Island strana 4 z 5

Horké plyny a láva v pondělí vytryskly z nové praskliny islandské sopky, která se minulý měsíc probudila k životu na poloostrově Reykjanes. Oblast byla uzavřena a evakuovány odsud byly stovky turistů, informovala agentura AP. Žádní lidé však podle islandských úřadů nebyli přímo ohroženi na životě. Výtrysk lávy by mohl podle odborníků znamenat začátek druhé fáze erupce.

Sopečná erupce na Islandu proměnila poklidné zelené údolí ve zlověstně vyhlížející scénu jako z nějakého fantasy filmu. Vulkanologové místo čím dále lépe poznávají a říkají, že erupce by mohly trvat mnohem déle, než to zatím vypadalo.

Tisíce zvědavců se o víkendu vydaly k islandské sopce, která se v pátek probudila k životu na poloostrově Reykjanes. Ti nejodvážnější si nad žhavou lávou opékali párky a bonbony marshmallows, napsala agentura AFP. Podle islandské policie to ale není příliš zodpovědné. Turistům hrozí popálení nebo otrava unikajícími plyny. I přesto Island turisty láká. Země se nedávno znovu otevřela návštěvníkům ze zahraničí, kteří byli očkováni nebo chorobu prodělali.

Nejšťastnější zemí světa se v žebříčku sestavovaném pro OSN už počtvrté za sebou stalo Finsko, Česko si oproti loňsku o jednu příčku polepšilo a skončilo osmnácté. Koronavirus přinesl rok strachu, úzkosti, nemocí, smrti, osamělosti a karanténních uzávěr, ale nová Světová zpráva o štěstí (World Happiness Report) nasvědčuje tomu, že pandemie elán lidí neudusila, píše agentura AP.

Na Islandu poblíž Reykjavíku vybuchl vulkán u hory Fagradalsfjall. Mezinárodní letiště Keflavík dočasně pozastavilo veškeré příchozí a odchozí lety, provoz už byl ale obnoven. Vědci sopečnou erupci předpovídali. Nikdo neutrpěl zranění a místní lidé jsou nadšení, informuje list The New York Times.

Irští zdravotníci doporučili, aby bylo v zemi přerušeno očkování proti covidu-19 vakcínou od firmy AstraZeneca. Důvodem jsou sobotní zprávy z Norska o několika závažných případech krevních sraženin u lidí, jimž byla nedávno vakcína podána. Souvislost mezi zdravotními problémy a tímto preparátem ale podle jeho výrobce prokázána nebyla. Nizozemská policie rozehnala v Haagu vodním dělem protest proti uzávěře.

Závažné alergické reakce by měly figurovat na seznamu nežádoucích vedlejších účinků vakcíny od společnosti AstraZeneca proti covidu-19, uvedla Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Reagovala tak na tento typ obtíží zaznamenaný ve Velké Británii. Britsko-švédská farmaceutická společnost AstraZeneca obavy ze závažných vedlejších účinků své vakcíny odmítla.

I v nížinách v pátek přesahují poryvy větru 70 km za hodinu, na horách fouká o trochu míň. A vypadá to, že prudkého větru se jen tak nezbavíme. Až do neděle nás totiž čeká aprílové počasí – chvíli slunce a vzápětí zase mraky s přeháňkami.

Islandští seismologové uvedli, že existují „silné náznaky“ toho, že během několika dní dojde k sopečné erupci jen 35 kilometrů od hlavního města Reykjavíku. Erupce by měla následovat poté, co už několik dní probíhá silná seismická aktivita poblíž hory Keilir.

Podle dat Eurostatu je Česko na přední příčce žebříčku zemí, jejichž obyvatelé používají chytré elektronické doplňky připojené k internetu. Ty jim pomáhají spravovat domácnost, účelně cvičit, vyhledávat informace nebo pouštět hudbu.

Francie hlásí za úterý 31 518 infikovaných, což je nejvíce od listopadu. Rakouská obec jde do izolace kvůli jihoafrické variantě koronaviru. Maďarsko začalo jako první země v Evropské unii očkovat vakcínou proti covidu-19 od čínského výrobce Sinopharm, která zatím nemá souhlas unijních institucí.

Před 110 lety se narodil 40. prezident Spojených států amerických Ronald Wilson Reagan. V mládí se proslavil jako hollywoodský herec, který se objevoval hlavně ve westernech. Do politiky vstoupil jako demokrat, později se stal členem Republikánské strany. Prezidentem USA byl zvolen v roce 1980. Byl známý i v sovětských satelitech, protože svým vyjednáváním s Michailem Gorbačovem přispěl k pádu železné opony. Zemřel v roce 2004 ve věku 93 let na zápal plic, kterým onemocněl v důsledku Alzheimerovy choroby.

Vánoce bez pohádek si lze v dnešní době jen těžko představit. Ať už během Štědrého večera sáhneme po knížce nebo televizním ovladači, vyprávění dětských příběhů je v mnoha českých domácnostech zažitým zvykem, stejně jako ozdobený stromeček nebo kapr. Pohádková tradice však sahá hlouběji, než se může na první pohled zdát. Některé z příběhů přitom mohou pocházet z nejrůznějších koutů světa nebo pramenit z legend starých tisíce let. Jako třeba Popelka, které poprvé „princ“ mohl obouvat střevíček ve středověké Číně.

Pod ledovci, v prostředí tak nehostinném, že připomíná cizí planety, existuje nečekaně bohatý život. Vědci, kteří ho prostudovali, věří, že jim jeho průzkum pomůže pochopit, jak by mohly fungovat ekosystémy na věčně ledových světech, jako jsou například měsíce Enceladus nebo Europa.

Počasí v Česku bylo doposud velmi klidné – v dalších dnech se to ale díky situaci nad Atlantikem změní. Vytvoří se tam totiž několik hlubokých tlakových níží a ty mohou i významnějším způsobem ovlivnit evropskou cirkulaci.

Ruský prezident Vladimir Putin prodloužil do konce příštího roku embargo na dovoz potravin ze zemí, které zavedly či podpořily protiruské sankce kvůli anexi ukrajinského poloostrova Krym z roku 2014. Uvedla to agentura Interfax. Rusko také ve sporu o smrt Sergeje Magnitského zavedlo sankce proti 25 Britům, píše Reuters.

Řecká policie začala přesouvat stovky migrantů z požárem zničeného tábora Moria na ostrově Lesbos do dočasného stanového tábora Kara Tepe, uvedly agentury. Morii, největší řecký uprchlický tábor, minulý týden zachvátil oheň, kvůli němuž se přes dvanáct tisíc lidí, z nichž většinu tvoří uprchlíci z Afghánistánu, Sýrie a různých států Afriky, ocitlo bez přístřeší a bez přístupu k jídlu, vodě či hygienickému zázemí. Řecký náměstek ministra pro migraci Jorgos Kumutsakos podle agentury AFP uvedl, že dublinské dohody, které se týkají způsobu nakládání s žadateli o azyl v Evropské unii, jsou nefunkční a musejí se změnit.

Třináct procent předčasných úmrtí v Evropě je spoluzaviněno znečištěným ovzduším, nadměrným hlukem, špatnou kvalitou vody či vystavením velkému množství chemikálií. Upozornila na to nová zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA). Podle dokumentu má kvalita životního prostředí nepříznivé dopady na zdraví zejména chudých lidí, kteří už tak trpí nemocemi nepoměrně více než jejich movitější spoluobčané.

Nová studie z Islandu poskytuje další důkazy o tom, že protilátková imunita proti novému koronaviru funguje nejméně po dobu čtyř měsíců. A současně naznačuje na ještě nižší smrtnost viru – přinejmenším v prostředí, jakým je právě Island.

Island má ze všech zemí největší pokrytí mobilní aplikací, která je součástí chytré karantény. Přesto podle tamních expertů zatím lépe fungují klasické epidemiologické metody sledování kontaktů.

Americký prezident Donald Trump pandemii nemoci covid-19 označil za „nejhorší útok“, jaký kdy USA zažily. Za den zemřelo v USA přes dva tisíce nakažených. Francouzský premiér oznámil, že se od pondělí začnou uvolňovat opatření. Organizace spojených národů (OSN) varovala v souvislosti s koronavirem před hladomory. Rekordní nárůst nemocných mezitím ohlásily Brazílie a Rusko.

Když se sopka Eyjafjallajökull 21. března 2010 probudila k životu, preventivně bylo z oblasti evakuováno asi pět set lidí. Vulkán pak 14. dubna 2010 prudce zvýšil svou aktivitu, nová erupce byla asi desetkrát až dvacetkrát silnější než ta březnová. Za první tři dny uniklo 140 milionů metrů krychlových sopečného materiálu, sopečný popel vystoupal až do výšky devíti kilometrů. To mělo dopad na Island i na celý svět.

Místo známé jako alpská Ibiza, které každoročně přiláká miliony návštěvníků, se na konci února stalo dokonalým inkubátorem nákazy koronavirem. Řada zahraničních turistů virus roznesla dále do svých zemí. Spolková země Tyrolsko se nyní zřejmě nevyhne žalobám, a to i hromadným, které obviňují tamní úřady, ale i provozovatele hotelů, restaurací a vleků ze zatajení nákazy kvůli obavě o výdělek. Oblast byla kvůli vysoké míře nákazy v polovině března zcela uzavřena.

Nejšťastnější zemí světa se v žebříčku sestavovaném OSN už potřetí za sebou stalo Finsko. Česko se propracovalo do druhé desítky na 19. místo. V novém vydání Světové zprávy o štěstí (World Happiness Report) se opět ukázalo, že nejspokojenější jsou obyvatelé zemí ze severní Evropy. Na druhém místě se totiž umístilo Dánsko, čtvrtý byl Island a páté Norsko. Na opačném konci žebříčku 156 zemí skončily Afghánistán, Jižní Súdán, Zimbabwe, Rwanda a Středoafrická republika.