Komáři jsou schopni vnímat pachy různými cestami, zjistili vědci

Vědci z Rockefellerovy univerzity v New Yorku údajně našli mechanismus, pomocí kterého jsou komáři schopni vypátrat člověka vhodného ke štípnutí. Na rozdíl od většiny živočichů může tento hmyz vnímat pachy několika různými cestami. O studii informoval list The Guardian.

Je známo, že komáři mají velmi dobrý čich, kterým detekují lidský pot, oxid uhličitý z lidského dechu a teplotu lidské kůže. Tým newyorských vědců se v rámci pokusu rozhodl z genomu komárů odstranit celou skupinu proteinů vnímajících lidské pachy. Vědci byli překvapeni, když komáři dokázali najít osoby ke štípnutí i poté. 

Tým pak v rámci studie zkoumal pachové receptory v komářích tykadlech, kterými detekují chemické látky ve svém okolí a prostřednictvím neuronů o nich vysílají signál do mozku. Vědci přišli na to, že pokud komáři přijdou o jeden nebo více receptorů, jejich schopnost zachytit lidské pachy to neovlivní. 

„Zjistili jsme, že existuje skutečný rozdíl ve způsobu, jakým komáři kódují pachy, s nimiž se setkávají, ve srovnání s tím, co jsme se naučili u jiných živočichů,“ uvedla bioložka Meg Youngerová z Bostonské univerzity, jedna z hlavních autorek studie. Zatímco většina živočichů má specifickou sadu neuronů, které poznají jednotlivé typy pachů, komáři mohou pachy zachytit několika různými způsoby.

Člověk je ideální potravou

Tento záložní systém se podle autorů studie mohl vyvinout jako mechanismus přežití. „Komár tropický je specializovaný na kousání lidí a předpokládá se, že se k tomu vyvinul proto, že lidé jsou stále v blízkosti sladké vody a komáři do ní kladou vajíčka. Jsme v podstatě ideální potravou, takže pud najít člověka je nesmírně silný,“ vysvětlila Youngerová.

Porozumění tomu, jak komáří mozek zpracovává lidský pach, by dle autorů studie mohlo být využito k prevenci komářího štípání a k omezení šíření nemocí, které hmyz přenáší, jako jsou malárie, horečka dengue a žlutá zimnice.

Podle Youngerové by vědci mohli vyvinout směsi, které by byly pro komáry atraktivnější než lidé, nebo speciální repelenty zaměřené na receptory a neurony, které detekují lidský pach.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
před 14 hhodinami

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025

Dva druhy invazních termitů se zkřížily. Výsledkem je „superškůdce“

Dva druhy už tak nebezpečných invazních termitů se na Floridě dokázaly zkřížit. Výsledný hybrid má vlastnosti, které i jemu umožnují šíření – a to na místě, které má ideální podmínky pro to, aby se druh dostal i do jiných částí světa.
30. 5. 2025

Evropská kosmická agentura slaví půlstoletí. Světu dala nejen Webbův teleskop

Už pět desítek let má Evropská unie vlastní vesmírnou agenturu. Ta si za tu dobu připsala řadu úspěchů – například vypuštění dalekohledu Jamese Webba v hodnotě miliard dolarů před čtyřmi roky nebo vyslání sondy, která jako první obíhala kolem komety.
30. 5. 2025
Doporučujeme

První předpověď na léto naznačuje nadprůměrně teplé počasí

Předpovědět počasí na tři měsíce dopředu je složité, ale některé modely už mají první předpovědi, které ukazují celkový charakter letního počasí v tuzemsku i Evropě.
30. 5. 2025
Načítání...