Hmyz strana 2 z 5

Listí na stromech pomalu žloutne, ale sršně asijské vesele dál bzučí, komáři tygrovaní bodali ještě na začátku října a ploštice zaplavily zahrady i domácnosti, upozornila francouzská tisková agentura AFP. Mnoho druhů hmyzu je tak zmatených změnami klimatu, že se ještě uprostřed podzimu rozmnožuje.

Hnízdo invazního druhu asijské sršně vytrasovali v minulých dnech přírodovědci s pomocí lidí v Předních Skvrňanech na Plzeňsku. Uvnitř asi osmikilového hnízda, které snesli hasiči, bylo sto trubců a pět královen. Právě trubci, které přírodovědci chytili, nechali vyhladovět a pak jim dali med, je k hnízdu přivedli. V Událostech, komentářích to popsal specialista na blanokřídlé Luděk Šulda.

Několik dětí školního věku ve středu v brněnské městské části Židenice pobodaly sršně. Zdravotníci ošetřili čtrnáct pacientů, devět z nich poté převezli do Dětské nemocnice v Brně. Žádné dítě nebylo ve vážném stavu, uvedla mluvčí záchranářů Michaela Bothová. Hnízdo zlikvidovali hasiči, řekl jejich mluvčí Jaroslav Mikoška.

Jižní část Evropy zažívá invazi nebezpečných mravenců, varují vědci. Tento druh nemá potíže s překonáváním řek, vytlačuje původní druhy a působí obrovské škody na majetku, a dokonce i lidském zdraví. Jejich šíření je navíc nesmírně složité zastavit, ukazují zkušenosti ze zahraničí.

Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Rozsáhlá experimentální studie českých vědců v pralesích na Papui Nové Guineji sledovala fungování potravních sítí mezi hmyzem, ptáky a netopýry a přinesla znepokojivé odpovědi. Ukázala, že dlouhodobý úbytek ptáků a netopýrů může mít vážné dopady na životní prostředí a fungování lesů. Důležité to je hlavně pro oblasti, kde dochází k masivní těžbě dřeva, a tím i k velkému poklesu populací ptáků.

Podporou hnízdění včel samotářek, jejich odchovem i ochranou před pesticidy používanými v zemědělství se zabývali čeští vědci. Samotářské včely se podle nich významně podílejí na opylování rostlin, někdy dokonce více než včely medonosné nebo čmeláci, proto jsou užitečné pro zemědělce. Jejich množství ale klesá, ztrácí své přirozené životní prostředí.

Mezinárodní vědecký tým objevil a popsal pravěkého tvora, jehož vlastnosti pomáhají pochopit, jak vypadala evoluce v dobách, o nichž máme jen minimum informací.

Královéhradecký kraj se zabývá návrhem ekologů na prohlášení lokality Březhradské písčiny v Hradci Králové zvlášť chráněným územím, nebo-li přírodní památkou. Ještě nedávno tam přitom německý investor chtěl postavit sklad oceli. Aktuální územní plán to stále povoluje. Březhradské písčiny jsou mimo jiné domovem vzácného hmyzu.

Na Státní zdravotní ústav (SZÚ) se obrátila řada rodičů s podezřením, že „repelentní náramky“, které jsou podle výrobců určené pro osobní ochranu proti komárům a klíšťatům, příliš nefungují. Vědci čtyři běžné výrobky tohoto druhu prozkoumali a zjistili, že neposkytují žádnou ochranu.

Biologové objevili v Českých Budějovicích kriticky ohrožený druh čmeláka klamavého. Prospívá mu, že město některé části parků neseče tak často. Vznikají tím pro čmeláka ideální podmínky, informoval v tiskové zprávě Jiří Řehounek z ekologického sdružení Calla.

V pražské botanické zahradě ve skleníku Fata Morgana bude možné od pátku navštívit výstavu „Motýli, kouzlo proměny“. Zahrada představí přes pět tisíc jedinců motýlů, kromě všech vývojových fází tohoto impozantního hmyzu bude k vidění i jeho kuklení. Jako každý rok si botanická zahrada nechala přivézt kukly z motýlí farmy ze Stratfordu nad Avonou.

Hartbeespoortská přehrada v Jihoafrické republice bývala vyhledávána rekreanty a milovníky vodních sportů. Nyní návštěvníky vítá pohled na lodě uvázlé v zeleném poli vodního hyacintu. Viníkem je průmyslové znečištění. Těžké kovy, chemikálie a odpad jsou totiž pro hyacint perfektním hnojivem. V boji s vodní rostlinou by mohl pomoct hmyz, a to druh Megamelus scutellaris. Stejně jako hyacint, i tento živočich pochází z Amazonské nížiny. Okusuje jeho listy a zastavuje tak proudění živin v rostlině. Vědci do přehrady vypouští tisíce kusů, kterým se již v minulosti podařilo snížit pokrytí hladiny přehrady hyacintem na pouhou desetinu. Odborníci ale upozorňují, že je nutné zaměřit se na příčinu problému – znečištění.

Blanokřídlý hmyz má v něčem blíže k rostlinám než k ostatním živočichům. S překvapivým zjištěním přišli vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity, když zkoumali telomerázovou ribonukleovou kyselinu (TR). Ta slouží k vytváření a udržování ochranných čepiček na koncích chromozomů zvaných telomery. U včel nebo čmeláků se podobá spíše telomerázové RNA, která se vyskytuje u rostlin a jednobuněčných organismů, než té, kterou mají další živočichové.

Americká vláda schválila použití první vakcíny pro včely na světě. Jedná se o nový způsob boje proti chorobám, které hubí celé včelí kolonie potřebné k opylování rostlin.

Globální populace hmyzu mizí nebývalou rychlostí, zmenšuje se o dvě procenta kusů za rok, odhadují nové vědecké výzkumy. Klesá i druhová pestrost. Od průmyslové revoluce mohlo vymřít až půl milionu druhů, varují ekologové.

Ničit hnízda sršně asijské, která rychle proniká do Evropy, nemusí stačit. Nová studie totiž ukazuje, že k jejich množení může stačit klidně i jeden exemplář tohoto hmyzu.

Tým vědců z několika zemí objevil až 47 milionů let starou jepici. Popsali tak nový druh tohoto hmyzu. Fosilní jepici objevili v jantaru v oblasti u Baltského moře. Vědecký tým tvořili i zástupci českobudějovického biologického centra Akademie věd.

Komáři dokáží svou kořist, ke které patří i člověk, vycítit díky jejímu pachu. Vědci ale zatím nevěděli, co přesně je přitahuje, tedy proč na někoho komáři jdou, ale na jiného ne. Je to přitom důležité nejen pro větší pohodu lidí, ale zejména proto, že komáři přenášejí nemoci jako zika, dengue, malárie nebo žlutá zimnice.

Toto je svět mravenců a lidé jsou zde pouhými návštěvníky, tvrdí část vědců. Podle jejich studie obývá planetu Zemi téměř 20 biliard mravenců. Položeni naráz na váhu by byli těžší než všichni divoce žijící ptáci a savci dohromady. Na jednoho člověka jich připadá 2,5 milionu. Napsal to deník The Washington Post, který cituje z materiálu zveřejněném v pondělí v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences.

Vědci z Rockefellerovy univerzity v New Yorku údajně našli mechanismus, pomocí kterého jsou komáři schopni vypátrat člověka vhodného ke štípnutí. Na rozdíl od většiny živočichů může tento hmyz vnímat pachy několika různými cestami. O studii informoval list The Guardian.

Když chce policie rychle zjistit, jestli je řidič střízlivý, nechá ho chodit po přímce. Stejný test využívají i neurologové k diagnostice neurologických poruch, při nichž jsou narušené části mozku, které koordinují pohyb. Teď vědci provedli hmyzí verzi této zkoušky, aby poprvé prokázali, že moderní pesticidy poškozují nervový systém včel tak, že je pro ně obtížné pohybovat se rovně. Výsledky výzkumu vyšly v odborném časopise Frontiers in Insect Science.

Lesy zničené kůrovcem mají dalšího nepřítele – přemnožený klikoroh borový ničí sazenice jehličnanů. Působí tak velké škody hlavně na místech, kde se lesníci snaží obnovit paseky s vykácenými smrky. Vědci proto přišli s řešením, které by nápor tohoto škůdce mělo zmírnit.

Zvýšený počet výjezdů kvůli alergickým reakcím po bodnutí hmyzem evidují od začátku prázdnin zdravotnické záchranné služby téměř ve všech krajích. Podle zjištění ČT nejvíc případů zatím řešili jihočeští záchranáři, kteří vyjížděli ke 126 alergickým reakcím po vosím nebo včelím bodnutí. Zaznamenali jich tak zhruba o tři desítky více než loni. Například v Praze záchranáři zatím řešili asi padesát případů, oproti loňsku je to téměř trojnásobek.

Vědci už desítky let spekulují, jestli hmyz cítí bolest. Až doposud se většina přikláněla k tomu, že ne, protože je na to zkrátka příliš jednoduchý. Nový výzkum ale našel pozoruhodné důkazy pro teorii, že i včely, motýli nebo mravenci opravdu bolestí trpí.