Rusové se tlačí na Pokrovsk i Velykou Novosilku. Té Moskva věnuje velkou pozornost

Ruské síly v nedávné době podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) dále postoupily na území obce Velyka Novosilka v Doněcké oblasti. Už v neděli přitom ruské úřady tvrdily, že obsadily celou osadu. Podle analytiků věnuje ruské ministerstvo obrany obci neobvykle velkou pozornost. Důvody experti vidí v úsilí o formování západního vnímání situace na Ukrajině a oslabení mezinárodní podpory napadené země. Pozitivnější pro obránce není ani situace u strategického města Pokrovsk, kde ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyměnil velitele zodpovědného za obranu města. A to už potřetí za méně než rok.

Geolokované záběry zveřejněné v neděli podle ISW ukazují, že ruské síly postupovaly na sever podél ulice Tsentralana v severní části Velyke Novosilky. Podle některých ruských vojenských blogerů však boje v obci nadále probíhají a i přes snahu ruských sil o její ovládnutí vedou ukrajinští vojáci v oblasti nadále protiútoky. Podle aktuálních výpočtů ISW obsadily ruské síly 89 procent vesnice.

Podle Ukrajinců není možné na místě kvůli blízkosti linie dotyku používat těžkou techniku. Pokud jde o dělostřelectvo a FPV drony (drony s kamerovým přenosem z pohledu první osoby), jsou síly podle ISW relativně vyrovnané. Rusové nicméně podle Ukrajinců v oblasti disponují „obrovskou“ převahou v lidské síle.

Brigáda ukrajinské armády operující v obci ztěžuje ruský postup pomocí dělostřeleckých a dronových úderů. Další překážkou by pro invazní vojáky mohla být řeka Mokri Jaly protékající západní částí vesnice, která byla před válkou domovem pro pět tisíc lidí. Ruské jednotky jsou navíc podle obránců ve zranitelné „palebné kapse“, informuje Kyiv Independent. Velyka Novosilka leží asi patnáct kilometrů od administrativní hranice se Záporožskou oblastí a dvacet kilometrů od Dněpropetrovské oblasti, která byla ruskou okupací dosud nedotčena.

Ruské ministerstvo obrany podle ISW věnuje obsazení Velyke Novosilky neobvykle velkou pozornost. Pokud by se obsazení obce potvrdilo, představovalo by to podle portálu Kyiv Independent nejvýznamnější zisk ruských sil v Doněcké oblasti od ovládnutí Kurachove na začátku ledna.

U Pokrovsku rozkazuje už třetí velitel

Ruské síly se také podle ISW v následujících dnech připravují na obsazení Torecku. Institut odhaduje, že přesun ruského vojenského vybavení ve směru k tomuto městu by mohl naznačovat novou prioritu ruského vedení o obnovení útoků ve směru na Kosťantynivku.

Ruský postup ve směru na Toreck byl v minulosti pomalý, protože ruské síly bojovaly v zastavěných městských oblastech. Jakmile se invazní síly vymaní z Torecka do otevřenějších polí západně od osady, mohou podle ISW začít postupovat rychleji. Ruské síly se také mohou pokusit využít taktických zisků v Torecku a jeho okolí a východně od Pokrovsku k zabrání výběžku ukrajinského území jihozápadně od Torecku. Vybraní ruští blogeři nedávno spekulovali, že ruské síly mohou za tímto účelem zintenzivnit ofenzivní operace právě v jihozápadním směru.

Poničené budovy v Pokrovsku, 12. 12. 2024
Zdroj: Reuters/Inna Varenytsia

Právě v tlaku na Pokrovsk ruská armáda neustává. V současnosti se invazní jednotky snaží město obejít z jihu a odříznout tak zásobovací trasy ukrajinským jednotkám. Podle Zelenského jde o oblasti nejtěžších bojů. V neděli proto rozhodl o třetí výměně velitele uskupení zodpovědného za obranu Pokrovsku během necelého roku, informovala agentura Reuters.

Prezident v nedělním poselství na Telegramu uvedl, že pověřil velitele ukrajinských pozemních sil, generálmajora Mychajla Drapatého, velením operačně-strategické skupiny Chortycja, která je zodpovědná za velkou část fronty na východní Ukrajině.

Zelenskyj dodal, že jmenování Drapatého pomůže skloubit bojovou činnost armády s řádným výcvikem brigád. Drapatyj nahradí generálmajora Andrije Hnatova, který uskupení Chortycja velel od června a nyní přechází do funkce zástupce náčelníka generálního štábu pro výcvik a komunikaci.

Výměna velitele svědčí podle zpravodajky ČT na Ukrajině Darji Stomatové o tom, že ukrajinská armáda skutečně pociťuje řadu problémů v této oblasti. „Nám třeba, když jsme se v Doněcké oblasti pohybovali, někteří velitelé říkali, že problém je i v tom, že tam je řada brigád, které spolu ne vždy dobře komunikují. A že třeba docházelo i k situacím, kdy jedna jednotka bránila svou pozici, před ní byla další. A ta první jednotka vepředu tuto pozici opustila, aniž by informovala tu druhou,“ vysvětlila zpravodajka s tím, že následkem bylo obejití do týlu a následný útok ruských jednotek.

Dobytím Pokrovsku by se Rusko výrazně přiblížilo ovládnutí celé Doněcké oblasti, což je jeden z klíčových deklarovaných cílů ruského vládce Vladimira Putina. Město s předválečnou populací kolem šedesáti tisíc lidí je jednou z hlavních obranných bašt Ukrajiny v Doněcké oblasti a již několik měsíců je ohniskem prudkých bojů.

Zpravodajka: Na východě Ukrajiny převládá názor válku ukončit

Podle Stomatové panuje v bránící se zemi obava o pokračování vojenské podpory ze strany Spojených států. „Jak vidíme i podle prohlášení Zelenského, tak se zatím o nějakém snížení vojenské pomoci pro Ukrajinu nejedná. Všichni teď čekají na to, že proběhne schůzka mezi Zelenským a prezidentem USA Donaldem Trumpem, kdy se snad i objasní, jak ta další vojenská pomoc ze strany USA bude probíhat,“ řekla ve vysílání ČT24.

Na Ukrajině podle Stomatové panují obavy i kolem potenciálního nucení k územním ústupkům. „I když je pravda, že řada místních obyvatel, se kterými jsme se bavili, připouští, že územní ústupky můžou být. Ale potom je to trochu rozpor, když se podíváme na statistiky a průzkumy veřejného mínění,“ popsala zpravodajka. Informovala, že kyjevský Mezinárodní institut sociologie dělal průzkum, podle kterého si 57 procent dotázaných Ukrajinců myslí, že pokud územní ústupky budou a nebude obnovena celistvost Ukrajiny, je jen otázka času, než Rusové znovu zaútočí.

Nahrávám video
Darja Stomatová o situaci kolem ruské invaze na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

„Když se potom bavíte s lidmi více na východě Ukrajiny, tak tam ty názory jsou jiné a převládají ty, že je prostě potřeba tuto válku i samotné boje ukončit,“ popsala tento úhel pohledu Stomatová.

Zpravodajka se do vysílání připojila z Charkova, kde v sobotu Rusové útočili drony. „Byli jsme ve městě, byli jsme na několika takových útocích. Viděli jsme, že zaútočili například na trafostanici nedaleko centra, kde byla omezena dodávka tepla. V některých částech města nefungovaly například ani semafory. V souvislosti s Charkovem se v poslední době mluví o útocích dronů a zároveň Rusové začali užívat i svůj vlastní typ,“ informovala.

Vyšetřovatelé podle zpravodajky v nových ruských dronech nacházeli mimo jiné „jakési malé projektily, což svědčí o tom, že se Rusové snaží likvidovat i živou sílu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bezpečnostní riziko, říká ruská FSB o Telegramu. Záminka k zákazu, míní síť

Ruská vnitřní tajná služba FSB označila sociální síť Telegram za bezpečnostní riziko. Ruská armáda podle ní jejím užíváním ohrožuje životy vojáků na ukrajinské frontě. S odkazem na sdělení FSB o tom v sobotu informuje agentura DPA. Telegram v Rusku používají miliony lidí, je považován za důležitý zdroj volného přístupu k informacím. Podle DPA tak nyní zpravodajská služba přiživuje spekulace o ukončení této služby v zemi.
před 10 mminutami

Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny, chce obnovení tranzitu ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
11:54Aktualizovánopřed 45 mminutami

Ukrajina útočila v hloubi ruského území. Zřejmě zasáhla výrobnu nosičů jaderných zbraní

Udmurtská republika na východě evropské části Ruska hlásí nejméně jedenáct raněných po údajném ukrajinském vzdušném útoku. Tři lidé byli převezeni do nemocnice, uvedl v sobotu ráno na telegramu regionální ministr zdravotnictví Sergej Bagin. Podle agentury TASS se ukrajinské drony pokusily útočit také na podniky v Almeťjevsku v Tatarstánu.
09:39Aktualizovánopřed 50 mminutami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP.
před 3 hhodinami

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům. V pátek večer to podle agentury AFP oznámil poslanec, který je autorem zákona o amnestii schváleného ve čtvrtek. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických. Přijetí zákona přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího prezidenta Nicoláse Madura, připomněla AFP.
před 5 hhodinami

VideoTěžká porážka pro Trumpa, říká Votápek k rozhodnutí soudu ohledně cel

Prezident USA Donald Trump oznámil, že zavádí nová globální desetiprocentní cla nad rámec současných poplatků. Uvedl to v reakci na páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu, který označil předchozí Trumpova cla za nezákonná. Trump se ale domnívá, že soud cla nezrušil, jen změnil způsob jejich vyhlášení. Expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou tuto situaci označil za „institucionální spor mezi institucí prezidenta a Kongresem“. „Nejde o existenci cel jako takových, jde o to, jakým způsobem mají být uváděna do praxe, jestli na to stačí nějaký exekutivní příkaz prezidenta, nebo jestli to musí projít Kongresem,“ upřesnil. Podle experta Pirátů na zahraniční politiku Vladimíra Votápka jde o „největší Trumpovu porážku ve vnitřní politice v jeho druhém období“ a „jasný signál, že i ve Spojených státech je vláda práva“.
před 5 hhodinami

Izraelská armáda zabila šest lidí na východě Libanonu a dva další na jihu

Při izraelských útocích v údolí Bikáa na východě Libanonu zemřelo v pátek šest lidí a dvě desítky dalších osob utrpěly zranění, informuje agentura Reuters a libanonská agentura NNA. Izraelská armáda také letecky útočila na palestinský uprchlický tábor Ajn Hilva na jihu Libanonu, kde podle agentury AFP zabila dva lidi. Deník Ha'arec napsal, že izraelský dron v táboře zabil tři lidi. Izraelská armáda útok v táboře Ajn Hilva potvrdila s tím, že cílila na středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které tam prý připravovalo útoky na izraelské cíle.
03:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump po verdiktu soudu podepsal nové desetiprocentní clo

Nejvyšší soud USA se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře zkritizoval. V noci na sobotu SEČ podepsal nařízení o zavedení nového desetiprocentního globálního cla, vstoupit v platnost má v úterý.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...