Západní zbraně mířící z Ukrajiny na cíle v Rusku? Spojenci se neshodnou

7 minut
Horizont ČT24: Neshody ohledně toho, zda Kyjev může zbraně ze Západu použít k úderům na ruském území
Zdroj: ČT24

Mezi západními spojenci vznikla trhlina týkající se podpory Ukrajiny. Konkrétně jde o to, zda umožnit Kyjevu, aby zbraně dodané ze Západu používal k úderům na ruském území. Zatímco například Francie tuto variantu podporuje, Spojené státy jsou proti. Ruský vůdce Vladimir Putin varoval před závažnými důsledky.

Kyjev chce mít možnost zasahovat vojenské cíle agresora i v ruském vnitrozemí, nejen na okupovaných částech Ukrajiny. Dosud útočil na cíle v Rusku hlavně s pomocí dronů, jednalo se především o rafinerie. K cíleným úderům v Rusku ale Ukrajinci potřebují západní zbraně. A také povolení od zemí, které je poskytly.

„Myslíme si, že bychom jim měli umožnit zneškodňování vojenských stanovišť, odkud se odpalují rakety. Tedy vojenských stanovišť, odkud se na Ukrajinu útočí,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. „Připadá mi divné, když někdo tvrdí, že by jí (Ukrajině) nemělo být umožněno, aby se bránila a přijala pro to nezbytná opatření,“ dodává německý kancléř Olaf Scholz.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v exkluzivním rozhovoru pro ČT řekl, že doufá, že další světoví lídři povolení vydají brzy: „Rusové jsou poblíž našich hranic. Odtamtud ničí naši infrastrukturu a zabíjejí naše civilisty, děti, rodiny. A my na to nesmíme odpovědět.“

Americký souhlas chybí

Jenže ten nejdůležitější dodavatel vojenské podpory se k tomuto kroku zatím neodhodlal. „Naše politika se v tuto chvíli nemění. Nepodporujeme ani neumožňujeme, aby se zbraně dodané z USA používaly při úderech uvnitř Ruska,“ říká mluvčí Národní bezpečnostní rady USA John Kirby.

Podle některých analytiků si Spojené státy nepřejí další vyhrocení konfliktu. Putin v úterý prohlásil, že právě povolení k úderům na ruské území by takové vyhrocení přineslo, navzdory tvrzení NATO, že to neznamená přímé zapojení Aliance do války. „Zástupci zemí NATO, hlavně v Evropě a hlavně v malých zemích, si musí uvědomit, s čím si zahrávají. Musí mít na paměti, že jsou to malá území s velmi hustou populací,“ varoval Putin.

Nejednotný je i postoj spojenců k zapojení západních vojenských instruktorů do výcviku přímo na Ukrajině. I s tímto návrhem přišel jako první francouzský prezident. „Co se týče výcviku na Ukrajině, vede se o tom debata. Ale neexistuje na toto téma žádný jasný a jednotný evropský postoj,“ říká vysoký představitel EU pro zahraniční věci Josep Borrell.

Obě debaty se vedou v době, kdy Ukrajina odráží čím dál silnější nápor ruského agresora na východě a severovýchodě země.

Beneš: Aktuální rozpory spojenců bych nepřeceňoval

Podle Víta Beneše z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Metropolitní univerzity v Praze není propast v názorech spojenců ohledně využití západních zbraní Ukrajinou nepřekonatelná. „Když se podíváme do minulosti na debatu o dodávkách jednotlivých zbraňových systémů, vždy byly rozepře a nakonec k nějakému konsenzu došlo. Samozřejmě, vždy bude někdo, kdo bude zdrženlivější, ale já bych byl optimista a nepřeceňoval bych význam diplomatických rozepří, které dnes vidíme,“ řekl v Horizontu ČT24.

Připomněl, že Washington, který nyní s využitím západních zbraňových systémů pro útoky na cíle v Rusku nesouhlasí, dlouho váhal například i s dodávkami tanků na Ukrajinu a musel být přesvědčován.

Aktuální debata je podle něj reakcí na překročení pomyslné červené čáry ze strany Ruska, a to otevření nových frontových linií v Charkovské oblasti. „Ukrajina na to reagovala tím, že obnovila debatu o použití západních zbraňových systémů proti území Ruska. Vnímám to jako reaktivní krok, nikoliv eskalaci ze strany západních mocností,“ poukazuje Beneš.

Ohledně možnosti vyslat vojáky na Ukrajinu očekává, že jednotlivé země budou individuálně posílat své jednotky do výcvikových misí – pokud tak už nečiní – aniž by to vzbudilo kritiku ostatních spojenců, kteří se k takovému kroku nerozhodnou. „Nebavíme se o možnosti kolektivní mise NATO na Ukrajině, ale o vysílání vojáků jednotlivých členských států,“ upřesnil analytik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael oznámil rozsáhlou pozemní operaci na severu i jihu Pásma Gazy

Izraelská armáda v posledních 24 hodinách spustila novou rozsáhlou pozemní operaci na severu i jihu Pásma Gazy v rámci již ohlášené a zahájené vojenské operace Gedeónovy vozy. Armáda to uvedla na síti X a dodala, že při úvodních vzdušných úderech za poslední týden zasáhla přes 670 cílů spojených s palestinským teroristickým hnutím Hamás.
08:23Aktualizovánopřed 4 mminutami

Do Brooklynského mostu narazila loď, dva lidé zemřeli

Do Brooklynského mostu v New Yorku v sobotu narazila cvičná loď mexického námořnictva. Na palubě bylo 277 lidí, dva z nich zemřeli, napsal na síti X starosta města Eric Adams. Dalších devatenáct pasažérů je podle něj zraněných, z toho dva jsou ve vážném stavu. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová vyjádřila hluboký smutek nad ztrátou životů a soustrast jejich rodinám.
06:36Aktualizovánopřed 8 mminutami

Rusko uskutečnilo největší dronový útok od začátku invaze, píší agentury

Ruské síly za uplynulou noc do nedělních 07:00 SELČ vyslaly na Ukrajinu 273 dronů, což je podle dosavadních záznamů největší dronový útok od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022, uvedly agentury AP a Reuters. Ukrajinské letectvo oznámilo, že 88 dronů se podařilo sestřelit. Podle dřívějších zpráv při útoku dronů byla zabita jedna žena a tři lidé byli zraněni, včetně dítěte.
09:15Aktualizovánopřed 47 mminutami

Poláci volí příští hlavu státu

Lidé v Polsku hlasují o nástupci konzervativního prezidenta Andrzeje Dudy, spojence nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS), jehož druhé a poslední pětileté funkční období skončí v srpnu. Volební místnosti se otevřely ráno a uzavřou se ve 21:00. Na výběr je ze třinácti uchazečů, je ale málo pravděpodobné, že by se některému podařilo už v prvním kole získat přes polovinu hlasů. O prezidentovi tak zřejmě rozhodne až druhé kolo 1. června.
07:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Papež Lev XIV. při inaugurační mši kritizoval násilí i hospodářský systém

Ve Vatikánu se uskutečnila inaugurační mše nového papeže Lva XIV., který při příjezdu věřící poprvé pozdravil z takzvaného papamobilu. Samotný obřad začal v deset hodin. Pontifik v projevu kritizoval násilí i hospodářský systém, jenž nadměrně využívá přírodu a nechává na okraji chudé. Jeho slova poslouchalo mnoho zahraničních politiků, na náměstí svatého Petra bylo podle úřadů na 150 tisíc lidí.
09:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Čína oznámila cla na technické plasty

Čína zavádí cla ve výši až 74,9 procenta na dovoz kopolymerů polyoxymethylenu (POM), což je druh technického plastu známý vysokou pevností, tvrdostí a rozměrovou stabilitou. Cla se vztahují na dovoz těchto plastů z Evropské unie, Spojených států, Japonska a Tchaj-wanu, oznámilo čínské ministerstvo obchodu.
11:24Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rumuni ve druhém kole vybírají prezidenta

Obyvatelé Rumunska v neděli vybírají příštího prezidenta. Rozhodují se mezi vítězem prvního kola hlasování, krajně pravicovým politikem Georgem Simionem, a bukurešťským primátorem Nicušorem Danem, jenž před dvěma týdny skončil druhý. Hlasování končí ve 20:00 SELČ. Jde o opakované volby, ty původní ústavní soud loni na podzim zrušil v souvislosti s informacemi tajných služeb, podle nichž do kampaně zasahovalo Rusko.
07:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Výbuch v Palm Springs byl teroristickým činem, uvedly úřady

Sobotní výbuch u reprodukční kliniky v kalifornském městě Palm Springs, po kterém na místě zemřel jeden člověk, byl podle úřadů úmyslným teroristickým činem. Úřady ještě neztotožnily osobu, jež při něm zahynula, ale po podezřelém nepátrají. Podle agentury Reuters to uvedl vedoucí losangeleské pobočky amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Akil Davis.
před 7 hhodinami
Načítání...