Na Ostravsku se začínají ve velkém objevovat teplomilné kobylky

Na Ostravsku se začíná ve velkém objevovat teplomilný rovnokřídlý hmyz. Biologové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (OU) v pětiletém výzkumu prokázali například rozsáhlou expanzi kobylky kuželohlavé, která se v Česku znovuobjevila zhruba po 50 letech v roce 2006 na jižní Moravě a během 15 let se stala na řadě míst běžným druhem.

Výsledky svého výzkumu ostravští vědci vydali v odborném časopise Insects. Od roku 2006 podle nich urazila kobylka od hranic s Rakouskem na sever desítky kilometrů.

„Kobylka se šířila maximální rychlostí 13,8 až 16,2 kilometru ročně, přičemž v Moravské bráně na severu Moravy se její postup zpomalil na 11,1 až 11,7 kilometru ročně,“ uvedl člen týmu Oto Kaláb. Podle autorů práce jde o důsledek globálního oteplování.

Mapa šíření kobylky kuželohlavé: kolečkem je značené nové šíření, čtverečkem historické lokality
Zdroj: Insects

S výzkumem v terénu vědcům pomohli i amatérští pozorovatelé z řad veřejnosti. Kobylku kuželohlavou si biologové vybrali pro výzkum kvůli jejím vlastnostem: jde o dobře létající druh, který se snadno šíří otevřenou krajinou a lze jej snadno vyhledávat i mapovat.

Kobylku neminete

„Samci totiž navečer vydávají hlasitý a velmi charakteristický zvuk, který je dobře slyšitelný i na desítky metrů. Po večerech jsme tak pravidelně projížděli autem s otevřenými okýnky krajinou a pomocí detektoru ultrazvuku, který umožňuje zachycení a lokalizaci zvuku, mapovali možné přesuny této kobylky napříč Moravskou bránou,“ popsal Petr Kočárek z OU. Při modelování rychlosti a tras migrace pak vědci vyšli z geografických analýz.

„Zaznamenané trasy expanze kobylky kuželohlavé jsou s velkou pravděpodobností využívány také dalšími druhy, včetně těch nepůvodních a invazivních. Na rozdíl od invazivních druhů jde v případě sledované kobylky o neškodný druh,“ uvedla mluvčí OU Lucie Fremrová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 56 mminutami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 2 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 15 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 16 hhodinami
Načítání...