Costa a Kallasová po nástupu do nových funkcí přijeli do Kyjeva

Nová šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová a nový předseda Evropské rady António Costa jen několik hodin po nástupu do funkcí přijeli do Kyjeva. Sešli se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a členy ukrajinské vlády. Svojí cestou chtějí vyjádřit pokračující podporu Ukrajině v obraně proti ruské agresi. Costa přislíbil další finanční pomoc.

„Přijeli jsme, abychom dali jasně najevo, že stojíme za Ukrajinou a že budeme pokračovat v naší neomezené podpoře Ukrajiny,“ řekl bývalý portugalský premiér Costa na úvod návštěvy. Na fotografii, kterou Callasová zveřejnila na sociálních sítích, je s nimi zachycena ještě nová eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová.

Unijní šéfka diplomacie ke snímku připsala: „Při první návštěvě Kyjeva od nástupu do funkce je můj vzkaz jasný: Evropská unie chce, aby Ukrajina válku vyhrála. Uděláme pro to všechno.“ Ukrajina je kandidátem na členství a letos v červnu s ní sedmadvacítka zahájila přístupová jednání.

Zelenskyj s představiteli EU mluvil o válce s Ruskem a možnostech dosažení míru. Informoval o konkrétních potřebách Ukrajiny v protivzdušné obraně. „Ruský teror proti naší energetice, proti našim lidem naneštěstí pokračuje,“ citovala Zelenského agentura Ukrinform. Dodal, že jen za listopad Rusko na Ukrajinu útočilo skoro 340 střelami a raketami a více než 2500 drony. „Žádná země nemůže vydržet takový teror sama,“ podotkl.

Costa přislíbil další finanční pomoc

EU uvádí, že její instituce a členské státy poskytly Ukrajině od začátku války pomoc ve výši přibližně 133 miliard dolarů (přes tři biliony korun).

Costa v Kyjevě podle ukrajinského tisku přislíbil, že EU pošle Ukrajině do konce roku 4,2 miliardy eur (105 miliard korun). „Od příštího měsíce plánujeme (Ukrajině) poskytnout měsíční pomoc, a to po celý rok, 1,5 miliardy eur. Tyto peníze pochází z výnosů ze zmrazeného ruského majetku a lze je použít i pro vojenské účely,“ uvedl Costa.

2 minuty
Ilona Zasidkovyčová informuje o návštěvě Kallasové a Costy v Kyjevě
Zdroj: ČT24

Návštěva se koná v pro Ukrajinu mimořádně těžké době. Na východě země ruská armáda v poslední době stále více postupuje. Kallasová médiím během cesty na Ukrajinu řekla, že situace na bojišti je „velmi, velmi vážná“.

Zároveň panuje nejistota ohledně další pomoci Ukrajině ze strany Spojených států. V lednu do Bílého domu nastoupí Donald Trump, který tvrdí, že válku na Ukrajině ukončí, aniž by řekl, jak toho chce docílit. Pokud by Washington svoji podporu Kyjevu zastavil, musely by ji výrazně posílit evropské země. Kallasová řekla, že náklady na pomoc Ukrajině jsou výrazně nižší než ty, které by s sebou přineslo vítězství Ruska.

Pomoc od EU musí být ráznější, očekává Šedivý

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý očekává, že Callasová a Costa budou v podpoře Ukrajiny ráznější než jejich předchůdci. „Situace nás k tomu donutí, protože se to týká nás všech,“ podotkl. „Je téměř jasné, že (pomoc) musí pokračovat dál a nejen v tom, že bude dodávat zbraně průměrné úrovně, ale musí dodávat zbraně velmi efektivní a kvalitní,“ míní Šedivý.

Za poslední dva měsíce ruská armáda postupovala na východě Ukrajiny nejrychleji od března 2022. Ruské ministerstvo obrany v neděli uvedlo, že ruské síly ovládly další dvě vesnice v Doněcké oblasti. Jde o Illinku a Petrivku. Rusko také v uplynulých dnech provedlo bojové testy nové nadzvukové rakety, která je již v sériové výrobě.

8 minut
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý o situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

„Musíme udělat všechno pro to, aby se síly alespoň vyrovnaly. Situace je vážná do té míry, že pokud se Ukrajincům nepodaří zastavit postup Rusů, tak jakékoliv mírové plány, které bude připravovat prezident Zelenskyj, stejně budou k ničemu, vzhledem tomu, že Rusové na ně nepřistoupí,“ dodal Šedivý.

Kallasová i Costa jsou od ruské invaze v únoru 2022 silnými zastánci Ukrajiny. Ani jeden z nich však nemůže dát konkrétní příslib další pomoci, k tomu je zapotřebí podpora vlád členských států EU.

Zelenskyj chce pomoc USA ke vstupu do NATO

Ukrajinský prezident Zelenskyj považuje za nutnou i pozvánku do NATO. Řekl, že je stále čas na to, aby Spojené státy přesvědčily „skeptiky“ v Evropě o tom, že Ukrajina by měla do NATO vstoupit.

Na tiskové konferenci s nejvyššími představiteli EU uvedl, že pozvánka by se musela týkat celého ukrajinského území. Přistoupil by ale na to, že by se po dobu trvání války alianční bezpečnostní záruky nevztahovaly na Ruskem okupovaná území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Pokud se potvrdí zvýšení cel, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
14:25Aktualizovánopřed 4 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 59 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...