Za agresivitu psů nemůže jen plemeno, ukázal brazilský výzkum

Některá plemena psů se označují za agresivní. Nový výzkum provedený v Brazílii ale ukazuje, že plemeno je jen jednou z řady vlastností, které mají na agresitivu jednotlivých psů vliv. Autoři studie, kterou otiskl časopis Applied Animal Behaviour Science, se zaměřili nejen na fyzické parametry zvířat, ale i na sociální a environmentální faktory.

Psi, které jejich majitelé venčí každý den, jsou méně agresivní. Psi, které vlastní ženy, méně štěkají na cizí lidi. Těžší psi bývají méně neposlušní než lehčí domácí zvířata. Mopsi, buldoci, shih-tzu a další plemena s krátkými čumáky mohou být nevychovanější než psi se středním a dlouhým čumákem, jako jsou zlatí retrívři nebo karamelově zbarvení psi smíšených plemen oblíbení v Brazílii.

To jsou některé ze závěrů studie, kterou provedli vědci z univerzity v São Paulu. Zkoumaný vzorek tvořilo 665 domácích psů různých plemen a také kříženci. Podle autorů byla agresivita zvířat ovlivněna jak fyzickými znaky, jako je hmotnost a morfologie lebky, tak i sociálními a environmentálními faktory, jako je typ domácnosti, životní historie zvířete a pohlaví a věk majitele.

Tyto výsledky potvrdily hypotézu, se kterou vědci pracovali – že chování není pouze naučené nebo ovlivněné genetikou, ale je výsledkem neustálé interakce psů s prostředím.

„Výsledky zdůrazňují něco, co studujeme již delší dobu: chování vzniká na základě interakce mezi zvířetem a jeho kontextem. Prostředí a vztah mezi majitelem a zvířetem, stejně jako morfologie, to vše jsou faktory, které ovlivňují to, jak s námi domácí zvířata interagují a jak my interagujeme s nimi,“ uvedla jedna z autorek výzkumu Briseida de Resendeová.

Vztahy existují, proč tomu tak je, ale vědci zatím netuší

Ve studii, která proběhla během pandemie covidu-19, vyplnili majitelé 665 psů tři on-line dotazníky týkající se jich samotných, povahy jejich domácích mazlíčků, prostředí, ve kterém žijí, a případného agresivního chování, jako je štěkání na cizí lidi nebo jejich napadání. „Ukázalo se, že podle pohlaví majitele se dá dobře předpovědět, jestli se jejich psi budou vůči cizím lidem chovat agresivně – absence agresivity byla o 73 procent častější u psů žen,“ uvedli autoři. 

Vypadá to, že na agresivitu mělo vliv i pohlaví domácího mazlíčka. „Pravděpodobnost agresivního chování vůči majiteli byla u fen o čtyřicet procent nižší než u psů,“ uvedl Flávio Ayrosa.

Ale našly se i výraznější vlivy. „Délka čenichu byla ještě významnější: agresivita vůči majiteli byla o 79 procent pravděpodobnější u brachycefalických psů než u psů mezocefalických,“ píší autoři. U brachycefalických psů je čenich krátký a lebka zaoblená. U mezocefalických plemen je délka a šířka lebky střední a má čtvercový nebo trojúhelníkový tvar.

Studie také zjistila, že čím těžší pes, tím menší je pravděpodobnost, že bude projevovat agresivitu vůči svému majiteli. Bylo zjištěno, že pravděpodobnost agresivního chování klesá o tři procenta na každý kilogram tělesné hmotnosti navíc.

Problém je, že není jasné, zda jde o souvislost příčinnou. „Zjistili jsme, že vztahy tady existují, ale neumíme říct, co je příčinou čeho. Například v případě faktoru venčení psa to může být tak, že lidé méně venčili svého psa, protože zvíře bylo agresivní. Anebo se pes mohl stát agresivním, protože ho majitel dostatečně nevenčil,“ varují vědci před unáhleným výkladem jejich práce. „Také vlastnosti, jako je hmotnost, výška, morfologie lebky, pohlaví a věk, ovlivňují interakci mezi psy a jejich prostředím. Kvůli nim mohou například trávit více času uvnitř domu.“

Historicky bývala agresivita psů spojována výhradně s plemenem, ale v posledních deseti letech došlo ke změně paradigmatu díky výzkumu, který spojuje profily chování s faktory jako je věk a pohlaví psa, jeho metabolismus a hormony. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 22 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...