Chytrá karanténa by se mohla v příštím týdnu začít testovat naostro v terénu. Dosavadní příprava ukázala, že lidé se zpracováním údajů ze svých mobilních telefonů a platebních karet vesměs problém nemají. Podle vládního zmocněnce pro digitalizaci Vladimíra Dzurilly je hlavně potřeba zapracovat na rychlosti práce s daty. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) ale varoval před tím, aby vláda nezašla příliš daleko, kdyby se ukázalo, že systém nefunguje tak dobře, jak doufala. Chytrá karanténa byla tématem pátečních Událostí, komentářů.
Testování chytré karantény začaly státní orgány spolu s armádou i zástupci kraje připravovat v uplynulém týdnu, zatím ale jen zkoušeli jednotlivé její prvky.
„Některé věci se musely doladit. Za prvé bych řekl, že jsou to call centra. Lidé, kteří tam budou, museli zvládnout penzum otázek, které je museli hygienici naučit – jak se správně zeptat, aby se dopátrali správného cíle,“ nastínil jihomoravský hejtman Bohumil Šimek (za ANO), v jehož kraji pilotní projekt probíhá. Zároveň začali vojáci sbírat vzorky od lidí, aby je mohly laboratoře otestovat na přítomnost koronaviru.
Chytrá karanténa má pracovat s osobními daty – údaji z mobilních telefonů a platebních karet. S jejich využitím bude muset člověk, u kterého se prokáže nákaza koronavirem, nejprve souhlasit. Vládní zmocněnec pro digitalizaci se po dosavadních testech domnívá, že s tím potíž nebude.
„Máme za sebou stovky telefonátů. Souhlas dalo zhruba 98 procent lidí. Vnímáme to tak, že každý dává pozor sám na sebe. Dává souhlas, tím pádem si může vzpomenout na více přátel, se kterými přišel do kontaktu, a tím chrání je a chrání jejich blízké,“ řekl Dzurilla.
Upřesnil, že z dat získaných z mobilů a karet vznikne mapa, kudy se nakažený člověk pohyboval. „Není to tak, že bychom ho trasovali, nevidíme celý průběh, kudy šel a jakým způsobem se tam dostal. Vidíme jenom místa, na kterých se nacházel a kde byl signál mobilního telefonu delší dobu aktivní,“ podotkl. Sám nakažený si potom bude muset v telefonickém rozhovoru vzpomenout, s kým se setkal, ale díky této mapě by to pro něj mělo být snazší.
Hřiba zneklidňuje, co by mohlo přijít po chytré karanténě
Princip chytré karantény ocenil pražský primátor Hřib, který přitom vládu kvůli některým krokům v rámci koronavirové krize kritizoval. Nelíbí se mu například, že „využila situace nouzového stavu k tomu, aby schválila zákon o sledování internetu“.
Naráží tím na novelu zákona o Vojenském zpravodajství, podle níž by tato tajná služba měla dostat na starosti obranu České republiky v kybernetickém prostoru – tedy mít možnost kybernetického protiútoku. Obdobný zákon ale narazil na kritiku už v minulém volebním období, kdy neprošel.
Chytrou karanténu ale nepovažuje Hřib za problematickou vzhledem k tomu, že vše vychází ze souhlasu nakaženého. Podle Dzurilly navíc budou data pro vytvoření vzpomínkové mapy uchována pouze šest hodin a poté zničena. Hřiba ale zneklidňuje otázka, co by mohlo přijít po chytré karanténě.
„Problém je případně v tom, že v momentě, kdy to nezabere, tak je otázka, s čím přijde vláda poté,“ řekl s odkazem na zmíněný zákon o sledování internetu.
I když se chytrá karanténa nebo případná tvrdší opatření týkají i často zmiňovaného tématu omezování lidských práv a svobod během nouzového stavu, zatím jsou na pořadu dne docela jiné problémy. Podle hejtmana Šimka zatím nejvážnější problém celého procesu stojí v jeho závěru – vyhodnocování vzorků odebraných lidem, kteří se s nakaženým setkali. „Chybějí nám PCR sety – ty vyhodnocovací. Věřím, že se to výrazně zlepší,“ uvedl.
Chytrá karanténa by se měla po Jihomoravském kraji začít zkoušet také v Praze a Moravskoslezském kraji. V celé republice by mohla začít fungovat po Velikonocích. Vláda si od ní slibuje, že umožní začít zmírňovat plošná opatření vyhlášená proti šíření nového typu koronaviru a nemoci COVID-19, kterou způsobuje.
