Island má ze všech zemí největší pokrytí mobilní aplikací, která je součástí chytré karantény. Přesto podle tamních expertů zatím lépe fungují klasické epidemiologické metody sledování kontaktů.
Skoro 40 procent Islanďanů používá mobilní aplikaci pro chytrou karanténu. Moc to ale nepomáhá
Když se na Islandu objevil 28. února první případ nemoci covid-19, stát i společnost na to okamžitě zareagovaly. Země začala ihned testovat lidi, u nichž hrozilo vysoké riziko nákazy, později spustila rozsáhlé veřejné testování.
Trasování nakažených i jejich kontaktů probíhalo velmi rychle, s testy pomohla islandská genetická společnost DeCode. A během pouhých několika týdnů měli Islanďané k dispozici také další nástroj: vládní mobilní aplikaci pro sledování přenosů infekce mezi lidmi.
Program dostal jméno Rakning C-19 a začal fungovat začátkem dubna. Sleduje GPS data uživatelů, aby sestavil záznamy o tom, kde se nacházejí. To umožňuje hygienikům – se svolením nakažených – zjistit, jestli ti s pozitivní diagnózou potenciálně šíří nemoc.
Aplikace si rychle získala oblibu: podle webu MIT Technology Review je zdaleka nejpoužívanější aplikací pro nějakou zemi: stáhlo si ji 38 procent islandské populace.
Ale i přes toto včasné nasazení a rozšířené používání není dopad aplikace ani zdaleka srovnatelný s klasickým vyhledáváním kontaktů, jaké provádějí epidemiologové a hygienici po celém světě.
„Tato technologie je víceméně… No, neřekl bych, že je úplně k ničemu,“ uvedl Gestur Pálmason, policista, který vede tým zodpovědný za trasování nakažených. „Řekl bych, že byla v několika případech užitečná, ale pro nás to nebyl žádný přelom,“ doplnil Pálmason.
Technologické limity
Pálmason začal s trasováním nakažených pouhých deset dní po prvním registrovaném incidentu, kdy se počet případů v zemi pohyboval kolem šesti desítek. Podle něj sice existují případy, kdy byla data z aplikace užitečná. Dopad automatizovaného trasování byl ale podle policisty zveličen lidmi, kteří chtěli najít technologická řešení pandemie.
„Je to pochopitelné, protože aplikace je věc, kterou si můžete koupit,“ říká Pálmason. „Ale všem musím pořád vysvětlovat, že klasické sledování není o nic méně důležité.“
Na data z mobilních aplikací vsází velké množství lidí i stoupající počet států. Věří, že chytré karantény, které z těchto dat vzniknou, mohou nahradit klasická opatření, respektive je urychlit. Většina vlád je ale zatím teprve na počátku tohoto procesu – islandská zkušenost se tedy může hodit.
Podle MIT Technology Review je 38 procent zapojených Islanďanů do chytré karantény vlastně velmi špatný výsledek. Island je totiž malý a přitom společensky i kulturně soudržný národ – pouze osmatřicetiprocentní pokrytí je tedy zklamáním. Studie britských epidemiologů nedávno naznačila, že aby chytrá karanténa opravdu fungovala, muselo by podobné aplikace používat přes 60 procent obyvatel dané země.
Další faktory
Islandu se přesto podařilo udržet vývoj pandemie pod kontrolou. Má jen něco přes 1800 potvrzených případů a 10 úmrtí. Počet nových případů zůstává již několik týdnů víceméně stejný a poslední potvrzená smrt na covid-19 byla 19. dubna.
A to všechno navzdory skutečnosti, že země nepřijala většinu drastičtějších opatření, která se rozšířila jinde. Volný pohyb byl omezen jen částečně a také byla přijata opatření bránící shromažďování více osob, ale základní školy, a dokonce i některé restaurace zůstaly otevřené. Island využil ke zkrocení pandemie své izolovanosti od ostatního světa a kombinaci společenského distancování a „bublinové“ strategie, kde se třídy a pracoviště dělí na samostatné jednotky, které komunikují jen mezi sebou.
Pálmason naznačuje, že se Islandu nejvíc vyplatila rychlá a agresivní reakce spojená s masivním testováním, sledováním a izolací. Hodně se také vyplatila komunikace s občany, kteří podle Pálmasona většinu opatření dodržovali a s úřady spolupracovali.
Kritika z Česka
Chytrou karanténu kritizovali také někteří epidemiologové a hygienici v České republice. Systém je podle jejich otevřeného dopisu z konce dubna účinný jen v případě, pokud přibývají stovky nakažených denně. Při nízkých počtech případů ale chytrá karanténa dohledávání nemocných ani jejich kontaktů podle nich příliš neurychluje.
Díky chytré karanténě však podle jejích zastánců nebude nutné přistupovat k razantním plošným opatřením. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je klíčová rychlost přijetí opatření.
„Víme, že to začíná několika pacienty, a pokud se nepřikročí k příslušným krokům, tak ten nárůst může být exponenciální. Právě chytrá karanténa má být rychlý a efektivní nástroj, jak zjistit co nejdříve kontakty pozitivního pacienta, jak co nejdříve vyšetřit daného pacienta, odeslat vzorky do příslušné laboratoře, mapovat kapacity laboratoří tak, aby ten proces skutečně nebyl v řádu týdnů, ale maximálně hodin nebo několika málo dnů,“ uvedl Vojtěch.
Chytrá karanténa se v České republice rozběhla od 1. května. Není omezena jen na mobilní aplikace, jedná se o celý soubor opatření, postupů a nástrojů. Řeší rychlou identifikaci nakažených, odběry, testování a identifikaci kontaktů pozitivně testovaného, ale i logistiku zdravotnického materiálu nebo distribuci vzorků podle kapacity laboratoří, aby bylo zamezeno jejich přetížení.
Vše se řídí na základě analytických dat, která jsou sbírána a vyhodnocována v systému chytré karantény. Hlavní roli v projektu hrají hygienici a armáda.