Papuchalk umí používat nástroje. Biologové ho zachytili s „větvičkou na drbání"

Tři vědci z Oxfordské univerzity zkoumali papuchalky – ptáky vzhledem podobné tučňákům, kteří ale žijí na severní polokouli. Poprvé u nich popsali používání nástrojů, a to nejen v případě těchto tvorů, ale mezi všemi mořskými ptáky vůbec.

Biologové výsledky výzkumu popsali v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Moment, kdy pták používá nástroj, dokonce nafilmovali. Papuchalk se na něm pomocí větvičky uchopené v zobáku podrbe:

Během posledních desetiletí vědci popsali mnoho příkladů, kdy nástroje používala řada tvorů – od primátů až po ptáky. Zejména u krkavcovitých se podařilo prokázat, že jsou v nakládání s pomůckami nesmírně obratní a využívají je nečekaně často. Také papoušci s využitím nástrojů dokážou zkušeně otevírat například škeble.

Dovednost může být u papuchalků rozšířená

Až doposud ale vědci neznali jediný příklad, že by s nástroji pracoval nějaký druh mořského ptáka. Mají totiž relativně menší mozky než jejich příbuzní žijící na souši, navíc nad oceánem je mnohem méně možných předmětů, které by mohli použít.

Zatím mají vědci jen jediný zaznamenaný případ. Jeden z biologů pozoroval již před čtyřmi lety papuchalka, jak si několikrát pomocí větvičky prohrabává peří na zádech, když vylézal z vody. Vědec ale tehdy neměl k dispozici kameru, takže chyběl důkaz. Nyní se podařilo papuchalka nafilmovat při podobné činnosti.

Video bylo pořízeno na ostrově Grimsey na Islandu, kde tito ptáci často trpí obtížnými parazity v peří – loňský rok byl pro papuchalky v tomto ohledu výjimečně špatný, protože paraziti se přemnožili.

Podle vědců je větvička na poškrábání se vhodnější než zobák, navíc dosáhne i na místa, kam se jinak pták jen špatně dostane. Tento příklad využití nástroje je zajímavý i tím, že přírodovědci doposud neznali žádný příklad situace, kdy by ho ptáci používali pro poškrábání se.

Zmíněný předchozí, ale nezdokumentovaný případ se odehrál stovky kilometrů od ostrova Grimsey, vědci se proto domnívají, že tato dovednost může být mezi papuchalky nečekaně rozšířená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 49 mminutami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 3 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 17 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 20 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026
Načítání...