Severoatlantická aliance je schopná přizpůsobit se světu, který je nebezpečnější než kdy dříve, řekl na dvoudenním neformálním setkání ministrů zahraničí států NATO generální tajemník Jens Stoltenberg. Hlavním tématem pražského jednání je ruská válka na Ukrajině. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) při této příležitosti řekl, že Česko nemá problém s tím, když Ukrajina útočí na ruském území, pokud je to nutné.
Čelíme nebezpečnějšímu světu než kdy dříve, řekl Stoltenberg v Praze
Projev generálního tajemníka NATO v Senátu (zdroj: ČT24)
NATO je podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga nejúspěšnější aliancí v historii. Členské státy podle něj i pražským neformálním setkáním ministrů zahraničí ukázaly „schopnost dosáhnout konsenzu a činit rozhodnutí“. Aliance je podle něj schopná přizpůsobit se měnícímu se světu. „Dnes čelíme nebezpečnějšímu světu než kdy dříve,“ domnívá se.
Stoltenberg řekl, že od nezákonné ruské anexe ukrajinského Krymu došlo v přístupu NATO k „velkým změnám“ a Aliance v nich musí pokračovat. Všichni spojenci by podle něj měli investovat dvě procenta HDP do obrany. Nyní jde podle něj zhruba o osmnáct zemí z celkových 32, které plní své závazky, což je výrazný nárůst. Generální tajemník přesto doufá, že počet těchto zemí dále vzroste. Je to podle něj zásadní pro schopnost odstrašení.
Spojenci NATO podporují Ukrajinu v „bezprecedentních objemech“, ocenil Stoltenberg podporu Kyjeva zeměmi Aliance. Uvedl, že 99 procent podpory pochází právě ze zemí NATO. Zdůraznil také význam české muniční iniciativy, která „ovlivní situaci na bojišti“. První dodávka munice a dělostřeleckých granátů se podle něj uskuteční velmi brzy.
Přesto dosavadní pomoc není dostatečná, myslí si. Navrhl proto vytvoření takzvaného ukrajinského fondu, který usnadní nákupy a zajištění podpory pro Kyjev. Zajištění větší pomoci napadené zemi je podle něj „kritické“ pro zajištění vlastní bezpečnosti. „Pomůže jí to bránit se a současně to bude signálem pro Moskvu, že se neunavíme v pomoci,“ řekl.
Události: Ministři zahraničí zemí NATO v Česku (zdroj: ČT24)
Stoltenberg také zopakoval své výroky z posledních dní, ve kterých se vyslovil pro přehodnocení restrikcí pro používání západních zbraní Ukrajinou. Kyjev by podle něj měl mít možnost bránit se i útokem na cíle na ruské území. „Mají tam své sklady munice, paliva, zbraní. Jsou tam v bezpečí, protože Ukrajina na ně nemůže útočit zbraněmi, které mají delší dosah,“ uvedl.
NATO by se podle něj mělo soustředit i na oblast Indo-Pacifiku. Otázka bezpečnosti je podle něj globální, což ukazuje právě i rusko-ukrajinský konflikt. Moskvu v něm podporuje například Írán, Severní Korea nebo Čína. „Co se stane v Asii, má dopad na Evropu. A opačně,“ dodal. Stoltenberg doufá, že jednání v české metropoli posunou spojence blíže ke konsenzu, ke kterému se musejí dobrat během červencového summitu ve Washingtonu.
Česko nemá problém s útoky Ukrajiny na ruském území, řekl Lipavský
Před zasedáním ministrů zahraničí členských států řekl také šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti), že Česko obecně nemá problém s tím, aby se Ukrajina bránila proti agresorovi i útoky na ruské teritorium v případě, že je to nutné.
Žádní čeští vojáci se na Ukrajině aktivně neúčastní bojů, upozornil Lipavský. Právě vyslání západních vojenských instruktorů přímo na Ukrajinu je také předmětem sporů mezi aliančními partnery. Česko podle něj pomáhá všemi možnými cestami – politicky, humanitárně, finančně i skrze vojenský materiál, zároveň přijalo velké množství ukrajinských uprchlíků.
Česko podle Lipavského také podporuje Stoltenbergův návrh na vznik ukrajinského fondu ve výši sta miliard eur na pět let. Podle šéfa diplomacie půjde v některých členských zemích možná o složitý úkol, neboť to bude znamenat vyjednávání o navýšení peněz například s ministry financí, diskuse o fondu je ale nutná.
Pavel přijal ministry na Pražském hradě
Podle prezidenta Petra Pavla musí NATO na připravovaném červencovém summitu ve Washingtonu ukázat jednotu, odhodlání a připravenost investovat do kolektivní obrany. Řekl to ministrům zahraničí na uskupení na Pražském hradě. Aliance podle Pavla už 75 let souvisle plní své cíle. „Je to závazek i inspirace pro naši generaci, na summitu musí Aliance ukázat jednotu, odhodlání a připravenost investovat do kolektivní obrany,“ řekl. Je podle něj ve společném zájmu prokázat vůli poskytnout veškerou potřebnou podporu Ukrajině, což bude společně s přípravou washingtonského summitu tématem i zbytku programu dvoudenní návštěvy.
Připomněl také, že Česko letos oslavilo 25 let od vstupu do NATO. „Je to pro nás bezpochyby zajištění naší bezpečnosti, podpora naší prosperity a to, že můžeme být v dobré společnosti demokratických států,“ řekl.
Země NATO si přivykly na mír, řekl Vystrčil
Vystrčil v projevu před zahraničními hosty v horní komoře parlamentu připomněl poválečné podmínky vzniku Aliance. Členské státy podle něj postupem času začaly podceňovat význam investice do obrany a staly se energeticky závislými na Rusku. To však bylo jen „oslabeným nepřítelem“, což následně dokázaly například jeho kroky v Gruzii nebo na Ukrajině, uvedl. Plnohodnotná invaze v únoru 2022 podle Vystrčila byla „poslední kapkou“.
Podle předsedy Senátu si členské státy přivykly na mír a zadělaly si tím na problémy. „Ušetřené prostředky jsme buď projídali, nebo v lepším případě investovali (...) Nyní je naším úkolem s tím skončit,“ řekl. Je podle něj nutné, aby země Aliance byly schopné samy vyvíjet nové technologie, obnovily svou obranyschopnost a průmysl. Výzvy jsou „velké, obtížné, zásadní a navíc nevyhnutelné“, poznamenal.
Vystrčil také vyjádřil hrdost nad tím, že Česko je pevným členem NATO a výrazným podporovatelem Ukrajiny v boji proti ruským silám. Debaty v Senátu se zúčastnili i finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová a polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.
Předseda Senátu Vystrčil hovořil ve veřejné debatě k 75. výročí NATO (zdroj: ČT24)
Zasedání v Praze je připomenutím letošního 25. výročí členství Česka v NATO a 75. výročí od založení Aliance. Podle ministerstva zahraničí jde o největší alianční akci v Česku od summitu NATO v Praze v roce 2002.
Vrchní ředitel sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničí a budoucí český velvyslanec při NATO David Konecký řekl, že jednání slouží k tomu, aby ministři projednali citlivé záležitosti, u nichž mohou být nejasnosti. Jednání je velmi úzce spojené s úspěchem nadcházejícího summitu ve Washingtonu. Stěžejním tématem má být případné prohlášení, že Ukrajina může používat západní zbraně na cíle v Rusku.
GALERIE
Jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Praze
Jednání s Blinkenem a vyznamenání pro Stoltenberga
Pražského summitu se účastní i americký šéf diplomacie Antony Blinken, který vedl s několika českými politiky bilaterální jednání. Sešel se s ministrem zahraničí Lipavským i ministryní obrany Janou Černochovou (ODS). Dvoustranných rozhovorů se účastnil i Stoltenberg, kterého ve Strakově akademii přijal premiér Petr Fiala (ODS). Prezident Petr Pavel mu na Pražském hradě udělil Řád TGM.
„Stoltenberg, kterému byl několikrát prodloužen mandát, teď v září po deseti letech končí (jako generální tajemník NATO). Během této desetileté kariéry v čele NATO úzce spolupracoval minimálně tři roky právě s Petrem Pavlem, který byl tehdy předsedou Vojenského výboru NATO,“ připomněl moderátor Martin Řezníček ze zahraniční redakce ČT. „Šlo o velmi úzce spolupracující dvě klíčové postavy Severoatlantické aliance a je možné, že i z tohoto vychází ocenění Petra Pavla.“