Islandská vládní koalice v sobotních volbách podle konečných výsledků opět získala většinu v parlamentu. Původní data naznačovala, že Island bude mít v Evropě první parlament, ve kterém budou převažovat ženy. Po přepočtu hlasů mu však tento primát těsně unikl, uvedla agentura AFP s odvoláním na volební komisi.
Islandská vládní koalice si udržela v parlamentu většinu
Předvolební průzkumy naznačovaly, že současná koaliční vláda v čele s premiérkou Katrín Jakobsdóttirovou ve volbách o většinu v parlamentu přijde. Díky růstu podpory koaliční Pokrokové strany však koalice jako celek naopak své postavení zlepšila, ačkoli si premiérčino Levicově-zelené hnutí pohoršilo.
Strany z vládní koalice podle agentury Reuters obsadí 37 ze 63 křesel v parlamentu. Levicově-zelené hnutí získalo pouze osm křesel, zatímco v roce 2017 to bylo jedenáct křesel. Centristická Pokroková strana si však polepšila o pět křesel na třináct. Součástí vládní koalice je rovněž konzervativní Strana nezávislosti, která si udržela šestnáct křesel a zůstala nejsilnější stranou v parlamentu.
Ženy ve většině nebudou
Ženy v parlamentu po volbách obsadí nakonec „jen“ třicet křesel, tedy bezmála osmačtyřicet procent, řekl podle AFP předseda volební komise Ingi Tryggvason. Poměr počtu žen v parlamentu je ovšem i po revizi nejvyšší v Evropě, neboť dosavadní rekordman Švédsko má žen ve svém zákonodárném sboru sedmačtyřicet procent, připomíná agentura AP.
Před přepočtem hlasů měl mít islandský parlament třiatřicet poslankyň. V současném složení je čtyřiadvacet žen, tedy osmatřicet procent. Podle statistiky Světové banky celosvětovému žebříčku vévodí Rwanda s jednašedesáti, Kuba s třiapadesáti a Spojené arabské emiráty s padesáti procenty. V České republice je v parlamentu třiadvacet procent žen.
AP si všímá, že se země těsně přiblížila nadpolovičnímu podílu žen v parlamentu navzdory celkové ztrátě voličské přízně u levicových stran, které uplatňují kvóty pro rovné zastoupení žen na kandidátkách. Podle politoložky Silji Báry Ómarsdóttirové se jim však podařilo vytvořit novou obecnou normu, kdy při výběru kandidátů není přijatelné pominout rovnost pohlaví.
Změny klimatu byly hlavním tématem předvolební kampaně na severoatlantickém ostrově se 360 tisíci obyvateli, který je z velké části pokryt ledovcovým příkrovem. Do popředí se toto téma dostalo po letošním – na islandské poměry – mimořádně teplém létě, během kterého teploty v 59 dnech přesáhly teplotu dvacet stupňů, což způsobilo silný úbytek ledovců.