Hmyz strana 5 z 5

Východní část Afriky je v posledních letech sužována nálety sarančat. Stovky tisíc jich i letos plošně nalétají na území, kde likvidují úrodu farmářů. Nejvíce postiženou oblastí je Africký roh, tedy Somálsko, Etiopie a Keňa. Farmáři za zničenou úrodu nedostávají žádnou kompenzaci a po náletech hmyzu mají problém uživit vlastní rodiny. Mnoho z nich tak sarančata chytá a využívá jako potravu.

Nový objev čínských vědců poukázal na to, že parazitů nebyli ušetřeni ani dinosauři. Uvnitř zhruba sto milionů let starého barmského jantaru totiž našli několik malých jedinců podobných současným vším. Své zjištění výzkumníci představili v odborném časopise Nature Communications.

Emeritní profesor William Romoser z Ohijské univerzity představil v úterý na setkání Americké entomologické společnosti výsledky svého několikaletého výzkumu. Analyzoval snímky povrchu Rudé planety a tvrdí, že na Marsu žije nebo v minulosti žil hmyz.

V Německu za posledních deset let dramaticky ubylo pavouků a hmyzu, prokázala nová studie odborníků z Technické univerzity v Mnichově. Za úbytek členovců v lesích a na loukách může mimo jiné intenzivní zemědělství, tvrdí výzkumníci, o jejichž projektu informovala agentura DPA.

Domácnosti po celé České republice čelí invazi nepůvodního druhu hmyzu – asijských slunéček východních. V těchto dnech hledají u lidí ochranu před zimou.

Až o sedm decilitrů mléka méně nadojí za den kráva, kterou obtěžují hejna much. Většina farem a statků čelí tomuto problému chemickými postřiky. Podle vědců z Mendelovy univerzity v Brně je podobně účinné nasazení parazitických vosiček. Tuto biologickou metodu, která není finančně náročnější a vyhovuje trendu omezování chemických látek, zkouší třicítka farem v Česku.

Tým vědců s českou účastí objevil v subtropickém lese v Číně unikátního světélkujícího kovaříka. Brouk dostal název Sinopyrophorus schimmeli a podle odborníků reprezentuje nejen nový druh a rod, ale také dosud neznámou vývojovou větev kovaříkovitých, která si zasloužila status samostatné podčeledi. Nově objevený druh brouka pomáhá vědcům odhalit evoluci bioluminiscence.

Hospodaření Lesů ČR zlikvidovalo na Pálavě tisíce přísně chráněných motýlů. Oznámili to vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Podle biologů státní podnik do lokality nevhodně zasahuje, hlavně co se týče těžby dřeva, strojního čištění pasek a příliš velkého počtu zvěře v oboře. Podle Lesů ČR je naopak na vině především klimatická změna a její dopady na tuzemskou krajinu.

Vědecký tým pod vedením entomologa Milana Jandy z českobudějovického biologického centra Akademie věd objevil při expedici na ostrově Bougainville, jenž patří Papui-Nové Guineji, několik dosud neznámých druhů mravenců. Papua-Nová Guinea je známá vysokým výskytem endemitů, přesný počet druhů ale určí až několikaměsíční analýza.

Pod některými lipami v Česku nachází lidé v poslední době desítky mrtvých čmeláků. Část odborníků tvrdí, že za jejich úhyn může lípa plstnatá, která není v Česku přirozeným druhem. Jiní tvrdí, že v tomto období nejde o nic výjimečného, protože čmeláci v červenci běžně umírají.

Dětský program České televize ČT:D spolu s ministerstvem životního prostředí vyhlásil na letošní prázdniny novou výzvu. Po loňském hledání ztracených oveček se snaží Déčko rozbzučet. Od dětí k tomu potřebuje hmyz. Ten děti najdou při svých letních výletech po Česku.

Během úterní noci zachytili meteorologové americké služby NWS na raderech masivní oblak. Až jeho podrobnější zkoumání ukázalo, že se nejedná o srážky, ale o hmyz – radar totiž podle všeho zachytil obrovský roj slunéček.

Některá města v Česku začínají omezovat sečení trávy na svých pozemcích. Chtějí tak podpořit rozmanitost druhů rostlin a živočichů. S tímto plánem přišla aktuálně Ostrava. Podle Roberta Tropka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd České republiky se početnost hmyzu v krajině výrazně snižuje. Vyhynutí hrozí zhruba polovině druhů, ohroženy jsou včely nebo motýli.

V centrálním městském obvodu Moravská Ostrava a Přívoz letos vzniknou luční trávníky. Obvod omezí sečení trávy na dvakrát ročně, aby podpořil biodiverzitu rostlin a živočichů. Podle odborníků v přírodě výrazně ubývá hmyzu i některých druhů rostlin. Navíc místa s přirozenou skladbou zeleně mohou hmyzu poskytnout dostatek potravy a úkrytů.

Komár tygrovaný, který je schopen přenášet viry zika, dengue či chikungunya, se natrvalo usídlil již ve více než polovině francouzských departementů včetně Paříže. S odvoláním na ministerstvo zdravotnictví, které zveřejnilo mapu výskytu tohoto dvoukřídlého hmyzu, o tom informovala agentura AFP. Tento druh komára se občas vyskytuje i na jižní Moravě.

Jaro je v plném proudu a s teplem ožívají škůdci – mouchy, moli, ale i štěnice. Zatímco proti škůdcům, kteří se soustředí na potraviny, lze docela účinně bojovat důsledným uzavíráním jídla, boj s některými škůdci je takřka marný. Zvlášť komplikovaný může být boj se štěnicemi. Potřeba je profesionální pomoc, a protože se s nimi pojí různé fámy, mohou domov se štěnicemi poznamenat i psychické problémy.

Lesy dnes pokrývají větší plochu než dříve, ale rostliny a živočichové v nich ubývají. V tiskové zprávě o tom informovala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). V rámci záchranného programu v úterý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vypustil v národní přírodní rezervaci Libický luh zhruba sto housenek hnědáska osikového, který patří mezi kriticky ohrožené druhy. V lese by housenky měly zakuklit a vytvořit novou populaci.

Mravkolev je hmyz známý českým čtenářům z pohádek Ondřeje Sekory. I v nich šlo o hrůzu nahánějící kreslenou postavu, ten skutečný je ale vrcholový predátor s neobyčejně účinným způsobem lovu. Aby se podařilo odhalit, proč je jeho písečná past tak dokonalým nástrojem, museli spojit síly přírodovědci a fyzici. Výzkum ukázal, že jde o nesmírně efektivní dílo, z něhož kořist v podstatě nemá šanci uniknout.

Některé druhy včel provozují fascinující tance, pomocí nichž si vyměňují informace. Umí si tímto způsobem předávat fakta o směru i vzdálenosti k potravě, nebo o tom, zda mají zásob dost. Moderní zemědělství ale zřejmě tento starý mechanismus potlačuje.

Mezinárodní vědecký tým oznámil nález veliké včely, která byla naposledy v přírodě spatřena roku 1981. Je čtyřikrát větší než běžná včela.

Každý rok ve světě zmizí 2,5 procenta z celkového objemu hmyzu a bude-li úbytek pokračovat dosavadním tempem, tak za 100 let hmyz vyhyne úplně. Vyplývá to z analýzy zveřejněné v časopise Biological Conservation, na kterou upozornil britský list The Guardian. Ubývá přes 40 procent hmyzích druhů a třetina je ohrožena. Hmyz přitom mizí osmkrát rychleji než savci, ptáci a plazi. Jeho rychlé ubývání v první řadě způsobuje intenzivní zemědělství, zejména užívání pesticidů, ale přispívá k němu také urbanizace a klimatické změny.

Veřejné osvětlení, které respektuje přirozené cykly přírody, si jako první v Česku pořídily středočeské Hrusice. Biodynamické lampy září naplno, jen když kolem nich někdo prochází – a během noci mění barvu světla tak, aby nevytvářely světelný smog a nerušily biologické hodiny lidí, zvířat, hmyzu ani rostlin.

Tradiční bílé pruhované malby na tmavé kůži, které jsou typické pro některé domorodé kmeny v Africe, Austrálii a některých částech Asie, odpuzují hmyz. Doposud neznámý efekt „zebřího“ motivu odhalili maďarští vědci z Univerzity Loránda Eötvöse. Pokožka s namalovanými bílými pruhy je podle nich pro ovády až desetkrát méně přitažlivá než snědá pleť.

Po dlouhých osmi letech vstupuje do českých kin nový snímek proslulého surrealistického filmaře Jana Švankmajera. Film nazvaný prostě Hmyz na motivy divadelní hry bratří Čapků je prý zároveň posledním celovečerním dílem třiaosmdesátiletého tvůrce. Groteskní podobenství, které svobodně přechází mezi komedií, satirou a hororem, koprodukovala Česká televize.