Dron ukrajinské tajné služby podruhé v jednom týdnu zacílil na významnou ruskou radarovou stanici. V neděli to podle nejmenovaných zdrojů ukrajinských médií byla stanice Voroněž M ve městě Orsk v Orenburské oblasti, předtím podle analýzy Institutu pro studium války (ISW) podobné zařízení v Krasnodarském kraji. Orsk je vzdálený 1500 kilometrů od území kontrolovaného ukrajinskou armádou, podle nejmenovaného zdroje však dotyčný dron letěl 1800 kilometrů, tedy nejhlouběji, co se tato ukrajinská munice dostala na ruské území.
Obě zmíněné stanice jsou součástí systému včasné výstrahy, který má varovat před vypálením mezikontinentálních balistických raket.
Ruská média podle serveru Kyiv Independent v neděli informovala o dronu, který se zřítil na předměstí Orsku a cílil na vojenský objekt. Žádné oběti ani škody hlášené nebyly. Ukrajinská armáda ani ruské ministerstvo obrany operaci oficiálně nekomentovaly.
„Voroněž M operuje s vlnovou délkou jednoho metru a je schopen odhalit cíle na vzdálenost až šest tisíc kilometrů, včetně balistických střel a střel s plochou dráhou letu,“ napsal web Ukrajinska pravda.
První ze dvou útoků v Krasnodarském kraji komentoval mimo jiné i norský analytik Thord Are Iversen. Podle něj není dobrým nápadem útočit na tento druh cílů. „Je spousta cílů na ruském území, na které by (Ukrajina, pozn. redakce) mohla mířit drony, jen hrstce z nich by se měla vyhnout. Toto byl jeden z nich. Je v nejlepším zájmu všech, aby ruský systém včasné výstrahy fungoval dobře, a to hlavně v době napětí,“ napsal na sociální sít X.
„Můžeme je zadržovat, ale nemůžeme vyhrát“
Ukrajinská jednotka Peaky Blinders, která vysílá komerční drony a která se snaží o bombardování nepřítele, operuje v Charkovské oblasti nedaleko hranic. Snaží se otupit každý útok, jenž by Rusové rozvinuli. „Můžeme je s pomocí dronů zadržovat a způsobit jim vážné ztráty, ale nemůžeme tak vyhrát,“ hlesl Anton ze zmíněné jednotky v rozhovoru pro ČT.
Uvědomuje si, že jejich snažení nic nezmůže proti síle, kterou Rusové shromažďují u ukrajinských hranic. I proto, že zbraně, jako jsou například americké raketomety HIMARS, nesmí podle dohody Ukrajinci proti cílům na ruském území používat.
„Nastal čas, kdy by měli spojenci zvážit, zda neodvolat některá omezení ohledně použití zbraní dodávaných na Ukrajinu. Zvláště teď, kdy v okolí Charkova poblíž hranic takový zákaz útoků na legitimní vojenské cíle na ruském území Ukrajincům velice komplikuje vlastní obranu,“ prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Po ruském úderu na obchodní centrum v Charkově svůj zákaz už odvolalo Švédsko. Navíc oznámilo, že Ukrajině poskytne další vojenskou pomoc ve výši sedmi miliard eur. Mezi jinými dělostřelecké systémy Archer nebo bojová vozidla CV-90.
„Podle mezinárodního práva má Ukrajina právo bránit se nepřátelskými akcemi namířenými proti nepřátelskému území, pokud jsou tyto akce v souladu s válečným právem. Švédsko stojí za mezinárodním právem a právem Ukrajiny na sebeobranu,“ zdůraznil švédský ministr obrany Pal Jonson.
Zatím se však Ukrajina musí pro údery hluboko v ruském vnitrozemí spoléhat na drony s dlouhým dosahem z vlastních dílen. Ty se ale co do přesnosti a spolehlivosti nemohou se západními raketovými systémy srovnávat.
