Barva oblečení může snížit riziko komářího kousnutí, tvrdí nová studie

Nový objev entomologů by mohl ulevit od náletů snad nejobtížnějšího hmyzu – komárů. Vědci totiž zjistili, že barva oblečení může hrát roli v tom, jak moc člověk komáry přitahuje. Ignorují například bílou a zelenou, vyplývá ze studie výzkumníků z Washingtonské univerzity publikované tento měsíc v časopise Nature Communications.

Jako se například traduje, že vosy přitahuje žlutá, přišli výzkumníci s obdobnou teorií u komárů. Už dříve se vědělo, že mají velmi dobrý čich, kterým detekují lidský pot, oxid uhličitý z lidského dechu a teplotu lidské kůže. Nová studie přichází s dalším závěrem.

Vědci při experimentu drželi komáry tropické (Aedes aegypti) v komoře, na jejímž dně bylo několik barevných bodů, kterých si komáři nevšímali. Když ale výzkumníci barevné body nasprejovali oxidem uhličitým, začali komáři létat na červenou, oranžovou, tyrkysovou a černou. Ignorovali naopak zelenou, bílou, fialovou a modrou. A to podle autorů naznačuje, že lidé, kteří by si oblékali oblečení těchto barev, by se měli velké části komářích útoků vyhnout.

Proč? Jde o logickou adaptaci komárů na realitu. „Červená barva je na kůži každého z nás. Na odstínu pigmentu nezáleží,“ řekl podle serveru CBS News profesor biologie a jeden z autorů výzkumu Jeffrey Riffel. „Vyhýbat se při oblékání barvám atraktivním pro komáry může pravděpodobnost komářího bodnutí snížit,“ dodal.

Komár tropický je přenašečem horečky dengue, žluté zimnice nebo viru zika, v Česku se ale běžně nevyskytuje. Podle výzkumníků je možné, že jiné druhy se budou ve vztahu k barvám chovat jinak. Zásadním přínosem studie je ale zjištění, že barva u komárů hraje roli při hledání hostitele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 14 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 15 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled