Island strana 4 z 5

Vánoce bez pohádek si lze v dnešní době jen těžko představit. Ať už během Štědrého večera sáhneme po knížce nebo televizním ovladači, vyprávění dětských příběhů je v mnoha českých domácnostech zažitým zvykem, stejně jako ozdobený stromeček nebo kapr. Pohádková tradice však sahá hlouběji, než se může na první pohled zdát. Některé z příběhů přitom mohou pocházet z nejrůznějších koutů světa nebo pramenit z legend starých tisíce let. Jako třeba Popelka, které poprvé „princ“ mohl obouvat střevíček ve středověké Číně.

Pod ledovci, v prostředí tak nehostinném, že připomíná cizí planety, existuje nečekaně bohatý život. Vědci, kteří ho prostudovali, věří, že jim jeho průzkum pomůže pochopit, jak by mohly fungovat ekosystémy na věčně ledových světech, jako jsou například měsíce Enceladus nebo Europa.

Počasí v Česku bylo doposud velmi klidné – v dalších dnech se to ale díky situaci nad Atlantikem změní. Vytvoří se tam totiž několik hlubokých tlakových níží a ty mohou i významnějším způsobem ovlivnit evropskou cirkulaci.

Ruský prezident Vladimir Putin prodloužil do konce příštího roku embargo na dovoz potravin ze zemí, které zavedly či podpořily protiruské sankce kvůli anexi ukrajinského poloostrova Krym z roku 2014. Uvedla to agentura Interfax. Rusko také ve sporu o smrt Sergeje Magnitského zavedlo sankce proti 25 Britům, píše Reuters.

Řecká policie začala přesouvat stovky migrantů z požárem zničeného tábora Moria na ostrově Lesbos do dočasného stanového tábora Kara Tepe, uvedly agentury. Morii, největší řecký uprchlický tábor, minulý týden zachvátil oheň, kvůli němuž se přes dvanáct tisíc lidí, z nichž většinu tvoří uprchlíci z Afghánistánu, Sýrie a různých států Afriky, ocitlo bez přístřeší a bez přístupu k jídlu, vodě či hygienickému zázemí. Řecký náměstek ministra pro migraci Jorgos Kumutsakos podle agentury AFP uvedl, že dublinské dohody, které se týkají způsobu nakládání s žadateli o azyl v Evropské unii, jsou nefunkční a musejí se změnit.

Třináct procent předčasných úmrtí v Evropě je spoluzaviněno znečištěným ovzduším, nadměrným hlukem, špatnou kvalitou vody či vystavením velkému množství chemikálií. Upozornila na to nová zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA). Podle dokumentu má kvalita životního prostředí nepříznivé dopady na zdraví zejména chudých lidí, kteří už tak trpí nemocemi nepoměrně více než jejich movitější spoluobčané.

Nová studie z Islandu poskytuje další důkazy o tom, že protilátková imunita proti novému koronaviru funguje nejméně po dobu čtyř měsíců. A současně naznačuje na ještě nižší smrtnost viru – přinejmenším v prostředí, jakým je právě Island.

Island má ze všech zemí největší pokrytí mobilní aplikací, která je součástí chytré karantény. Přesto podle tamních expertů zatím lépe fungují klasické epidemiologické metody sledování kontaktů.

Americký prezident Donald Trump pandemii nemoci covid-19 označil za „nejhorší útok“, jaký kdy USA zažily. Za den zemřelo v USA přes dva tisíce nakažených. Francouzský premiér oznámil, že se od pondělí začnou uvolňovat opatření. Organizace spojených národů (OSN) varovala v souvislosti s koronavirem před hladomory. Rekordní nárůst nemocných mezitím ohlásily Brazílie a Rusko.

Když se sopka Eyjafjallajökull 21. března 2010 probudila k životu, preventivně bylo z oblasti evakuováno asi pět set lidí. Vulkán pak 14. dubna 2010 prudce zvýšil svou aktivitu, nová erupce byla asi desetkrát až dvacetkrát silnější než ta březnová. Za první tři dny uniklo 140 milionů metrů krychlových sopečného materiálu, sopečný popel vystoupal až do výšky devíti kilometrů. To mělo dopad na Island i na celý svět.

Místo známé jako alpská Ibiza, které každoročně přiláká miliony návštěvníků, se na konci února stalo dokonalým inkubátorem nákazy koronavirem. Řada zahraničních turistů virus roznesla dále do svých zemí. Spolková země Tyrolsko se nyní zřejmě nevyhne žalobám, a to i hromadným, které obviňují tamní úřady, ale i provozovatele hotelů, restaurací a vleků ze zatajení nákazy kvůli obavě o výdělek. Oblast byla kvůli vysoké míře nákazy v polovině března zcela uzavřena.

Nejšťastnější zemí světa se v žebříčku sestavovaném OSN už potřetí za sebou stalo Finsko. Česko se propracovalo do druhé desítky na 19. místo. V novém vydání Světové zprávy o štěstí (World Happiness Report) se opět ukázalo, že nejspokojenější jsou obyvatelé zemí ze severní Evropy. Na druhém místě se totiž umístilo Dánsko, čtvrtý byl Island a páté Norsko. Na opačném konci žebříčku 156 zemí skončily Afghánistán, Jižní Súdán, Zimbabwe, Rwanda a Středoafrická republika.

Zima uplynulého roku byla velmi teplá. Průměr za prosinec až únor byl dva stupně Celsia – a to je o 3,3 stupně více, než je dlouhodobý normál z let 1981 až 2010. Prožili jsme tak druhou nejteplejší zimu od roku 1961. Vyšší hodnoty byly naměřeny už jenom v letech 2006/2007 s průměrnou teplotou vzduchu ještě o 0,7 stupně vyšší. K nadprůměrné zimě pomohl především únor, kdy odchylka od normálu byla skoro pět stupňů Celsia. Letošní únor se tak stal společně s únorem z roku 1966 vůbec nejteplejším v historii pozorování.

Počet obětí koronaviru ve světě přesáhl tři tisíce. Dvaačtyřicet mrtvých oznámila v pondělí Čína, v Jižní Koreji přibyly dvě oběti a šest úmrtí v důsledku nemoci COVID-19 registrují Spojené státy. Japonsko se dohodlo s Pekingem, že kvůli šíření infekce odloží návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Itálie, kde přibylo 18 mrtvých, prodlužuje opatření proti šíření nemoci. První nakažené hlásí Řím i Moskva. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí zvýšilo úroveň rizika z „mírného“ na „mírné až vysoké“.

Prezident Václav Havel se chystá na důležitou zahraniční cestu, během níž postupně navštíví Island, Kanadu a Spojené státy americké. V rozhovoru před odletem žertuje s novináři o tom, čeho jediného se v souvislosti s právě začínající cestou obává.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Přestože na začátku roku 2019 Island udělil povolenky na lov velryb, poprvé od roku 2002 tam jediné toto zvíře nezabili. Island je přitom jednou ze tří zemí, které to stále umožňují.

Stíhací letadla JAS-39 Gripen má česká armáda pronajatá až do roku 2027. Nynější dvanáctiletý kontrakt sice ještě není ani v polovině, ale vojáci i politici již začínají přemýšlet, co dál. Možná budoucnost nadzvukového letectva má více podob a rozhodnutí, která je ta nejvhodnější, musí udělat s dostatečným předstihem předtím, než se budou muset gripeny vrátit do Švédska.

Na začátku týdne to v Irsku a ve Skotsku pořádně foukalo. Novinové titulky na britských ostrovech psaly o „bombové cykloně“ Brendan a tisíce domácností zůstaly bez proudu.

V českých promítacích sálech se ochladilo, do 12. ledna se totiž v kinech šesti měst koná festival Scandi. Přehlídka současných severských filmů nabízí snímky různých žánrů – dramata, thrillery i provokativní dokument. Tématem šestého ročníku jsou „ženy na válečné stezce“.

Tři vědci z Oxfordské univerzity zkoumali papuchalky – ptáky vzhledem podobné tučňákům, kteří ale žijí na severní polokouli. Poprvé u nich popsali používání nástrojů, a to nejen v případě těchto tvorů, ale mezi všemi mořskými ptáky vůbec.

Jedna z pěti stíhaček JAS-39 Gripen české armády vracejících se ve čtvrtek z pobaltské mise na estonské základně Ämari má závadu. Přišlo se na ni při plánovaném doplnění paliva na letišti Šiauliai v Litvě. O jakou poruchu jde a kdy se stíhačká vrátí, se nyní podle velitele čáslavské základny Petra Tománka zjišťuje.

Když si Čech představí opravdu tradiční Vánoce, pravděpodobně se mu vybaví stromeček, dárky, kapr s bramborovým salátem a spousta cukroví. Staré zvyky třeba říkají schovat si šupinu z kapra pro štěstí, nebo rozkrojit jablko a podívat se, jestli uvnitř není vánoční hvězda. Tyto tradice ovšem v zahraničí neznají. Jak vypadají Vánoce v takových zemích, jako je třeba Japonsko, Katalánsko či Venezuela?

U islandské geotermální elektrárny Hellisheiði pokračuje výzkum, který může podle jeho autorů zachránit lidstvo. Jen půl hodiny od Reykjavíku vědci zachytávají pomocí nejmodernějších technologií oxid uhličitý – plyn, který zásadně přispívá ke zrychlování klimatických změn.

Island zasáhla silná bouře, kterou provází husté sněžení a vítr o síle podobné hurikánu. Na ostrově je ochromená doprava a úřady doporučují lidem necestovat. Výstraha před vysokým stupněm nebezpečí platí v některých oblastech až do noci ze středy na čtvrtek. Oběti na životech hlášeny nejsou.