Rusové se tlačí na Pokrovsk i Velykou Novosilku. Té Moskva věnuje velkou pozornost

Ruské síly v nedávné době podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) dále postoupily na území obce Velyka Novosilka v Doněcké oblasti. Už v neděli přitom ruské úřady tvrdily, že obsadily celou osadu. Podle analytiků věnuje ruské ministerstvo obrany obci neobvykle velkou pozornost. Důvody experti vidí v úsilí o formování západního vnímání situace na Ukrajině a oslabení mezinárodní podpory napadené země. Pozitivnější pro obránce není ani situace u strategického města Pokrovsk, kde ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyměnil velitele zodpovědného za obranu města. A to už potřetí za méně než rok.

Geolokované záběry zveřejněné v neděli podle ISW ukazují, že ruské síly postupovaly na sever podél ulice Tsentralana v severní části Velyke Novosilky. Podle některých ruských vojenských blogerů však boje v obci nadále probíhají a i přes snahu ruských sil o její ovládnutí vedou ukrajinští vojáci v oblasti nadále protiútoky. Podle aktuálních výpočtů ISW obsadily ruské síly 89 procent vesnice.

Podle Ukrajinců není možné na místě kvůli blízkosti linie dotyku používat těžkou techniku. Pokud jde o dělostřelectvo a FPV drony (drony s kamerovým přenosem z pohledu první osoby), jsou síly podle ISW relativně vyrovnané. Rusové nicméně podle Ukrajinců v oblasti disponují „obrovskou“ převahou v lidské síle.

Brigáda ukrajinské armády operující v obci ztěžuje ruský postup pomocí dělostřeleckých a dronových úderů. Další překážkou by pro invazní vojáky mohla být řeka Mokri Jaly protékající západní částí vesnice, která byla před válkou domovem pro pět tisíc lidí. Ruské jednotky jsou navíc podle obránců ve zranitelné „palebné kapse“, informuje Kyiv Independent. Velyka Novosilka leží asi patnáct kilometrů od administrativní hranice se Záporožskou oblastí a dvacet kilometrů od Dněpropetrovské oblasti, která byla ruskou okupací dosud nedotčena.

Ruské ministerstvo obrany podle ISW věnuje obsazení Velyke Novosilky neobvykle velkou pozornost. Pokud by se obsazení obce potvrdilo, představovalo by to podle portálu Kyiv Independent nejvýznamnější zisk ruských sil v Doněcké oblasti od ovládnutí Kurachove na začátku ledna.

U Pokrovsku rozkazuje už třetí velitel

Ruské síly se také podle ISW v následujících dnech připravují na obsazení Torecku. Institut odhaduje, že přesun ruského vojenského vybavení ve směru k tomuto městu by mohl naznačovat novou prioritu ruského vedení o obnovení útoků ve směru na Kosťantynivku.

Ruský postup ve směru na Toreck byl v minulosti pomalý, protože ruské síly bojovaly v zastavěných městských oblastech. Jakmile se invazní síly vymaní z Torecka do otevřenějších polí západně od osady, mohou podle ISW začít postupovat rychleji. Ruské síly se také mohou pokusit využít taktických zisků v Torecku a jeho okolí a východně od Pokrovsku k zabrání výběžku ukrajinského území jihozápadně od Torecku. Vybraní ruští blogeři nedávno spekulovali, že ruské síly mohou za tímto účelem zintenzivnit ofenzivní operace právě v jihozápadním směru.

Poničené budovy v Pokrovsku, 12. 12. 2024
Zdroj: Reuters/Inna Varenytsia

Právě v tlaku na Pokrovsk ruská armáda neustává. V současnosti se invazní jednotky snaží město obejít z jihu a odříznout tak zásobovací trasy ukrajinským jednotkám. Podle Zelenského jde o oblasti nejtěžších bojů. V neděli proto rozhodl o třetí výměně velitele uskupení zodpovědného za obranu Pokrovsku během necelého roku, informovala agentura Reuters.

Prezident v nedělním poselství na Telegramu uvedl, že pověřil velitele ukrajinských pozemních sil, generálmajora Mychajla Drapatého, velením operačně-strategické skupiny Chortycja, která je zodpovědná za velkou část fronty na východní Ukrajině.

Zelenskyj dodal, že jmenování Drapatého pomůže skloubit bojovou činnost armády s řádným výcvikem brigád. Drapatyj nahradí generálmajora Andrije Hnatova, který uskupení Chortycja velel od června a nyní přechází do funkce zástupce náčelníka generálního štábu pro výcvik a komunikaci.

Výměna velitele svědčí podle zpravodajky ČT na Ukrajině Darji Stomatové o tom, že ukrajinská armáda skutečně pociťuje řadu problémů v této oblasti. „Nám třeba, když jsme se v Doněcké oblasti pohybovali, někteří velitelé říkali, že problém je i v tom, že tam je řada brigád, které spolu ne vždy dobře komunikují. A že třeba docházelo i k situacím, kdy jedna jednotka bránila svou pozici, před ní byla další. A ta první jednotka vepředu tuto pozici opustila, aniž by informovala tu druhou,“ vysvětlila zpravodajka s tím, že následkem bylo obejití do týlu a následný útok ruských jednotek.

Dobytím Pokrovsku by se Rusko výrazně přiblížilo ovládnutí celé Doněcké oblasti, což je jeden z klíčových deklarovaných cílů ruského vládce Vladimira Putina. Město s předválečnou populací kolem šedesáti tisíc lidí je jednou z hlavních obranných bašt Ukrajiny v Doněcké oblasti a již několik měsíců je ohniskem prudkých bojů.

Zpravodajka: Na východě Ukrajiny převládá názor válku ukončit

Podle Stomatové panuje v bránící se zemi obava o pokračování vojenské podpory ze strany Spojených států. „Jak vidíme i podle prohlášení Zelenského, tak se zatím o nějakém snížení vojenské pomoci pro Ukrajinu nejedná. Všichni teď čekají na to, že proběhne schůzka mezi Zelenským a prezidentem USA Donaldem Trumpem, kdy se snad i objasní, jak ta další vojenská pomoc ze strany USA bude probíhat,“ řekla ve vysílání ČT24.

Na Ukrajině podle Stomatové panují obavy i kolem potenciálního nucení k územním ústupkům. „I když je pravda, že řada místních obyvatel, se kterými jsme se bavili, připouští, že územní ústupky můžou být. Ale potom je to trochu rozpor, když se podíváme na statistiky a průzkumy veřejného mínění,“ popsala zpravodajka. Informovala, že kyjevský Mezinárodní institut sociologie dělal průzkum, podle kterého si 57 procent dotázaných Ukrajinců myslí, že pokud územní ústupky budou a nebude obnovena celistvost Ukrajiny, je jen otázka času, než Rusové znovu zaútočí.

9 minut
Darja Stomatová o situaci kolem ruské invaze na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

„Když se potom bavíte s lidmi více na východě Ukrajiny, tak tam ty názory jsou jiné a převládají ty, že je prostě potřeba tuto válku i samotné boje ukončit,“ popsala tento úhel pohledu Stomatová.

Zpravodajka se do vysílání připojila z Charkova, kde v sobotu Rusové útočili drony. „Byli jsme ve městě, byli jsme na několika takových útocích. Viděli jsme, že zaútočili například na trafostanici nedaleko centra, kde byla omezena dodávka tepla. V některých částech města nefungovaly například ani semafory. V souvislosti s Charkovem se v poslední době mluví o útocích dronů a zároveň Rusové začali užívat i svůj vlastní typ,“ informovala.

Vyšetřovatelé podle zpravodajky v nových ruských dronech nacházeli mimo jiné „jakési malé projektily, což svědčí o tom, že se Rusové snaží likvidovat i živou sílu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 20 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 51 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...