Costa a Kallasová po nástupu do nových funkcí přijeli do Kyjeva

Nová šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová a nový předseda Evropské rady António Costa jen několik hodin po nástupu do funkcí přijeli do Kyjeva. Sešli se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a členy ukrajinské vlády. Svojí cestou chtějí vyjádřit pokračující podporu Ukrajině v obraně proti ruské agresi. Costa přislíbil další finanční pomoc.

„Přijeli jsme, abychom dali jasně najevo, že stojíme za Ukrajinou a že budeme pokračovat v naší neomezené podpoře Ukrajiny,“ řekl bývalý portugalský premiér Costa na úvod návštěvy. Na fotografii, kterou Callasová zveřejnila na sociálních sítích, je s nimi zachycena ještě nová eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová.

Unijní šéfka diplomacie ke snímku připsala: „Při první návštěvě Kyjeva od nástupu do funkce je můj vzkaz jasný: Evropská unie chce, aby Ukrajina válku vyhrála. Uděláme pro to všechno.“ Ukrajina je kandidátem na členství a letos v červnu s ní sedmadvacítka zahájila přístupová jednání.

Zelenskyj s představiteli EU mluvil o válce s Ruskem a možnostech dosažení míru. Informoval o konkrétních potřebách Ukrajiny v protivzdušné obraně. „Ruský teror proti naší energetice, proti našim lidem naneštěstí pokračuje,“ citovala Zelenského agentura Ukrinform. Dodal, že jen za listopad Rusko na Ukrajinu útočilo skoro 340 střelami a raketami a více než 2500 drony. „Žádná země nemůže vydržet takový teror sama,“ podotkl.

Costa přislíbil další finanční pomoc

EU uvádí, že její instituce a členské státy poskytly Ukrajině od začátku války pomoc ve výši přibližně 133 miliard dolarů (přes tři biliony korun).

Costa v Kyjevě podle ukrajinského tisku přislíbil, že EU pošle Ukrajině do konce roku 4,2 miliardy eur (105 miliard korun). „Od příštího měsíce plánujeme (Ukrajině) poskytnout měsíční pomoc, a to po celý rok, 1,5 miliardy eur. Tyto peníze pochází z výnosů ze zmrazeného ruského majetku a lze je použít i pro vojenské účely,“ uvedl Costa.

Nahrávám video
Ilona Zasidkovyčová informuje o návštěvě Kallasové a Costy v Kyjevě
Zdroj: ČT24

Návštěva se koná v pro Ukrajinu mimořádně těžké době. Na východě země ruská armáda v poslední době stále více postupuje. Kallasová médiím během cesty na Ukrajinu řekla, že situace na bojišti je „velmi, velmi vážná“.

Zároveň panuje nejistota ohledně další pomoci Ukrajině ze strany Spojených států. V lednu do Bílého domu nastoupí Donald Trump, který tvrdí, že válku na Ukrajině ukončí, aniž by řekl, jak toho chce docílit. Pokud by Washington svoji podporu Kyjevu zastavil, musely by ji výrazně posílit evropské země. Kallasová řekla, že náklady na pomoc Ukrajině jsou výrazně nižší než ty, které by s sebou přineslo vítězství Ruska.

Pomoc od EU musí být ráznější, očekává Šedivý

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý očekává, že Callasová a Costa budou v podpoře Ukrajiny ráznější než jejich předchůdci. „Situace nás k tomu donutí, protože se to týká nás všech,“ podotkl. „Je téměř jasné, že (pomoc) musí pokračovat dál a nejen v tom, že bude dodávat zbraně průměrné úrovně, ale musí dodávat zbraně velmi efektivní a kvalitní,“ míní Šedivý.

Za poslední dva měsíce ruská armáda postupovala na východě Ukrajiny nejrychleji od března 2022. Ruské ministerstvo obrany v neděli uvedlo, že ruské síly ovládly další dvě vesnice v Doněcké oblasti. Jde o Illinku a Petrivku. Rusko také v uplynulých dnech provedlo bojové testy nové nadzvukové rakety, která je již v sériové výrobě.

Nahrávám video
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý o situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

„Musíme udělat všechno pro to, aby se síly alespoň vyrovnaly. Situace je vážná do té míry, že pokud se Ukrajincům nepodaří zastavit postup Rusů, tak jakékoliv mírové plány, které bude připravovat prezident Zelenskyj, stejně budou k ničemu, vzhledem tomu, že Rusové na ně nepřistoupí,“ dodal Šedivý.

Kallasová i Costa jsou od ruské invaze v únoru 2022 silnými zastánci Ukrajiny. Ani jeden z nich však nemůže dát konkrétní příslib další pomoci, k tomu je zapotřebí podpora vlád členských států EU.

Zelenskyj chce pomoc USA ke vstupu do NATO

Ukrajinský prezident Zelenskyj považuje za nutnou i pozvánku do NATO. Řekl, že je stále čas na to, aby Spojené státy přesvědčily „skeptiky“ v Evropě o tom, že Ukrajina by měla do NATO vstoupit.

Na tiskové konferenci s nejvyššími představiteli EU uvedl, že pozvánka by se musela týkat celého ukrajinského území. Přistoupil by ale na to, že by se po dobu trvání války alianční bezpečnostní záruky nevztahovaly na Ruskem okupovaná území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 13 mminutami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...