Komáři jsou schopni vnímat pachy různými cestami, zjistili vědci

Vědci z Rockefellerovy univerzity v New Yorku údajně našli mechanismus, pomocí kterého jsou komáři schopni vypátrat člověka vhodného ke štípnutí. Na rozdíl od většiny živočichů může tento hmyz vnímat pachy několika různými cestami. O studii informoval list The Guardian.

Je známo, že komáři mají velmi dobrý čich, kterým detekují lidský pot, oxid uhličitý z lidského dechu a teplotu lidské kůže. Tým newyorských vědců se v rámci pokusu rozhodl z genomu komárů odstranit celou skupinu proteinů vnímajících lidské pachy. Vědci byli překvapeni, když komáři dokázali najít osoby ke štípnutí i poté. 

Tým pak v rámci studie zkoumal pachové receptory v komářích tykadlech, kterými detekují chemické látky ve svém okolí a prostřednictvím neuronů o nich vysílají signál do mozku. Vědci přišli na to, že pokud komáři přijdou o jeden nebo více receptorů, jejich schopnost zachytit lidské pachy to neovlivní. 

„Zjistili jsme, že existuje skutečný rozdíl ve způsobu, jakým komáři kódují pachy, s nimiž se setkávají, ve srovnání s tím, co jsme se naučili u jiných živočichů,“ uvedla bioložka Meg Youngerová z Bostonské univerzity, jedna z hlavních autorek studie. Zatímco většina živočichů má specifickou sadu neuronů, které poznají jednotlivé typy pachů, komáři mohou pachy zachytit několika různými způsoby.

Člověk je ideální potravou

Tento záložní systém se podle autorů studie mohl vyvinout jako mechanismus přežití. „Komár tropický je specializovaný na kousání lidí a předpokládá se, že se k tomu vyvinul proto, že lidé jsou stále v blízkosti sladké vody a komáři do ní kladou vajíčka. Jsme v podstatě ideální potravou, takže pud najít člověka je nesmírně silný,“ vysvětlila Youngerová.

Porozumění tomu, jak komáří mozek zpracovává lidský pach, by dle autorů studie mohlo být využito k prevenci komářího štípání a k omezení šíření nemocí, které hmyz přenáší, jako jsou malárie, horečka dengue a žlutá zimnice.

Podle Youngerové by vědci mohli vyvinout směsi, které by byly pro komáry atraktivnější než lidé, nebo speciální repelenty zaměřené na receptory a neurony, které detekují lidský pach.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 9 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 14 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 15 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 15 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...