Rusové se tlačí na Pokrovsk i Velykou Novosilku. Té Moskva věnuje velkou pozornost

Ruské síly v nedávné době podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) dále postoupily na území obce Velyka Novosilka v Doněcké oblasti. Už v neděli přitom ruské úřady tvrdily, že obsadily celou osadu. Podle analytiků věnuje ruské ministerstvo obrany obci neobvykle velkou pozornost. Důvody experti vidí v úsilí o formování západního vnímání situace na Ukrajině a oslabení mezinárodní podpory napadené země. Pozitivnější pro obránce není ani situace u strategického města Pokrovsk, kde ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyměnil velitele zodpovědného za obranu města. A to už potřetí za méně než rok.

Geolokované záběry zveřejněné v neděli podle ISW ukazují, že ruské síly postupovaly na sever podél ulice Tsentralana v severní části Velyke Novosilky. Podle některých ruských vojenských blogerů však boje v obci nadále probíhají a i přes snahu ruských sil o její ovládnutí vedou ukrajinští vojáci v oblasti nadále protiútoky. Podle aktuálních výpočtů ISW obsadily ruské síly 89 procent vesnice.

Podle Ukrajinců není možné na místě kvůli blízkosti linie dotyku používat těžkou techniku. Pokud jde o dělostřelectvo a FPV drony (drony s kamerovým přenosem z pohledu první osoby), jsou síly podle ISW relativně vyrovnané. Rusové nicméně podle Ukrajinců v oblasti disponují „obrovskou“ převahou v lidské síle.

Brigáda ukrajinské armády operující v obci ztěžuje ruský postup pomocí dělostřeleckých a dronových úderů. Další překážkou by pro invazní vojáky mohla být řeka Mokri Jaly protékající západní částí vesnice, která byla před válkou domovem pro pět tisíc lidí. Ruské jednotky jsou navíc podle obránců ve zranitelné „palebné kapse“, informuje Kyiv Independent. Velyka Novosilka leží asi patnáct kilometrů od administrativní hranice se Záporožskou oblastí a dvacet kilometrů od Dněpropetrovské oblasti, která byla ruskou okupací dosud nedotčena.

Ruské ministerstvo obrany podle ISW věnuje obsazení Velyke Novosilky neobvykle velkou pozornost. Pokud by se obsazení obce potvrdilo, představovalo by to podle portálu Kyiv Independent nejvýznamnější zisk ruských sil v Doněcké oblasti od ovládnutí Kurachove na začátku ledna.

U Pokrovsku rozkazuje už třetí velitel

Ruské síly se také podle ISW v následujících dnech připravují na obsazení Torecku. Institut odhaduje, že přesun ruského vojenského vybavení ve směru k tomuto městu by mohl naznačovat novou prioritu ruského vedení o obnovení útoků ve směru na Kosťantynivku.

Ruský postup ve směru na Toreck byl v minulosti pomalý, protože ruské síly bojovaly v zastavěných městských oblastech. Jakmile se invazní síly vymaní z Torecka do otevřenějších polí západně od osady, mohou podle ISW začít postupovat rychleji. Ruské síly se také mohou pokusit využít taktických zisků v Torecku a jeho okolí a východně od Pokrovsku k zabrání výběžku ukrajinského území jihozápadně od Torecku. Vybraní ruští blogeři nedávno spekulovali, že ruské síly mohou za tímto účelem zintenzivnit ofenzivní operace právě v jihozápadním směru.

Poničené budovy v Pokrovsku, 12. 12. 2024
Zdroj: Reuters/Inna Varenytsia

Právě v tlaku na Pokrovsk ruská armáda neustává. V současnosti se invazní jednotky snaží město obejít z jihu a odříznout tak zásobovací trasy ukrajinským jednotkám. Podle Zelenského jde o oblasti nejtěžších bojů. V neděli proto rozhodl o třetí výměně velitele uskupení zodpovědného za obranu Pokrovsku během necelého roku, informovala agentura Reuters.

Prezident v nedělním poselství na Telegramu uvedl, že pověřil velitele ukrajinských pozemních sil, generálmajora Mychajla Drapatého, velením operačně-strategické skupiny Chortycja, která je zodpovědná za velkou část fronty na východní Ukrajině.

Zelenskyj dodal, že jmenování Drapatého pomůže skloubit bojovou činnost armády s řádným výcvikem brigád. Drapatyj nahradí generálmajora Andrije Hnatova, který uskupení Chortycja velel od června a nyní přechází do funkce zástupce náčelníka generálního štábu pro výcvik a komunikaci.

Výměna velitele svědčí podle zpravodajky ČT na Ukrajině Darji Stomatové o tom, že ukrajinská armáda skutečně pociťuje řadu problémů v této oblasti. „Nám třeba, když jsme se v Doněcké oblasti pohybovali, někteří velitelé říkali, že problém je i v tom, že tam je řada brigád, které spolu ne vždy dobře komunikují. A že třeba docházelo i k situacím, kdy jedna jednotka bránila svou pozici, před ní byla další. A ta první jednotka vepředu tuto pozici opustila, aniž by informovala tu druhou,“ vysvětlila zpravodajka s tím, že následkem bylo obejití do týlu a následný útok ruských jednotek.

Dobytím Pokrovsku by se Rusko výrazně přiblížilo ovládnutí celé Doněcké oblasti, což je jeden z klíčových deklarovaných cílů ruského vládce Vladimira Putina. Město s předválečnou populací kolem šedesáti tisíc lidí je jednou z hlavních obranných bašt Ukrajiny v Doněcké oblasti a již několik měsíců je ohniskem prudkých bojů.

Zpravodajka: Na východě Ukrajiny převládá názor válku ukončit

Podle Stomatové panuje v bránící se zemi obava o pokračování vojenské podpory ze strany Spojených států. „Jak vidíme i podle prohlášení Zelenského, tak se zatím o nějakém snížení vojenské pomoci pro Ukrajinu nejedná. Všichni teď čekají na to, že proběhne schůzka mezi Zelenským a prezidentem USA Donaldem Trumpem, kdy se snad i objasní, jak ta další vojenská pomoc ze strany USA bude probíhat,“ řekla ve vysílání ČT24.

Na Ukrajině podle Stomatové panují obavy i kolem potenciálního nucení k územním ústupkům. „I když je pravda, že řada místních obyvatel, se kterými jsme se bavili, připouští, že územní ústupky můžou být. Ale potom je to trochu rozpor, když se podíváme na statistiky a průzkumy veřejného mínění,“ popsala zpravodajka. Informovala, že kyjevský Mezinárodní institut sociologie dělal průzkum, podle kterého si 57 procent dotázaných Ukrajinců myslí, že pokud územní ústupky budou a nebude obnovena celistvost Ukrajiny, je jen otázka času, než Rusové znovu zaútočí.

Nahrávám video
Darja Stomatová o situaci kolem ruské invaze na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

„Když se potom bavíte s lidmi více na východě Ukrajiny, tak tam ty názory jsou jiné a převládají ty, že je prostě potřeba tuto válku i samotné boje ukončit,“ popsala tento úhel pohledu Stomatová.

Zpravodajka se do vysílání připojila z Charkova, kde v sobotu Rusové útočili drony. „Byli jsme ve městě, byli jsme na několika takových útocích. Viděli jsme, že zaútočili například na trafostanici nedaleko centra, kde byla omezena dodávka tepla. V některých částech města nefungovaly například ani semafory. V souvislosti s Charkovem se v poslední době mluví o útocích dronů a zároveň Rusové začali užívat i svůj vlastní typ,“ informovala.

Vyšetřovatelé podle zpravodajky v nových ruských dronech nacházeli mimo jiné „jakési malé projektily, což svědčí o tom, že se Rusové snaží likvidovat i živou sílu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
před 1 mminutou

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 2 mminutami

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 31 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 49 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami
Načítání...