Brno - Skupina vědců z brněnské Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně se řídí podle hesla lepší cvrček v hrsti než holub na střeše. Podle nich představuje řešení budoucích potravinových krizí lidstva entomofagie - tedy pojídání hmyzu. Komu se příčí už jen pouhá představa šestinohé havěti či bílé larvy na talíři, má se prý rychle učit překonávat předsudky.
Potravinovou krizi by v budoucnu mohlo vyřešit pojídání hmyzu
„Hmyz se v budoucnosti stane běžnou součástí jídelníčku, a to i v České republice. Jen zatím nedokážeme odhadnout, jak blízká budoucnost to bude,“ řekla dnes odborná asistentka zoologického ústavu Marie Borkovcová. Hmyz je podle ní výborným zdrojem aminokyselin, zdraví příznivých tuků, minerálů a chitinu, který může sloužit jako náhrada vlákniny.
Vědci znají asi 1800 druhů jedlého hmyzu, většina z nich je poživatelná ve stádiu larvy nebo kukly. Člověk ve své prehistorii prý hmyz jedl zcela běžně. „Než se lidé stali lovci, byli sběrači,“ upozornila Borkovcová. Do dnešních dnů požívání hmyzu přetrvalo nejen u mnoha přírodních národů, ale také v Mexiku a v jihovýchodní Asii. Dokonce jedna česká kuchařka z roku 1920 nabízí recept na polévku z chroustů.
Borkovcová sama hmyz s oblibou jí a připravuje ho i v domácnosti. „Jídlo, ve kterém je hmyz, jíme přinejmenším několikrát do měsíce,“ uvedla její dcera Martina Bednářová. Nejraději prý má cvrčky v karamelu.
Spektrum receptů z hmyzu je široké. Šéfkuchař brněnské restaurace Noemova archa Petr Ocknecht zná například opečené šváby po provensálsku, pečený chléb s cvrčky nebo dezerty i jiná jídla připravovaná z moučných červů. K poživatelným druhům patří i sarančata, larvy včel i vosíků a mravenci, kteří jsou zdrojem železa.
Hmyzu by se měli vyhnout lidé, kteří mají alergii na mořské plody. Nikdo by také neměl sbírat hmyz v přírodě. Mnoho druhů je chráněných, jiné jsou jedovaté, další mohou obsahovat pesticidy. Jedinci určení k jídlu se pěstují v uzavřených, hygienicky bezpečných chovech. Lidé také nemají očekávat chutě, které již znají. „Hmyz nechutná jako kuře prostě proto, že to není kuře,“ upozornila Borkovcová.
Průkopníkem nauky o hmyzu jako lidské potravě na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě byl entomolog Dalibor Povolný. První veřejnou přednášku, jejíž součástí byla hmyzí ochutnávka, uspořádal v roce 2002. Od té doby jeho pokračovatelé provádějí rozbory některých běžných druhů hmyzu. První výsledky v podobě procentního vyjádření podílu aminokyselin, mastných kyselin a těžkých kovů již vědci publikovali.
„Na dalších rozborech se pracuje a naším cílem je založit konzumaci hmyzu na solidních vědeckých základech a na odborné úrovni srovnatelné s běžně chovanými hospodářskými zvířaty,“ uvedla Borkovcová.
