Mezi západními spojenci vznikla trhlina týkající se podpory Ukrajiny. Konkrétně jde o to, zda umožnit Kyjevu, aby zbraně dodané ze Západu používal k úderům na ruském území. Zatímco například Francie tuto variantu podporuje, Spojené státy jsou proti. Ruský vůdce Vladimir Putin varoval před závažnými důsledky.
Západní zbraně mířící z Ukrajiny na cíle v Rusku? Spojenci se neshodnou
7 minut
Horizont ČT24: Neshody ohledně toho, zda Kyjev může zbraně ze Západu použít k úderům na ruském území
Kyjev chce mít možnost zasahovat vojenské cíle agresora i v ruském vnitrozemí, nejen na okupovaných částech Ukrajiny. Dosud útočil na cíle v Rusku hlavně s pomocí dronů, jednalo se především o rafinerie. K cíleným úderům v Rusku ale Ukrajinci potřebují západní zbraně. A také povolení od zemí, které je poskytly.
„Myslíme si, že bychom jim měli umožnit zneškodňování vojenských stanovišť, odkud se odpalují rakety. Tedy vojenských stanovišť, odkud se na Ukrajinu útočí,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. „Připadá mi divné, když někdo tvrdí, že by jí (Ukrajině) nemělo být umožněno, aby se bránila a přijala pro to nezbytná opatření,“ dodává německý kancléř Olaf Scholz.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v exkluzivním rozhovoru pro ČT řekl, že doufá, že další světoví lídři povolení vydají brzy: „Rusové jsou poblíž našich hranic. Odtamtud ničí naši infrastrukturu a zabíjejí naše civilisty, děti, rodiny. A my na to nesmíme odpovědět.“
Americký souhlas chybí
Jenže ten nejdůležitější dodavatel vojenské podpory se k tomuto kroku zatím neodhodlal. „Naše politika se v tuto chvíli nemění. Nepodporujeme ani neumožňujeme, aby se zbraně dodané z USA používaly při úderech uvnitř Ruska,“ říká mluvčí Národní bezpečnostní rady USA John Kirby.
Podle některých analytiků si Spojené státy nepřejí další vyhrocení konfliktu. Putin v úterý prohlásil, že právě povolení k úderům na ruské území by takové vyhrocení přineslo, navzdory tvrzení NATO, že to neznamená přímé zapojení Aliance do války. „Zástupci zemí NATO, hlavně v Evropě a hlavně v malých zemích, si musí uvědomit, s čím si zahrávají. Musí mít na paměti, že jsou to malá území s velmi hustou populací,“ varoval Putin.
Nejednotný je i postoj spojenců k zapojení západních vojenských instruktorů do výcviku přímo na Ukrajině. I s tímto návrhem přišel jako první francouzský prezident. „Co se týče výcviku na Ukrajině, vede se o tom debata. Ale neexistuje na toto téma žádný jasný a jednotný evropský postoj,“ říká vysoký představitel EU pro zahraniční věci Josep Borrell.
Obě debaty se vedou v době, kdy Ukrajina odráží čím dál silnější nápor ruského agresora na východě a severovýchodě země.
Beneš: Aktuální rozpory spojenců bych nepřeceňoval
Podle Víta Beneše z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Metropolitní univerzity v Praze není propast v názorech spojenců ohledně využití západních zbraní Ukrajinou nepřekonatelná. „Když se podíváme do minulosti na debatu o dodávkách jednotlivých zbraňových systémů, vždy byly rozepře a nakonec k nějakému konsenzu došlo. Samozřejmě, vždy bude někdo, kdo bude zdrženlivější, ale já bych byl optimista a nepřeceňoval bych význam diplomatických rozepří, které dnes vidíme,“ řekl v Horizontu ČT24.
Připomněl, že Washington, který nyní s využitím západních zbraňových systémů pro útoky na cíle v Rusku nesouhlasí, dlouho váhal například i s dodávkami tanků na Ukrajinu a musel být přesvědčován.
Aktuální debata je podle něj reakcí na překročení pomyslné červené čáry ze strany Ruska, a to otevření nových frontových linií v Charkovské oblasti. „Ukrajina na to reagovala tím, že obnovila debatu o použití západních zbraňových systémů proti území Ruska. Vnímám to jako reaktivní krok, nikoliv eskalaci ze strany západních mocností,“ poukazuje Beneš.
Ohledně možnosti vyslat vojáky na Ukrajinu očekává, že jednotlivé země budou individuálně posílat své jednotky do výcvikových misí – pokud tak už nečiní – aniž by to vzbudilo kritiku ostatních spojenců, kteří se k takovému kroku nerozhodnou. „Nebavíme se o možnosti kolektivní mise NATO na Ukrajině, ale o vysílání vojáků jednotlivých členských států,“ upřesnil analytik.
