Islandské ledovce za 20 let zmizely ze 750 čtverečních kilometrů. Do roku 2200 mohou zaniknout úplně

Ledovce na Islandu po roce 2000 přišly o 750 kilometrů čtverečních povrchu, což je sedm procent rozlohy ostrova. Důvodem je globální oteplování, vyplývá ze studie, kterou zveřejnil odborný časopis Jökull. Islandským ledovcům hrozí téměř úplný zánik do roku 2200.

Ledovce dosud pokrývají přes deset procent povrchu Islandu – v roce 2019 to bylo 10 400 kilometrů čtverečních. Od roku 1890 se plocha pokrytá ledem zmenšila o 2200 kilometrů čtverečních, tedy o 18 procent. Téměř třetina tohoto úbytku připadá na nové tisíciletí, spočítali islandští glaciologové, geologové a geofyzikové.

„Změny povrchu ledovců na Islandu od 90. let 19. století představují jasnou odpověď na klimatické změny,“ uvedli autoři studie.

Zrychlující zkáza

V roce 2014 Island v důsledku oteplování přišel o svůj první ledovec Okjökull. Tehdy se hovořilo o obavách vědců, že na Islandu do roku 2200 zmizí na 400 ledovcových masivů. Podle studie otištěné v dubnu v časopise Nature jsou aljašské, alpské a islandské ledovce mezi těmi, které v posledních letech ustupovaly nejrychleji.

Na 220 tisíc světových ledovců přicházelo podle AFP mezi roky 2000 a 2019 dohromady v průměru o 267 miliard tun ledu ročně. Nyní už je to kolem 300 miliard tun. Tempo úbytku ledu se za poslední dvě desetiletí zrychlilo o 30 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
před 23 hhodinami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
7. 7. 2026

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
7. 7. 2026

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
7. 7. 2026

Evropský pohled