Za agresivitu psů nemůže jen plemeno, ukázal brazilský výzkum

Některá plemena psů se označují za agresivní. Nový výzkum provedený v Brazílii ale ukazuje, že plemeno je jen jednou z řady vlastností, které mají na agresitivu jednotlivých psů vliv. Autoři studie, kterou otiskl časopis Applied Animal Behaviour Science, se zaměřili nejen na fyzické parametry zvířat, ale i na sociální a environmentální faktory.

Psi, které jejich majitelé venčí každý den, jsou méně agresivní. Psi, které vlastní ženy, méně štěkají na cizí lidi. Těžší psi bývají méně neposlušní než lehčí domácí zvířata. Mopsi, buldoci, shih-tzu a další plemena s krátkými čumáky mohou být nevychovanější než psi se středním a dlouhým čumákem, jako jsou zlatí retrívři nebo karamelově zbarvení psi smíšených plemen oblíbení v Brazílii.

To jsou některé ze závěrů studie, kterou provedli vědci z univerzity v São Paulu. Zkoumaný vzorek tvořilo 665 domácích psů různých plemen a také kříženci. Podle autorů byla agresivita zvířat ovlivněna jak fyzickými znaky, jako je hmotnost a morfologie lebky, tak i sociálními a environmentálními faktory, jako je typ domácnosti, životní historie zvířete a pohlaví a věk majitele.

Tyto výsledky potvrdily hypotézu, se kterou vědci pracovali – že chování není pouze naučené nebo ovlivněné genetikou, ale je výsledkem neustálé interakce psů s prostředím.

„Výsledky zdůrazňují něco, co studujeme již delší dobu: chování vzniká na základě interakce mezi zvířetem a jeho kontextem. Prostředí a vztah mezi majitelem a zvířetem, stejně jako morfologie, to vše jsou faktory, které ovlivňují to, jak s námi domácí zvířata interagují a jak my interagujeme s nimi,“ uvedla jedna z autorek výzkumu Briseida de Resendeová.

Vztahy existují, proč tomu tak je, ale vědci zatím netuší

Ve studii, která proběhla během pandemie covidu-19, vyplnili majitelé 665 psů tři on-line dotazníky týkající se jich samotných, povahy jejich domácích mazlíčků, prostředí, ve kterém žijí, a případného agresivního chování, jako je štěkání na cizí lidi nebo jejich napadání. „Ukázalo se, že podle pohlaví majitele se dá dobře předpovědět, jestli se jejich psi budou vůči cizím lidem chovat agresivně – absence agresivity byla o 73 procent častější u psů žen,“ uvedli autoři. 

Vypadá to, že na agresivitu mělo vliv i pohlaví domácího mazlíčka. „Pravděpodobnost agresivního chování vůči majiteli byla u fen o čtyřicet procent nižší než u psů,“ uvedl Flávio Ayrosa.

Ale našly se i výraznější vlivy. „Délka čenichu byla ještě významnější: agresivita vůči majiteli byla o 79 procent pravděpodobnější u brachycefalických psů než u psů mezocefalických,“ píší autoři. U brachycefalických psů je čenich krátký a lebka zaoblená. U mezocefalických plemen je délka a šířka lebky střední a má čtvercový nebo trojúhelníkový tvar.

Studie také zjistila, že čím těžší pes, tím menší je pravděpodobnost, že bude projevovat agresivitu vůči svému majiteli. Bylo zjištěno, že pravděpodobnost agresivního chování klesá o tři procenta na každý kilogram tělesné hmotnosti navíc.

Problém je, že není jasné, zda jde o souvislost příčinnou. „Zjistili jsme, že vztahy tady existují, ale neumíme říct, co je příčinou čeho. Například v případě faktoru venčení psa to může být tak, že lidé méně venčili svého psa, protože zvíře bylo agresivní. Anebo se pes mohl stát agresivním, protože ho majitel dostatečně nevenčil,“ varují vědci před unáhleným výkladem jejich práce. „Také vlastnosti, jako je hmotnost, výška, morfologie lebky, pohlaví a věk, ovlivňují interakci mezi psy a jejich prostředím. Kvůli nim mohou například trávit více času uvnitř domu.“

Historicky bývala agresivita psů spojována výhradně s plemenem, ale v posledních deseti letech došlo ke změně paradigmatu díky výzkumu, který spojuje profily chování s faktory jako je věk a pohlaví psa, jeho metabolismus a hormony. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 17 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 19 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.