Západní zbraně mířící z Ukrajiny na cíle v Rusku? Spojenci se neshodnou

7 minut
Horizont ČT24: Neshody ohledně toho, zda Kyjev může zbraně ze Západu použít k úderům na ruském území
Zdroj: ČT24

Mezi západními spojenci vznikla trhlina týkající se podpory Ukrajiny. Konkrétně jde o to, zda umožnit Kyjevu, aby zbraně dodané ze Západu používal k úderům na ruském území. Zatímco například Francie tuto variantu podporuje, Spojené státy jsou proti. Ruský vůdce Vladimir Putin varoval před závažnými důsledky.

Kyjev chce mít možnost zasahovat vojenské cíle agresora i v ruském vnitrozemí, nejen na okupovaných částech Ukrajiny. Dosud útočil na cíle v Rusku hlavně s pomocí dronů, jednalo se především o rafinerie. K cíleným úderům v Rusku ale Ukrajinci potřebují západní zbraně. A také povolení od zemí, které je poskytly.

„Myslíme si, že bychom jim měli umožnit zneškodňování vojenských stanovišť, odkud se odpalují rakety. Tedy vojenských stanovišť, odkud se na Ukrajinu útočí,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. „Připadá mi divné, když někdo tvrdí, že by jí (Ukrajině) nemělo být umožněno, aby se bránila a přijala pro to nezbytná opatření,“ dodává německý kancléř Olaf Scholz.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v exkluzivním rozhovoru pro ČT řekl, že doufá, že další světoví lídři povolení vydají brzy: „Rusové jsou poblíž našich hranic. Odtamtud ničí naši infrastrukturu a zabíjejí naše civilisty, děti, rodiny. A my na to nesmíme odpovědět.“

Americký souhlas chybí

Jenže ten nejdůležitější dodavatel vojenské podpory se k tomuto kroku zatím neodhodlal. „Naše politika se v tuto chvíli nemění. Nepodporujeme ani neumožňujeme, aby se zbraně dodané z USA používaly při úderech uvnitř Ruska,“ říká mluvčí Národní bezpečnostní rady USA John Kirby.

Podle některých analytiků si Spojené státy nepřejí další vyhrocení konfliktu. Putin v úterý prohlásil, že právě povolení k úderům na ruské území by takové vyhrocení přineslo, navzdory tvrzení NATO, že to neznamená přímé zapojení Aliance do války. „Zástupci zemí NATO, hlavně v Evropě a hlavně v malých zemích, si musí uvědomit, s čím si zahrávají. Musí mít na paměti, že jsou to malá území s velmi hustou populací,“ varoval Putin.

Nejednotný je i postoj spojenců k zapojení západních vojenských instruktorů do výcviku přímo na Ukrajině. I s tímto návrhem přišel jako první francouzský prezident. „Co se týče výcviku na Ukrajině, vede se o tom debata. Ale neexistuje na toto téma žádný jasný a jednotný evropský postoj,“ říká vysoký představitel EU pro zahraniční věci Josep Borrell.

Obě debaty se vedou v době, kdy Ukrajina odráží čím dál silnější nápor ruského agresora na východě a severovýchodě země.

Beneš: Aktuální rozpory spojenců bych nepřeceňoval

Podle Víta Beneše z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Metropolitní univerzity v Praze není propast v názorech spojenců ohledně využití západních zbraní Ukrajinou nepřekonatelná. „Když se podíváme do minulosti na debatu o dodávkách jednotlivých zbraňových systémů, vždy byly rozepře a nakonec k nějakému konsenzu došlo. Samozřejmě, vždy bude někdo, kdo bude zdrženlivější, ale já bych byl optimista a nepřeceňoval bych význam diplomatických rozepří, které dnes vidíme,“ řekl v Horizontu ČT24.

Připomněl, že Washington, který nyní s využitím západních zbraňových systémů pro útoky na cíle v Rusku nesouhlasí, dlouho váhal například i s dodávkami tanků na Ukrajinu a musel být přesvědčován.

Aktuální debata je podle něj reakcí na překročení pomyslné červené čáry ze strany Ruska, a to otevření nových frontových linií v Charkovské oblasti. „Ukrajina na to reagovala tím, že obnovila debatu o použití západních zbraňových systémů proti území Ruska. Vnímám to jako reaktivní krok, nikoliv eskalaci ze strany západních mocností,“ poukazuje Beneš.

Ohledně možnosti vyslat vojáky na Ukrajinu očekává, že jednotlivé země budou individuálně posílat své jednotky do výcvikových misí – pokud tak už nečiní – aniž by to vzbudilo kritiku ostatních spojenců, kteří se k takovému kroku nerozhodnou. „Nebavíme se o možnosti kolektivní mise NATO na Ukrajině, ale o vysílání vojáků jednotlivých členských států,“ upřesnil analytik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Diplomaté zemí EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku

Zástupci členských států EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balík obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
před 8 mminutami

Velká část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
před 19 mminutami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 24 mminutami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 2 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 2 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 3 hhodinami

Černá Hora řeší zbraňový problém

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.
před 3 hhodinami
Načítání...