Na Ostravsku se začínají ve velkém objevovat teplomilné kobylky

Na Ostravsku se začíná ve velkém objevovat teplomilný rovnokřídlý hmyz. Biologové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (OU) v pětiletém výzkumu prokázali například rozsáhlou expanzi kobylky kuželohlavé, která se v Česku znovuobjevila zhruba po 50 letech v roce 2006 na jižní Moravě a během 15 let se stala na řadě míst běžným druhem.

Výsledky svého výzkumu ostravští vědci vydali v odborném časopise Insects. Od roku 2006 podle nich urazila kobylka od hranic s Rakouskem na sever desítky kilometrů.

„Kobylka se šířila maximální rychlostí 13,8 až 16,2 kilometru ročně, přičemž v Moravské bráně na severu Moravy se její postup zpomalil na 11,1 až 11,7 kilometru ročně,“ uvedl člen týmu Oto Kaláb. Podle autorů práce jde o důsledek globálního oteplování.

Mapa šíření kobylky kuželohlavé: kolečkem je značené nové šíření, čtverečkem historické lokality
Zdroj: Insects

S výzkumem v terénu vědcům pomohli i amatérští pozorovatelé z řad veřejnosti. Kobylku kuželohlavou si biologové vybrali pro výzkum kvůli jejím vlastnostem: jde o dobře létající druh, který se snadno šíří otevřenou krajinou a lze jej snadno vyhledávat i mapovat.

Kobylku neminete

„Samci totiž navečer vydávají hlasitý a velmi charakteristický zvuk, který je dobře slyšitelný i na desítky metrů. Po večerech jsme tak pravidelně projížděli autem s otevřenými okýnky krajinou a pomocí detektoru ultrazvuku, který umožňuje zachycení a lokalizaci zvuku, mapovali možné přesuny této kobylky napříč Moravskou bránou,“ popsal Petr Kočárek z OU. Při modelování rychlosti a tras migrace pak vědci vyšli z geografických analýz.

„Zaznamenané trasy expanze kobylky kuželohlavé jsou s velkou pravděpodobností využívány také dalšími druhy, včetně těch nepůvodních a invazivních. Na rozdíl od invazivních druhů jde v případě sledované kobylky o neškodný druh,“ uvedla mluvčí OU Lucie Fremrová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 10 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 12 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 15 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled