Costa a Kallasová po nástupu do nových funkcí přijeli do Kyjeva

Nová šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová a nový předseda Evropské rady António Costa jen několik hodin po nástupu do funkcí přijeli do Kyjeva. Sešli se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a členy ukrajinské vlády. Svojí cestou chtějí vyjádřit pokračující podporu Ukrajině v obraně proti ruské agresi. Costa přislíbil další finanční pomoc.

„Přijeli jsme, abychom dali jasně najevo, že stojíme za Ukrajinou a že budeme pokračovat v naší neomezené podpoře Ukrajiny,“ řekl bývalý portugalský premiér Costa na úvod návštěvy. Na fotografii, kterou Callasová zveřejnila na sociálních sítích, je s nimi zachycena ještě nová eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová.

Unijní šéfka diplomacie ke snímku připsala: „Při první návštěvě Kyjeva od nástupu do funkce je můj vzkaz jasný: Evropská unie chce, aby Ukrajina válku vyhrála. Uděláme pro to všechno.“ Ukrajina je kandidátem na členství a letos v červnu s ní sedmadvacítka zahájila přístupová jednání.

Zelenskyj s představiteli EU mluvil o válce s Ruskem a možnostech dosažení míru. Informoval o konkrétních potřebách Ukrajiny v protivzdušné obraně. „Ruský teror proti naší energetice, proti našim lidem naneštěstí pokračuje,“ citovala Zelenského agentura Ukrinform. Dodal, že jen za listopad Rusko na Ukrajinu útočilo skoro 340 střelami a raketami a více než 2500 drony. „Žádná země nemůže vydržet takový teror sama,“ podotkl.

Costa přislíbil další finanční pomoc

EU uvádí, že její instituce a členské státy poskytly Ukrajině od začátku války pomoc ve výši přibližně 133 miliard dolarů (přes tři biliony korun).

Costa v Kyjevě podle ukrajinského tisku přislíbil, že EU pošle Ukrajině do konce roku 4,2 miliardy eur (105 miliard korun). „Od příštího měsíce plánujeme (Ukrajině) poskytnout měsíční pomoc, a to po celý rok, 1,5 miliardy eur. Tyto peníze pochází z výnosů ze zmrazeného ruského majetku a lze je použít i pro vojenské účely,“ uvedl Costa.

Nahrávám video
Ilona Zasidkovyčová informuje o návštěvě Kallasové a Costy v Kyjevě
Zdroj: ČT24

Návštěva se koná v pro Ukrajinu mimořádně těžké době. Na východě země ruská armáda v poslední době stále více postupuje. Kallasová médiím během cesty na Ukrajinu řekla, že situace na bojišti je „velmi, velmi vážná“.

Zároveň panuje nejistota ohledně další pomoci Ukrajině ze strany Spojených států. V lednu do Bílého domu nastoupí Donald Trump, který tvrdí, že válku na Ukrajině ukončí, aniž by řekl, jak toho chce docílit. Pokud by Washington svoji podporu Kyjevu zastavil, musely by ji výrazně posílit evropské země. Kallasová řekla, že náklady na pomoc Ukrajině jsou výrazně nižší než ty, které by s sebou přineslo vítězství Ruska.

Pomoc od EU musí být ráznější, očekává Šedivý

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý očekává, že Callasová a Costa budou v podpoře Ukrajiny ráznější než jejich předchůdci. „Situace nás k tomu donutí, protože se to týká nás všech,“ podotkl. „Je téměř jasné, že (pomoc) musí pokračovat dál a nejen v tom, že bude dodávat zbraně průměrné úrovně, ale musí dodávat zbraně velmi efektivní a kvalitní,“ míní Šedivý.

Za poslední dva měsíce ruská armáda postupovala na východě Ukrajiny nejrychleji od března 2022. Ruské ministerstvo obrany v neděli uvedlo, že ruské síly ovládly další dvě vesnice v Doněcké oblasti. Jde o Illinku a Petrivku. Rusko také v uplynulých dnech provedlo bojové testy nové nadzvukové rakety, která je již v sériové výrobě.

Nahrávám video
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý o situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

„Musíme udělat všechno pro to, aby se síly alespoň vyrovnaly. Situace je vážná do té míry, že pokud se Ukrajincům nepodaří zastavit postup Rusů, tak jakékoliv mírové plány, které bude připravovat prezident Zelenskyj, stejně budou k ničemu, vzhledem tomu, že Rusové na ně nepřistoupí,“ dodal Šedivý.

Kallasová i Costa jsou od ruské invaze v únoru 2022 silnými zastánci Ukrajiny. Ani jeden z nich však nemůže dát konkrétní příslib další pomoci, k tomu je zapotřebí podpora vlád členských států EU.

Zelenskyj chce pomoc USA ke vstupu do NATO

Ukrajinský prezident Zelenskyj považuje za nutnou i pozvánku do NATO. Řekl, že je stále čas na to, aby Spojené státy přesvědčily „skeptiky“ v Evropě o tom, že Ukrajina by měla do NATO vstoupit.

Na tiskové konferenci s nejvyššími představiteli EU uvedl, že pozvánka by se musela týkat celého ukrajinského území. Přistoupil by ale na to, že by se po dobu trvání války alianční bezpečnostní záruky nevztahovaly na Ruskem okupovaná území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 2 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice Al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 14 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 47 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...