Hmyz strana 5 z 5

Vědcům se poprvé podařilo získat části DNA z hmyzu, který uvázl v pryskyřici stromů nalezených na Madagaskaru. Snít o vzniku Jurského parku je ale podle autorů výzkumu zatím předčasné. Hmyz totiž nepocházel z pravěku, ale uvázl a zemřel v pryskyřici jen před několika lety.

Nový výzkum popsal mechanismus, jak i nízké množství insekticidu, kterým je rozšířený imidakloprid, může poškodit nervový, metabolický a imunitní systém hmyzu – včetně toho užitečného, jakým jsou včely.

Vědci z Ostravské univerzity objevili v jantaru nové fosilní druhy hmyzu z období dinosaurů. S popisy zhruba sto milionů let starých fosilií se dostali také na stránky prestižních vědeckých časopisů.

Zachovat část původního lesa v blízkosti polí je výhodné. Pomáhá přirozeným nepřátelům polních škůdců a vede k vyšším lokálním výnosům. Přispívá tak zároveň biodiverzitě i zemědělství. Ukazují to výsledky výzkumu sójových polí nedaleko argentinské Córdoby, který provedl tým argentinských, amerických a českých vědců. Výzkum podle nich potvrzuje, že pokračovat v kácení původních lesů Chaco Serrano by byla chyba.

Zámecký park ve Strážnici na Hodonínsku prochází po zhruba sto padesáti letech obnovou. Areál je proto částečně uzavřený pro návštěvníky. Úpravy mají zajistit větší bezpečnost a také lepší prostředí pro vzácné druhy hmyzu i ptactva.

Spousta lidí to zažila: při pohledu na meteoradar to vypadá, že prší – ale ve skutečnosti nespadne ani kapička. Jsou snad radary tak nespolehlivé, anebo je důvod jiný? Vysvětluje meteorolog Pavel Karas.

Záchranáři už letos vyjeli ke stovkám alergických reakcí po bodnutí vosou, včelou nebo sršní. V několika případech musela pomoci letecká služba. Jeden člověk zemřel. České televizi to řekli krajští záchranáři.

Možné místo narození a raného mládí Jana Amose Komenského, Bartkův mlýn v Nivnici na Uherskohradišťsku, se dočkalo speciálního ošetření. Odborníci jej zbavili škůdců, kteří napadli dřevěnou část stavby.

Čínští paleontologové v Myanmaru našli dokonale zachovaný pravěký hmyz z doby, kdy Zemi ještě vládli dinosauři. Nález je výjimečný v tom, že díky jantaru, v němž byla zvířata polapená, se dokonale zachovaly i jejich původní jasné barvy.

Mraky sarančat devastují zemědělskou úrodu na severozápadě Keni, postižená je ale i část Etiopie a Somálska. V těchto oblastech přitom farmáři zpravidla nevlastní rozsáhlá pole, a úroda jim tak stačí sotva na obživu. Sarančata jsou navíc schopna velmi rychlého přesunu, během dne v roji uletí až 130 kilometrů, což znemožňuje lidem se na kritickou situaci připravit. Nezbývá tak než spoléhat na následnou podporu vlád.

Pokud jsou včely vystavené dvěma komerčně používaným pesticidům, prokazatelně to zkracuje jejich život a vyvolává to u nich fyziologický stres. Popsali to vědci z Oregonské státní univerzity v odborném žurnálu PLOS ONE.

Zatímco v předchozích letech hubila Studénka přemnožené komáry postřikem, který likvidoval zároveň i jiný hmyz včetně včel, letos instaluje do tůní přípravek, který hubí pouze larvy. Použití larvicidu vítají i ekologové, je šetrnější a účinnější.

Skoro čtyřikrát víc jasoňů dymnivkových než v minulých letech se podařilo napočítat pracovníkům Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) na Pálavě. Ohrožený druh motýla odtud prakticky zmizel, daří se ho ale do přírody vracet díky novému projektu v oboře Bulhary. Odborníci doufají, že podobných míst může ještě přibýt.

Největší výzkum zjišťující množství hmyzu ukázal znepokojivý trend; za posledních třicet let ho v Evropě zmizelo asi pětadvacet procent, pokles navíc stále zrychluje. Údaje ze zbytku světa nejsou tak spolehlivé, ale vypadá to, že hmyzu ubývá rychle po celé planetě. A vzhledem k jeho nenahraditelnosti v potravinovém řetězci to může mít fatální vliv i na člověka.

V jihoizraelském Tel Aradu podobně jako jinde ubývá včelstev. Tamní pěstitelé se proto rozhodli vyzkoušet metodu schopnou opylovat plodiny mechanicky, napsala agentura Reuters. Bzučení včel v telaradském sadu mandloní nahradil traktor, který do korun kvetoucích stromů z malých trysek vypouští v přesně odměřených dávkách pylová zrna.

Některé druhy mravenců se vyvíjejí směrem k větší specializaci, jak je v přírodě běžné. Ale když je toho zapotřebí, dokáží se vrátit zpět ke starší a méně specializované podobě, která jim vyhovuje více.

Ptákem roku 2020 je jiřička obecná. Titul opeřenci, který žije v blízkosti lidí a na zimu odlétá do Afriky, udělila Česká společnost ornitologická (ČSO) – chce tak upozornit na ubývání vhodného životního prostředí pro ptáky vlivem stavebnictví a zásahů do hnízdišť. Loni ornitologové ptákem roku vyhlásili hrdličku divokou.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství vyzvala k mezinárodní pomoci zemím východní Afriky postiženým invazí kobylek. Varovala, že hejna se mohou dále rozrůstat a šířit do nových regionů. Zatím se s kobylkami potýkají Etiopie, Keňa a Somálsko. Hmyz ničí úrodu na polích a situace může vést až k hladomoru. Na jaře by kobylky mohly zasáhnout také Írán, Pákistán či Indii.

Přes 9100 ohrožených motýlů a brouků zajistila brněnská policie u profesionálního entomologa z Frýdecko-Místecka. Muž je podezřelý z obchodování s chráněným hmyzem, na internetu nabízel například jasoně červenookého či jasoně dymnivkového. Přitom už jejich vlastnění, natož obchodování s nimi, je zakázáno. V případě uznání viny u soudu muži hrozí až tři roky vězení.

Od středy se zvyšuje pokuta za neočipovaného psa z 20 tisíc na 50 tisíc korun. V účinnost vstupuje novela veterinárního zákona, která změnu přinesla. Čipování je povinné od začátku roku, veterináři ale již evidují několik podnětů, kterými se budou zabývat. Žádné pokuty zatím za neočipování neuložili. Až do roku 2022 navíc nebude fungovat centrální registr psů, ve kterém by byly informace z čipů sjednocené.

Východní část Afriky je v posledních letech sužována nálety sarančat. Stovky tisíc jich i letos plošně nalétají na území, kde likvidují úrodu farmářů. Nejvíce postiženou oblastí je Africký roh, tedy Somálsko, Etiopie a Keňa. Farmáři za zničenou úrodu nedostávají žádnou kompenzaci a po náletech hmyzu mají problém uživit vlastní rodiny. Mnoho z nich tak sarančata chytá a využívá jako potravu.

Nový objev čínských vědců poukázal na to, že parazitů nebyli ušetřeni ani dinosauři. Uvnitř zhruba sto milionů let starého barmského jantaru totiž našli několik malých jedinců podobných současným vším. Své zjištění výzkumníci představili v odborném časopise Nature Communications.

Emeritní profesor William Romoser z Ohijské univerzity představil v úterý na setkání Americké entomologické společnosti výsledky svého několikaletého výzkumu. Analyzoval snímky povrchu Rudé planety a tvrdí, že na Marsu žije nebo v minulosti žil hmyz.

V Německu za posledních deset let dramaticky ubylo pavouků a hmyzu, prokázala nová studie odborníků z Technické univerzity v Mnichově. Za úbytek členovců v lesích a na loukách může mimo jiné intenzivní zemědělství, tvrdí výzkumníci, o jejichž projektu informovala agentura DPA.