Hmyz strana 4 z 5

Snížit náročnost produkce naší stravy na krajinu je do jisté míry móda, dost možná ale i cesta k záchraně planety. V nejvyšší míře se to týká masa. Výroba hovězího, vepřového či kuřecího, které nejčastěji konzumujeme dnes, je výrazným emitentem skleníkových plynů. Zemědělství celkově způsobuje pětinu globálních emisí, živočišná produkce pak v rámci zemědělství zaujímá šedesát procent. Tyto hodnoty lze snížit například i konzumací alternativ. I o nich je nový díl publicistického pořadu Bilance.

Vědci z Mendelovy univerzity s distribuční firmou EG.D chtějí omezit kácení dřevin u elektrického vedení. Zahájili řízené sázení rostlin v ochranném pásmu vedení vysokého i velmi vysokého napětí, pro které vědci připravili tři druhy směsí. Cílem je zvýšit druhovou rozmanitost a také ušetřit náklady.

Vědcům se podařilo zmapovat celý genom kůrovce, tedy hmyzu, který se správně jmenuje lýkožrout smrkový. Tento průlom otevírá cestu k novému výzkumu a zejména k mnohem účinnějším způsobům, jak tohoto nebezpečného škůdce kontrolovat.

Jedním z typických příznaků podzimu je kromě zkracování dnů a ochlazování také to, že se do domů a bytů začíná stahovat hmyz a pavouci. Jenže otázka, jak tato zvířata poznají, že se blíží zima, je pro vědce značně složitá.

Mrtvé dřevo v různé fázi rozkladu ročně uvolní množství uhlíku, které odpovídá celosvětovým emisím z fosilních paliv. Vyplývá to z výzkumu mezinárodního týmu s českou účastí. Odborníci také poprvé zjistili, jak se na rozkladu dřeva podílí hmyz. Na projektu spolupracovalo padesát výzkumných skupin, za Česko se zúčastnil Mikrobiologický ústav AV (MÚ AV). Studii o výzkumu zveřejnil prestižní časopis Nature.

Na Ostravsku se začíná ve velkém objevovat teplomilný rovnokřídlý hmyz. Biologové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (OU) v pětiletém výzkumu prokázali například rozsáhlou expanzi kobylky kuželohlavé, která se v Česku znovuobjevila zhruba po 50 letech v roce 2006 na jižní Moravě a během 15 let se stala na řadě míst běžným druhem.

Na okrajích hnědouhelného Dolu ČSA na Mostecku vědci objevili vzácné druhy hmyzu i ptáků. Zjištění je to tak významné, že kvůli němu těžaři zastavili rekultivační práce. Podle plánů se tam měly vysázet stromy a založit nové lesy, teď ale biologové a ekologové požadují, aby okolo dolu vzniklo unikátní bezzásahové území.

Letní blikání světlušek je působivé, ale současně záhadné. Řada pozorovatelů si už totiž všimla, že to občas vypadá, jako by světlušky svítily a poblikávaly koordinovaně. Jenže až doposud se tento fenomén nepodařilo pochopit ani popsat.

Příroda je plná důkazů, jak paraziti dokážou manipulovat svými hostiteli: parazitické houby umí donutit mravence, aby se shromažďovali, jiné manipulují cikádami. Teď přišli biologové s dalším zajímavým příkladem: vysvětlili, jak asijští parazité patřící mezi strunovce ovlivňují kudlanky – umí je totiž donutit, aby skákaly do vody.

Odborníci zkoumající způsob ukládání trestů, obranu rostlin před hmyzem či cesty k udržitelnosti získali Prémii Otto Wichterleho. Akademie věd ČR (AV) letos ocenila 24 vědců a vědkyň, prémii téměř 450 tisíc korun v úterý převezmou od předsedkyně AV Evy Zažímalové v pražské Lannově vile.

V jihoamerické Kolumbii žije nejvíce motýlích druhů na světě; jde o dvacet procent všech známých druhů na planetě. Přes dvě stě z nich se jinde nevyskytuje, uvedl mezinárodní tým vědců ve studii, kterou zveřejnilo Přírodopisné muzeum v Londýně. Tato koncentrace motýlů může znamenat ale i riziko.

Moderní betonové developerské projekty přispívají k mizení biodiverzity. Polský svaz stavebních firem se to snaží změnit. Rozjel totiž projekt domků pro hmyz, které mají spolu s květinovými loukami vyrůstat na všech jeho investicích. Skupina, která si projekt vzala na starosti, plán spojila s úsilím o zápis do Guinnessovy knihy rekordů.

Vosy jsou většinou sice pokládány za nenáviděný hmyz, ve skutečnosti jsou to ale nesmírně důležití predátoři škůdců, opylovači rostlin, a navíc zdroj antibiotik budoucnosti. Jejich roli zkoumal mezinárodní vědecký tým.

Běžně rozšířené druhy rostlin a hmyzu hrají klíčovou roli při udržování biologické rozmanitosti.  Poukázal na to výzkum, který publikoval časopis Ecology. Podle vědců mohou ekosystémům například pomoct reagovat na klimatickou změnu, jejich ochrana je proto nezbytná.

Spolek Fiducia si dal za úkol zlepšit podmínky pro hmyz a udržet ho ve městě. Na svůj projekt „Hmyz je fajnovy“ dostal dotaci města v rámci dotačního programu fajnOVY prostor. V Ostravě by letos měly za přispění umělců vyrůst takzvané hmyzí hotely, které budou současně uměleckými díly.

Masožravé rostliny patří k nejzranitelnějším organismům na planetě. Jsou úzce specializované, a proto na ně podle nové studie extrémně silně dopadají změny klimatu i další činnosti, jimiž člověk mění planetu.

Během letošního roku se v Severní Americe vynoří ze země miliardy cikád, které přinesou do velkoměst obří roje hmyzu a typické zvuky samců hledajících samice k páření. Právě letos totiž vrcholí sedmnáctiletý cyklus, podle něhož cikády řídí své životy.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně testují využití moučných červů jako krmiva pro drůbež. Jedním z důvodů je předpokládaný růst světové populace a potřeba hledání alternativních zdrojů potravy.

Invazní vosičky mohou ohrozit leteckou dopravu. Vědci zjistili, že poškozují kriticky důležité přístroje, na nichž jsou letadla závislá. Experti v rámci výzkumu vyrobili kopie zařízení, které pak rozmístili po letišti.

Přírodovědci popsali, že jeden druh mravence si vytváří téměř nezničitelné brnění, které ho dělá v bojích prakticky neporazitelným. Vyrábí ho z biominerálů, což je hmota, o níž se netušilo, že ji hmyz umí využívat.

První ročník specializované fotografické soutěže Luminar Bug Photography Awards má svého vítěze. Stal se jím Mofeed Abu Shalwa ze Saúdské Arábie. S fotografováním hmyzu začal v deseti letech. Hlavním důvodem nebyla samotná fotografie, ale jeho strach z pavouků, který mu pomohlo fotografování odbourat. Vítězná fotografie zachycuje nosatce červeného. Vítězné fotografie všech kategorií Luminar Bug Photography Awards nabízí obrazová galerie.

Ztráta schopnosti létat umožnila, aby se mravenčí dělnice staly fyzicky silnějšími. Naznačila to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Frontiers in Zoology. Křídlové svaly podle vědců totiž zabíraly hlavní část hrudi mravenců, což omezovalo potenciál jiných svalů.

Slovenští vědci popsali šváby, kteří vytvářejí složitá společenstva podobná těm včelím nebo mravenčím.

Ubývání hmyzu je jedním z velkých ekologických problémů současnosti. Vymírají druhy, klesají i počty jedinců. Kolik ale hmyzu vlastně je? A liší se jeho množství v českých lesích od pralesů v tropech? Do zodpovězení těchto základních – a stále nedostatečně probádaných – otázek se pustili vědci pod vedením ekologa Vojtěcha Novotného z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR). Data sbírali z lesů tří kontinentů a vyhodnocovali 14 let. Unikátní výsledky byly publikovány na konci září v odborném časopise Ecology Letters.