daleko, že by se s ním do budoucna nemělo jednat, řekl v Událostech, komentářích občanský aktivista a bývalý politik Michael Kocáb. Někdejší premiér Vladimír Špidla (ČSSD) upozornil, že jedním z určujících znaků války je, že eskaluje. A zatím je podle něj velmi těžké říct, kam vygraduje konflikt na Ukrajině.

„Starej bejt každej neumí,“ shoduje se na nové nahrávce kapela Jasná páka. EP se čtyřmi novými písněmi podpořilo i jarní turné. V minulým režimem zakázané kapele se setkávají členové původní sestavy, tedy především Michal Ambrož a David Koller.

Pro případ přítomnosti vojáků Spojených států v Česku by mohly přicházet v úvahu základny v Přerově či Mošnově, řekl v Partii CNN Prima News ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). O konkrétních lokalitách pro případnou vojenskou základnu USA v ČR se nyní nejedná, uvedlo večer na webu ministerstvo obrany. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v sobotu Deníku N řekla, že po Velikonocích bude jednat v USA se svým protějškem Lloydem Austinem a chce téma americké přítomnosti v Česku otevřít. Podle Jurečky debata kabinetu na toto téma ještě ani nezačala. Opozice reaguje nesouhlasem.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) bude po Velikonocích jednat v USA se svým protějškem Lloydem Austinem také o americké přítomnosti v České republice, řekla Deníku N. Premiér Petr Fiala (ODS) v Událostech uvedl, že je to záležitost, kterou by musely schválit sněmovna i Senát.

Bývalý předseda vlády Bohuslav Sobotka se v úterním Fokusu Václava Moravce k tématu ruské agrese na Ukrajině vymezil proti prezidentu Miloši Zemanovi i někdejšímu ministru financí svého kabinetu Andreji Babišovi (ANO). Mimo jiné uvedl, že nevěří podpoře Ukrajiny a odsudku Ruska, které v minulých týdnech zazněly od hlavy státu.

Podle společného prohlášení osmi bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 by měl prezident Miloš Zeman abdikovat kvůli tomu, že se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině. Výzvu podpořil někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo Zemanův protikandidát z minulých prezidentských voleb Michal Horáček. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček prohlášení nekomentoval.

Vláda je připravena na všechny scénáře vývoje na Ukrajině včetně přerušení dodávek energií. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Řešením situace podle něj není válka, ale ani nepromyšlené ústupky. Ze strany Ruska je podle něj vidět snaha udělat z Česka opět slabou a rozdělenou zemi, kterou bude moct ovlivňovat. Základní podmínkou, jak odradit Rusko od agrese, je ukázat jednotu a nekompromisní postoj.

Ministerstvo zahraničí kvůli stupňování hrozby ruské vojenské agrese proti Ukrajině varuje před cestami na Ukrajinu a do Běloruska. Čechům, kteří tam jsou, doporučuje zvážit opuštění těchto zemí. Úřad to sdělil po jednání pracovní skupiny k vyhodnocení bezpečnostní situace ve východní Evropě. Zároveň resort potvrdil dřívější varování před cestami do příhraničních oblastí Ruska s Ukrajinou. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) v pondělí zasedne vláda, která bude o situaci jednat.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v úterý večer v Berlíně sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem a polským prezidentem Andrzejem Dudou. Informoval je o výsledcích svého pondělního jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě a úterní schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Vrcholní představitelé Francie, Německa a Polska prohlásili, že chtějí zabránit válce v Evropě.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal na 12. ledna jednání Rady NATO-Rusko, sdělil agentuře Reuters představitel Severoatlantické aliance. Schůzka, o jejímž uspořádání se mluví od prosince, se tak uskuteční dva dny po plánovaných rozhovorech mezi Washingtonem a Moskvou. Západ se v posledních týdnech obává hromadění ruských jednotek u ukrajinských hranic, Rusko se naopak domáhá bezpečnostních záruk.

Současnou pandemickou vlnu provází vzedmutí agrese proti zdravotníkům. Ke stupňování napětí jen přispívají sociální sítě, které konflikty ve společnosti prohlubují. Spor mezi zastánci a odpůrci vakcín na internetu teď například provází šíření příspěvků, které kritikům očkování přisuzují falešné výroky. Společnost se tak dál štěpí, uvedl komentátor Deníku N Petr Koubský. Podle přednosty Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Marka Orko Váchy nemůže být lež v diskusi legitimním nástrojem. Koubský a Vácha byli hosty pořadu Události, komentáře.

Agresivita lidí se v době pandemie stupňuje. S napadáním zdravotníků i strážníků mají zkušenosti v nemocnicích i na služebnách po celém Česku. Příčinou je často i jen upozornění na špatně nasazenou roušku. Například v Ústeckém kraji jsou podobných případů desítky. Zdravotníci sami mluví o tom, že lidé jsou ze situace ve společnosti v souvislosti s epidemií nervózní a k hrubému chování mají blízko.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) ve svém projevu na 76. zasedání Valného shromáždění OSN vyzval k větší mezinárodní spolupráci v boji proti terorismu, obnově po pandemii nemoci covid-19 či ve snahách čelit změnám klimatu. Vyjádřil znepokojení ze situace v Bělorusku a podpořil celistvost území Ukrajiny a Gruzie. Státy by podle něj měly pracovat na tom, aby se z technologií nestaly nové prostředky dohledu a perzekuce lidí. Valné shromáždění v New Yorku potrvá do pondělí.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se nemusí omlouvat bývalému poslanci Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) za výroky, které o něm pronesl v Poslanecké sněmovně. Ve středu o tom rozhodl soud, podle nějž by případnou odpovědnost za premiérova slova beztak nesl stát, nikoliv Babiš osobně. Verdikt není pravomocný. Premiér o svém politickém rivalovi prohlásil, že rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“.

Kvůli domácímu násilí policie v Česku přikročila už k více než 15 800 vykázáním z domova. Opatření na ochranu obětí může využívat od ledna 2007. Letos do konce března tak rozhodla zatím ve 344 případech. Statistiku zveřejnil Bílý kruh bezpečí. Organizace na pomoc obětem upozorňují na to, že v době mimořádných opatření může násilných výpadů za dveřmi bytů přibývat a situace týraných se může zhoršit.