Za agresivitu psů nemůže jen plemeno, ukázal brazilský výzkum

Některá plemena psů se označují za agresivní. Nový výzkum provedený v Brazílii ale ukazuje, že plemeno je jen jednou z řady vlastností, které mají na agresitivu jednotlivých psů vliv. Autoři studie, kterou otiskl časopis Applied Animal Behaviour Science, se zaměřili nejen na fyzické parametry zvířat, ale i na sociální a environmentální faktory.

Psi, které jejich majitelé venčí každý den, jsou méně agresivní. Psi, které vlastní ženy, méně štěkají na cizí lidi. Těžší psi bývají méně neposlušní než lehčí domácí zvířata. Mopsi, buldoci, shih-tzu a další plemena s krátkými čumáky mohou být nevychovanější než psi se středním a dlouhým čumákem, jako jsou zlatí retrívři nebo karamelově zbarvení psi smíšených plemen oblíbení v Brazílii.

To jsou některé ze závěrů studie, kterou provedli vědci z univerzity v São Paulu. Zkoumaný vzorek tvořilo 665 domácích psů různých plemen a také kříženci. Podle autorů byla agresivita zvířat ovlivněna jak fyzickými znaky, jako je hmotnost a morfologie lebky, tak i sociálními a environmentálními faktory, jako je typ domácnosti, životní historie zvířete a pohlaví a věk majitele.

Tyto výsledky potvrdily hypotézu, se kterou vědci pracovali – že chování není pouze naučené nebo ovlivněné genetikou, ale je výsledkem neustálé interakce psů s prostředím.

„Výsledky zdůrazňují něco, co studujeme již delší dobu: chování vzniká na základě interakce mezi zvířetem a jeho kontextem. Prostředí a vztah mezi majitelem a zvířetem, stejně jako morfologie, to vše jsou faktory, které ovlivňují to, jak s námi domácí zvířata interagují a jak my interagujeme s nimi,“ uvedla jedna z autorek výzkumu Briseida de Resendeová.

Vztahy existují, proč tomu tak je, ale vědci zatím netuší

Ve studii, která proběhla během pandemie covidu-19, vyplnili majitelé 665 psů tři on-line dotazníky týkající se jich samotných, povahy jejich domácích mazlíčků, prostředí, ve kterém žijí, a případného agresivního chování, jako je štěkání na cizí lidi nebo jejich napadání. „Ukázalo se, že podle pohlaví majitele se dá dobře předpovědět, jestli se jejich psi budou vůči cizím lidem chovat agresivně – absence agresivity byla o 73 procent častější u psů žen,“ uvedli autoři. 

Vypadá to, že na agresivitu mělo vliv i pohlaví domácího mazlíčka. „Pravděpodobnost agresivního chování vůči majiteli byla u fen o čtyřicet procent nižší než u psů,“ uvedl Flávio Ayrosa.

Ale našly se i výraznější vlivy. „Délka čenichu byla ještě významnější: agresivita vůči majiteli byla o 79 procent pravděpodobnější u brachycefalických psů než u psů mezocefalických,“ píší autoři. U brachycefalických psů je čenich krátký a lebka zaoblená. U mezocefalických plemen je délka a šířka lebky střední a má čtvercový nebo trojúhelníkový tvar.

Studie také zjistila, že čím těžší pes, tím menší je pravděpodobnost, že bude projevovat agresivitu vůči svému majiteli. Bylo zjištěno, že pravděpodobnost agresivního chování klesá o tři procenta na každý kilogram tělesné hmotnosti navíc.

Problém je, že není jasné, zda jde o souvislost příčinnou. „Zjistili jsme, že vztahy tady existují, ale neumíme říct, co je příčinou čeho. Například v případě faktoru venčení psa to může být tak, že lidé méně venčili svého psa, protože zvíře bylo agresivní. Anebo se pes mohl stát agresivním, protože ho majitel dostatečně nevenčil,“ varují vědci před unáhleným výkladem jejich práce. „Také vlastnosti, jako je hmotnost, výška, morfologie lebky, pohlaví a věk, ovlivňují interakci mezi psy a jejich prostředím. Kvůli nim mohou například trávit více času uvnitř domu.“

Historicky bývala agresivita psů spojována výhradně s plemenem, ale v posledních deseti letech došlo ke změně paradigmatu díky výzkumu, který spojuje profily chování s faktory jako je věk a pohlaví psa, jeho metabolismus a hormony. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.