Islandské ledovce za 20 let zmizely ze 750 čtverečních kilometrů. Do roku 2200 mohou zaniknout úplně

Ledovce na Islandu po roce 2000 přišly o 750 kilometrů čtverečních povrchu, což je sedm procent rozlohy ostrova. Důvodem je globální oteplování, vyplývá ze studie, kterou zveřejnil odborný časopis Jökull. Islandským ledovcům hrozí téměř úplný zánik do roku 2200.

Ledovce dosud pokrývají přes deset procent povrchu Islandu – v roce 2019 to bylo 10 400 kilometrů čtverečních. Od roku 1890 se plocha pokrytá ledem zmenšila o 2200 kilometrů čtverečních, tedy o 18 procent. Téměř třetina tohoto úbytku připadá na nové tisíciletí, spočítali islandští glaciologové, geologové a geofyzikové.

„Změny povrchu ledovců na Islandu od 90. let 19. století představují jasnou odpověď na klimatické změny,“ uvedli autoři studie.

Zrychlující zkáza

V roce 2014 Island v důsledku oteplování přišel o svůj první ledovec Okjökull. Tehdy se hovořilo o obavách vědců, že na Islandu do roku 2200 zmizí na 400 ledovcových masivů. Podle studie otištěné v dubnu v časopise Nature jsou aljašské, alpské a islandské ledovce mezi těmi, které v posledních letech ustupovaly nejrychleji.

Na 220 tisíc světových ledovců přicházelo podle AFP mezi roky 2000 a 2019 dohromady v průměru o 267 miliard tun ledu ročně. Nyní už je to kolem 300 miliard tun. Tempo úbytku ledu se za poslední dvě desetiletí zrychlilo o 30 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 13 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 9 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 11 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 13 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
13. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026
Načítání...