Barva oblečení může snížit riziko komářího kousnutí, tvrdí nová studie

Nový objev entomologů by mohl ulevit od náletů snad nejobtížnějšího hmyzu – komárů. Vědci totiž zjistili, že barva oblečení může hrát roli v tom, jak moc člověk komáry přitahuje. Ignorují například bílou a zelenou, vyplývá ze studie výzkumníků z Washingtonské univerzity publikované tento měsíc v časopise Nature Communications.

Jako se například traduje, že vosy přitahuje žlutá, přišli výzkumníci s obdobnou teorií u komárů. Už dříve se vědělo, že mají velmi dobrý čich, kterým detekují lidský pot, oxid uhličitý z lidského dechu a teplotu lidské kůže. Nová studie přichází s dalším závěrem.

Vědci při experimentu drželi komáry tropické (Aedes aegypti) v komoře, na jejímž dně bylo několik barevných bodů, kterých si komáři nevšímali. Když ale výzkumníci barevné body nasprejovali oxidem uhličitým, začali komáři létat na červenou, oranžovou, tyrkysovou a černou. Ignorovali naopak zelenou, bílou, fialovou a modrou. A to podle autorů naznačuje, že lidé, kteří by si oblékali oblečení těchto barev, by se měli velké části komářích útoků vyhnout.

Proč? Jde o logickou adaptaci komárů na realitu. „Červená barva je na kůži každého z nás. Na odstínu pigmentu nezáleží,“ řekl podle serveru CBS News profesor biologie a jeden z autorů výzkumu Jeffrey Riffel. „Vyhýbat se při oblékání barvám atraktivním pro komáry může pravděpodobnost komářího bodnutí snížit,“ dodal.

Komár tropický je přenašečem horečky dengue, žluté zimnice nebo viru zika, v Česku se ale běžně nevyskytuje. Podle výzkumníků je možné, že jiné druhy se budou ve vztahu k barvám chovat jinak. Zásadním přínosem studie je ale zjištění, že barva u komárů hraje roli při hledání hostitele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 6 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 12 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 12 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 13 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...