Německý kancléř Olaf Scholz po téměř dvou a půl letech přijel na návštěvu Kyjeva, kde jedná s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ukrajině, která se přes deset let brání ruské agresi, Německo podle kancléře ještě v prosinci poskytne vojenskou techniku za 650 milionů eur (16,4 miliardy korun). Při ruském úderu na západoukrajinský Ternopil zemřel nejméně jeden člověk.
„Chci tady na místě dát jasně najevo, že Německo zůstane nejsilnějším podporovatelem Ukrajiny v Evropě,“ řekl Scholz během své předem neohlášené návštěvy. „Ukrajina se může na Německo spolehnout,“ dodal.
Scholz se Zelenským navštívili v nemocnici vojáky zraněné v bojích. Na náměstí Nezávislosti (Majdanu) uctili památku vojáků padlých při obraně vlasti. Poté si politici společně prohlédli výstavu ukrajinských dronů.
Německo je po Spojených státech nejdůležitějším dodavatelem zbraní pro napadenou zemi. Od začátku plnohodnotné ruské invaze z února 2022 Berlín podle údajů spolkové vlády poslal nebo slíbil Ukrajině zbraně a vojenské vybavení v hodnotě kolem 28 miliard eur (asi 707 miliard korun). Do této částky je započítaný i nový balík pomoci.
Systémy protivzdušné obrany
„Německo letos dělá více než Británie a Francie dohromady. A dalo by se k tomu přidat ještě pár dalších zemí,“ komentoval Scholz objem německé pomoci Kyjevu. Berlín dodá Ukrajině v prosinci mimo jiné tanky Leopard, systémy protivzdušné obrany IRIS-T, bezpilotní letouny a zimní vybavení.
Scholz na společné tiskové konferenci se Zelenským zároveň prohlásil, že další systémy protivzdušné obrany dodá Německo v příštím roce, a uvedl, že jeho návštěva Kyjeva svědčí o neochvějné podpoře Ukrajiny ze strany Německa. „Zde v Kyjevě to dávám Putinovi velmi jasně na vědomí. Máme výdrž a budeme stát po boku Ukrajiny tak dlouho, jak bude třeba,“ řekl kancléř.
Zelenskyj uvedl, že Ukrajina potřebuje více systémů protivzdušné obrany k ochraně důležitých objektů před četnými ruskými raketovými útoky. Scholz přislíbil Kyjevu pomoc s ochranou ukrajinské energetické infrastruktury, která je nadále terčem ruských úderů. „Putin chce, aby lidé zmrzli. Nedovolíme, aby jeho cynická kalkulace uspěla,“ prohlásil Scholz.
Scholz také slíbil ukrajinskému prezidentovi, že Rusko nebude v případě mírových jednání mezi oběma zeměmi klást Ukrajině své podmínky. „Nic, co se týká Ukrajiny, nebude rozhodnuto bez Ukrajiny,“ prohlásil německý kancléř.
Německo čekají v únoru předčasné parlamentní volby, jejich favoritem je podle průzkumů opoziční konzervativní CDU/CSU. Scholzova návštěva se tedy koná v době volební kampaně v největší a ekonomicky nejsilnější zemi EU.
Scholz odmítá dodat taurusy, popudil Kyjev telefonátem s Putinem
Ukrajina dlouhodobě na německou vládu naléhá, aby jí poskytla střely s dlouhým doletem Taurus. Scholz to ale odmítá s tím, že chce zabránit zatažení Německa a NATO do války. Berlín na rozdíl od jiných spojenců Kyjeva nepovolil Ukrajině používat německé zbraně k úderům v hloubi ruského území, smí je nasazovat jen v příhraničí.
Ukrajinské vedení podráždilo také diplomatické úsilí kancléře Scholze, který v polovině listopadu po téměř dvou letech telefonicky hovořil s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Podle Zelenského tak otevřel pověstnou Pandořinu skříňku, neboť šéfovi Kremlu pomáhá dostat se z izolace.
Scholz přijel do Kyjeva v době, kdy ruská armáda na východě Ukrajiny za poslední dva měsíce postupovala nejrychleji od března 2022. Zároveň panuje nejistota ohledně další americké pomoci vzhledem k blížícímu se nástupu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu.
V neděli do Kyjeva přijeli nový předseda Evropské rady António Costa a nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, aby hned po nástupu do funkce vyjádřili s Ukrajinou solidaritu a ujistili ji o pokračování pomoci ze strany sedmadvacítky. Na začátku zimy je v důsledku ruských útoků do velké míry poničená ukrajinská energetická infrastruktura.
Ruský dron zasáhl bytový dům v Ternopilu
V noci před kancléřovou návštěvou zaútočilo Rusko mimo jiné na západoukrajinské město Ternopil. Dron okupantů tam zasáhl obytný dům a nejméně jednoho člověka zabil, další mají těžká zranění.
„Obytná budova byla poškozena,“ uvedla na síti Telegram vojenská správa v Ternopilu. „Jsou bohužel oběti – jeden člověk zemřel, další lidé utrpěli vážná zranění.“ Později doplnila, že zranění jsou tři. Několikapatrový dům po útoku začal hořet, požár zachvátil několik bytů v nejvyšším podlaží. Poškozeny jsou také domy v okolí, včetně školy, a dvacet aut.
V okolí Kyjeva sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana asi dvacet ruských dronů, sdělil šéf vojenské správy metropole Serhij Popko. „Dronů nebylo málo a útočily jako dříve – ve vlnách a z různých směrů,“ popsal a dodal, že v hlavním městě se útok obešel bez zraněných i materiálních škod.
Rusko tvrdí, že v noci na pondělí zničilo nad několika svými oblastmi patnáct ukrajinských dronů. Moskva vždy uvádí jen údajně sestřelené ukrajinské bezpilotní stroje, nikoliv celkový počet útočících dronů. Úřady v Bělgorodské oblasti tvrdí, že jeden z dronů tam zranil člověka.
