Papuchalk umí používat nástroje. Biologové ho zachytili s „větvičkou na drbání"

Tři vědci z Oxfordské univerzity zkoumali papuchalky – ptáky vzhledem podobné tučňákům, kteří ale žijí na severní polokouli. Poprvé u nich popsali používání nástrojů, a to nejen v případě těchto tvorů, ale mezi všemi mořskými ptáky vůbec.

Biologové výsledky výzkumu popsali v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Moment, kdy pták používá nástroj, dokonce nafilmovali. Papuchalk se na něm pomocí větvičky uchopené v zobáku podrbe:

Během posledních desetiletí vědci popsali mnoho příkladů, kdy nástroje používala řada tvorů – od primátů až po ptáky. Zejména u krkavcovitých se podařilo prokázat, že jsou v nakládání s pomůckami nesmírně obratní a využívají je nečekaně často. Také papoušci s využitím nástrojů dokážou zkušeně otevírat například škeble.

Dovednost může být u papuchalků rozšířená

Až doposud ale vědci neznali jediný příklad, že by s nástroji pracoval nějaký druh mořského ptáka. Mají totiž relativně menší mozky než jejich příbuzní žijící na souši, navíc nad oceánem je mnohem méně možných předmětů, které by mohli použít.

Zatím mají vědci jen jediný zaznamenaný případ. Jeden z biologů pozoroval již před čtyřmi lety papuchalka, jak si několikrát pomocí větvičky prohrabává peří na zádech, když vylézal z vody. Vědec ale tehdy neměl k dispozici kameru, takže chyběl důkaz. Nyní se podařilo papuchalka nafilmovat při podobné činnosti.

Video bylo pořízeno na ostrově Grimsey na Islandu, kde tito ptáci často trpí obtížnými parazity v peří – loňský rok byl pro papuchalky v tomto ohledu výjimečně špatný, protože paraziti se přemnožili.

Podle vědců je větvička na poškrábání se vhodnější než zobák, navíc dosáhne i na místa, kam se jinak pták jen špatně dostane. Tento příklad využití nástroje je zajímavý i tím, že přírodovědci doposud neznali žádný příklad situace, kdy by ho ptáci používali pro poškrábání se.

Zmíněný předchozí, ale nezdokumentovaný případ se odehrál stovky kilometrů od ostrova Grimsey, vědci se proto domnívají, že tato dovednost může být mezi papuchalky nečekaně rozšířená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 6 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...