Hmyz strana 4 z 5

Spolek Fiducia si dal za úkol zlepšit podmínky pro hmyz a udržet ho ve městě. Na svůj projekt „Hmyz je fajnovy“ dostal dotaci města v rámci dotačního programu fajnOVY prostor. V Ostravě by letos měly za přispění umělců vyrůst takzvané hmyzí hotely, které budou současně uměleckými díly.

Masožravé rostliny patří k nejzranitelnějším organismům na planetě. Jsou úzce specializované, a proto na ně podle nové studie extrémně silně dopadají změny klimatu i další činnosti, jimiž člověk mění planetu.

Během letošního roku se v Severní Americe vynoří ze země miliardy cikád, které přinesou do velkoměst obří roje hmyzu a typické zvuky samců hledajících samice k páření. Právě letos totiž vrcholí sedmnáctiletý cyklus, podle něhož cikády řídí své životy.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně testují využití moučných červů jako krmiva pro drůbež. Jedním z důvodů je předpokládaný růst světové populace a potřeba hledání alternativních zdrojů potravy.

Invazní vosičky mohou ohrozit leteckou dopravu. Vědci zjistili, že poškozují kriticky důležité přístroje, na nichž jsou letadla závislá. Experti v rámci výzkumu vyrobili kopie zařízení, které pak rozmístili po letišti.

Přírodovědci popsali, že jeden druh mravence si vytváří téměř nezničitelné brnění, které ho dělá v bojích prakticky neporazitelným. Vyrábí ho z biominerálů, což je hmota, o níž se netušilo, že ji hmyz umí využívat.

První ročník specializované fotografické soutěže Luminar Bug Photography Awards má svého vítěze. Stal se jím Mofeed Abu Shalwa ze Saúdské Arábie. S fotografováním hmyzu začal v deseti letech. Hlavním důvodem nebyla samotná fotografie, ale jeho strach z pavouků, který mu pomohlo fotografování odbourat. Vítězná fotografie zachycuje nosatce červeného. Vítězné fotografie všech kategorií Luminar Bug Photography Awards nabízí obrazová galerie.

Ztráta schopnosti létat umožnila, aby se mravenčí dělnice staly fyzicky silnějšími. Naznačila to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Frontiers in Zoology. Křídlové svaly podle vědců totiž zabíraly hlavní část hrudi mravenců, což omezovalo potenciál jiných svalů.

Slovenští vědci popsali šváby, kteří vytvářejí složitá společenstva podobná těm včelím nebo mravenčím.

Ubývání hmyzu je jedním z velkých ekologických problémů současnosti. Vymírají druhy, klesají i počty jedinců. Kolik ale hmyzu vlastně je? A liší se jeho množství v českých lesích od pralesů v tropech? Do zodpovězení těchto základních – a stále nedostatečně probádaných – otázek se pustili vědci pod vedením ekologa Vojtěcha Novotného z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR). Data sbírali z lesů tří kontinentů a vyhodnocovali 14 let. Unikátní výsledky byly publikovány na konci září v odborném časopise Ecology Letters.

Vědcům se poprvé podařilo získat části DNA z hmyzu, který uvázl v pryskyřici stromů nalezených na Madagaskaru. Snít o vzniku Jurského parku je ale podle autorů výzkumu zatím předčasné. Hmyz totiž nepocházel z pravěku, ale uvázl a zemřel v pryskyřici jen před několika lety.

Nový výzkum popsal mechanismus, jak i nízké množství insekticidu, kterým je rozšířený imidakloprid, může poškodit nervový, metabolický a imunitní systém hmyzu – včetně toho užitečného, jakým jsou včely.

Vědci z Ostravské univerzity objevili v jantaru nové fosilní druhy hmyzu z období dinosaurů. S popisy zhruba sto milionů let starých fosilií se dostali také na stránky prestižních vědeckých časopisů.

Zachovat část původního lesa v blízkosti polí je výhodné. Pomáhá přirozeným nepřátelům polních škůdců a vede k vyšším lokálním výnosům. Přispívá tak zároveň biodiverzitě i zemědělství. Ukazují to výsledky výzkumu sójových polí nedaleko argentinské Córdoby, který provedl tým argentinských, amerických a českých vědců. Výzkum podle nich potvrzuje, že pokračovat v kácení původních lesů Chaco Serrano by byla chyba.

Zámecký park ve Strážnici na Hodonínsku prochází po zhruba sto padesáti letech obnovou. Areál je proto částečně uzavřený pro návštěvníky. Úpravy mají zajistit větší bezpečnost a také lepší prostředí pro vzácné druhy hmyzu i ptactva.

Spousta lidí to zažila: při pohledu na meteoradar to vypadá, že prší – ale ve skutečnosti nespadne ani kapička. Jsou snad radary tak nespolehlivé, anebo je důvod jiný? Vysvětluje meteorolog Pavel Karas.

Záchranáři už letos vyjeli ke stovkám alergických reakcí po bodnutí vosou, včelou nebo sršní. V několika případech musela pomoci letecká služba. Jeden člověk zemřel. České televizi to řekli krajští záchranáři.

Možné místo narození a raného mládí Jana Amose Komenského, Bartkův mlýn v Nivnici na Uherskohradišťsku, se dočkalo speciálního ošetření. Odborníci jej zbavili škůdců, kteří napadli dřevěnou část stavby.

Čínští paleontologové v Myanmaru našli dokonale zachovaný pravěký hmyz z doby, kdy Zemi ještě vládli dinosauři. Nález je výjimečný v tom, že díky jantaru, v němž byla zvířata polapená, se dokonale zachovaly i jejich původní jasné barvy.

Mraky sarančat devastují zemědělskou úrodu na severozápadě Keni, postižená je ale i část Etiopie a Somálska. V těchto oblastech přitom farmáři zpravidla nevlastní rozsáhlá pole, a úroda jim tak stačí sotva na obživu. Sarančata jsou navíc schopna velmi rychlého přesunu, během dne v roji uletí až 130 kilometrů, což znemožňuje lidem se na kritickou situaci připravit. Nezbývá tak než spoléhat na následnou podporu vlád.

Pokud jsou včely vystavené dvěma komerčně používaným pesticidům, prokazatelně to zkracuje jejich život a vyvolává to u nich fyziologický stres. Popsali to vědci z Oregonské státní univerzity v odborném žurnálu PLOS ONE.

Zatímco v předchozích letech hubila Studénka přemnožené komáry postřikem, který likvidoval zároveň i jiný hmyz včetně včel, letos instaluje do tůní přípravek, který hubí pouze larvy. Použití larvicidu vítají i ekologové, je šetrnější a účinnější.

Skoro čtyřikrát víc jasoňů dymnivkových než v minulých letech se podařilo napočítat pracovníkům Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) na Pálavě. Ohrožený druh motýla odtud prakticky zmizel, daří se ho ale do přírody vracet díky novému projektu v oboře Bulhary. Odborníci doufají, že podobných míst může ještě přibýt.

Největší výzkum zjišťující množství hmyzu ukázal znepokojivý trend; za posledních třicet let ho v Evropě zmizelo asi pětadvacet procent, pokles navíc stále zrychluje. Údaje ze zbytku světa nejsou tak spolehlivé, ale vypadá to, že hmyzu ubývá rychle po celé planetě. A vzhledem k jeho nenahraditelnosti v potravinovém řetězci to může mít fatální vliv i na člověka.