Rusové se tlačí na Pokrovsk i Velykou Novosilku. Té Moskva věnuje velkou pozornost

Ruské síly v nedávné době podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) dále postoupily na území obce Velyka Novosilka v Doněcké oblasti. Už v neděli přitom ruské úřady tvrdily, že obsadily celou osadu. Podle analytiků věnuje ruské ministerstvo obrany obci neobvykle velkou pozornost. Důvody experti vidí v úsilí o formování západního vnímání situace na Ukrajině a oslabení mezinárodní podpory napadené země. Pozitivnější pro obránce není ani situace u strategického města Pokrovsk, kde ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyměnil velitele zodpovědného za obranu města. A to už potřetí za méně než rok.

Geolokované záběry zveřejněné v neděli podle ISW ukazují, že ruské síly postupovaly na sever podél ulice Tsentralana v severní části Velyke Novosilky. Podle některých ruských vojenských blogerů však boje v obci nadále probíhají a i přes snahu ruských sil o její ovládnutí vedou ukrajinští vojáci v oblasti nadále protiútoky. Podle aktuálních výpočtů ISW obsadily ruské síly 89 procent vesnice.

Podle Ukrajinců není možné na místě kvůli blízkosti linie dotyku používat těžkou techniku. Pokud jde o dělostřelectvo a FPV drony (drony s kamerovým přenosem z pohledu první osoby), jsou síly podle ISW relativně vyrovnané. Rusové nicméně podle Ukrajinců v oblasti disponují „obrovskou“ převahou v lidské síle.

Brigáda ukrajinské armády operující v obci ztěžuje ruský postup pomocí dělostřeleckých a dronových úderů. Další překážkou by pro invazní vojáky mohla být řeka Mokri Jaly protékající západní částí vesnice, která byla před válkou domovem pro pět tisíc lidí. Ruské jednotky jsou navíc podle obránců ve zranitelné „palebné kapse“, informuje Kyiv Independent. Velyka Novosilka leží asi patnáct kilometrů od administrativní hranice se Záporožskou oblastí a dvacet kilometrů od Dněpropetrovské oblasti, která byla ruskou okupací dosud nedotčena.

Ruské ministerstvo obrany podle ISW věnuje obsazení Velyke Novosilky neobvykle velkou pozornost. Pokud by se obsazení obce potvrdilo, představovalo by to podle portálu Kyiv Independent nejvýznamnější zisk ruských sil v Doněcké oblasti od ovládnutí Kurachove na začátku ledna.

U Pokrovsku rozkazuje už třetí velitel

Ruské síly se také podle ISW v následujících dnech připravují na obsazení Torecku. Institut odhaduje, že přesun ruského vojenského vybavení ve směru k tomuto městu by mohl naznačovat novou prioritu ruského vedení o obnovení útoků ve směru na Kosťantynivku.

Ruský postup ve směru na Toreck byl v minulosti pomalý, protože ruské síly bojovaly v zastavěných městských oblastech. Jakmile se invazní síly vymaní z Torecka do otevřenějších polí západně od osady, mohou podle ISW začít postupovat rychleji. Ruské síly se také mohou pokusit využít taktických zisků v Torecku a jeho okolí a východně od Pokrovsku k zabrání výběžku ukrajinského území jihozápadně od Torecku. Vybraní ruští blogeři nedávno spekulovali, že ruské síly mohou za tímto účelem zintenzivnit ofenzivní operace právě v jihozápadním směru.

Poničené budovy v Pokrovsku, 12. 12. 2024
Zdroj: Reuters/Inna Varenytsia

Právě v tlaku na Pokrovsk ruská armáda neustává. V současnosti se invazní jednotky snaží město obejít z jihu a odříznout tak zásobovací trasy ukrajinským jednotkám. Podle Zelenského jde o oblasti nejtěžších bojů. V neděli proto rozhodl o třetí výměně velitele uskupení zodpovědného za obranu Pokrovsku během necelého roku, informovala agentura Reuters.

Prezident v nedělním poselství na Telegramu uvedl, že pověřil velitele ukrajinských pozemních sil, generálmajora Mychajla Drapatého, velením operačně-strategické skupiny Chortycja, která je zodpovědná za velkou část fronty na východní Ukrajině.

Zelenskyj dodal, že jmenování Drapatého pomůže skloubit bojovou činnost armády s řádným výcvikem brigád. Drapatyj nahradí generálmajora Andrije Hnatova, který uskupení Chortycja velel od června a nyní přechází do funkce zástupce náčelníka generálního štábu pro výcvik a komunikaci.

Výměna velitele svědčí podle zpravodajky ČT na Ukrajině Darji Stomatové o tom, že ukrajinská armáda skutečně pociťuje řadu problémů v této oblasti. „Nám třeba, když jsme se v Doněcké oblasti pohybovali, někteří velitelé říkali, že problém je i v tom, že tam je řada brigád, které spolu ne vždy dobře komunikují. A že třeba docházelo i k situacím, kdy jedna jednotka bránila svou pozici, před ní byla další. A ta první jednotka vepředu tuto pozici opustila, aniž by informovala tu druhou,“ vysvětlila zpravodajka s tím, že následkem bylo obejití do týlu a následný útok ruských jednotek.

Dobytím Pokrovsku by se Rusko výrazně přiblížilo ovládnutí celé Doněcké oblasti, což je jeden z klíčových deklarovaných cílů ruského vládce Vladimira Putina. Město s předválečnou populací kolem šedesáti tisíc lidí je jednou z hlavních obranných bašt Ukrajiny v Doněcké oblasti a již několik měsíců je ohniskem prudkých bojů.

Zpravodajka: Na východě Ukrajiny převládá názor válku ukončit

Podle Stomatové panuje v bránící se zemi obava o pokračování vojenské podpory ze strany Spojených států. „Jak vidíme i podle prohlášení Zelenského, tak se zatím o nějakém snížení vojenské pomoci pro Ukrajinu nejedná. Všichni teď čekají na to, že proběhne schůzka mezi Zelenským a prezidentem USA Donaldem Trumpem, kdy se snad i objasní, jak ta další vojenská pomoc ze strany USA bude probíhat,“ řekla ve vysílání ČT24.

Na Ukrajině podle Stomatové panují obavy i kolem potenciálního nucení k územním ústupkům. „I když je pravda, že řada místních obyvatel, se kterými jsme se bavili, připouští, že územní ústupky můžou být. Ale potom je to trochu rozpor, když se podíváme na statistiky a průzkumy veřejného mínění,“ popsala zpravodajka. Informovala, že kyjevský Mezinárodní institut sociologie dělal průzkum, podle kterého si 57 procent dotázaných Ukrajinců myslí, že pokud územní ústupky budou a nebude obnovena celistvost Ukrajiny, je jen otázka času, než Rusové znovu zaútočí.

Nahrávám video

„Když se potom bavíte s lidmi více na východě Ukrajiny, tak tam ty názory jsou jiné a převládají ty, že je prostě potřeba tuto válku i samotné boje ukončit,“ popsala tento úhel pohledu Stomatová.

Zpravodajka se do vysílání připojila z Charkova, kde v sobotu Rusové útočili drony. „Byli jsme ve městě, byli jsme na několika takových útocích. Viděli jsme, že zaútočili například na trafostanici nedaleko centra, kde byla omezena dodávka tepla. V některých částech města nefungovaly například ani semafory. V souvislosti s Charkovem se v poslední době mluví o útocích dronů a zároveň Rusové začali užívat i svůj vlastní typ,“ informovala.

Vyšetřovatelé podle zpravodajky v nových ruských dronech nacházeli mimo jiné „jakési malé projektily, což svědčí o tom, že se Rusové snaží likvidovat i živou sílu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 a zřejmě dále poroste

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235, oznámil podle tiskových agentur v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda mezitím oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
před 52 mminutami

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 4 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 7 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 9 hhodinami
Načítání...