Costa a Kallasová po nástupu do nových funkcí přijeli do Kyjeva

Nová šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová a nový předseda Evropské rady António Costa jen několik hodin po nástupu do funkcí přijeli do Kyjeva. Sešli se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a členy ukrajinské vlády. Svojí cestou chtějí vyjádřit pokračující podporu Ukrajině v obraně proti ruské agresi. Costa přislíbil další finanční pomoc.

„Přijeli jsme, abychom dali jasně najevo, že stojíme za Ukrajinou a že budeme pokračovat v naší neomezené podpoře Ukrajiny,“ řekl bývalý portugalský premiér Costa na úvod návštěvy. Na fotografii, kterou Callasová zveřejnila na sociálních sítích, je s nimi zachycena ještě nová eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová.

Unijní šéfka diplomacie ke snímku připsala: „Při první návštěvě Kyjeva od nástupu do funkce je můj vzkaz jasný: Evropská unie chce, aby Ukrajina válku vyhrála. Uděláme pro to všechno.“ Ukrajina je kandidátem na členství a letos v červnu s ní sedmadvacítka zahájila přístupová jednání.

Zelenskyj s představiteli EU mluvil o válce s Ruskem a možnostech dosažení míru. Informoval o konkrétních potřebách Ukrajiny v protivzdušné obraně. „Ruský teror proti naší energetice, proti našim lidem naneštěstí pokračuje,“ citovala Zelenského agentura Ukrinform. Dodal, že jen za listopad Rusko na Ukrajinu útočilo skoro 340 střelami a raketami a více než 2500 drony. „Žádná země nemůže vydržet takový teror sama,“ podotkl.

Costa přislíbil další finanční pomoc

EU uvádí, že její instituce a členské státy poskytly Ukrajině od začátku války pomoc ve výši přibližně 133 miliard dolarů (přes tři biliony korun).

Costa v Kyjevě podle ukrajinského tisku přislíbil, že EU pošle Ukrajině do konce roku 4,2 miliardy eur (105 miliard korun). „Od příštího měsíce plánujeme (Ukrajině) poskytnout měsíční pomoc, a to po celý rok, 1,5 miliardy eur. Tyto peníze pochází z výnosů ze zmrazeného ruského majetku a lze je použít i pro vojenské účely,“ uvedl Costa.

Nahrávám video

Návštěva se koná v pro Ukrajinu mimořádně těžké době. Na východě země ruská armáda v poslední době stále více postupuje. Kallasová médiím během cesty na Ukrajinu řekla, že situace na bojišti je „velmi, velmi vážná“.

Zároveň panuje nejistota ohledně další pomoci Ukrajině ze strany Spojených států. V lednu do Bílého domu nastoupí Donald Trump, který tvrdí, že válku na Ukrajině ukončí, aniž by řekl, jak toho chce docílit. Pokud by Washington svoji podporu Kyjevu zastavil, musely by ji výrazně posílit evropské země. Kallasová řekla, že náklady na pomoc Ukrajině jsou výrazně nižší než ty, které by s sebou přineslo vítězství Ruska.

Pomoc od EU musí být ráznější, očekává Šedivý

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý očekává, že Callasová a Costa budou v podpoře Ukrajiny ráznější než jejich předchůdci. „Situace nás k tomu donutí, protože se to týká nás všech,“ podotkl. „Je téměř jasné, že (pomoc) musí pokračovat dál a nejen v tom, že bude dodávat zbraně průměrné úrovně, ale musí dodávat zbraně velmi efektivní a kvalitní,“ míní Šedivý.

Za poslední dva měsíce ruská armáda postupovala na východě Ukrajiny nejrychleji od března 2022. Ruské ministerstvo obrany v neděli uvedlo, že ruské síly ovládly další dvě vesnice v Doněcké oblasti. Jde o Illinku a Petrivku. Rusko také v uplynulých dnech provedlo bojové testy nové nadzvukové rakety, která je již v sériové výrobě.

Nahrávám video

„Musíme udělat všechno pro to, aby se síly alespoň vyrovnaly. Situace je vážná do té míry, že pokud se Ukrajincům nepodaří zastavit postup Rusů, tak jakékoliv mírové plány, které bude připravovat prezident Zelenskyj, stejně budou k ničemu, vzhledem tomu, že Rusové na ně nepřistoupí,“ dodal Šedivý.

Kallasová i Costa jsou od ruské invaze v únoru 2022 silnými zastánci Ukrajiny. Ani jeden z nich však nemůže dát konkrétní příslib další pomoci, k tomu je zapotřebí podpora vlád členských států EU.

Zelenskyj chce pomoc USA ke vstupu do NATO

Ukrajinský prezident Zelenskyj považuje za nutnou i pozvánku do NATO. Řekl, že je stále čas na to, aby Spojené státy přesvědčily „skeptiky“ v Evropě o tom, že Ukrajina by měla do NATO vstoupit.

Na tiskové konferenci s nejvyššími představiteli EU uvedl, že pozvánka by se musela týkat celého ukrajinského území. Přistoupil by ale na to, že by se po dobu trvání války alianční bezpečnostní záruky nevztahovaly na Ruskem okupovaná území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po převrácení lodi u Libye zahynulo či se pohřešuje nejméně 50 migrantů

U pobřeží východní Libye se převrátila loď se zhruba šedesáti migranty, nejméně padesát z nich zahynulo nebo se pohřešuje, uvedla ve středu podle agentury AP místní pobřežní stráž. Zemi původu migrantů, mezi nimiž byly i ženy a děti, neuvedla. Neštěstí se stalo v úterý blízko ostrova Bardaa severozápadně od města Tobruk. Deseti lidem se podařilo doplavat na ostrov a zachránit se. Loď směřovala k evropským břehům.
před 46 mminutami

Íránské ministerstvo tvrdí, že série nových útoků USA zabila nejméně 35 civilistů

Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně 35 lidí, tvrdilo ve středu pozdě odpoledne íránské ministerstvo zdravotnictví s tím, že zranění utrpělo nejméně 300 lidí. Vláda dříve informovala o třiceti mrtvých civilistech. Ve středu ve 12:00 SELČ zahájila armáda USA novou vlnu útoků. Poslední skončila asi o osm hodin dříve, trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy tou dobou oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci útoky opravdu hlásily. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.
05:35Aktualizovánopřed 50 mminutami

Francouzský parlament schválil zákon, který umožní asistované sebevraždy

Francouzský parlament definitivně schválil zákon, který nevyléčitelně nemocným pacientům za přísně stanovených podmínek umožní asistovanou sebevraždu. Smrtící látku si bude moci podat pacient sám, nebo pokud toho nebude fyzicky schopen, bude to moci udělat lékař či zdravotní sestra. Dolní komora parlamentu přehlasovala zamítavé stanovisko komory horní. Podle AFP se pro zákon vyslovilo 291 poslanců, 241 bylo proti a 29 se zdrželo.
20:01Aktualizovánopřed 59 mminutami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 1 hhodinou

VideoVědec studoval, jak odlišit jaderné testy KLDR od zemětřesení. Čína ho dva roky vězní

Peking už skoro dva roky vězní amerického vědce Jou-lin Čchena, který analyzoval, jak odlišit severokorejské jaderné testy od zemětřesení. Nedělal utajovanou práci a používal veřejně dostupná data. Státní bezpečnost ho zadržela v listopadu 2024 na letišti v Pekingu, když se po návštěvě příbuzných a přednáškách na univerzitách vracel do Bostonu. Režim ho obvinil ze špionáže a hrozí mu soud. Washington označil jeho zadržení za nespravedlivé a žádá bezodkladné propuštění. Podle Číny „nic takového jako takzvané nespravedlivé zadržování v zemi neexistuje“.
před 1 hhodinou

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
14:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina hlásí po útocích mrtvé, Kyjev drony zasáhl ruské tankery

Ruský útok na Oděsu si vyžádal tři mrtvé, uvedl ve středu šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. Další tři lidé zahynuli podle úřadů v Sumách po útoku leteckými pumami. Po jednom mrtvém ohlásily ukrajinské úřady z Černihivské, Dněpropetrovské, Mykolajivské a Záporožské oblasti a Chersonu. Ukrajina zároveň zasáhla v Černém moři dvacet ruských lodí, z toho sedmnáct tankerů, uvedl velitel jejích dronových vojsk Robert Brovdi.
08:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Turecko před deseti lety zažilo pokus o puč, zemřely stovky lidí

Nezdařený pokus o vojenský převrat v Turecku, za nímž stála část armády, si v noci z 15. na 16. července 2016 vyžádal 290 mrtvých, z toho kolem stovky pučistů a jejich přívrženců, a kolem dvou tisíc zraněných. Pokus o puč zahájili 15. července ve večerních hodinách povstalci hlavně z řad armádního letectva, četnictva a některých tankových divizí. Vzbouřenci ve večerním prohlášení uvedli, že přebírají moc kvůli rostoucí autokratičnosti režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.