Komáři jsou schopni vnímat pachy různými cestami, zjistili vědci

Vědci z Rockefellerovy univerzity v New Yorku údajně našli mechanismus, pomocí kterého jsou komáři schopni vypátrat člověka vhodného ke štípnutí. Na rozdíl od většiny živočichů může tento hmyz vnímat pachy několika různými cestami. O studii informoval list The Guardian.

Je známo, že komáři mají velmi dobrý čich, kterým detekují lidský pot, oxid uhličitý z lidského dechu a teplotu lidské kůže. Tým newyorských vědců se v rámci pokusu rozhodl z genomu komárů odstranit celou skupinu proteinů vnímajících lidské pachy. Vědci byli překvapeni, když komáři dokázali najít osoby ke štípnutí i poté. 

Tým pak v rámci studie zkoumal pachové receptory v komářích tykadlech, kterými detekují chemické látky ve svém okolí a prostřednictvím neuronů o nich vysílají signál do mozku. Vědci přišli na to, že pokud komáři přijdou o jeden nebo více receptorů, jejich schopnost zachytit lidské pachy to neovlivní. 

„Zjistili jsme, že existuje skutečný rozdíl ve způsobu, jakým komáři kódují pachy, s nimiž se setkávají, ve srovnání s tím, co jsme se naučili u jiných živočichů,“ uvedla bioložka Meg Youngerová z Bostonské univerzity, jedna z hlavních autorek studie. Zatímco většina živočichů má specifickou sadu neuronů, které poznají jednotlivé typy pachů, komáři mohou pachy zachytit několika různými způsoby.

Člověk je ideální potravou

Tento záložní systém se podle autorů studie mohl vyvinout jako mechanismus přežití. „Komár tropický je specializovaný na kousání lidí a předpokládá se, že se k tomu vyvinul proto, že lidé jsou stále v blízkosti sladké vody a komáři do ní kladou vajíčka. Jsme v podstatě ideální potravou, takže pud najít člověka je nesmírně silný,“ vysvětlila Youngerová.

Porozumění tomu, jak komáří mozek zpracovává lidský pach, by dle autorů studie mohlo být využito k prevenci komářího štípání a k omezení šíření nemocí, které hmyz přenáší, jako jsou malárie, horečka dengue a žlutá zimnice.

Podle Youngerové by vědci mohli vyvinout směsi, které by byly pro komáry atraktivnější než lidé, nebo speciální repelenty zaměřené na receptory a neurony, které detekují lidský pach.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 3 mminutami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
před 4 hhodinami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
před 18 hhodinami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 22 hhodinami
Načítání...