Islandské ledovce za 20 let zmizely ze 750 čtverečních kilometrů. Do roku 2200 mohou zaniknout úplně

Ledovce na Islandu po roce 2000 přišly o 750 kilometrů čtverečních povrchu, což je sedm procent rozlohy ostrova. Důvodem je globální oteplování, vyplývá ze studie, kterou zveřejnil odborný časopis Jökull. Islandským ledovcům hrozí téměř úplný zánik do roku 2200.

Ledovce dosud pokrývají přes deset procent povrchu Islandu – v roce 2019 to bylo 10 400 kilometrů čtverečních. Od roku 1890 se plocha pokrytá ledem zmenšila o 2200 kilometrů čtverečních, tedy o 18 procent. Téměř třetina tohoto úbytku připadá na nové tisíciletí, spočítali islandští glaciologové, geologové a geofyzikové.

„Změny povrchu ledovců na Islandu od 90. let 19. století představují jasnou odpověď na klimatické změny,“ uvedli autoři studie.

Zrychlující zkáza

V roce 2014 Island v důsledku oteplování přišel o svůj první ledovec Okjökull. Tehdy se hovořilo o obavách vědců, že na Islandu do roku 2200 zmizí na 400 ledovcových masivů. Podle studie otištěné v dubnu v časopise Nature jsou aljašské, alpské a islandské ledovce mezi těmi, které v posledních letech ustupovaly nejrychleji.

Na 220 tisíc světových ledovců přicházelo podle AFP mezi roky 2000 a 2019 dohromady v průměru o 267 miliard tun ledu ročně. Nyní už je to kolem 300 miliard tun. Tempo úbytku ledu se za poslední dvě desetiletí zrychlilo o 30 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
před 1 hhodinou

Minutu po minutěArtemis II odstartovala na cestu k Měsíci

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala na cestu kolem Měsíce. Česká televize start rakety vysílala živě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 15 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 17 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 17 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
včera v 07:35

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
31. 3. 2026
Načítání...