Island strana 5 z 5

Přestože na začátku roku 2019 Island udělil povolenky na lov velryb, poprvé od roku 2002 tam jediné toto zvíře nezabili. Island je přitom jednou ze tří zemí, které to stále umožňují.

Stíhací letadla JAS-39 Gripen má česká armáda pronajatá až do roku 2027. Nynější dvanáctiletý kontrakt sice ještě není ani v polovině, ale vojáci i politici již začínají přemýšlet, co dál. Možná budoucnost nadzvukového letectva má více podob a rozhodnutí, která je ta nejvhodnější, musí udělat s dostatečným předstihem předtím, než se budou muset gripeny vrátit do Švédska.

Na začátku týdne to v Irsku a ve Skotsku pořádně foukalo. Novinové titulky na britských ostrovech psaly o „bombové cykloně“ Brendan a tisíce domácností zůstaly bez proudu.

V českých promítacích sálech se ochladilo, do 12. ledna se totiž v kinech šesti měst koná festival Scandi. Přehlídka současných severských filmů nabízí snímky různých žánrů – dramata, thrillery i provokativní dokument. Tématem šestého ročníku jsou „ženy na válečné stezce“.

Tři vědci z Oxfordské univerzity zkoumali papuchalky – ptáky vzhledem podobné tučňákům, kteří ale žijí na severní polokouli. Poprvé u nich popsali používání nástrojů, a to nejen v případě těchto tvorů, ale mezi všemi mořskými ptáky vůbec.

Jedna z pěti stíhaček JAS-39 Gripen české armády vracejících se ve čtvrtek z pobaltské mise na estonské základně Ämari má závadu. Přišlo se na ni při plánovaném doplnění paliva na letišti Šiauliai v Litvě. O jakou poruchu jde a kdy se stíhačká vrátí, se nyní podle velitele čáslavské základny Petra Tománka zjišťuje.

Když si Čech představí opravdu tradiční Vánoce, pravděpodobně se mu vybaví stromeček, dárky, kapr s bramborovým salátem a spousta cukroví. Staré zvyky třeba říkají schovat si šupinu z kapra pro štěstí, nebo rozkrojit jablko a podívat se, jestli uvnitř není vánoční hvězda. Tyto tradice ovšem v zahraničí neznají. Jak vypadají Vánoce v takových zemích, jako je třeba Japonsko, Katalánsko či Venezuela?

U islandské geotermální elektrárny Hellisheiði pokračuje výzkum, který může podle jeho autorů zachránit lidstvo. Jen půl hodiny od Reykjavíku vědci zachytávají pomocí nejmodernějších technologií oxid uhličitý – plyn, který zásadně přispívá ke zrychlování klimatických změn.

Island zasáhla silná bouře, kterou provází husté sněžení a vítr o síle podobné hurikánu. Na ostrově je ochromená doprava a úřady doporučují lidem necestovat. Výstraha před vysokým stupněm nebezpečí platí v některých oblastech až do noci ze středy na čtvrtek. Oběti na životech hlášeny nejsou.

Úspěšnost zemí se tradičně poměřuje hrubým domácím produktem (HDP), tedy sílou ekonomiky. Islandská premiérka Katrín Jakobsdóttir teď stojí v čele nového trendu. Apeluje na vlády světa, aby se přestaly soustřeďovat na růst dosahovaný neudržitelným způsobem na úkor životního prostředí a rodinného života.

V okolí islandské sopky Askja se za necelý týden odehrálo více než 850 zemětřesení. Podle odborníků z webu Severe Weather Europe přitom možný výbuch nelze předpovědět ani vyloučit. Pokud by k němu došlo, mohutný oblak popela by se rozšířil nad Evropu a zastavil leteckou dopravu.

Archeologové z Islandu a Austrálie vyrobili virtuální rekonstrukci lodě, která pod falešnou vlajkou obchodovala před třemi stoletími s Islandem. Přibližuje detailně místo, kde vrak odpočívá i jeho současnou podobu a seznamuje s jeho historií.

Chorvatsko má blíže ke vstupu do schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Eurokomisař pro migraci a vnitro Dmitris Avramopulos oznámil, že Záhřeb splnil všechny potřebné požadavky. Musí však podle něj ještě dál pracovat na zajištění bezpečnosti své vnější hranice. Chorvatskou příslušnost k schengenské zóně musí jednomyslně schválit členské státy, z nichž některé dávají najevo obavy z možného přílivu migrantů přes chorvatskou hranici.

Drahé bydlení je problémem pro čím dál větší část české populace. A nyní už začíná být příliš i pro Evropskou radu pro systémová rizika (ESRB), která upozorňuje jednak na vysoké ceny domů a bytů, ale i na vysoké ceny nájmů. Tato evropská instituce vůbec poprvé varovala spolu s dalšími deseti zeměmi i Česko:  poukázala na rizika zranitelnosti trhu s byty pro uchování finanční stability země, která souvisí s vývojem na českém trhu rezidenčních nemovitostí a financováním jejich nákupu na úvěr.

Vikinští válečníci se podle legend dokázali změnit v takzvané berserky – zuřivé bojovníky silné jako medvědi a necítící bolest. Tomuto stavu se říkalo berserkergang a vědci tvrdí, že nyní konečně ví, jak to vikingové dokázali.

Minimum turistů, rozeklané hory a čisté moře. To vše nabízejí severonorské Lofoty a Senja, magické ostrovy za polárním kruhem, které uhranou nedotčenou přírodou. Na road trip do severského ráje se autorka vydala hlavně kvůli túrám s neuvěřitelnými panoramaty, ale také tajuplné polární záři. A zadařilo se.

Na tři desítky mrtvých vzrostla prozatímní bilance hurikánu Dorian na Bahamách. Bouře se mezitím přemístila k americkému pobřeží, kde zasáhla především Severní a Jižní Karolínu. Bez elektřiny už je přes 300 tisíc domácností a podniků. Pokračovat bude severovýchodním směrem a skončit by měla jako hluboká tlaková níže u Islandu. Meteorologové čekají, že se projeví změnou počasí nad Evropou.

Na západě Islandu odhalili pamětní desku, která připomíná ledovec Okjökull. Ten se v důsledku změn klimatu ztenčil natolik, že v roce 2014 jako první na ostrově zanikl. Islanďané chtěli akcí upozornit na důsledky oteplování planety a vyzvat svět k aktivitě. Podle vědců hrozí, že stejný osud jako Okjökull potká i všechny ostatní ledovce na ostrově.

Mořské rezervace jsou rozsáhlá území nejčastěji u pobřeží, ale někdy také na volném oceánu. Bývají chráněné vládami jak před komerčním rybolovem, tak i před těžbou. Vědci už delší dobu znají užitečnost takových rezervací pro zvířata, která zde žijí. Ale nyní poprvé ukázali, jak zásadní jsou rezervace i pro migrující druhy – jako jsou například tuňáci.

Ledovec Okjokull (zkráceně Ok) byl prvním na Islandu, který kvůli vydatnému tání v roce 2014 úplně zmizel. Vědci teď na něj umístí památník s plaketou. Na ní bude text adresovaný dalším generacím: „Ok je prvním islandským ledovcem, který přišel o status ledovce. V dalších dvou stech letech čekáme, že všechny ledovce potká stejný osud. Tento pomník připomíná, že víme, co se děje a co je třeba udělat. Jen vy víte, jestli jsme to udělali.“ Odkazuje na globální změnu klimatu způsobenou vypouštěním skleníkových plynů.

Porozumět fungování oceánských proudů pomáhají vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Dendrochronologové z lesnické a dřevařské fakulty proto koncem června vyrazili na Island, aby na jeho severovýchodním pobřeží odebrali vzorky naplaveného dřeva. Teď zjišťují, co je to za stromy, jak jsou staré a hlavně odkud připluly.

Klimatická změna a boj proti jejím dopadům je jedním z nejskloňovanějších témat dneška. Politické pře o to, zda a jak se zapojit do boje proti oteplování, se v poslední době dostávají do kontrastu s protesty mladých lidí, kteří požadují, aby volení zástupci vyslyšeli varování vědců a proti změnám klimatu začali něco dělat okamžitě. Jak se ale shodli hosté pořadu Devadesátka ČT24, změny bude muset ve svém životě udělat každý jednotlivec. A celá západní společnost bude zároveň čelit výzvě začít žít z gruntu jinak.

Veterináři stahují šarži více než čtyřiadvacet tisíc konzerv uzených šprotů v oleji značky Giana od lotyšské firmy, v Česku je prodávaly i velké řetězce. Důvodem je nález úlomku kovu v jedné z konzerv, který našel český spotřebitel, sdělil v pondělí mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Ve vodách kolem Islandu letos nezemře rukou velrybářů ani jediný kytovec. Obě místní velrybářské společnosti se totiž rozhodly, že tento rok letní lov nebude – je to poprvé za sedmnáct let.