Vojenská pomoc strana 2 z 3

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkal v Bílém domě se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Na následném brífinku ujistil Biden Kyjev o další podpoře od USA, konkrétní pomoc však neoznámil. Svou návštěvou v USA se Zelenskyj snažil zachránit Bidenův návrh na novou pomoc Ukrajině, který minulý týden zablokovali republikáni. Šéf republikánů v Senátu Mitch McConnell večer uvedl, že „je prakticky nemožné, aby americký Kongres do Vánoc schválil legislativní balík zahrnující dodatečné finance na podporu Ukrajiny“.

Republikáni v americkém Senátu zablokovali návrh demokratického prezidenta Joea Bidena o rozsáhlé finanční pomoci Ukrajině a Izraeli. Výměnou za podporu balíčku požadovali zpřísnění americké imigrační politiky. Bílý dům již dříve varoval, že americké prostředky na pomoc Ukrajině by brzy mohly být vyčerpány. Prezident Biden označil postup republikánů za politické vydírání s tím, že v sázce je příliš mnoho. Již před hlasováním připustil, že je v ohledu ochrany hranic připravený ke „značnému kompromisu“. Obě strany o věci chtějí dál jednat, budoucí vývoj však podle médií zůstává nejasný.

Ukrajinská armáda zaznamenala menší územní zisky v Doněcké oblasti u Avdijivky, o kterou se už téměř dva měsíce vedou těžké boje, píše ve své pravidelné zprávě Institut pro studium války (ISW). Ukrajinští představitelé uvádějí, že Rusko zintenzivnilo údery na zničené město a že na něj nyní útočí ze dvou nových směrů. Web The Kyiv Independent s ohledem na poslední vývoj na frontě i nejistou západní vojenskou pomoc píše, že Rusko přebírá iniciativu a Ukrajina se dostává do obranné pozice. V noci na středu navíc podnikla Moskva další rozsáhlý dronový úder, který na Ukrajině poškodil domy, podniky i infrastrukturu.

Česko a Itálie nacházejí stále více společných pozic, zejména v pomoci Ukrajině, energetické bezpečnosti či v tom, jak čelit důsledkům migrace, řekl prezident Petr Pavel novinářům v Římě po úterním jednání se svým protějškem Sergiem Mattarellou a premiérkou Giorgiou Meloniovou. Zmínil také, že vzájemná spolupráce může dále růst i v ostatních oblastech, tedy kosmickém výzkumu, letectví, dopravní infrastruktuře, vzdělávání, vědě a výzkumu.

Do ukrajinské metropole v úterý přicestoval německý ministr obrany Boris Pistorius, den poté, co v Kyjevě jednal šéf Pentagonu Lloyd Austin. Návštěvu ráno oznámilo německé ministerstvo obrany. Pistorius následně oznámil novou podporu Ukrajině za 1,3 miliardy eur (asi 32 miliard korun).

Německo v příštím roce zdvojnásobí vojenskou podporu Ukrajině. Namísto dosud plánovaných čtyř miliard eur (98 miliard korun) poskytne zemi napadené Ruskem osm miliard eur (197 miliard korun). Berlínu to výrazně pomůže dát na obranu přes dvě procenta hrubého domácího produktu a splnit tak cíl NATO.

Válku mezi Izraelem a Hamásem,  kterou před měsícem zahájilo palestinské teroristické hnutí útokem na židovský stát, s napětím sleduje i Ukrajina. Někteří její spojenci už teď dělí vojenskou pomoc mezi ni a právě Izrael. Konkrétně se tak děje ve Spojených státech, a to i navzdory opakovaným ujištěním z Washingtonu, že podpora Kyjevu je neutuchající.

Spojené státy kvůli útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael přesouvají do východního Středomoří letadlovou loď.  Evropská unie provede kontrolu své finanční pomoci Palestincům, aby se ujistila, že z unijních peněz nemají prospěch, a to ani nepřímý, žádné teroristické organizace. Čína násilí odsoudila, řešení podle ní spočívá ve vytvoření nezávislého palestinského státu. Rusko se obává rizika, že se do konfliktu zapojí „třetí síly“.

Polsko již nedodává zbraně Ukrajině, protože vyzbrojuje vlastní armádu. V době pokračujícího sporu o vývoz ukrajinského obilí to ve středu uvedla kancelář polského premiéra Mateusze Morawieckého. Polský ministr pro správu státních aktiv Jacek Sasin ve čtvrtek řekl, že Polsko nedodává zbraně Ukrajině v současné době, jak to bude v budoucnu, se uvidí. Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy si mnozí výrok premiéra interpretovali nejhůře, jak to jen šlo.

Do Kyjeva přijel na předem neohlášenou dvoudenní návštěvu americký ministr zahraničí Antony Blinken. Sešel se se svým protějškem Dmytrem Kulebou a premiérem Denysem Šmyhalem, jednal i s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ohlásil zde nový balíček pomoci Ukrajině v celkové hodnotě přes miliardu dolarů. Tématem jednání byla i ukrajinská protiofenziva. Ve městě se ve středu konal také summit prvních dam pořádaný chotí ukrajinského prezidenta Olenou Zelenskou, na který přijela i manželka českého prezidenta Eva Pavlová.

Ukrajinské jednotky zaznamenaly při ofenzivě proti ruským okupantům taktické úspěchy. Postup se ale dál měří na jednotky kilometrů, zatímco ztráty území mají nadále vysoké. Ukrajinští obránci jsou kvůli slabému letectvu odkázáni na průzkum bojem, hledají nejslabší místo ruské obrany. Soustředit by se měli na logistiku ruské armády a také na osvobození okupovaného Krymu. O poloostrově totiž nebude Kreml, na rozdíl od jiných území, ochoten vyjednávat, domnívá se bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza, který byl hostem Interview ČT24.

Americký prezident Joe Biden schválil zaslání vojenské pomoci Tchaj-wanu v hodnotě až 345 milionů dolarů (7,5 miliardy korun). Oznámil to Bílý dům. Rozhodnutí je prvním velkým balíčkem Bidenovy administrativy určeným na pomoc Tchaj-wanu v boji proti Číně, který čerpá z vlastních amerických zásob. Rozhodnutí se pravděpodobně setká s nevolí Číny, která považuje ostrov za součást svého území.

Ukrajinská protiofenziva ukazuje, že Rusko není zdaleka tak silné, jak se snažilo všechny přesvědčit. Po jednání s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským na Pražském hradě to řekl prezident Petr Pavel. Zelenskyj poděkoval za českou pomoc Ukrajině. To, co dělá Česko pro svobodu ukrajinského lidu, je znát, řekl. Český vládní speciál se Zelenským přistál na ruzyňském letišti ve čtvrtek krátce před osmou večerní. Letadlo doprovázela dvojice gripenů. Následně Zelenskyj zamířil na Pražský hrad, kde ho u Brány gigantů přivítal Pavel. Jde o Zelenského první návštěvu Česka od začátku obnovené ruské invaze.

Spojené státy a Belgie v pátek oznámily, ve dvou samostatných prohlášeních, že dodají Ukrajině další zbraně. Spojené státy poskytnou Ukrajině novou vojenskou pomoc v hodnotě dvou miliard dolarů (téměř 44 miliard korun). Belgie dodá ukrajinské armádě dělostřeleckou munici ráže 105 milimetrů v hodnotě 32,4 milionu eur (765 milionů korun).

Země skupiny G7 vyzvaly na summitu v Hirošimě Čínu, aby tlačila na Rusko, aby upustilo od agrese vůči Ukrajině. Její prezident Volodymyr Zelenskyj je jedním z hostů summitu, do Japonska přiletěl v sobotu odpoledne místního času a jednal již s některými evropskými státníky i indickým premiérem. Hovořit bude i s americkým prezidentem Joe Bidenem, a to mimo jiné o dodávkách stíhaček americké výroby. Čína a Rusko již ostře zkritizovaly společné prohlášení G7, které se týká i Tchaj-wanu.

Maďarsko zablokovalo vyplacení další části vojenské pomoci Evropské unie určené pro Ukrajinu. Italská tisková agentura ANSA s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsala, že Budapešť nečekaně zablokovala udělení osmé tranše vojenské pomoci ve výši pěti set milionů eur (asi 11,8 miliardy korun), blokádu pak agentuře Reuters potvrdila tisková služba maďarské vlády.

Na červencovém summitu NATO ve Vilniusu budeme usilovat o přijetí naší žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Chceme také získat informaci o tom, v jakém období a za jakého sledu událostí můžeme do NATO vstoupit, řekl pro Českou televizi předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk.

Po měsících slibů a jednání na Ukrajinu dorazila moderní obrněná technika od západních podporovatelů –⁠ osmnáct tanků Leopard 2 z Německa a čtrnáct britských Challengerů 2. Ukrajinci převzali i německá bojová vozidla pěchoty Marder a americké Strykery. Jde zatím o největší dodávku v rámci slíbené pomoci. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24, v dalších reportážích nabídl také pohled na problematiku systému civilní ochrany nebo na internetový obsah generovaný umělou inteligencí.

Ve Varšavě jednal americký prezident Joe Biden s představiteli států takzvané bukurešťské devítky (B9), která sdružuje země východního křídla NATO. Schůzka se konala v předvečer prvního výročí obnovené invaze na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo 24. února 2022. Za Česko se zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS), který jednal také bilaterálně se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Po jednání překvapivě představil detailní seznam zbraní, které Česko od začátku invaze Ukrajině poskytlo. Vládní vojenská pomoc činí celkově deset miliard korun a zbraně za dalších třicet miliard korun poslal napadené zemi obranný průmysl.

Česko patří od prvních hodin vypuknutí války na Ukrajině mezi nejhlasitější a nejvěrnější spojence Kyjeva. Jasně o tom svědčí nejenom brzká cesta premiéra Petra Fialy (ODS) do tehdy ostřelované ukrajinské metropole, ale také vojenská i humanitární pomoc v řádu miliard nejen od státu, ale i od jednotlivců a soukromých organizací. Na druhou stranu i na Česko válka negativně dopadla – výrazně zdražily potraviny i energie, podpora napadené země navíc není po chuti zdaleka všem občanům, což ukázala opakovaná protestní shromáždění.

Spojené státy v rámci zahraniční vojenské spolupráce poskytnou Česku dalších 200 milionů dolarů (zhruba 4,4 miliardy korun) na modernizaci armády jako částečnou kompenzaci za techniku poskytnutou Ukrajině napadené Ruskem. Balík finanční pomoci ve čtvrtek na setkání s novináři ohlásil americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet. Spojené státy Česko obdobně podpořily už loni na podzim, tehdy přislíbily 106 milionů dolarů (2,3 miliardy korun).

Prezident republiky Miloš Zeman a jeho zvolený nástupce Petr Pavel se poprvé od voleb setkali. Pavel přijel na lánský zámek, kde Zeman v posledních letech tráví mnoho času. Mluvili o tom, co obnáší role prezidenta, probrali ale i výhrady, které Pavel už dříve vznesl k fungování hradní kanceláře. Zvolený prezident se ujme funkce v první polovině března.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 2,175 miliardy dolarů (asi 47,7 miliardy korun). Obsahovat bude mimo jiné systémy protivzdušné obrany Hawk i nově vyvinuté rakety GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), které mohou být odpalovány i ze systémů HIMARS a mají dolet až sto padesát kilometrů. Na tiskové konferenci to v pátek oznámil tiskový mluvčí Pentagonu Patrick Ryder.

Evropská unie vycvičí dalších 15 tisíc ukrajinských vojáků, celkem tedy 30 tisíc, ohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Unie také poskytne Ukrajině vybavení a výcvik v hodnotě 25 milionů eur (asi 595 milionů korun), aby země kvůli ochraně životů civilistů mohla vyčistit zaminované území. Borrell spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a 15 eurokomisaři přijel do Kyjeva, kde se v pátek uskuteční summit mezi EU a Ukrajinou.