Komáři jsou schopni vnímat pachy různými cestami, zjistili vědci

Vědci z Rockefellerovy univerzity v New Yorku údajně našli mechanismus, pomocí kterého jsou komáři schopni vypátrat člověka vhodného ke štípnutí. Na rozdíl od většiny živočichů může tento hmyz vnímat pachy několika různými cestami. O studii informoval list The Guardian.

Je známo, že komáři mají velmi dobrý čich, kterým detekují lidský pot, oxid uhličitý z lidského dechu a teplotu lidské kůže. Tým newyorských vědců se v rámci pokusu rozhodl z genomu komárů odstranit celou skupinu proteinů vnímajících lidské pachy. Vědci byli překvapeni, když komáři dokázali najít osoby ke štípnutí i poté. 

Tým pak v rámci studie zkoumal pachové receptory v komářích tykadlech, kterými detekují chemické látky ve svém okolí a prostřednictvím neuronů o nich vysílají signál do mozku. Vědci přišli na to, že pokud komáři přijdou o jeden nebo více receptorů, jejich schopnost zachytit lidské pachy to neovlivní. 

„Zjistili jsme, že existuje skutečný rozdíl ve způsobu, jakým komáři kódují pachy, s nimiž se setkávají, ve srovnání s tím, co jsme se naučili u jiných živočichů,“ uvedla bioložka Meg Youngerová z Bostonské univerzity, jedna z hlavních autorek studie. Zatímco většina živočichů má specifickou sadu neuronů, které poznají jednotlivé typy pachů, komáři mohou pachy zachytit několika různými způsoby.

Člověk je ideální potravou

Tento záložní systém se podle autorů studie mohl vyvinout jako mechanismus přežití. „Komár tropický je specializovaný na kousání lidí a předpokládá se, že se k tomu vyvinul proto, že lidé jsou stále v blízkosti sladké vody a komáři do ní kladou vajíčka. Jsme v podstatě ideální potravou, takže pud najít člověka je nesmírně silný,“ vysvětlila Youngerová.

Porozumění tomu, jak komáří mozek zpracovává lidský pach, by dle autorů studie mohlo být využito k prevenci komářího štípání a k omezení šíření nemocí, které hmyz přenáší, jako jsou malárie, horečka dengue a žlutá zimnice.

Podle Youngerové by vědci mohli vyvinout směsi, které by byly pro komáry atraktivnější než lidé, nebo speciální repelenty zaměřené na receptory a neurony, které detekují lidský pach.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 28 mminutami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 18 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 20 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026
Načítání...