Čelíme nebezpečnějšímu světu než kdy dříve, řekl Stoltenberg v Praze

Projev generálního tajemníka NATO v Senátu (zdroj: ČT24)

Severoatlantická aliance je schopná přizpůsobit se světu, který je nebezpečnější než kdy dříve, řekl na dvoudenním neformálním setkání ministrů zahraničí států NATO generální tajemník Jens Stoltenberg. Hlavním tématem pražského jednání je ruská válka na Ukrajině. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) při této příležitosti řekl, že Česko nemá problém s tím, když Ukrajina útočí na ruském území, pokud je to nutné.

NATO je podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga nejúspěšnější aliancí v historii. Členské státy podle něj i pražským neformálním setkáním ministrů zahraničí ukázaly „schopnost dosáhnout konsenzu a činit rozhodnutí“. Aliance je podle něj schopná přizpůsobit se měnícímu se světu. „Dnes čelíme nebezpečnějšímu světu než kdy dříve,“ domnívá se.

Stoltenberg řekl, že od nezákonné ruské anexe ukrajinského Krymu došlo v přístupu NATO k „velkým změnám“ a Aliance v nich musí pokračovat. Všichni spojenci by podle něj měli investovat dvě procenta HDP do obrany. Nyní jde podle něj zhruba o osmnáct zemí z celkových 32, které plní své závazky, což je výrazný nárůst. Generální tajemník přesto doufá, že počet těchto zemí dále vzroste. Je to podle něj zásadní pro schopnost odstrašení.

Spojenci NATO podporují Ukrajinu v „bezprecedentních objemech“, ocenil Stoltenberg podporu Kyjeva zeměmi Aliance. Uvedl, že 99 procent podpory pochází právě ze zemí NATO. Zdůraznil také význam české muniční iniciativy, která „ovlivní situaci na bojišti“. První dodávka munice a dělostřeleckých granátů se podle něj uskuteční velmi brzy.

Přesto dosavadní pomoc není dostatečná, myslí si. Navrhl proto vytvoření takzvaného ukrajinského fondu, který usnadní nákupy a zajištění podpory pro Kyjev. Zajištění větší pomoci napadené zemi je podle něj „kritické“ pro zajištění vlastní bezpečnosti. „Pomůže jí to bránit se a současně to bude signálem pro Moskvu, že se neunavíme v pomoci,“ řekl.

Události: Ministři zahraničí zemí NATO v Česku (zdroj: ČT24)

Stoltenberg také zopakoval své výroky z posledních dní, ve kterých se vyslovil pro přehodnocení restrikcí pro používání západních zbraní Ukrajinou. Kyjev by podle něj měl mít možnost bránit se i útokem na cíle na ruské území. „Mají tam své sklady munice, paliva, zbraní. Jsou tam v bezpečí, protože Ukrajina na ně nemůže útočit zbraněmi, které mají delší dosah,“ uvedl.

NATO by se podle něj mělo soustředit i na oblast Indo-Pacifiku. Otázka bezpečnosti je podle něj globální, což ukazuje právě i rusko-ukrajinský konflikt. Moskvu v něm podporuje například Írán, Severní Korea nebo Čína. „Co se stane v Asii, má dopad na Evropu. A opačně,“ dodal. Stoltenberg doufá, že jednání v české metropoli posunou spojence blíže ke konsenzu, ke kterému se musejí dobrat během červencového summitu ve Washingtonu.

Česko nemá problém s útoky Ukrajiny na ruském území, řekl Lipavský

Před zasedáním ministrů zahraničí členských států řekl také šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti), že Česko obecně nemá problém s tím, aby se Ukrajina bránila proti agresorovi i útoky na ruské teritorium v případě, že je to nutné.

Žádní čeští vojáci se na Ukrajině aktivně neúčastní bojů, upozornil Lipavský. Právě vyslání západních vojenských instruktorů přímo na Ukrajinu je také předmětem sporů mezi aliančními partnery. Česko podle něj pomáhá všemi možnými cestami – politicky, humanitárně, finančně i skrze vojenský materiál, zároveň přijalo velké množství ukrajinských uprchlíků.

Česko podle Lipavského také podporuje Stoltenbergův návrh na vznik ukrajinského fondu ve výši sta miliard eur na pět let. Podle šéfa diplomacie půjde v některých členských zemích možná o složitý úkol, neboť to bude znamenat vyjednávání o navýšení peněz například s ministry financí, diskuse o fondu je ale nutná.

Pavel přijal ministry na Pražském hradě

Podle prezidenta Petra Pavla musí NATO na připravovaném červencovém summitu ve Washingtonu ukázat jednotu, odhodlání a připravenost investovat do kolektivní obrany. Řekl to ministrům zahraničí na uskupení na Pražském hradě. Aliance podle Pavla už 75 let souvisle plní své cíle. „Je to závazek i inspirace pro naši generaci, na summitu musí Aliance ukázat jednotu, odhodlání a připravenost investovat do kolektivní obrany,“ řekl. Je podle něj ve společném zájmu prokázat vůli poskytnout veškerou potřebnou podporu Ukrajině, což bude společně s přípravou washingtonského summitu tématem i zbytku programu dvoudenní návštěvy.

Připomněl také, že Česko letos oslavilo 25 let od vstupu do NATO. „Je to pro nás bezpochyby zajištění naší bezpečnosti, podpora naší prosperity a to, že můžeme být v dobré společnosti demokratických států,“ řekl.

Země NATO si přivykly na mír, řekl Vystrčil

Vystrčil v projevu před zahraničními hosty v horní komoře parlamentu připomněl poválečné podmínky vzniku Aliance. Členské státy podle něj postupem času začaly podceňovat význam investice do obrany a staly se energeticky závislými na Rusku. To však bylo jen „oslabeným nepřítelem“, což následně dokázaly například jeho kroky v Gruzii nebo na Ukrajině, uvedl. Plnohodnotná invaze v únoru 2022 podle Vystrčila byla „poslední kapkou“.

Podle předsedy Senátu si členské státy přivykly na mír a zadělaly si tím na problémy. „Ušetřené prostředky jsme buď projídali, nebo v lepším případě investovali (...) Nyní je naším úkolem s tím skončit,“ řekl. Je podle něj nutné, aby země Aliance byly schopné samy vyvíjet nové technologie, obnovily svou obranyschopnost a průmysl. Výzvy jsou „velké, obtížné, zásadní a navíc nevyhnutelné“, poznamenal.

Vystrčil také vyjádřil hrdost nad tím, že Česko je pevným členem NATO a výrazným podporovatelem Ukrajiny v boji proti ruským silám. Debaty v Senátu se zúčastnili i finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová a polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

Předseda Senátu Vystrčil hovořil ve veřejné debatě k 75. výročí NATO (zdroj: ČT24)

Zasedání v Praze je připomenutím letošního 25. výročí členství Česka v NATO a 75. výročí od založení Aliance. Podle ministerstva zahraničí jde o největší alianční akci v Česku od summitu NATO v Praze v roce 2002.

Vrchní ředitel sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničí a budoucí český velvyslanec při NATO David Konecký řekl, že jednání slouží k tomu, aby ministři projednali citlivé záležitosti, u nichž mohou být nejasnosti. Jednání je velmi úzce spojené s úspěchem nadcházejícího summitu ve Washingtonu. Stěžejním tématem má být případné prohlášení, že Ukrajina může používat západní zbraně na cíle v Rusku.

Jednání s Blinkenem a vyznamenání pro Stoltenberga

Pražského summitu se účastní i americký šéf diplomacie Antony Blinken, který vedl s několika českými politiky bilaterální jednání. Sešel se s ministrem zahraničí Lipavským i ministryní obrany Janou Černochovou (ODS). Dvoustranných rozhovorů se účastnil i Stoltenberg, kterého ve Strakově akademii přijal premiér Petr Fiala (ODS). Prezident Petr Pavel mu na Pražském hradě udělil Řád TGM.

„Stoltenberg, kterému byl několikrát prodloužen mandát, teď v září po deseti letech končí (jako generální tajemník NATO). Během této desetileté kariéry v čele NATO úzce spolupracoval minimálně tři roky právě s Petrem Pavlem, který byl tehdy předsedou Vojenského výboru NATO,“ připomněl moderátor Martin Řezníček ze zahraniční redakce ČT. „Šlo o velmi úzce spolupracující dvě klíčové postavy Severoatlantické aliance a je možné, že i z tohoto vychází ocenění Petra Pavla.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Přihlášky na střední školy bude možné podávat do 20. února

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) s ředitelkou Cermatu Barborou Rosůlkovou představili podrobnosti k přijímacímu řízení na střední školy pro letošní rok. K přijímacím zkouškám by se letos podle odhadů mělo dostavit přes sto tisíc uchazečů z devátých tříd základních škol. Podle Beka jde o podobně silný ročník jako v minulém roce. Elektronický systém pro podávání přihlášek by se měl rodičům a dětem otevřít o půlnoci z 31. ledna na 1. února, řekla Rosůlková. Přihlášky bude možné podávat až do 20. února.
11:03Aktualizovánopřed 17 mminutami

Reportéři ČT: Podnikatel s nelegálními billboardy se měl podílet na únosech a vraždách

Firma Eurobillboard zaplavuje Česko nelegálními billboardy. Slovenský podnikatel Anton Fischer, který za firmou stojí, zároveň čelí trestnímu stíhání za napadení lidí, kteří jeho plochy odstraňovali. Teď se navíc ukázalo, že Fischer se měl kdysi pod jiným jménem podílet v bratislavském podsvětí na vážných zločinech včetně únosů a vražd. Za podezřelých okolností ale získal novou identitu. Stal se takzvaným chráněným svědkem, když svědčil proti ostatním obžalovaným. Pro Reportéry ČT natáčel Jan Moláček.
před 1 hhodinou

Výroba elektřiny v Česku dál klesá, oslabují hlavně uhelné elektrárny

České energetické zdroje loni vyprodukovaly 68,7 terawatthodiny elektřiny, což je meziročně o čtyři procenta méně. Důvodem tohoto trendu je především nižší produkce uhelných elektráren, vyplývá ze zprávy oborového webu oEnergetice.cz za rok 2024. Loňská výroba byla podle propočtů ČTK nejnižší přibližně od roku 2001.
před 2 hhodinami

Rodina s vážně nemocným synem založila sbírku na výzkum nemoci. Teď přišel úspěch

Prvorozený syn manželů Hajgajdových Oliver se narodil s vážným genetickým onemocněním, na které v tuto chvíli neexistuje léčba. I když jim samotným už to zřejmě nepomůže, rozhodli se svůj čas a energii věnovat vývoji nového léku. Manželé Lenka a Radoslav proto založili asociaci, která podporuje české vědce zkoumající Angelmanův syndrom, který způsobuje těžkou mentální retardaci. A úspěch přišel – vědcům se před pár měsíci podařilo v laboratorních podmínkách připravit návrh terapie. Teď potřebují lék testovat na myších modelech. Postoupit do další fáze můžou díky podpoře široké veřejnosti – ve sbírce, kterou zorganizovali rodiče Olivera, se vybralo přes dvacet milionů korun. Pro Reportéry ČT o tom natáčela Kateřina Poláková.
před 6 hhodinami

Další pošty začaly vyřizovat některé žádosti úřadů práce

Na další čtyřicítce poboček České pošty lze od pondělí podávat žádosti o některé dávky. Celkově je poboček už skoro devadesát a mají se rozšiřovat dál. Část z nich je v místech, kde se ruší úřady práce. Od dubna pak plánuje Úřad práce ČR na poštách umožňovat i registraci žadatelů o zaměstnání a podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.
před 7 hhodinami

Bilance: Třetina českých mužů vidí poprvé porno ve věku nižším než 14 let

Devět z deseti Čechů se někdy dívalo na porno. Muži takový obsah konzumují častěji než ženy. Alespoň jedenkrát týdně porno sleduje 44 procent mužů a sedm procent žen. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury STEM/MARK a společnosti Růžový slon pro pořad České televize Bilance. Epizoda s podtitulem „Pornoimpérium Česko“ měla premiéru v pondělí 20. ledna na ČT1.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Fiala doufá po Trumpově inauguraci v rozvíjení vzájemných vztahů, Babiš ocenil projev

Spojené státy jsou pro Česko klíčovým spojencem v bezpečnosti i obchodních vztazích. Krátce po inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Je přesvědčen, že se vztahy zemí budou nadále úspěšně rozvíjet. Šéf opozičního ANO Andrej Babiš zase doufá, že se během Trumpova mandátu vylepší vztahy mezi USA a Evropou. Ocenil také inaugurační řeč nového šéfa Bílého domu, šlo prý o „projev silného lídra“.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Muzea a galerie v Česku mají bohatší sbírky. I díky dotacím

Tuzemská muzea a galerie získaly v loňském roce do svých sbírek několik významných kulturních děl. Patří mezi ně třeba obraz od Jana Zrzavého, grafiky od Toyen nebo skleněné negativy s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Výkup desítek mimořádně hodnotných předmětů podpořilo dotací ministerstvo kultury. Jen Masarykovo muzeum v Hodoníně si do sbírek pořídilo 189 negativů z let 1918 až 1937. Za kolekci zaplatilo zhruba 280 tisíc korun, ze státních peněz šlo sedmdesát procent této částky.
před 13 hhodinami
Načítání...